Špatné zprávy pro pivaře: klimatické změny pivo prodraží

Autoři studie si vzpomněli i na Česku republiku, které teoreticky hrozí nárůst cen piva o 143 %. Podobně jako v Kanadě. Vyšší cena výroby, nárůst cen základní suroviny a k tomu nižší poptávka pak vytváří propojený řetěz souvislostí, který zase vede k dalšímu nárůstu ceny. / Ilustrační foto

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Hans / Pixabay

Už dříve poukázali vědci na to, jak se klimatické změny mohou promítnout do omezené dostupnosti kávy a vína. Aby podobných špatných zpráv nebylo málo, přispěchali ještě výzkumníci z Východoanglické univerzity s vlastním příspěvkem. Ve své studii potvrzují vztah mezi extrémními odchylkami počasí a možným nedostatkem piva. Postupovali přitom zajímavě: nehádali budoucnost z počítačových modelů. Jen předpokládali, že by příští sucha a horka byla v podstatě stejná, jako ta která jsme zažívali letos. Jak by na to zareagoval pivovarský průmysl?

Za tropického horka se pije méně

První informací je, že s rostoucí teplotou nabývající podoby letošního léta rozhodně neroste spotřeba piva. Dát si příjemně orosenou sklenici po parném dnu chceme jen do určité teploty. Když udeří opravdové tropy, pivem se už tolik neproléváme. Případný pokles konzumace by pak globálně činil zhruba 16 %. Tedy cirka 29 miliard litrů, řekněme, objem stávající celoroční spotřeby Spojených států amerických. Ne všude by byl pokles stejný.

Čína, coby největší globální konzument, by vypila o nějakých 12 miliard plechovek piva méně, tedy pokles prodeje o nějakých 10 %. V USA by to bylo o 20 %, zhruba 10 miliard plechovek. Až potud je horko jen špatnou zprávou pro výrobce, majitele pivovarů. Ti se jen těšili, že v roce 2022 jim vynese globálně pivní průmysl 750 miliard dolarů a klima jim narušuje tyhle plány. Ale klimatické změny dopadnou i na konzumenty.

Méně vypitého piva neznamená jeho nižší cenu

Každá sklenice, láhev či plechovka se při menším prodeji začne prodražovat. Jednak proto, že si menší objem a ušlý zisk z prodeje budou pivovary kompenzovat vyšší cenou. Ale také proto, že pro ně bude stále komplikovanější a nákladnější sehnat jednu ze základních surovin, slad. Tedy hlavně ječmen. Stačilo se prý podívat do minulosti, co za posledních 80 let udělaly teplotní výkyvy s globální produkcí a cenou ječmene. A zase, ne všude to bude stejně špatné.

Děsivé scénáře? Abstinující Polsko

Taková Austrálie spíše získá. Měnící se klima totiž s největší pravděpodobností zpřístupní nová místa pro zemědělskou produkci. Nárůst ceny ječmene v důsledku teplotních proměn se tu promítne do zvýšení ceny piva jen o nějakých 7 %. Závidět jim mohou v Polsku, kde by se cena ječmene mohla projevit nárůstem ceny piva až o 377 %. Což už zní opravdu šíleně.

Autoři studie si vzpomněli i na Česku republiku, které teoreticky hrozí nárůst cen piva o 143 %. Podobně jako v Kanadě. Vyšší cena výroby, nárůst cen základní suroviny a k tomu nižší poptávka pak vytváří propojený řetěz souvislostí, který zase vede k dalšímu nárůstu ceny. A k nižší ochotě ji platit. Dává to smysl: koupit si teď v Irsku šest třetinkových kousků za 20 eur, anebo za rok zaplatit už 40? To už je skoro lepší nepít, ne?

Pivaři všech zemí, spojte se

Z popíjení se tak může stát ekonomicky dost náročné hobby. Dabo Guan, hlavní autor studie, tvrdí: „Kromě ryze ekonomických důsledků ale může mít nedostatek piva i společenské a politické důsledky. Klimatické změny mohou vyvolat novou vlnu prohibice. Při ní se stane pivo luxusním zbožím, které již nebude dostupné dělnické třídě. Určitě nechceme naší studií nabádat lidi, aby dnes pili pivo více, než zítra,“ říká Guan. „Jen podotýkáme, že lidi, kteří si dnes rádi při sledování fotbalu otevřou plechovku piva, by měli něco udělat s klimatickými změnami.“