https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stoleta-lipa-ve-zdaru-nad-sazavou-bude-pokacena-odpurce-presvedcilo-vysetreni-tomografem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stoletá lípa ve Žďáru nad Sázavou bude pokácena, odpůrce přesvědčilo vyšetření tomografem

19.4.2021 19:30 | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (ČTK)
Petici proti kácení lípy podepsalo podle údajů radnice okolo 180 lidí.
Petici proti kácení lípy podepsalo podle údajů radnice okolo 180 lidí.
Licence | Volné dílo (public domain)
Stoletá lípa na sídlišti Libušín ve Žďáru nad Sázavou bude pokácena kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Odpůrce kácení, kteří kvůli tomu sepsali petici, přesvědčily výsledky podrobného posouzení lípy tomografem, které arborista Daniel Stach představil na dnešním on-line setkání s veřejností. Jak řekli na závěr zástupci radnice, termín kácení zatím není stanovený. Slíbili, že o něm budou informovat.
 
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

"Bohužel u tohoto stromu se sešlo více věcí, které musíme sečíst a které spolu souvisejí," uvedl Stach. Za velký problém označil to, že je kořenová část stromu poškozená dřevomorem kořenovým. Uvedl, že tato dřevokazná houba nejdřív napadá centrální kořen, postupně prorůstá i do kmene. Strom podle něj může přesto vypadat vitálně, protože ho vyživují slabší kořeny.

"Šíření dřevomoru je docela rychlé. Pakliže se zjistí, že tam je plodnice, samotného mě to mrzí, ale vždycky říkám, že není na co čekat," řekl Stach. Upozornil na to, že když padá strom, padá rychle a je to velká váha.

Na stromě vysokém okolo 19 metrů je také trhlina po celé délce kmene a otevřená dutina v místě větvení.

Petici proti kácení lípy podepsalo podle údajů radnice okolo 180 lidí. "Nejsme žádní, řekl bych, šílenci, kteří by trvali na něčem, co se nedá zachránit," uvedl dnes Stanislav Kopal, který patřil mezi organizátory petice. Výsledky odborného posouzení lípy nezpochybnil ani žádný jiný účastník dnešní debaty.

Lípa rostla poblíž řeky Sázavy dřív, než kolem ní byly postavené vysoké panelové domy. Radnice odhadla stáří stromu na sto let.

Dnes je to strom s obvodem kmene 325 centimetrů. Starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město) dnes slíbil, že radnice nechá místo lípy na sídlišti vysadit jiný velký strom.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2021 20:05
Jsem 181. petent. Strom se dá pokácet vždy, momentálně je v dobré kondici a pád nehrozí. Prasklinu lze vyřešit vyvázáním, volnější část by stejně spadla na trávník. Tato lípa má řádově vyšší hodnotu než javor na náměstí s lovným holubem. Ten je jen předmětem nekonečných politických půtek a tahanic.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.4.2021 20:57 Reaguje na Karel Zvářal
Ta prasklina se vyřešit dá, ta dřevomorka je horší. Obávám se, že proti ní moc obrana není.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2021 21:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Asi před dvaceti lety jsem byl na MZ, že by bylo vhodné ořezat silné větve topolů (d 20-30 cm) nad trolejovým vedením dřív, než se stane průtěr. Asi po měsíci jsem dostal odpověď, že odborníci stav stromů posoudili a neshledali důvody k zákroku. Druhý rok znenadání všech 7 topolů shodili. Byl jsem na úřadu s paní, co bydlí blíž a ta byla brunátná vzteky a nebrala si servírky. Ouřada vytáhl posudek, kde bylo psáno, že všechny stromy byly nemocné... Takže od té doby beru podobné zprávy s velkou rezervou.

Co bych u tohoto stromu udělal, tak ořez větví (zkrácení), aby kořenům odlehčil a zmenšil riziko škod při pádu. Jinak ten strom vypadá zdravě a nevěřím, že žije z uhnilými hlavními kořeny.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.4.2021 21:43 Reaguje na Karel Zvářal
Úředníci jsou leckdy nevyzpytatelní. Kdysi před nádražím v Hodoníně rostly čtyři exempláře cypřiše Cupressus sempervirens. Byly to nejsevernějí rostoucí exempláře nejen v Československu, ale snad ná celé zeměkouli. Byly už nádherně vzrostlé. Nicméně i když se jednalo o neskutečnou raritu, úředníci je nechali mezi roky 2000 - 2004 všechny pokácet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2021 21:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Co dost dobře nechápu, tak je upevňování vánočních stromů do ostře ohraničených kovových úchytů (děr). Při větru na to místo působí ohromná síla, kterou strom přenáší na všechny kořeny, které pruží a jako by se vzájemně podporovaly. Ta ostrá hrana funguje jako říznutí diamantu do skla, a stačí menší síla a sklo pukne. Každý rok se to opakuje z různých míst, a ještě nikdo nevymyslel způsob, jak tu páku větru eliminovat vhodnou podélnou výztuží-/
Odpovědět

Jirka Černý

19.4.2021 21:58 Reaguje na Karel Zvářal
Škoda že sem nejdou vkládat fotky, zrovna je to týden co mám moc pěkné z kácení jednoho kusu který taky vypadal naprosto zdravě a už se mi tam houfovali protestanti, když jsem dělal klín málem mi do něj propadla pila, naštěstí jsem ho měl na traktoru, po dopadu kmene se rozlítal na kusy a zdravá byla cca 5 cm šlupka. Protestanti koukali jak sůvy z nudlí.
Tak mizerný stav překvapil i mně. Asi bych ani nespočíval stromy co mi začal trhat naviják jen než se naplno lano.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2021 22:10 Reaguje na Jirka Černý
V lese by to moc vadit nemělo, ale je-li to opravdu vachrlaté, tak ve městě raději nečekat...
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.4.2021 23:44 Reaguje na Karel Zvářal
Jednak jste pozorně článek nečetl a potom si neuvědomujete jakými částmi dřeva strom přijímá a rozvádí živiny.
Takže z vlastní zkušenosti. Nejzelenější lípa ze čtyř. U země byl zjištěn dřevomor po 3/4 obvodu kmene.
Do měsíce strom spadl při bouřce.

Prostě přijměte fakt, že shnilé kořeny jsou shnilé uvnitř, ale po jejich obvodě jsou živá vodící pletiva. A nezřídka strom se zlomí nad zemí, protože je zasažen i kmen.

To, že nevěříte neznamená, že odborníci nemají pravdu.

A pokud chcete ořezávat korunu, vázání atd. - na dva roky existence stromu moc velký luxus. Za ta náklady máte nový strom a ještě zbyde na zálivky po mnoho let.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

19.4.2021 23:58 Reaguje na Karel Zvářal
Cenu stromu si lehce zjistíte podle kalkulačky na ohodnocení dřevin. Zadejte si do vyhledávače a ona se ukáže.
A při zadávání údajů, buďte objektivní.
Cena solitérního, zdravého javoru s ohledem na stanoviště by měla být naopak vyšší než lípy na sídlišti ve stromořadí.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

20.4.2021 08:37
Dnes si lidé vůbec neuvědomují, že to, co je živé, jednou zemře, ať se jedná o roztomilé zvířátko nebo vzrostlý strom. Hysterické reakce na ukončení života se staly normou. V případě stromu si kupodivu lidé neuvědomují, že pokud je strom ve stavu, kdy hrozí jeho pád, jde o přímé ohrožení života všech lidí, kteří v tu chvíli budou v dosahu. Když na vás spadne strom, zabije vás to. Takže pokud odborník usoudí, že strom je nutné pokácet, protože je tak nemocný, že může hrozit jeho pád, tak bych neváhala. Kdo by nesl odpovědnost za mrtvého člověka, který měl tu smůlu, že ve chvíli pádu stromu šel zrovna okolo? Ti ochránci a zarputilí odpůrci kácení by to určitě nebyli, ti můžou protestovat do aleluja a budou jen chváleni. Takže strom pokácet a vysadit nový. A ochránci ho můžou chodit zalévat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.4.2021 09:19 Reaguje na Marcela Jezberová
Paradoxem je, že titéž lidé, kteří ječeli kvůli pokácení stromu, by pak ječeli, proč musel zemřít nebo byl zraněn člověk a proč se ten strom už dávno nepokácel.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

20.4.2021 11:26 Reaguje na Marcela Jezberová
Pokud byste ten článek četla trochu pečlivě, tak byste se tam dozvěděla, že protestující neměli problém s tím, že ten strom umře, ale s tím, že by někdo mohl pokácet strom, který by jinak umřít nemusel.
Odpovědět
va

vaber

20.4.2021 08:55
chodím do lesa kde je skalnatý val, tak 60m vysoký, rostou na něm všelijaké stromy o které se nikdo nijak nestará, špatně přístupné, roste tam dub ,má průměr kmene téměř metr přestože roste na kamení a já jej považuji za nejstarší strom celého okolního velkého lesa ,určitě má několik set let,
ten dub je zcela vyhnilý, naprosto dutý a přesto, že není nijak chráněn před nárazy větru, stále stojí, o pevnosti rozhoduje hlavně vnější slupka kmene stromu, nebo stav kořenů
dendrologove dají rozsudek smrti na jakýkoliv strom , když jsou požádáni zástupci obce, proč by si komplikovali život, každý strom může padnout i ten naprosto zdravý
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.4.2021 09:47
Jako včelař se vzrostlých lip zastávám kde mohu, ale pokud mají evidentně
poškozené kořeny a nebo jako ta lípa z fotografie problematickou statiku
koruny s prasklinou, tak bych se s tím smířil. Chybou byl samotný řez
stromu v mládí, kdy se nedbalo na pravidelnost koruny a nyní je část doslova oddělena od zbytku. Navíc se je třeba zamyslet nad optimálním
věkem stromů v městské a obecní zástavbě. Dnešní obce a města nejsou už
dávno tím, co bývaly v době výsadby těchto stromů a je otázkou, kdo bude
ochoten se zodpovídat za případné škody. Dal bych možnost "zachráncům"
složit na účet třeba milion na případné škody a po pominutí problému
(pokácení) jim je vrátit. Nemít totiž za to zodpovědnost je pohodlné
a alibistické. V tom se zastanu úředníků, protože udělali maximum
a nechali si vystavit odborný posudek. Odpůrci asi těžko a odpovědnost
žádná. Do letoška takto u nás u školního hřiště strašila zcela suchá
cca 3O.letá lípa a stoleté torzo vrby. Obstrukce ochranářských spolků
trvaly čtyři roky a teprve letos po smrti jednoho z vůdců došlo ke
kácení. Kmen vrby o průměru více jak jednoho metru zcela trouchnivý
a prošpikovaný chodbičkami hmyzu, byl kompromisně rozřezán na velké
špalky a ty byly odtaženy traktorem do lesa k zetlení a možnosti
dokončení vývoje larev hmyzu. Mladý dub, který čekal několik let,
tak má možnost konečně růst a nehrozí už pád větví vyrůstajících ze
slupky živého dřeva a kůry, které v ní neměly potřebné ukotvení před
vylomením. Ta zarputilost ochránců jim byla na škodu, protože z nich
udělala v očích veřejnosti potížisty, kterým na bezpečnosti dětí vůbec nezáleží. Učitelky MŠ dětem vždy trpělivě vysvětlovaly, že pod strom
nemají chodit, protože je nemocný a i ty děti se divily, proč ho nikdo
neléčí a nebo nepokácí, když je nemocný. A to už je co říci, že děti
v předškolním věku měly více rozumu, než ti aktivisté, pokud to nebyl
opravdu pouhý potížismus. Takže v lese budiž, ale ve městech, kolem
silnic a tratí opatrně, neboť odpovědnost nenese ochranář, ale vlastník
a nebo správce pozemku. Nerad bych se dočkal tabulek s upozorněním, že
pohyb kolem všech stromů pouze na vlastní nebezpečí, protože nejsou
ověřeny základní parametry jejich zdravotního stavu a nebo tu stojí na
dožití a hrozí pád stářím, či poškozením. O tom městská zeleň není
a ani být nesmí, od toho jsou lesy a NP, kam chodím na vlastní nebezpečí
a musím s tímto počítat a počítám.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist