V jihochilském městě bojuje proti požárům stádo koz
Kozy už letos v únoru zachránily les Bosques de Chacay, když se v Chile kvůli vlně veder a obrovskému suchu šířily lesní požáry, které nakonec usmrtily desítky lidí a tisíce dalších zranily. "Park byl tehdy obklopen požáry, ale nakonec byl jediným zeleným místem, které zůstalo ušetřeno," uvedla Rocio Crucesová, spoluzakladatelka parku o rozloze 16 hektarů. Právě ona rovněž stojí za projektem Buena Cabra využívajícím kozy k ochraně území před požáry.
Čtyřnohou brigádu složenou ze stovek koz i ovcí využívají například i v Portugalsku a Španělsku. Pokud zvířata dobře odvedou svou práci, zůstanou po nich volné plochy, které mohou pomoci zastavit lesní požáry. Kozí trus rovněž pomáhá obohacovat půdu a zabraňuje další erozi.
"Požár náš les sice zasáhl, nicméně skutečně zasažena byla pouze první řada stromů, méně než deset procent parku," vysvětlila Crucesová. Projekt využívající kozy založila po smrtících požárech v roce 2017. Její stádo se mezitím rozrostlo z 16 na 150 koz. Nyní doufá, že k podobnému využití zvířat inspiruje i další.
"V Chile selháváme, pokud jde o prevenci požárů," uvedl chilský lesní inženýr Francisco Di Napoli z místní univerzity. "Tato zvířata nám mohou hodně pomoci," dodal na adresu koz a ocenil využití techniky známé jako "strategická pastva".
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Zbyněk Šeděnka
21.5.2023 07:44 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
21.5.2023 08:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnkapředkové byli blbci, ti chtěli všechnu zužitkovat a potom i třeba sežrat.
Zbyněk Šeděnka
21.5.2023 10:21 Reaguje na smějící se bestieKarel Zvářal
21.5.2023 07:08Zbyněk Šeděnka
21.5.2023 07:43 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
21.5.2023 10:29 Reaguje na Karel Zvářalco sežraly ve výběhu trávu ke kořenům. Totéž provádějí někteří "chovatelé" s koňmi a nebo i slepicemi. Tak jak se dnes někteří chovají k živým tvorům je opravdu hrozné. Mlsné jsou nejenom kozy, ale i ostatní spásači, kteří při možnosti výběru spásají pouze to, co jim chutná, ale v nouzi vše, co se dá sežrat. Jako kluka mne
dědova kráva tahala za lepší pastvou a když zabrala do sousedovy jeteliny, tak byl můj odpor marný a neodradil ji od toho ani vrbový prut. Musel jsem zavolat dědu a ten ji teprve "domluvil", že má
spásat mez a nikoliv sousedovu jetelinu. Proto tu tak kritizuji
to opěvování spásačů na omezeném prostoru, kde opravdu spasou
vše, ale mít jinou možnost, tak budou stejně mlsní jako ta koza.
Nutit z hladu někoho spásat cokoliv se mi příčí a nepovažuji to
za něco přirozeného. Je to jako v kriminále, kde buď sním vše
a nebo hladovím, ale v přírodě existuje výběr a i ta mlsnost.
Slavomil Vinkler
21.5.2023 19:22 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.5.2023 09:12 Reaguje na Slavomil VinklerNeumějí trávu strávit tak, jako třeba krávy a proto
"sejí" trávu a kytky nestrávenými semeny. Bohužel
ale mimo masa, o které není moc zájem, už nejsou tak
využitelní, jako v minulosti k tahu a k jízdě třeba
vojsk. Je nerozumné je chovat pro kafilérie a lze
je používat ke spásání pouze omezeně. Daleko lepší
je na tom hovězí dobytek, ale u něho je spuštěna
protimetanová kampaň a nárůst vegánství. Nevidím
to do budoucna vůbec růžově a spíše očekávám další
úbytek pastevectví i v souvislosti s ochranou před vlky. Skončí to zřejmě pouze mulčováním a tím
i postupnou degradací i toho zbytku luk a pastvin.
Dnešní EKO bohužel ani nevědí, co vlastně chtějí.
Chtěli by konzervaci a nebo dokonce návrat zpět k
přírodě doby dávno minulé, ale házejí do toho sami
vidle komplikováním podmínek pastevectví. Vidím to
ve svém okolí, kde chovatelé přestali pastvit a
do bytelné ohrady u domu navážejí potravu z bývalých
pastvin. Na nich se mění skladba rostlin a mizí ta
příslovečná pestrost. Ono chovat ovce pro vlky a
nebo po poranění pro kafilerii prostě nikdo nechce.
Navíc to už vykonává pouze generace, která pomalu
vymírá a s ní i ty málochovy.