https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/u-18-procent-jelenu-ulovenych-v-np-sumava-se-vyskytovala-motolice-velka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

U 18 procent jelenů ulovených v NP Šumava se vyskytovala motolice velká

28.8.2023 11:31 | VIMPERK (ČTK)
Motolice velká je severoamerický parazit, který se do Evropy dostal ve druhé polovině 19. století společně s dovozy kopytníků chovaných v oborách a parcích. "Zvěřinu napadenou motolicí je obvykle možno konzumovat a nepředstavuje žádné riziko.  Lovci si však často povšimnou při vyvrhování zvěře změn na játrech," řekl Peterka.
Motolice velká je severoamerický parazit, který se do Evropy dostal ve druhé polovině 19. století společně s dovozy kopytníků chovaných v oborách a parcích. "Zvěřinu napadenou motolicí je obvykle možno konzumovat a nepředstavuje žádné riziko. Lovci si však často povšimnou při vyvrhování zvěře změn na játrech," řekl Peterka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Parazit motolice velká se vyskytoval u 18 procent ulovených jelenů v šumavském národním parku. Vyplývá to z přeshraničního projektu, na němž se spolu se šumavským národním parkem podílel i Národní park Bavorský les. Motolice žije v játrech zvířat, pro člověka není nebezpečná, řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
 

"Vyšetření více než 650 jelenů ulovených v projektové oblasti ukázalo, že míra nakažení v Národním parku Šumava je v současné době necelých 18 procent, tedy téměř každé páté zvíře je nakažené. V bavorské části projektové oblasti je prevalence o něco nižší a dosahuje necelých 14,5 procenta," uvedl koordinátor projektu Tomáš Peterka. Z více než 150 vzorků srnců byla motolice velká zjištěna pouze u jednoho. Z téměř 500 odebraných vzorků prasete divokého nebyl pozitivní ani jediný.

Motolice velká je severoamerický parazit, který se do Evropy dostal ve druhé polovině 19. století společně s dovozy kopytníků chovaných v oborách a parcích. Motolice žijí v játrech hostitelů, což jsou v Evropě například právě jeleni, a živí se krví. Motolice produkují vajíčka, která se uvolňuji do trávicí soustavy hostitele a spolu s trusem odchází do vnějšího prostředí. Pokud se vajíčka dostanou rovnou do vodního prostředí, stávají se dalším zdrojem nákazy.

"Zvěřinu napadenou motolicí je obvykle možno konzumovat a nepředstavuje žádné riziko. Infikované jedince nelze snadno od zdravých poznat. Lovci si však často povšimnou při vyvrhování zvěře změn na játrech. Ta jsou obvykle zvětšena, se zaoblenými okraji. Povrch jater může obsahovat tmavý pigment a na jejich povrch mohou vystupovat i cysty se zapouzdřenými motolicemi," řekl Peterka.

Na české straně Šumavy bylo podezření na výskyt parazita již od 80. let minulého století. Pitvou se potvrdilo až v roce 2005. V sousedním Národním parku Bavorský les byla motolice velká poprvé zjištěna v uloveném kusu jelena evropského teprve na podzim 2019. Na území NP Šumava žije přibližně 1000 kusů jelenů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PP

Petr Pekařík

29.8.2023 14:28
Jojo a tlumit výskyt léčivy je zakázáno
30% srnčí zvěře u nás má střečky, ale jako na potvoru je výskyt vajíček v trusu slabý nebo neprokazatelný. Léčit preventivně jako dříve se nesmí, parazita je třeba nechat rozprasit po celém území. Ach ta veterina !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.8.2023 18:50 Reaguje na Petr Pekařík
Ale střeček nemá vajíčka v trusu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.8.2023 09:29 Reaguje na Petr Pekařík
Jsem zvědav, až k nám zavlečou vzteklinu migrující vlci z okolních
zemí, zda je budou léčit a nebo to ponechají přirozenému výběru, který prosazují u jiných zvířat. To bude legrace, když bude po
napadení vlky nutno zacházet se zbytky jejich hostiny jako s velmi
rizikovým materiálem a vlci se ztrátou plachosti zaviněnou nákazou se budou vrhat na vše živé. Moje prababička kdysi sekerou zabila vzteklého psa tak, že ji pronásledoval do domu a ona mu přivřela
krk mezi dveřmi. Pak mu hlavu rozmlátila sekerou , ale sama pak
byla na pozorování v izolaci měsíc. Díky bohu se nenakazila, ale
byla hrdinkou obce, protože pes nestačil nikoho pokousat, což by
bylo za císaře pána tragické.
Odpovědět
JH

Jana Havlová

30.8.2023 14:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Trochu to motáte dohromady. Klasickou psí vzteklinu vaší prababičky se podařilo Evropě úspěšně eliminovat, až na Turecko, hodně odlehlé části Ruska a Kavkaz. "Liščí" vzteklina, kde je hlavním přenašečem liška obecná a psík mývalovitý, ale může nakazit i vlky nebo kočky, krávy nebo koně, zatím přežívá v Bělorusku, na Ukrajině, v Moldávii a v celém Rusku, v Turecku a na Kavkazu. Pár případů ročně je v Polsku nebo Rumunsku, u lišek podél hranice s BEL/UKR/MOL. Tato část východní EU, včetně pohraničních částí Ukrajiny/Moldávie/Běloruska v současné době prochází intenzívním pokládáním návnad s vakcínou, dvakrát ročně, aby se to vyhubilo i tam. Válka tomu ovšem moc nepomáhá.

Šance na to, potkat migrujícího vlka se vzteklinou v ČR v příštích letech je nižší, než že zahynete při pádu letadla. Jednoznačně nejrizikovějším v současné době jsou (polo-) ilegální dovozy psů z třetích zemí, třeba z Turecka, kde se klasická psí vzteklina v poslední době hodně rozjíždí a mají i mrtvé lidí, včetně dětí. A přitom to Turecko už to mělo skoro vyhubené (díky očkovacímu programu financovanému z EU), ale pak to jejich prezident utnul před pár lety, protože EU je přece fuj a nebude kibicovat do toho, jak má vládnout, no a z vlastních už to Turci nikdy znovu nespustili.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.9.2023 16:08 Reaguje na Jana Havlová
Nepovídejte, opravdu? Vy snad znáte nějakou jinou neklasickou vzteklinu? Já bych řekl, že vzteklina (lyssa, rabies) je dnes ( tedy s jednou vyjímkou v zařazení) úplně stejná jako byla za dob našich babiček. U nás byl poslední výskyt asi roku 2002 a díky orální vakcinaci jsme od roku 2004 označení za zemi bez vztekliny. Vyjímka je u netopýrů ( u nás výskyt rok 2015), kde je ale tato vzteklina považována za specifickou variantu nákazy a jejím výskytem není,dle kritérií OIE, dotčen statut vztekliny prostého státu.
Bohužel nově se vzteklina vyskytuje v Polsku a na Slovensku. V Evropě bylo v roce 2022 zjištěno ohnisko i ve Francii a v Maďarsku. Takže se velmi rychle může vzteklina dostat i k nám. Navíc poslední orální vakcinace lišek u nás proběhla roku 2009. To je již dost dlouho na to aby po této vakcinaci u nás nezůstala již žádná stopa.
Ano vlků u nás, s ohledem na možný přenos vztekliny, se bát určitě zatím nemusíme. Ti byli totiž naočkováni před jejich vypuštěním. Bohužel i tato vakcinace má jen omezenou učinnou dobu.
Pro zajímavost, ve světě umírá i v dnešní době na vzteklinu ročně 50 až 60 tisíc lidí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist