Solární energetika roste. Jenže pomalu a vyhýbá se pozemním instalacím, kritizuje asociace

Fotovoltaické elektrárny se dnes instalují především na střechách domů. Jejich počet se za loňský rok téměř zdvojnásobil, přibylo 6 293 nových FVE elektráren. Protože se však jedná především o malé a střední elektrárny, jejich instalovaný výkon za rok 2019 je 51, 4 MW. Pokud se bude Česko dále vyhýbat velkým pozemním instalacím, těžko energetiku dekarbonizujeme, uvedli zástupci Solární asociace na dnešní online tiskové konferenci. „Už několikátý rok po sobě jsme v ČR nepřipojili žádnou pozemní solární elektrárnu,“ poznamenal na konferenci Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace. „Pokud chceme dekarbonizovat českou energetiku, jen přes střešní elektrárny to nepůjde,“ dodal Krčmář. Zástupci sektoru solární energetiky vkládají velké naděje do podpory z nového Modernizačního fondu, který by měl nové projekty podpořit už letos.

„Solární asociace ve spolupráci se Svazem moderní energetiky navrhují, aby se Modernizační fond zaměřil zejména na podporu větších solárních elektráren, které Česká republika potřebuje pro naplnění dlouhodobého cíle náhrady fosilních zdrojů,“ řekl za Solární asociaci Jan Fousek.

V rámci Modernizačního fondu MŽP vznikne devět programů na podporu modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti. Jedním z nich, který bude vypsán už v letošním roce, je program Nové obnovitelné zdroje v energetice. Cílem je podpořit systémy akumulace elektrické energie a vybudovat nové projekty obnovitelných zdrojů. Mezi preferovaná řešení se v něm řadí fotovoltaika nebo větrné a malé vodní elektrárny.

Pro menší zdroje, jako jsou například střešní fotovoltaické elektrárny, již poměrně dobře funguje podpora z dotačních programů Nová zelená úsporám, Operační program podnikání a inovace (OPPIK), nebo navazující OP technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OPTAK).

Jako nevyužitý potenciál vnímají členové Solární asociace také Prahu, kde bylo postaveno jen 1,2 MWp. V hlavním městě tak má být pouze 2,3 % všech instalací, má přitom velký technický a komerční potenciál a žije v ní víc než 10 % obyvatel.

Přestože solární energetika zaznamenává nárůst, ve srovnání například s Polskem nebo Maďarskem je pomalý. Česká republika zároveň potřebuje zvýšit instalovaný výkon, aby dosáhla cílů národního klimatického plánu.

Podle plánu české vlády se má do roku 2030 navýšit instalovaný výkon solárních elektráren na téměř 4 000 megawattů. Při současném tempu rozvoje fotovoltaiky by ale Česká republika plán v oblasti energetiky a klimatu zřejmě nenaplnila.

„Kromě toho Evropská unie loni zvýšila svůj cíl pro rychlejší snížení emisí do roku 2030, a České republika tak bude muset navýšit i své závazky v oblasti ochrany klimatu. Nejlevnější cestou je právě fotovoltaika,“ doplňuje Jan Krčmář.

V ČR vzrostl výkon fotovoltaiky o 26,3 megawattu, tedy o 104 % oproti roku 2019. Průměrný instalovaný výkon projektů vzrostl z 7,3 kWp na 8,3 kWp, což potvrzuje trend rostoucí velikosti komerčních střešních elektráren. Pro srovnání, průměrná elektrárna na střeše rodinného domu má výkon cca 3 – 4 kWp.

Jak ale komentují zástupci Solární asociace, náklady na výstavbu malých střešních elektráren jsou vysoké vzhledem k odlišným podmínkám jednotlivých instalací. „Postavit 1 MW v malých střešních elektrárnách je mnohem náročnější, delší a dražší než 1 MW někde na bývalé skládce nebo i na velké hale,“ uvedl Krčmář.

I bez dotací

Závislost fotovoltaiky na dotacích již není stoprocentní. „Tento rok jsme postavili poměrně dost fotovoltaických elektráren bez dotací,“ uvádí Miroslav Calda, majitel firmy Atlantis, která solární elektrárny staví.

Jako příklad uvedl výstavbu solární elektrárny o výkonu 93 kWp pro společnost PREFA Praha, kde elektrárna nyní pokrývá 20 % energie potřebné pro chod továrny. Návratnost tamní investice se předpokládá v rozmezí 12 až 13 let.

Firmy ale začínají využívat i možnosti nechat si na svém objektu vystavit solární elektrárnu, přestože ji nechtějí provozovat. V rámci takzvaného PPA kontraktu (Power Purchase Agreements) tak má vzniknout fotovoltaická elektrárna o výkonu 35 kWp na Jarošovském pivovaru. Jejím investorem bude firma Atlantis, která elektrárnu postaví a bude ji 20 let provozovat. Jarošovský pivovar si z elektrárny bude kupovat elektřinu, která by pro něj měla být při současných podmínkách o 5-12 % levnější.

Investici a zisk z elektrárny tak nejdou za Jarošovským pivovarem, ale za firmou Atlantis. Po dvacetiletém pronájmu si může zákazník elektrárnu odkoupit, nebo pronájem prodloužit o dalších 5 + 5 let. „Životnost dnešních technologií je minimálně 30 let,“ uvedl Miroslav Calda. „Po třiceti letech může být elektrárna demontována a zrecyklována.“

---

reklama

---