U 18 procent jelenů ulovených v NP Šumava se vyskytovala motolice velká

"Vyšetření více než 650 jelenů ulovených v projektové oblasti ukázalo, že míra nakažení v Národním parku Šumava je v současné době necelých 18 procent, tedy téměř každé páté zvíře je nakažené. V bavorské části projektové oblasti je prevalence o něco nižší a dosahuje necelých 14,5 procenta," uvedl koordinátor projektu Tomáš Peterka. Z více než 150 vzorků srnců byla motolice velká zjištěna pouze u jednoho. Z téměř 500 odebraných vzorků prasete divokého nebyl pozitivní ani jediný.
Motolice velká je severoamerický parazit, který se do Evropy dostal ve druhé polovině 19. století společně s dovozy kopytníků chovaných v oborách a parcích. Motolice žijí v játrech hostitelů, což jsou v Evropě například právě jeleni, a živí se krví. Motolice produkují vajíčka, která se uvolňuji do trávicí soustavy hostitele a spolu s trusem odchází do vnějšího prostředí. Pokud se vajíčka dostanou rovnou do vodního prostředí, stávají se dalším zdrojem nákazy.
Přečtěte si také |

"Zvěřinu napadenou motolicí je obvykle možno konzumovat a nepředstavuje žádné riziko. Infikované jedince nelze snadno od zdravých poznat. Lovci si však často povšimnou při vyvrhování zvěře změn na játrech. Ta jsou obvykle zvětšena, se zaoblenými okraji. Povrch jater může obsahovat tmavý pigment a na jejich povrch mohou vystupovat i cysty se zapouzdřenými motolicemi," řekl Peterka.
Na české straně Šumavy bylo podezření na výskyt parazita již od 80. let minulého století. Pitvou se potvrdilo až v roce 2005. V sousedním Národním parku Bavorský les byla motolice velká poprvé zjištěna v uloveném kusu jelena evropského teprve na podzim 2019. Na území NP Šumava žije přibližně 1000 kusů jelenů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Petr Pekařík
29.8.2023 14:2830% srnčí zvěře u nás má střečky, ale jako na potvoru je výskyt vajíček v trusu slabý nebo neprokazatelný. Léčit preventivně jako dříve se nesmí, parazita je třeba nechat rozprasit po celém území. Ach ta veterina !
Břetislav Machaček
30.8.2023 09:29 Reaguje na Petr Pekaříkzemí, zda je budou léčit a nebo to ponechají přirozenému výběru, který prosazují u jiných zvířat. To bude legrace, když bude po
napadení vlky nutno zacházet se zbytky jejich hostiny jako s velmi
rizikovým materiálem a vlci se ztrátou plachosti zaviněnou nákazou se budou vrhat na vše živé. Moje prababička kdysi sekerou zabila vzteklého psa tak, že ji pronásledoval do domu a ona mu přivřela
krk mezi dveřmi. Pak mu hlavu rozmlátila sekerou , ale sama pak
byla na pozorování v izolaci měsíc. Díky bohu se nenakazila, ale
byla hrdinkou obce, protože pes nestačil nikoho pokousat, což by
bylo za císaře pána tragické.
Jana Havlová
30.8.2023 14:23 Reaguje na Břetislav MachačekŠance na to, potkat migrujícího vlka se vzteklinou v ČR v příštích letech je nižší, než že zahynete při pádu letadla. Jednoznačně nejrizikovějším v současné době jsou (polo-) ilegální dovozy psů z třetích zemí, třeba z Turecka, kde se klasická psí vzteklina v poslední době hodně rozjíždí a mají i mrtvé lidí, včetně dětí. A přitom to Turecko už to mělo skoro vyhubené (díky očkovacímu programu financovanému z EU), ale pak to jejich prezident utnul před pár lety, protože EU je přece fuj a nebude kibicovat do toho, jak má vládnout, no a z vlastních už to Turci nikdy znovu nespustili.
Jarek Schindler
1.9.2023 16:08 Reaguje na Jana HavlováBohužel nově se vzteklina vyskytuje v Polsku a na Slovensku. V Evropě bylo v roce 2022 zjištěno ohnisko i ve Francii a v Maďarsku. Takže se velmi rychle může vzteklina dostat i k nám. Navíc poslední orální vakcinace lišek u nás proběhla roku 2009. To je již dost dlouho na to aby po této vakcinaci u nás nezůstala již žádná stopa.
Ano vlků u nás, s ohledem na možný přenos vztekliny, se bát určitě zatím nemusíme. Ti byli totiž naočkováni před jejich vypuštěním. Bohužel i tato vakcinace má jen omezenou učinnou dobu.
Pro zajímavost, ve světě umírá i v dnešní době na vzteklinu ročně 50 až 60 tisíc lidí.