https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-antarktide-se-podle-nove-studie-rapidne-zvysi-mnozstvi-destovych-srazek.fatalni-nasledky-to-muze-mit-pro-mladata-tucnaku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Antarktidě se podle nové studie rapidně zvýší množství dešťových srážek. Fatální následky to může mít pro mláďata tučňáků

2.5.2021 07:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mláďatům tučňáka císařského nedělá déšť dobře. Jejich peří ještě není voděodolné.
Mláďatům tučňáka císařského nedělá déšť dobře. Jejich peří ještě není voděodolné.
Nová studie vědců z francouzské Sorbonny odhalila další znepokojující změny v počasí, k nimž bude v důsledku klimatické krize docházet. V oblasti Antarktidy, momentálně nejsuššího kontinentu na Zemi, se bude do roku 2100 čím dál častěji objevovat déšť. Především pro tučňáky to může představovat závažný problém. Informuje o tom žurnál Geophysical Research Letters.
 

Množství srážek se podle modelů, které vědci vytvořili, může zvýšit až o 240 % v porovnání se současným stavem. „Nejenže očekáváme, že se déšť bude objevovat mnohem častěji, bude navíc velmi intenzivní,“ komentuje zjištění studie její autor Étienne Vignon ze Sorbonny.

To bude mít vliv na tamní živočichy, především na mláďata tučňáka císařského a tučňáka kroužkového, jejichž peří není voděodolné. V případě, že by po dešti následovalo chladné a větrné počasí, reálně by podle vědců hrozilo, že mláďata těchto druhů tučňáků uhynou. K podobné události již v minulosti jednou došlo. Když v letech 2013-2014 jihovýchodní část Antarktidy zasáhly silné lijáky, vyhynula celá jedna populace mláďat tučňáka kroužkového.

Antarktida je klasifikována jako poušť. Kvůli suchému vzduchu tu déšť a dokonce i sníh padá velmi zřídka. Na východním pobřeží Antarktidy průměrně prší 4 dny v roce, na severozápadním pobřeží je to sice více než 50 dní v roce, i tak je ale množství srážek nízké.

Studie obsahuje celkem sedm simulací toho, jak se bude situace na Antarktidě vyvíjet. Vychází přitom z několik desítek let trvajících měření tamních meteorologických stanic. Navzdory tomu, že se vytvořené modely od sebe liší, základ jejich zjištění je vždy stejný - déšť bude v následujících letech častější a intenzivnější. „To, že bude v souvislosti se změnou klimatu narůstat množství srážek není úplně překvapivé. Ale intenzita, s jakou se to bude na Antarktidě dít, už překvapivá je,“ komentuje meteorolog Richard Bintanja z holandské University of Groningen.

Vědci také nastiňují další možný následek zvýšené frekvence dešťů. „To, že bude více a častěji pršet bude mít také vliv na rychlejší tání ledovcové pokrývky a zvýšení hladiny moře. Celá situace se tak může ještě zhoršit,“ dodává Étienne Vignon.


reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.5.2021 13:30
Další z poplašných článků o zlém CO2 a hodném člověku. Ve skutečnosti je to přesně naopak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.5.2021 14:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Asi jste četl jiný článek, v tomhle není žádná zmínka nic o zlém CO2 ani o hodném člověku.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.5.2021 17:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nejste přespříliš vztahovačný? Pan Hanzl má pravdu, v článku se nic o CO2 a zlém člověku nepíše.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.5.2021 14:55
Není nad modely, taky jsem jeden kdysi měl, byl letecký z balzy a po prvním drsnějším přistání posloužil jako zdroj CO2 (pro Hanzla: spálil jsem ho v kamnech, takže vydal i teplo).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.5.2021 14:55
Není nad modely, taky jsem jeden kdysi měl, byl letecký z balzy a po prvním drsnějším přistání posloužil jako zdroj CO2 (pro Hanzla: spálil jsem ho v kamnech, takže vydal i teplo).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.5.2021 15:48
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tece-nam-do-bot-vidime-to-uz-i-u-nas-rika-cesky-vedec-z-tajici-arktidy-152457#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=C83E4Gd0nhn-202105021326&dop_id=152457&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.5.2021 18:44 Reaguje na Karel Zvářal
Je zajímavé, že tahle velmi jednoduchá realita nedochází i vzdělaným lidem, jaký je nepochybně třeba pan Vinkler.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.5.2021 21:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, já se skutečně těším na to až bublina s emisemi CO2 praskne jak newyorská burza na černý pátek 1921.

