Sdružení: Kůrovcová kalamita je lidská chyba, je potřeba změnit zákon
21.5.2022 02:13
(ČTK)
"Český stát má špatný systém. Místní hajní nemají potřebnou pracovní kapacitu v terénu, aby mohli reagovat na kůrovce hned," řekl Kinský
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Podle údajů Lesní ochranné služby loni meziročně klesl objem lesů zasažených kůrovcem zhruba o třetinu a vytěžilo se 13,8 milionu metrů krychlových dřeva. I tak lze ale situaci stále považovat za vážnou.
Kinský upozornil, že například Bavorsko má asi milion hektarů smrkových porostů a v ČR je to kolem 1,3 milionu hektarů. V Bavorsku ovšem vytěžili loni jen tři miliony metrů krychlových kůrovcového dřeva, zatímco v česku to je více než čtyřikrát tolik. "Český stát má špatný systém. Místní hajní nemají potřebnou pracovní kapacitu v terénu, aby mohli reagovat na kůrovce hned," řekl.
Tak velké množství vykáceného kůrovcového dříví považuje hlavně za lidskou chybu. "Potřebujeme změnit systém, aby v lese byli lidé, měli pravomoci a podporu," uvedl. Problém v boji s kůrovcem je podle něj to, že se těží příliš pozdě. Stát podle něj není schopen reagovat rychle, protože těžba se realizuje formou veřejných zakázek, což trvá i několik měsíců. Kůrovec se přitom může v jedné lokalitě rozšířit i během tří až pěti dnů, dodal.
SVOL by také podle Kinského uvítal změnu zákona o lesích, který byl podle něj vytvářen z pohledu hlavně průmyslového pohledu na lesy. "Máme nejkomplikovanější a nejpřísnější zákon z celé Evropy a máme pětkrát horší situaci než v Bavorsku," řekl. SVOL podle něj má připravené návrhy a principy, které by se do zákona měly dostat.
Podle tiskové mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové podnik nemůže ze zákona postupovat jinak, než pomocí veřejných zakázek na lesnické práce. Snižuje ale výměru smluvních územních jednotek a zakázky přizpůsobuje aktuální situaci v regionech. Podnik také několik let zvyšuje počet pracovníků včetně těch, kteří se věnují ochraně lesa. "Mohu potvrdit, že v lesnickém sektoru výrobní kapacity chybí, ale chybí i v zemědělství. Je to obecný problém, který se řeší i v dalších evropských zemích," doplnila.
Lesní zákon podle ní přísný opravdu je, ale zároveň nastavuje jasná pravidla pro udržitelné hospodaření a ochranu lesa. "Případná novela s řešením kůrovcové kalamity přímo nesouvisí a byla by dlouhodobou záležitostí týkající se všech vlastníků lesa, lesnicko-dřevařského sektoru, samospráv, tedy všech zainteresovaných skupin," uvedla.
Více než polovina lesů v ČR je ve vlastnictví státu. SVOL uvádí, že k 1. červnu 2021 zastupuje vlastníky 20 procent výměry lesů v ČR. V programovém prohlášení vlády stojí, že lesy nemají být "továrny na dřevo" a vláda chce klást důraz na ochranu lesa a rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Zisky ze státních lesů mají směřovat na jejich obnovu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Stav lesů napadených kůrovcem zůstává v Pardubickém kraji stabilní
Vojenské lesy nasadily proti kůrovci na Šumavě a v Brdech družice a umělou inteligenci Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
21.5.2022 07:02 Reaguje na smějící se bestieono by spíš zajímalo, co se v těch lesnických a zemědělských školách vlastzně učí, když je to tak v háji? selský rozum asi ne...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.5.2022 07:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJo, máte pravdu, ale rozhodujou nakonec vládnoucí politici a jejich " maňáskové " ve státní správě.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.5.2022 06:16Jinými slovy - v plné nahotě se tady potvrzuje heslo, že nejhorším správcem majetku je státní úředník.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.5.2022 07:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDo r. 1989, už od doby Marie Terezie, bylo o lesy postaráno celkem dobře.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.5.2022 08:39 Reaguje na smějící se bestieJo, třeba za mniškové kalamity... radost pohledět
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.5.2022 10:14 Reaguje na smějící se bestieŘekl bych tak do roku 1948. Pak se toho ujali komunisti a ti fungovali stylem "poručíme větru, dešti".
