Srovnávací studie z Leedsu vybírá nejefektivnější přístupy, jak snížit emise jednotlivce a domácností
Vědecký tým Diany Ivanové a Johna Barretta začíná u čísel. Na nich potvrzují, že 65 % všech globálních emisí skleníkových plynů a 50-80 % spotřeby vody, půdy a materiálů je buď přímo či nepřímo spjato s každodenním provozem domácností. Kde by tedy logicky měla započít snaha o nápravu stavu, pokud se chceme vyvarovat katastrofických scénářů. Ale kde začít? Originalita studie z Leedsu spočívá v tom, že srovnává výstupy 6990 dalších podobných studií, které dohromady navrhovaly 771 různých možností řešení, jak snížit produkci skleníkových plynů a odvrátit rizika klimatických změn. A dává rámcový přehled o tom, jak jsou která nabízená řešení efektivní.
Úplně univerzální recepty neexistují
Nejprve ale museli vyřešit zkreslující průměry, či spíše rozvolněné rozteče dané mezních čísel. Autoři si byli vědomi, že ne každé řešení je stejně aplikovatelné a dostupné. A také, že se se zaváděním každé úsporné novinky nebo přístupu obvykle pojí další emise. Dá se říct, že z hlediska globálního průměru jsme v tom my a naše domácnosti „všichni za 6 tun CO2 na hlavu“, byť zrovna lidé na severu Ameriky spíš za 13,7 a Afričané spíš za 1,7 tun CO2. A vyhodnocují varianty, jak dosáhnout úspory kolem 9 tun CO2 na jednotlivce, s respektem k dostupným podmínkám. Což už začíná být zajímavé.
Zmiňují například, že zatím drtivá většina stávajících studií, rozdávajících doporučení, nerespektovala zpětnou vazbu jimi navrhovaných opatření. Například? Poměrně dost se hovoří o tom, že by zastavení konzumace masa mohlo vést ke snížení uhlíkové stopy. A do jisté míry je to pochopitelně pravda, protože uhlíkové bilance masité stravy jednotlivce je ekvivalentní 2,1 - 0,4 tunám emisí CO2 ročně. Jenže pro veganskou dietu platí rozptyl 1,5 – 0,01, vegetariánskou pak 2,0 - 0,6 tun CO2. Zlepšení tedy zdaleka není o tolik výrazné, je poplatné konkrétní skladbě stravy a regionu. Pozorovatelný efekt přináší jen v extrémech mezi jednoznačným masožravcem ze Států a asketickým rostlinožroutem z Afriky a pozitiva se stírají tam, kde by na komplexní změnu stravy přistoupili všichni najednou. Výsledkem by na konci nebylo méně, ale více emisí. I tak je samozřejmě určité omezení žádoucí, ale stěží může být považováno za univerzální řešení.
Podobné je to i s dalšími „úspornými řešeními“ v dopravě. Efektivní jízda klasickým autem, využívání spolujízd nebo cesty Uberem nakonec tak z hlediska celkové bilance jednotlivce/domácnosti podstatné nejsou. Kde jde rozdíl skutečně vidět a co by opravdu pomohlo?
Auto? To úplně vynechejte
Jedničkou na seznamu je nejezdit autem a nemít vůbec auto. A za druhé, pokud mít auto, tak na baterie, které si dokážete dobít z vlastního fotovoltaického systému. Elektromobilita na druhém místě v seznamu doporučení může být pro někoho překvapení, ale faktem je, že rozptyl potenciálních úspor emisí tu byl opravdu hodně široký a pohyboval se mezi 3 tunami CO2, které můžete elektromobilem ušetřit a také 3 tunami CO2, jež můžete do atmosféry vnést. Skutečně záleží případ od případu, na povaze zdroje energie, způsobu výroby a řešení baterie. Třetí krok? Snížit počet dlouhých letů. O jeden méně ročně bude fajn.
V globálním průměru totiž všichni létáme dvakrát do roka, byť Nor se do něj posadí i čtyřikrát, zatímco Afričan ani jednou. Lety jsou ale z hlediska emisí velmi podstatné: jeden let smaže pozitiva dvou celoročních vegetariánských diet. A dál? Pak už to s pozitivními změnami není tak výrazné: využívat obnovitelné zdroje energie, používat hromadnou přepravu, opravit a renovovat domy (nové ale raději nestavět, byť sebeúspornější), změnit způsob výživy (nejlépe si vede tzv. středomořská dieta), využívat tepelná čerpadla, zlepšit vybavení kuchyní, používat vytápění domácností fungující na obnovitelných principech a zdrojích.
Sama studie stojí za přečtení. Když budete například váhat, zda se jeví jako potenciálně lepší nástroj k uspoření emisí zelená střecha, úsporné spotřebiče anebo solární panely na střeše; nebo zda je lepší strava sezónní či ta doma na zahrádce vypěstovaná, najdete tu srovnání přesahující rámec běžně vnímaných souvislostí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (36)
Katka Pazderů
26.5.2020 06:26Green Deal je dobrý, pokud zavede nějakou formu uhlíkové daně na všechnu naši produkci, včetně služeb.
Viktor Šedivý
26.5.2020 07:44 Reaguje na Katka PazderůTakže Vy budete chudší, Ind bude bohatší a tu ropu, kterou nespálíte Vy cestou na dovolenou (protože na flákání nebude mít čas a prachy) spokojeně spálí on. Možná cestou do "Skanzenu Evropa".
Viktor Šedivý
26.5.2020 09:24 Reaguje naKrejcar Stanislav
26.5.2020 18:14 Reaguje naPavel Hanzl
26.5.2020 22:56 Reaguje na Krejcar StanislavNepotřebujete na to žádné kontejnerové nesmysly a milióny tun nafty.
A už se vidím, jak jedu na kole koupit zeleninu. Pak pojedu na kole koupit chleba a rohlíky, pak pojedu na kole koupit maso, pak pojedu na kole koupit těstoviny a pak zjistím, že je den v háji :-)
Jan Šimůnek
27.5.2020 14:09 Reaguje naPavel Hanzl
27.5.2020 19:47 Reaguje naJan Šimůnek
27.5.2020 14:10 Reaguje na Krejcar StanislavRichard Vacek
26.5.2020 12:32 Reaguje na Katka PazderůJiří Daneš
26.5.2020 18:10 Reaguje na Richard VacekKrejcar Stanislav
26.5.2020 18:23 Reaguje na Jiří DanešRichard Toman
26.5.2020 22:26 Reaguje nadavid matoušek
26.5.2020 22:37 Reaguje na Richard TomanPavel Hanzl
26.5.2020 22:48 Reaguje na Katka PazderůJenže to nelze prosadit žádným způsobem, nejvíc by musela platit Čína a ta se na to vymastí zvysoka.
Jan Šimůnek
27.5.2020 14:12 Reaguje na Pavel HanzlKarel Potoček
26.5.2020 06:37Vilém N
26.5.2020 06:41Viktor Šedivý
26.5.2020 07:46 Reaguje na Vilém NPavel Hanzl
26.5.2020 22:58 Reaguje na Vilém NMilan G
26.5.2020 11:04A uhlíková environmetální daň uvalená na dovoz ze zemí mimo eurozónu se ukazuje jako vlhký sen von Leyen a Timermanse. USA a Čína daly jasně najevo co by mohla EU očekávat. Oni si ti pomatenci myslí, že donutí svět k tomu aby následoval EU v tom zeleném šílenství. To je prostě neuvěřitelné.
Viktor Šedivý
26.5.2020 12:44 Reaguje na Milan GViktor Šedivý
26.5.2020 14:01 Reaguje na Jan ŠimůnekMilan G
27.5.2020 11:27 Reaguje na Viktor ŠedivýJan Šimůnek
26.5.2020 14:01(dopad přechodu populace na vegetariánskou / veganskou výživu)
"Výsledkem by na konci nebylo méně, ale více emisí. I tak je samozřejmě určité omezení žádoucí..."
Takže exaktně jsme spočítali, že by ten přechod byl z hlediska emisí škodlivý, ale protože tyhle výživy jsou "ideologicky in", musíme ihned výsledek tohoto výpočtu oslabit.
Vzhledem k tomu, že veganská výživa na bázi tuzemských zdrojů je neplnohodnotná, musejí její konzumenti (pokud chtějí přežít) požívat potravinové doplňky nebo exotické plodiny, převážené přes půl zeměkoule (tamní vegani by ovšem zase potřebovali dovážet nějaké rostlinné potraviny od nás), je jasné, že bude mít uhlíkovou stopu docela velkou (větší než masitá strava z tuzemských zdrojů). Druhou možností je výroba syntetických doplňků a potravinových koncentrátů, což chce postavit a provozovat příslušné továrny a ty "krmit" nějakými surovinami a mít příslušnou distribuční logistiku. Vše rovněž s uhlíkovou stopou.
Je také dávno známo, že veganská výživa má negativní dopad na mozkové funkce. Nejhorší je to u dětí, které jsou v podstatě mentálně zaostalé (projevuje se snížením IQ oproti normálně se stravujícím vrstevníkům), u dospělých se dostavuje spíše otupení a narůstá podřízenost a sugestibilita (tj. dají se snadněji ideologicky ovlivňovat), proto je populace veganů perfektní "matroš" pro autoritativní režimy.
Mimochodem, tohle je jedno z racionálních vysvětlení náboženských půstů: Lidé během nich totálně zblbli, nechali si předvádět "zázraky" (za jaké by se v současné době styděl i pouťový iluzionista té nejnižší kategorie) a ještě vsugerovat různé náboženské bludy.
Anyr
26.5.2020 17:32 Reaguje na Jan ŠimůnekŘekni, nemají tě v rodině někdy chuť prohodit oknem, nebo tak něco? :D Pokud se tě teda nebojí.
Ale jo, slitování, pochopení, smíření. Blbej komunismus. I díky tobě se už nebude opakovat. Takže vlastně díky za to, co píšeš. :)
Zbynek Ulcak
26.5.2020 21:15 Reaguje na Jan Šimůnek.... pane docente - prosím, kde by si o tomto zájemce mohl přečíst trochu podrobněji? Nějakou serióznější referenci, než Vaše obvyklé "psalo se to na internetech", prosím.
Jan Šimůnek
27.5.2020 08:10 Reaguje na Zbynek UlcakNa PubMedu jistě najdete i novější práce. Výše uvedené knihy jsou jen důkaz, že tento problém byl znám už dlouho.