Čím dál více jsem přesvědčený, že se nezačne oteplovat, ale ochlazovat. Pak začne hledání viníků a potrestání nevinných.
Zatím můžeme mluvit jenom o nezvykle chladném předjaří a jaru 2021. Což jak přiznávám zatím není důkaz, ale k zahození to také není.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2021 07:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já se naopak těším, až praskne bublina s kulatosti země a lidem konečně dojde, že Země je placatá.

Čím dál jsem přesvědčen, že mám dvorek za barákem skutečně rovný, měřil jsem ho i nivelákem.
Což jak přiznávám zatím není důkaz, ale k zahození to také není.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2021 09:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Mýlíte se. Země je kulatá, navíc je dutá a uvnitř je ještě jedna zeměkoule a to mnohem větší než ta venkovní. -)))
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.5.2021 10:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Neblbněte, on tomu ještě ten Hanzl uvěří ...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2021 10:27 Reaguje na Jiří Daneš
Já neblbnu. To jsem vyčetl v knize.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.5.2021 10:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ale jde o Hanzla.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2021 10:49 Reaguje na Jiří Daneš
To je fuck. Cítím v kostech, že přichází doba, kdy pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

2.5.2021 19:21
Štúdia samozrejme vychádza z predpokladu, že sa do konca storočia globálne oteplí o 5-8 stupňov a v arktických oblastiach ešte viac. Je to ako v tom vtipe., Indiáni chystajú drevo na zimu, lebo im šaman povedal že zima bude dlhá a tuhá. Keď šaman pre istotu zavolal do meteroologického ústavu, tak mu potvrdia, že zima bude dlhá a tuhá lebo indáni už mesiac chystajú drevo na zimu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2021 07:23 Reaguje na Vladimir Mertan
Omyl. Štúdia vychádza z namerených dát, nikoliv z teórie.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.5.2021 10:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten vtip znám ještě v "rasistické podobě" z Německa (tehdy zápdního) a tehdy zněl: Hans a Rolf se rozhodli, že ztráví celý rok v americké divočině. jednoho dne povídá Rolf Hansovi, že by si měli nadělat dřevo na zimu. Řežou, štípou, až měli velkou hromadu a rolf říká,že by to už stačilo, ale Hanz mu řekne, aby se šel zeptat toho starého Indiána, co je každý den při dělání dřeva pozoruje z protějšího břehu. Rolf sedne do kanoe, přejede kdruhému břehu pozdraví a ptá se: "Ctihodná rudá tváři, ty jistě papmatuješ mnoho zim, jaká bude ta letošní?" Starý Indián mu odpoví: "Letos bu jistě velice tuhá a dlouhá zima, bílé tváře dělají hodně dřeva na zimu".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.5.2021 10:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten vtip znám ještě v "rasistické podobě" z Německa (tehdy západního) a tehdy zněl: Hans a Rolf se rozhodli, že stráví celý rok v americké divočině. Jednoho dne povídá Rolf Hansovi, že by si měli nadělat dřevo na zimu. Řežou, štípou, až měli velkou hromadu a Rolf říká, že by to už stačilo, ale Hanz mu řekne, aby se šel zeptat toho starého Indiána, co je každý den při dělání dřeva pozoruje z protějšího břehu. Rolf sedne do kanoe, přejede k druhému břehu pozdraví a ptá se: "Ctihodná rudá tváři, ty jistě pamatuješ mnoho zim, jaká bude ta letošní?" Starý Indián mu odpoví: "Letos bude jistě velice tuhá a dlouhá zima, bílé tváře dělají hodně dřeva na zimu".
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2021 10:46 Reaguje na Jiří Daneš
Já si dovolím taky jeden:
Filmaři z Holywoodu točili v Africe. Aby věděli, jaké bude přes den počasí, chodili se každé ráno ptát místního šamana se jménem Nwawabubu, zda má cenu vytahovat dekorace a techniku. Šaman měl stoprocentní úspěch. Když řekl, že nebude pršet, mohli točit celý den a když ohlásil děšť, skutečně pršelo. Jednoho dne za ním zašli a ptali se ho na počasí. Šaman rozpačitě odpověděl:" Nwawabubu ví nyc. Radyjo nény baterije. Kaput."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2021 07:50
Vývoj je skutečně děsivý hlavně v tom, že se stále potvrzují modely nejtvrdších klimaalarmistů.
Dochází už na pyramidové jevy (tání permafrostů a odlednění Arktidy), což se počítalo až po roce 2030.
Pro nás to znamená v první kole ztráta smrkových lesů, což už dávno probíhá.
V dalším kole půjdou asi borovice, ovšem sucho- a horko-milné stromy by tu mohly taky růst, ovšem nebudou mít na to čas.
Takže se dá očekávat, že z malebné české (nebo moravské) krajiny bude v dohledné době (třeba do poloviny století) lesostep a dál se to bude jen zhoršovat.
Druhá, ovšem celkem minimální možnost je, že se lidem podaří skutečně zařezat veškeré spalování uhlíku a navíc rozjedou gigantické stahování CO2 z atmosféry, čímž by se dostal pod 400 ppm a dál by rychle klesal. Na hodnotě pod 300 ppm by se mohlo skutečně klima začít vracet do normálu, což by trvalo dalších 100 let.