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.5.2022 10:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLesníky a hajné, vyhnali z lesů a hájenek, až novodobí svazáci, co nejsou jako oni.
Odpovědět
Pe
Petr
22.5.2022 11:16 Reaguje na smějící se bestieA kdybyste byl vlastníkem velkých lesů, stavěl byste ze svého hájenky a zaměstnával za své další hajné a lesní dělníky, abyste byl připravený, kdyby něco?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.5.2022 12:09 Reaguje na Petr"Kdyby něco" se dělo pořád, ten kůrovec je v lese (či někde poblíž) neustále. A každý ví, že prevence je násobně levnější než léčba. Takže ten "pokrok" byl spíše krokem zpět, vlastně ne zpět, ale do ... Několikrát jsem hlásil různým polesím kůrovčáky, neb o nich nevěděli. Z auta vystoupí málokerý, maximálně vypustí dron. A ti hajní plnili i jiné fce, které technokrat nepochopí a tudíž ani nedocení.
Odpovědět
Pe
Petr
22.5.2022 12:25 Reaguje na Karel ZvářalJá jen nemám rád takové jednoduché rychlovýkřiky. Nadávat na "novodobé svazáky" je přesně to. Jsem přesvědčený, že kdyby byl majitelem lesů, tak ještě půlku stávajícího personálu vyhodí, aby ušetřil.
A vy byste to udělal také.
Odpovědět
A vy byste to udělal také.
Karel Zvářal
22.5.2022 12:33 Reaguje na PetrPodobně se "šetřilo" při rušení ZD (dnes sklady či brownfieldy) - "Všechno dovezem", rušením prodejen, malotřídek, pošt atp. z podobných "úsporných důvodů". Pak se divíme, že venkov stárne, náplavě vadí hlasy či pachy z malochovů, nejsou lidi do zemědělství, mizí biodiverzita... Toto vše je pohled technokrata o "nejnižších nákladech" na provoz. Blahobyt na úkor všeho ostatního. Nevím jak komu, ale mně je z toho šoufl...
Odpovědět
Pe
Petr
22.5.2022 12:41 Reaguje na Karel ZvářalTo je česká (a asi nejen česká) kapitalistická mentalita - cokoliv nezaplatím, to je můj zisk. Tak to funguje.
Prevenci nedělá nikdo. Ze stejného důvodu. A znovu si myslím, že kdybyste byl velkomajitelem, dělal byste to také tak. Proč to tak je netuším, nejsem psycholog.
Odpovědět
Prevenci nedělá nikdo. Ze stejného důvodu. A znovu si myslím, že kdybyste byl velkomajitelem, dělal byste to také tak. Proč to tak je netuším, nejsem psycholog.
Pe
Petr
22.5.2022 12:45 Reaguje na PetrZe stejného důvodu si firma raději nabere ničemné zaměstnance, než kvalitní. Sice odvádějí mizernou práci, ale majitel ušetří na mzdách. A jako bonus jim může nadávat.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.5.2022 12:58 Reaguje na PetrDokud má koho najímat... Přijde doba, že ani brigádníci na zapískání nebudou. Takže pro mě má význam taková politika, která vytváří stabilní systém bez výkyvů. Do potřebných profesí "nejsou lidi", ale různých IT odborníků, poradců, dealerů... jsou plné kancly.
Odpovědět
ss
Pe
Petr
22.5.2022 13:13 Reaguje na Karel ZvářalOn ten systém nakupování mizerných zaměstnanců je velmi vychytralý. Mizerně placení mizerní zaměstnanci neustále kolují, takže je jich stále dostatek.
Stabilní systém nikdo nechce, jsou z něj nejmenší zisky.
Odpovědět
Stabilní systém nikdo nechce, jsou z něj nejmenší zisky.
Karel Zvářal
22.5.2022 12:51 Reaguje na PetrTo je krátkozraká, nekoncepční politika, která ve finále (možná už v semifinále-) se státu/lidstvu vymstí. Ekologii/diverzitu netvoří byrokrati a jejich zákony, ale každododenní mravenčí práce bezejmenných VIP s vidlemi.
Odpovědět
ss
KP
Karel Pavelka
25.5.2022 22:15 Reaguje na Karel ZvářalCo sem pletete ekologii? Zcela nesmyslně použitý termín...
Odpovědět
MD
Milan Dostál
27.5.2022 14:06 Reaguje na Karel ZvářalJsou zaměstnaci kteří stojí za h...o, neustále kolují od firmy k firmě, zaměstnavatel ví, vydrží jen chvíli, přesto je vezme(je levný) a potřebnou pozici na čas zaplácne, k tomu se ještě takovým lidem dělají ústupky BOZP a pod. Je to cesta do pekel. Na hospodáře, který si drží kvalitní lidi a má nějakou představu rozvoje podniku, krajiny můžeme zapomenout.
Odpovědět
ss
ss
ss
Pe
Petr
22.5.2022 13:06 Reaguje na smějící se bestieTo byl socialismus, jiné prostředí.
Neodpověděl jste na dotaz, jestli byste dnes jako majitel lesa stavěl hájenky a platil přebytečné zaměstnance (kdyby se někde objevil kůrovec)?
Odpovědět
Neodpověděl jste na dotaz, jestli byste dnes jako majitel lesa stavěl hájenky a platil přebytečné zaměstnance (kdyby se někde objevil kůrovec)?
Karel Zvářal
22.5.2022 13:08 Reaguje na PetrV lese nikdy nebyli zbyteční zaměstnanci. Tam je chleba tvrdý a nikdo velice se tam nehrne.
Odpovědět
Pe
Petr
22.5.2022 13:17 Reaguje na Karel ZvářalTo je stále dokola vyhýbání se přímé odpovědi. Nikdo prostě nebude platit víc než nezbytně musí, popsáno výše. To fungovalo jen v socialismu, který nebyl založený na maximalizaci zisků. Ale lidé chtějí kapitalismus.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.5.2022 13:20 Reaguje na PetrNe, nevyhýbám se ničemu, to jen vy buďto neumíte číst, nebo nechápete souvislosti.
Odpovědět
ss
JO
Jarka O.
23.5.2022 09:00 Reaguje na PetrMně se líbí Vaše příspěvky, ano, rozhodnutí je hospodářské, ale po opakovaných kalamitách i trochu osvícený kapitalista snad zjistí, že spoléhat jen na techniku a nemít lidi, kteří by dokonce měli důvod mít svou práci rádi, je rozhodnutí, které ekonomicky nevyjde. V lese určitě ne, i když se to projeví později než na poli.
Jako možnost ochrany před kůrovcem uvádí dnešní ekologové smíšené lesy. Je to o dost víc práce, ale dejme tomu – kdyby člověk neviděl výsledek. Jenže já jsem viděla smíšené lesy s kompletně zlikvidovanými smrky. Takže i ochrana smrků ve smíšených lesích se zdá být těžší … nebo co může být příčina? Jiné priority, nezájem o smrky, protože „tam nepatří?“ Jen se ptám. A co by se mohlo zmenit v právním systému, aby se lesy daly do pořádku?
Odpovědět
Jako možnost ochrany před kůrovcem uvádí dnešní ekologové smíšené lesy. Je to o dost víc práce, ale dejme tomu – kdyby člověk neviděl výsledek. Jenže já jsem viděla smíšené lesy s kompletně zlikvidovanými smrky. Takže i ochrana smrků ve smíšených lesích se zdá být těžší … nebo co může být příčina? Jiné priority, nezájem o smrky, protože „tam nepatří?“ Jen se ptám. A co by se mohlo zmenit v právním systému, aby se lesy daly do pořádku?
Pe
Petr
23.5.2022 11:25 Reaguje na Jarka O.Ne, nikdo dnes nebude vydávat peníze s ohledem na budoucnost. To fungovalo kdysi, dnes ne. Kapitalismus se vyvíjí a s ním i lidská mentalita. Současná mentalita je Urvi dnes co můžeš.
A k těm změnám v pěstování lesů, také nevím. Myslím si, že je to prostě souvislost mnoha vlivů, které my posuzujeme a pak se snažíme řešit odděleně (zemědělsi si jedou svoje, lesníci si jedou svoje, průmysl si jede svoje, atd. Každý každému soupeřem a konkurentem. Individualizace nejen společensko-ekonomická, ale celková, v přístupu ke všemu), ale příroda je jeden celek. My jsme ten celek narušili. A narušili jsme ho tak moc, že ztratil schopnost regenerace a samoregulace. Už nefunguje. A obávám se, že nějakou právní úpravou se příroda nevyřeší, pokud stále zůstává a pokračuje výše zmíněná lidská mentalita.
Odpovědět
A k těm změnám v pěstování lesů, také nevím. Myslím si, že je to prostě souvislost mnoha vlivů, které my posuzujeme a pak se snažíme řešit odděleně (zemědělsi si jedou svoje, lesníci si jedou svoje, průmysl si jede svoje, atd. Každý každému soupeřem a konkurentem. Individualizace nejen společensko-ekonomická, ale celková, v přístupu ke všemu), ale příroda je jeden celek. My jsme ten celek narušili. A narušili jsme ho tak moc, že ztratil schopnost regenerace a samoregulace. Už nefunguje. A obávám se, že nějakou právní úpravou se příroda nevyřeší, pokud stále zůstává a pokračuje výše zmíněná lidská mentalita.
Pe
Petr
23.5.2022 11:41 Reaguje na Jarka O.Snaha o smíšený les je přesně ten jeden vliv, který se snažíme řešit izolovaně a samostatně, v domnění, že jedna záplata vyřeší všechny díry. Nevyřeší. A dokonce je možné, že nadělá několik menších děr. Například listnatý les má v době vegetačního klidu jen nepatrný, až skoro nulový půdoochranný a vodoochranný vliv. Vítr se vesele prohání lesem a vysušuje... Co současná masivní výsadba listnatých lesů udělá, to se teprve ukáže, ale naše současná krajina na to není stavěná. Zemědělství dosud spoléhalo právě na to, že pole občas vystřídají jehličnaté lesy, které zbrzdí průvan krajinou a zadrží aspoň trochu vody.
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.5.2022 18:24 Reaguje na PetrTak listnatý les také v zimě půdu chrání přece jen lépe než holina, a to kořeny, listím, hrabankou, keři..., vítr se v něm jen tak volně taky neprohání, jestli chrání okolni pozemky méně než jehličnaté lesy, nevím, je to možné. Proč krajina není připravena na listnatý les? Tím se ho nechci zastávat. I dub se dá vypěstovat, vytěžit a prodat do SRN nebo Číny, jen to trvá déle než smrk. A smrk má tradici. Kinský už asi zjistil, že mu výnosy z lesů nezajistí jen rychlá technika bez lidí a prevence, tak třeba nebude sám. Jen ještě mít osvicené ministry zemědělství. A nemuset vyprodávat dřevo do ciziny. To je hodně destruktivni.
Odpovědět
Pe
Petr
23.5.2022 12:02 Reaguje na Jarka O.Najít "řešení" je typický jev současné spotřební společnosti. Naučili jsme se, že všechno jde vyřešit, hlavně penězi, nebo nějakou hrubou technikou. Něco se nám rozbije, máme opraváře. Selhává nám zdraví, máme lékaře. A tak dál. Nic není problém, všechno opravíme, vyřešíme, dodáme.
Jen na přírodu tohle nefunguje. Tu naše spotřební mentalita nejen nezajímá, dokonce je pro ni destruktivní. Jenže my už to jinak neumíme.
Odpovědět
Jen na přírodu tohle nefunguje. Tu naše spotřební mentalita nejen nezajímá, dokonce je pro ni destruktivní. Jenže my už to jinak neumíme.
JO
Jarka O.
24.5.2022 10:26 Reaguje na PetrVy jste vztah krajiny, lesa a nového člověka vzal komplexně a ve smyslu, že jsme se naučili jednat a myslet jen konzumně. Ano. Není to vina lidí ve vedení a my se jen přizpusobujeme? Nebo je to nějak vzájemné? Konzum bude muset opadnout, i styl práce se dá změnit, ještě jsou knihy, v nich pamět. Možná se zjednoduší zákony, to je taky řešení.
A řešení mohou být pomalá i v překotné době. Ta řešení technikou… na ni se opravdu vydávají prostředky ochotněji než na lidskou sílu, a je to ne vždy správně ani levnější to není, konzumnější ano. Ale potřeba jsou lidi i technika. Ti, kteří prostředky dostávají, už to ví. Jen ty, co prostředky vydávají, to zatím zdá se nezajímá, že by jim to ještě nikdo neřekl:-)? A jak chcete jinak postupovat když ne řešit? Zmizet:-)? Příroda se pak zregeneruje opravdu rychle, to bylo poznat při lockdownu, jak se vracela do svých kolejí.
Odpovědět
A řešení mohou být pomalá i v překotné době. Ta řešení technikou… na ni se opravdu vydávají prostředky ochotněji než na lidskou sílu, a je to ne vždy správně ani levnější to není, konzumnější ano. Ale potřeba jsou lidi i technika. Ti, kteří prostředky dostávají, už to ví. Jen ty, co prostředky vydávají, to zatím zdá se nezajímá, že by jim to ještě nikdo neřekl:-)? A jak chcete jinak postupovat když ne řešit? Zmizet:-)? Příroda se pak zregeneruje opravdu rychle, to bylo poznat při lockdownu, jak se vracela do svých kolejí.
ss
smějící se bestie
22.5.2022 16:22 Reaguje na PetrOno jde o to, kolik ha/km2 těch lesů je, že.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
25.5.2022 22:17 Reaguje na smějící se bestieNo tak tuhle rudou pohádku raději nevykládejte....všude od středních poloh výše se sadil hlavně smrk
Odpovědět
JŘ
Karel Zvářal
21.5.2022 07:29Při rychlém přelítnutí stránky jsem to četl jako sdružení Kůrovcová kalamita... a možná jsem se ani tolik nemýlil:-( Holt, kdo zaváhá, tak se nařeže...
Odpovědět
kk
karel krasensky
21.5.2022 09:50Je to na dobré cestě.Vymyslí se nový zákon v kanceláři s kterým pak začnu bjíždět napadené porosty v čr a tam jej začnu nahlas předčítat.No i lýkožrout z toho exne a je to.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.5.2022 10:31Já si dovolím to trochu odlehčit. Za hluboké totality jsem vedl kroužek na bývalé Krajské stanici mladých přírodovědců v Ostravě Porubě. Jednou nám šéf dohodil brigádu na sázení stromků poblíž přehrady Šance. Stanice tam měla základnu (bývalou hájenku), takže jsme plánovali i večerní oheň s opékáním buřtů. Protože už tehdy jsme s kamarádem trochu klohnili, tak jsme se domluvili, že zkusíme i specialitu - topinky s tvarůžky. Večer jsme to začali venku na ohništi smažit. Ještě štěstí, že to bylo venku. Ten odér by se v kuchyni nedal vydržet. Když se mě pak rodiče ptali, jaké to bylo, tak jsem tvrdil, že jsem sice čekal větší kulinářský zážitek, ale místní lesáci i tak po nás chtěli recept. Z toho smradu jim prý v celém polesí vyzdechal kůrovec.
Odpovědět
ss
RP
Radim Polášek
21.5.2022 16:27Tak spíš než lidská chyba je současná, snad končící, kůrovcová kalamita u nás sabotáž cílená na ochranu lesů před kůrovcem kácením napadených smrků.
Smrky byly zničeny, český stát, respektive čeští občané přišli o miliardy korun, které by Státní lesy a další subjekty získaly za kvalitní dřevo, které ale bylo zničeno kůrovcem a zelení aktivisté získali argument pro globální oteplovací alarmismus. Pěkně drahý argument pro nás všechny.
Odpovědět
Smrky byly zničeny, český stát, respektive čeští občané přišli o miliardy korun, které by Státní lesy a další subjekty získaly za kvalitní dřevo, které ale bylo zničeno kůrovcem a zelení aktivisté získali argument pro globální oteplovací alarmismus. Pěkně drahý argument pro nás všechny.
Jakub Graňák
21.5.2022 17:57 Reaguje na Radim PolášekStát nepřišel o nic... stát to od začátku skrz LČR řídil
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.5.2022 18:50 Reaguje na Radim PolášekKdyby jenom o dřevo, pár let( i desítek ) nebude kam chodit na houby a ostatní lesní plody. No a drobné ptactvo na pospas predátorům.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.5.2022 08:45 Reaguje na smějící se bestieTak houby jsou dost flexibilní a zejména na místě původního lesa mohou růst i s novými malými stromečky. Dost možná i úplně jiné druhy, které v předchozím lese jen přežívaly a neprosperovaly. Ostaně to asi bud obecné, s druhem lesa se poněkud změní i druhy jedlých hub. Ona i ta babka je kvalitní houba, když se zpracuje tak, jak má. A houbám jen prospěje, když se mezi houbaři na nějaké roky roznese, že někde kvůli kůrovci houby nejsou. Ty, které tam vyrostou, tak dostanou spoň možnost se vysemenit a rozšířit své spory do širokého okolí.
Co se týká drobného ptactva, podle mne to není záležitost lesů, aspoň ne těch produkčních s monokulturou stejně starýczh stromů. To je záležitost za prvé přemnožení predátorů, z toho některých i chráněných a některých naopak invazivních. A za druhé likvidací všemožných remízků s křovinami, pichlavým trnčím a ostružiním a nízkými nestandartními porosty.
Odpovědět
Co se týká drobného ptactva, podle mne to není záležitost lesů, aspoň ne těch produkčních s monokulturou stejně starýczh stromů. To je záležitost za prvé přemnožení predátorů, z toho některých i chráněných a některých naopak invazivních. A za druhé likvidací všemožných remízků s křovinami, pichlavým trnčím a ostružiním a nízkými nestandartními porosty.
ss
smějící se bestie
22.5.2022 09:05 Reaguje na Radim PolášekAno, občas i to špatné, může být k něčemu dobré.
Ty nájezdy " houbařů ", byly občas už moc.
Odpovědět
Ty nájezdy " houbařů ", byly občas už moc.
ZŠ
ss
ZŠ
RP
Radim Polášek
26.5.2022 08:43 Reaguje na smějící se bestieAle já spíš myslím to, že zmizením starého lesa a jeho nahražením mladými rostoucími stromky sice jedny houby zmizí či aspoń jen přežívají jako podhoubí a nerostou, ale jiné jedlé houby mohou změnou podmínek aktivovány a začít růst.
