Tání věčně zmrzlé půdy v Arktidě ohrožuje celý svět i místní infrastrukturu, upozorňují vědci
13.1.2022 09:02 | PRAHA
(ČTK)
Tající permafrost.
Teplota se v Arktidě kvůli změně klimatu zvyšuje rychleji než ve zbytku světa, a to o dva až tři stupně Celsia ve srovnání s teplotou před průmyslovou revolucí. Odborníci v regionu rovněž zaznamenali řadu meteorologických anomálií.
Věčně zmrzlá půda, která má z definice nejméně po dobu dvou let teplotu nula stupňů Celsia a méně, zaznamenala v letech 2007 až 2016 zvýšení teploty v průměru o 0,4 stupně Celsia. Rostoucí teploty permafrostu "vyvolávají obavy z rychlého tání a potenciálního uvolňování oxidu uhličitého", uvedla autorka studie Kimberley Minerová, která pracuje v Laboratoři tryskového pohonu (JPL) americké vesmírné agentury NASA.
Podle studie dojde do roku 2100 ke ztrátě přibližně čtyř milionů kilometrů čtverečních věčně zmrzlé půdy, a to i v případě, že se podaří zastavit globální oteplování. Výzkum uvádí, že roli budou hrát také požáry. Počet těchto nekontrolovatelných živlů by mohlo do poloviny století vzrůst o 130 až 350 procent, čímž by se z věčně zmrzlé půdy uvolňovalo stále více oxidu uhličitého.
Podle další studie vedené Janem Hjortem, výzkumníkem z finské univerzity v Oulu, je bezprostředně ohrožených téměř 70 procent silnic, potrubí, měst a továren postavených na věčně zmrzlé půdě.
Zvláště ohrožené je Rusko. Téměř polovina ropných a plynových polí v ruské Arktidě se nachází v oblastech permafrostu. V roce 2020 u ruského města Norilsk uniklo kvůli tajícímu permafrostu z nádrže tepelné elektrárny přes 21.000 tun nafty a maziva, které se dostaly do několika řek a do jezera. Silnice a ropovody jsou ohrožené táním věčně zmrzlé půdy také v Severní Americe.
Přečtěte si také |
Severskou tundrou dusající spásači by mohli ochránit permafrost. A tím i atmosféru
Přestože vědecké poznatky o permafrostu jsou stále hlubší, zůstávají nezodpovězené některé otázky, včetně toho, kolik oxidu uhličitého se může uvolnit. Podle Minerové a jejích kolegů není tání permafrostu dostatečně zohledněné v modelech globálního oteplování. Není také jasné, zda tání povede k zalesnění arktické oblasti, kde budou rostliny schopné absorbovat uvolněný oxid uhličitý, nebo k vysušení oblasti s častějšími požáry.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Dnes je úlohou ekologických organizací bránit to, čeho už bylo v ochraně životního prostředí dosaženo, říká nový ředitel Greenpeace Pavel Gruber
Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU, uvedla šéfka Evropské komise
Letošní časný nástup jara se podobá rekordnímu před dvěma lety, uvedli vědci
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
PH
Pavel Hanzl
13.1.2022 10:39Tohle je typický pyramidový jev a pokud se rozjede na plný pecky, (což je velmi pravděpodobné) tak už asi nemáme šanci.
Nevím, co vědci vymudrovali za řešení, ale musí asi spolíhat na černou labuť, nic jiného asi fakt nemáme.
Odpovědět
Nevím, co vědci vymudrovali za řešení, ale musí asi spolíhat na černou labuť, nic jiného asi fakt nemáme.
MU
Michal Ukropec
13.1.2022 16:44Typická ukázka komunisticko-fašistiské prolhanosti. Lež je hned v první větě. Kdyby byl permafrost věčně zamrzlý, nebyly by v něm organické látky od rostlin po mamuty. Takže kdysi tam bylo roztáto a živo. Teprve později to zamrzlo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
13.1.2022 16:57 Reaguje na Michal UkropecTo bylo v úplně jiném ekosystému při jiné teplotě a i poloze celých kontinentů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.1.2022 17:30 Reaguje na Pavel HanzlEkosystém a teplota budiž, ale poloha kontinentů? Mamuti
tam zamrzli z hlediska historie planety i života na ni
teprve nedávno. Nebo si myslíte, že spásali sníh a led?
Putovali tam za krmivem a překvapila je doba ledová a
nebo naopak zapadli do tajícího permafrostu, který tál
i bez přičinění člověka?
Odpovědět
tam zamrzli z hlediska historie planety i života na ni
teprve nedávno. Nebo si myslíte, že spásali sníh a led?
Putovali tam za krmivem a překvapila je doba ledová a
nebo naopak zapadli do tajícího permafrostu, který tál
i bez přičinění člověka?
MU
Michal Ukropec
13.1.2022 18:47 Reaguje na Břetislav MachačekLovci mamutů si opékali nejen velkou kořist, ale i veverky a spol. Tím způsobili globální oteplování a konec doby ledové!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.1.2022 19:04 Reaguje na Michal UkropecUvidíme, co nám nejmoudřejší z diskutérů odpoví!
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
13.1.2022 20:30 Reaguje na Břetislav MachačekČlánek je určen pro ekologisty s I Q tykve/houpacího koně. Každý tvor s IQ veverky a vyšší, ho prokoukne jako manipulativní.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
16.1.2022 21:37 Reaguje na Michal UkropecMožná existuje prostší vysvětlení. Možná jsi tak moc vymaštěnej, žes ten článek nepochopil...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.1.2022 13:19 Reaguje na Břetislav MachačekOtázka zní KDY ti mamuti na Sibiři pomřeli. Za doby ledové bylo to území komplet pod ledem (žili spíš u nás), ale možná tam byly nějaké teplé výkyvy. Pokud se jednalo o dobu 6 - 4 tisíce let před Kristem, tak to tam bylo teplo skoro jak dnes. Ale každopádně museli zahynout v době, kdy fest mrzlo (a potom už pořád) tož nevím.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
17.1.2022 21:05 Reaguje na Pavel HanzlVäčšina severovýchodnej sibíri a Aljašky nebola pod ľadom ? Zaujímavé že ? Navyše Aljaška spojená so Sibírou, mnoho dnešného územia pod vodou bolo vtedy na suchu. Preto tam žili miliony veľkých kopytníkov vrátane mamutov. https://www.cdm.org/mammothdiscovery/img/icemaps.gif
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.1.2022 21:11 Reaguje na Jaroslav PobehaKontinentální ledovec končil na našich severních hranicích, tj asi na 50°severní šířky. To je taky severní hranice Mongolska a taky hranice mezi USA a Kanadou. Takže vše severněji (celá Sibiř i Aljaška) muselo být logicky pod ledem. Ale nikdo neřekl, v jaké době tam ti mamuti pomřeli. Snad ještě před poslední dobou ledovou?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
24.1.2022 19:38 Reaguje na Pavel HanzlEšte raz, lebo som dal omylom otáznik na koniec vety - Jakutsko (severovýchodná sibír) a väčšina Aljašky + Beringia medzi nimi neboli počas poslednej ľadovej doby pod ľadom, to je proste fakt ktorý sa zistil výskumom. Je to zobrazené aj na mapách zaľadnenia. https://www.nps.gov/articles/aps-v12-i2-c8.htm
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.1.2022 09:31 Reaguje na Jaroslav PobehaNěboli pod ľadom?
To je dost divné, průměrná teplota tam musela být silně pod nulou, proč se navytvořil ledovec? Málo srážek?
Každopádně tam asi nic nerostlo (jako v suchých úddolích v Antarktidě) a s teplotami o 30 - 50°C nižšími než dnes, tam nemohlo přežít vůbec nic, natož mamut.
Odpovědět
To je dost divné, průměrná teplota tam musela být silně pod nulou, proč se navytvořil ledovec? Málo srážek?
Každopádně tam asi nic nerostlo (jako v suchých úddolích v Antarktidě) a s teplotami o 30 - 50°C nižšími než dnes, tam nemohlo přežít vůbec nic, natož mamut.
MU
Michal Ukropec
13.1.2022 18:44 Reaguje na Pavel HanzlOd dob mamuta se kontinent posunul o 13,27 centimetrů. To asi nebude mít takový vliv.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
13.1.2022 21:10 Reaguje na Michal Ukropec:)
Mimochodem, zajimaly by mne podrobnosti zivota mamutu na Wrangelove ostrove v Severnim ledovem okeanu. Pry tam zili jeste pred par tisici lety a vyvinuli si tam trpaslici formu. Zrejme by se tam uzivili idnes (?) trava tame nejaka roste a neni li prilis mnoho snehu, mohou ji spasat i v zime za celodenni tmy. I tak ale kroutim hlavou co to je za komfort? Zit na arktickem ostrove porostlem jen sporadicky ridkou stepni tundrovou travou, kde kolem Noveho roku je mesic uplna tma a teploty v zimnim pulroku treba i kolem -40 (min uz tam vetsinou nebyva, vetsi mraz potrebuje bezvetri - jako v kotlinach vice na jih v Jakutsku - a to tam nahore na ledovem okeanu moc nikdy neni
Odpovědět
Mimochodem, zajimaly by mne podrobnosti zivota mamutu na Wrangelove ostrove v Severnim ledovem okeanu. Pry tam zili jeste pred par tisici lety a vyvinuli si tam trpaslici formu. Zrejme by se tam uzivili idnes (?) trava tame nejaka roste a neni li prilis mnoho snehu, mohou ji spasat i v zime za celodenni tmy. I tak ale kroutim hlavou co to je za komfort? Zit na arktickem ostrove porostlem jen sporadicky ridkou stepni tundrovou travou, kde kolem Noveho roku je mesic uplna tma a teploty v zimnim pulroku treba i kolem -40 (min uz tam vetsinou nebyva, vetsi mraz potrebuje bezvetri - jako v kotlinach vice na jih v Jakutsku - a to tam nahore na ledovem okeanu moc nikdy neni
PH
Pavel Hanzl
15.1.2022 13:12 Reaguje na Miloš ZahradníkPřed čtyřmi až šesti tisíci lety byla světová teplota asi stejná, jako dneska, jenže trvala daleko déle. Takže muselo být zcela zákonitě méně ledu i více trávy nebo rostlinstva. A to trvalo až do nástupu malé doby ledové, proto se objevují vikingské stavby na Islandu nebo v Norsku, dříve pod ledem.
To není tím, že by bylo tepleji, ale bylo teplo prostě déle.
Odpovědět
To není tím, že by bylo tepleji, ale bylo teplo prostě déle.
PH
Pavel Hanzl
15.1.2022 13:07 Reaguje na Michal UkropecPíšu o permafrostu, ten je o nějaký milión let starší.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
17.1.2022 21:08 Reaguje na Pavel HanzlProsím vás konečne, naštudujte si najprv skutočnosti, než začnete poučovať. Najstaršia nájdená vrstva permafrostu je stará 650 tisíc rokov. https://www.arctictoday.com/scientists-find-the-oldest-permafrost-yet-discovered-in-siberia/
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.1.2022 21:14 Reaguje na Jaroslav Pobeha"Permafrost byl méně stabilní a rozsáhlý minimálně v době před 1,5 až 0,5 milionem let než tomu bylo v pozdější době.[6]" Wikipedia.
Odpovědět
ms
14.1.2022 01:07
No při známé technologické "kázni" Rusů ale asi brzy nastane velký ekologický průšvih s jejich propadajícími se ropnými a plynovými zařízeními na permafrostu. Ta havárie s 21 tisíci tunami bude vs srovnání s tím marginálie.
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
17.1.2022 20:27Dlohodobě zmrzlé půdy - věčné bylou pouze přítelství se Sovětským svazem (prof. J Demek, geomorfolog)
Odpovědět
FK
Filip Kondapaneni
17.1.2022 23:45Ještě se zapomíná na to, že stejný dominový jev číhá na dně oceánů, kde obsah skleníkových plynů je ještě o několik řádů vyšší než v permafrostu a rostoucí teplota oceánů pomaličku startuje jev kdy oceány přestanou být přirozenými lapači skleníkových plynů.
Naše aktuální počínání připomíná hasiče který má pomoci s hašením hořícího domu a pomoci lidem uvězněnym v něm ale místo toho se zabývá hasičákem s prošlou revizí.
Naše aktuální snaha by měla smysl v 70 letech minulého století, teď už je to jen neucinnym mrhani prostředky. Neodvratne se blíží ale my se tu furt opájíme představou že něco v tuto chvíli s tím zmuzeme. Peníze by měly směřovat do opatření která budou mírnit následky pro obyvatelstvo způsobené přírodními živly které budou sužovat svět v příštích desetiletích. A opravdu stavba vetrnych elektraren ani bateriova mobilita náš svět nespasi, je to jen snaha udržet penězovody zabalené do rádoby krásných keců o Green dealu a podobně.
Odpovědět
Naše aktuální počínání připomíná hasiče který má pomoci s hašením hořícího domu a pomoci lidem uvězněnym v něm ale místo toho se zabývá hasičákem s prošlou revizí.
Naše aktuální snaha by měla smysl v 70 letech minulého století, teď už je to jen neucinnym mrhani prostředky. Neodvratne se blíží ale my se tu furt opájíme představou že něco v tuto chvíli s tím zmuzeme. Peníze by měly směřovat do opatření která budou mírnit následky pro obyvatelstvo způsobené přírodními živly které budou sužovat svět v příštích desetiletích. A opravdu stavba vetrnych elektraren ani bateriova mobilita náš svět nespasi, je to jen snaha udržet penězovody zabalené do rádoby krásných keců o Green dealu a podobně.
PH
Pavel Hanzl
18.1.2022 21:18 Reaguje na Filip KondapaneniZkuste teda někdy popsat ta opatření ke zmírnění těch dopadů. Ptám se znovu, protože vůbec netuším, co by to mělo být.
Ale vědci (teda někteří) si myslí, že šanci ještě máme. Každopádně máme POVINNOST se o to pokusit.
Odpovědět
Ale vědci (teda někteří) si myslí, že šanci ještě máme. Každopádně máme POVINNOST se o to pokusit.