Třetí možnost s pravděpodbností nula celá nic (vědci z IPCC se zichrují a pořád počítají s pravděpodobnostií asi 4%) je, že je to celé nějak úplně jinak a pravdu mají lidé jako pan Kalenda nebo Vinkler.

To by bylo sice úžasné a rád bych se jim omluvil, ale jsem realista.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2021 09:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten průser je komplexnější, to není jenom CO2. Oteplování je i kvůli kácení porostů a vytváření nových pouští. Holá půda se ohřívá mnohem více než lesní porost a i díky tomu roste teplota na Zemi.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.5.2021 09:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak to se mi začíná líbit , klimaalarmisté přímo zoufale odmítají brát na vědomí úbytek lesních ploch a strmý nárůst ploch zpevněných, doslova generátorů zjevného tepla.
Přibližný součet zpevněných ploch je nyní o něco málo menší než je celková rozloha Číny.
Ale to panu Hanzlovi nedochází protože je zaslepený emisemi CO2 , dýzláky a ropáky. :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.5.2021 10:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
To věděli i komunisté, proto sázeli větrolamy na jižní Moravě. Sázel je i můj dnes dvaašedsátiletý syn, když studoval na, tehdy ještě VŠZ, v Brně. Také vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, bylo velmi složité, pro investora nákladné a tudíž málo časté, s dneškem to bylo nesrovnatelné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 09:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jj, to píšu stále, viz. poslední článek o Kaspiku. Vody přináší Volha stejně, ale moře ustupuje díky zvětšující se odkryté ploše (poušti) a tím vyšší teplotě oblasti a silnějším větrům. Těch pár symbolicky vysázených pásů lesa na Zemi to nezachrání, když násobně více ubývá na úkor polí a zástavby.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 10:01 Reaguje na Karel Zvářal
Bylo to tu v několika článcích ukázáno pomocí termokamery. Les a jeho stín vs. sousední pole a cesty. Takže nejen města jako "tepelné ostrovy", ale celá krajina - většinou s jařinami, kdy půda je po většinu roku vystavena slunci - jako "tepelný kontinent".
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2021 10:03 Reaguje na Karel Zvářal
Když tady klimaalarmisté prezentují nejrůznější modely, dovolím si i já ten svůj. Pokud by se na celé Zeměkouli podařilo na souši zvednout hladinu spodní vody o metr, je to asi 20cm vysoký sloupec čisté vody. A protože souš zabírá zhruba jednu třetinu plochy Zeměkoule, zhruba o tu třetinu z 20cm, neboli skoro o sedm centimetrů by poklesla voda ve světových oceáněch a mořích. Výrazně by to zabrzdilo tání ledovců a permafrostu, navíc by to spustilo řetězový efekt zavodňování kontinentů, protože vlhká zemina přijímá vodu snadněji než zemina vysušená na prach.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 10:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jenže realita je taková, že hladinu spodní vody člověk výrazně snížil. A to nejen melioracemi, ale i čerpáním pro vlastní spotřebu či k závlahám. A jak správně píšete, vyprahlá zem se prohřívá rychleji, než s dostatkem spodní vody.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.5.2021 10:52 Reaguje na Karel Zvářal
O tom soudruzi v Bruselu také vědí, ale lepší je kšeftovat s povolenkami C02 a hnát dopředu dotacemi mega instalace OZE. Vždyť se na tom dá tak krásně zbohatnout a ještě ve jménu dobra pro lidstvo. Nekup to !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2021 10:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nebojte. On se časem najde nějaký "šikula", který vymyslí, jak kšeftovat se spodní vodou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist