Soud dnes rozhodl o otravě řeky Bečvy. Vynášení rozsudku a čtení odůvodnění trvalo devět hodin

Kvůli chybějícím vzorkům vody z řeky ze dne havárie neexistuje podle soudkyně žádný přímý důkaz o vině firmy Energoaqua, svědčí však proti ní větší množství jiných skutečností.

Foto | Miroslav Přikryl / Český rybářský svaz

"Soud dospěl k tomu, že společnost Energoaqua způsobila havárii na řece Bečvě," uvedla v odůvodnění rozsudku soudkyně Gerlová. Nepodařilo se však podle ní zjistit, co přesně se v podniku před otravou řeky stalo. Zavinění právnické osoby je přitom podle soudkyně třeba odvíjet od zavinění jednající fyzické osoby. "Nevíme, jestli bylo špatné měření těch vod, jestli tam následně se ty kyanidy uvolňovaly z komplexů, jestli na uvolňování kyanidů mělo vliv sluneční záření v řece, jestli došlo k chybě při odběru vzorků do laboratoře, jestli nastala chyba v laboratoři. Takže těch variant, co se mohlo stát, je skutečně velké množství a já jsem tudíž nemohla posoudit, jestli nějaká osoba jednala zaviněně," uvedla Gerlová

Kvůli chybějícím vzorkům vody z řeky ze dne havárie neexistuje podle soudkyně žádný přímý důkaz o vině firmy Energoaqua, svědčí však proti ní větší množství jiných skutečností. Zmínila například odpadní vodu se zvýšeným množstvím kyanidů, která vytékala z kanálu podniku den po havárii a o několik dní později zjištěné značné množství kyanidů také v sedimentech ve výusti podniku i jejích dosazovacích nádržích. "Kyanidy nebyly ve společnosti Enerogoaqua dostatečně odstraňovány a dostávaly se do řeky," řekla Gerlová.

Soudkyně též poukázala na zjištěnou manipulaci s důkazy ve firmě Energoaqua. Podle Gerlové pracovníci podniku zpětně upravili evidenci o nakládání s vodou s obsahem kyanidů z takzvaných kyanidových jímek. Podle soudkyně se manipulovalo i s výsledky měření v laboratoři firmy a také s elektronickou provozní knihou.

V případě ředitele Havelky soud rozhodl, že žalovaná věc není trestným činem. Obžaloba Havelkovi mimo jiné kladla za vinu to, že jeho přičiněním firma neoprávněně nakládala s kyanidy jako s odpadními vodami, nikoliv jako s odpady. Podle státního zástupce také neoprávněně rozhodl o změně využívání lagun ve firmě Energoaqua. Jejich takzvané obtokování mělo podle obžaloby za následek, že laguny nemohly zastavit případný únik nedostatečně vyčištěných vod do řeky. Obě změny však schválily orgány státní správy, a podle rozsudku za ně tedy nelze Havelku kriminalizovat.

Za zásadní důkazy, že ryby otrávily kyanidy, považuje soud znalecké posudky, videa, fotografie, odborná vyjádření nebo výpovědi svědků. Nejkvalitnější znalecký posudek k případu podle Gerlové vypracovali odborníci Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Podle tohoto posudku kontaminované vody unikaly do Bečvy při její otravě postupně několik hodin a u uhynulých ryb byla prokázána otrava kyanidy. Za původce otravy označil posudek odpadní vody s jejich obsahem ze společnosti Energoaqua. Zadání posudku znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery, o nějž se obžaloba opírala, lze podle soudkyně považovat za částečně návodné, podjatost znalce však soud nezjistil. Některé Klicperovy závěry ale označila soudkyně za chybné. "Soud ze všech skutečností uvedených v posudku nevycházel," řekla Gerlová.

Rybáři požadovali v kauze náhradu škody bezmála pěti milionů korun. Dalších zhruba 666 000 korun žádalo Povodí Moravy, přibližně 750 000 korun ministerstvo zemědělství. Soud poškozené s náhradou škody odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.

Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozil Havelkovi jeden rok až pět let vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest. Zmocněnec podniku Vladimír Kurka i Havelka vinu opakovaně odmítli.

Podle státního zástupce Jiřího Sachra řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Firmě Energoaqua navrhoval uložit peněžitý trest 21 milionů korun. Pro Havelku žádal podmíněný trest zhruba ve třetině zákonné trestní sazby a pokutu milion korun. Obžalovaní i jejich obhájce Jiří Obluk požadovali zproštění obžaloby. Neexistuje podle nich žádný důkaz, který by svědčil o vině společnosti a jejího ředitele.

Soud mediálně sledovaný případ začal v hlavním líčení projednávat koncem ledna. Od té doby se i s dneškem uskutečnilo 29 jednacích dní. Vypovídaly desítky svědků, soud předvolal také několik soudních znalců. Spis k případu má přibližně 7000 stran.

Společnost Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítli. Uvedli, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od této vyústi, je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Za pravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Mísící zónu, kde se odpadní vody z firmy Energoaqua plně smíchaly s říční vodou, však podle soudkyně nelze ani přes několik provedených pokusů dostatečně spolehlivě stanovit, a to i kvůli úpravám koryta řeky a jezů nedlouho po havárii.

Blíže místu úhynu prvních ryb než Energoaqua má výusť například valašskomeziříčská chemička Deza. Soud ji však jako možného původce havárie vyloučil, opírá se při tom o znalecké posudky. "Kyanidy v řece z firmy Deza nepocházely," uvedla Gerlová. Odmítla, že by otravu mohl zavinit únik chemikálií z reaktoru tzv. kaustifikační jednotky v Deze, který se stal v noci před havárií na Bečvě.

Podle státního zástupce způsobila Energoaqua znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.