Například kdysi za komunistů u nás vznikla nová přehradní nádrž, která postupně zatopila údolí místního potoka původně zarostlého lesem. Původní listnatý "potoční" les byl vykácen a místo něho tam začaly z pařezů vyrůstat výmladky. A na jednom místě, kde dříve nic nerostlo, pod těmi výmladky začaly silně růst hřiby kováři či koláři. Dříve tam byly, co si pamatuji, dost lípy, potom tam byly výmladky z lipových pařezů, ze střemch a trochu z javorů klenů. Ty houby se tam nacházely v dost hojném počtu asi dva roky, dokud voda nepostoupila až tam a nezatopila to.
Odpovědět
Například kdysi za komunistů u nás vznikla nová přehradní nádrž, která postupně zatopila údolí místního potoka původně zarostlého lesem. Původní listnatý "potoční" les byl vykácen a místo něho tam začaly z pařezů vyrůstat výmladky. A na jednom místě, kde dříve nic nerostlo, pod těmi výmladky začaly silně růst hřiby kováři či koláři. Dříve tam byly, co si pamatuji, dost lípy, potom tam byly výmladky z lipových pařezů, ze střemch a trochu z javorů klenů. Ty houby se tam nacházely v dost hojném počtu asi dva roky, dokud voda nepostoupila až tam a nezatopila to.
KP
Karel Pavelka
25.5.2022 22:11 Reaguje na Radim PolášekTak to je tedy výplod, v roce 1988 vyšla publikace o stavu životního prostředí v Česksolovensku (mezi autory byli i Moldan a Vavroušek)a tahle lesní kalamita tam byla předpovídána v souvilosti se změnou klimatu a přesně v těch oblastech, kde byla....ale až v letech 2030-40...
Odpovědět
MM
Milan Milan
21.5.2022 22:06to není tím, že je to státní úředník, jsou to dokonce bezpochyby lidé co byli kdysi i hajnými????, ale až ponese i státní úředník plnou odpovědnost pracovněprávní, finanční i trestní bude z něj hospodář jako vyšitý.
Odpovědět
ss
JO
Jarka O.
23.5.2022 08:54Tak i majitel lesů zjistil, jaké hospodářské škody působí kůrovec a dopřál sluchu poddaným a zaměstnancům? Ano, zákony na akutní zakázky jsou špatné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.5.2022 09:28Císař pán je nahý a ví to každé malé dítě, pouze dospělí obdivují jeho nové
šaty. Tak nějak vypadá státní správa po revoluci. Zprvu kamarády vystřídali
kamarádíčci a to i v odborném školství. Výtahem k funkci bylo cokoliv, jen
když nebyl ve funkci v době Listopadu. Mnohde byli odborníci odejíti kvůli členství ve straně a nahradil je kdokoliv "ideologicky" čistý. Ten učil, jak učil a taky naučil. Pomalu jsou už ve funkcích i jeho žáci a učí co
se naučili. Na ministerských a jiných pozicích je to podobné a pochybné
vzdělání se stalo podmínkou jakékoliv funkce. Neznáš, neumíš, ale splnit
požadavky na "vzdělanost" plně postačí. Moc v rukou takových lidí zcela
odradí ty ostatní s nimi bojovat a končí to takto. Šetří se na lidech v terénu, ideologicky se ruší vlastní síly ke kalamitní těžbě a obnově lesa,
vše se opakovaně soutěží, vybírá a kůrovec se množí a množí. Viníci jsou
známí, ale vinu přehodili na předky a klimatické změny. Jinde to mají
s podílem smrku stejné, nebo podobné, klima stejné a přesto mají škody
přijatelné. Příčinou je to, že odbornost není nahrazena ideologií a že
postupují podle praxe předků. Nevymlouvají se na předky a klima, ale
kůrovci předcházejí a nečekají na kalamitu. Nedělají pokusy se změnou
skladby dřevin v celé zemi a tak bude v budoucnu odkud dovážet hodnotné
dřevo, když už u nás bude pouze "prales" a plantáže náletů na energetickou
štěpku. Ekonomické zhodnocení výsledného produktu si každý moudrý lesák
spočítá, ale ideolog bude i tak lpět na své mantře, že les není pole a
že ani to pole nás vlastně nemusí živit. Dovezeme dřevo, potraviny, ale
čím to budeme jednou platit? Chybnou ideologií o kterou nikdo moudrý už
nestojí? Je to záměr, nebo pouhá setrvačnost a nedostatek sebereflexe?
Bojím se, že od všeho trochu a tak nápravu vidím černě. Držím palce všem
moudrým vlastníkům a skutečným odborníkům na lesní hospodářství.
Odpovědět
šaty. Tak nějak vypadá státní správa po revoluci. Zprvu kamarády vystřídali
kamarádíčci a to i v odborném školství. Výtahem k funkci bylo cokoliv, jen
když nebyl ve funkci v době Listopadu. Mnohde byli odborníci odejíti kvůli členství ve straně a nahradil je kdokoliv "ideologicky" čistý. Ten učil, jak učil a taky naučil. Pomalu jsou už ve funkcích i jeho žáci a učí co
se naučili. Na ministerských a jiných pozicích je to podobné a pochybné
vzdělání se stalo podmínkou jakékoliv funkce. Neznáš, neumíš, ale splnit
požadavky na "vzdělanost" plně postačí. Moc v rukou takových lidí zcela
odradí ty ostatní s nimi bojovat a končí to takto. Šetří se na lidech v terénu, ideologicky se ruší vlastní síly ke kalamitní těžbě a obnově lesa,
vše se opakovaně soutěží, vybírá a kůrovec se množí a množí. Viníci jsou
známí, ale vinu přehodili na předky a klimatické změny. Jinde to mají
s podílem smrku stejné, nebo podobné, klima stejné a přesto mají škody
přijatelné. Příčinou je to, že odbornost není nahrazena ideologií a že
postupují podle praxe předků. Nevymlouvají se na předky a klima, ale
kůrovci předcházejí a nečekají na kalamitu. Nedělají pokusy se změnou
skladby dřevin v celé zemi a tak bude v budoucnu odkud dovážet hodnotné
dřevo, když už u nás bude pouze "prales" a plantáže náletů na energetickou
štěpku. Ekonomické zhodnocení výsledného produktu si každý moudrý lesák
spočítá, ale ideolog bude i tak lpět na své mantře, že les není pole a
že ani to pole nás vlastně nemusí živit. Dovezeme dřevo, potraviny, ale
čím to budeme jednou platit? Chybnou ideologií o kterou nikdo moudrý už
nestojí? Je to záměr, nebo pouhá setrvačnost a nedostatek sebereflexe?
Bojím se, že od všeho trochu a tak nápravu vidím černě. Držím palce všem
moudrým vlastníkům a skutečným odborníkům na lesní hospodářství.
JČ
KP
Karel Pavelka
25.5.2022 22:15 Reaguje na Jirka ČernýNo jak kterých, ekologové tuhle katastrofu předpovídali již v roce 1988, ale lesáci ji museli zažít, aby uvěřili a ještě jen někteří..
Odpovědět
RP
Radim Polášek
26.5.2022 08:46 Reaguje na Karel PavelkaOni k tomu salónní "ekologové" v oblecích sabotážemi kácení napadených smrků údajným konfliktem zájmů i aktivně pomohli.
Odpovědět
MM
Milan Milan
27.5.2022 09:05Zákon není na vině. Kůrovec a nejen ten je infekce a pokud se neléčí včas zasáhne často celý organismus a to se prostě stalo. Ti co to dopustili,nebo přímo zavinili či blábolili obhajoby na podporu a v duchu přání politiků nebo byť jen jako jejich poradní orgány by měli zmizet z řídích funkcí a přestat škodit přírodě a krajině i hospodářským zájmům země....a není důležité kolik mají titulů před a za.
Odpovědět
