V klimatické krizi jde skutečně o život planety, řekl Biden COP27 Aktualizováno
11.11.2022 18:16 | ŠARM AŠ-ŠAJCH
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | gints.ivuskans / Depositphotos
reklama
Americký prezident se také omluvil za to, že USA před jeho nástupem do funkce dočasně odstoupily od pařížské klimatické dohody. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Podle Bidena Spojené státy splní emisní cíle do roku 2030. Při Bidenově projevu se postavilo několik demonstrantů s transparentem, píše agentura Reuters s odkazem na svědka. Prezidentovu řeč však nepřerušili.
Cílem Bidenova projevu bylo podle Reuters přesvědčit světové státníky, kteří přijeli do Egypta, aby se nevzdávali cíle odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování, a to i v době, kdy svět čelí řadě krizí, včetně pokračující ruské války na Ukrajině a vysoké inflace.
"V této situaci je naléhavější než kdy jindy, abychom zdvojnásobili své závazky v oblasti klimatu. Ruská válka jen zvyšuje naléhavost potřeby zbavit svět závislosti na fosilních palivech," řekl americký prezident.
Bidenova administrativa krátce předtím představila domácí plán snížit emise metanu v ropném a plynárenském průmyslu USA.
Washington a EU se dnes rovněž chystají vydat společné prohlášení, v němž se zavážou k dalším opatřením týkajícím se metanu v ropném průmyslu, píše Reuters.
V egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se od 6. listopadu koná 27. světová klimatická konference. Světoví státníci, ale také odborníci či zástupci nevládních organizací budou o hrozících rizicích plynoucích z globálního oteplování a nezbytných protiopatřeních jednat až do 18. listopadu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry? 
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělatreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
RV
Richard Vacek
11.11.2022 18:41Kam se na to současné strašení hrabe strašení peklem. Ale jako u pekla i tady jde hlavně o odpustky, aby si ti vystrašení nechali pustit žilou.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.11.2022 19:03 Reaguje na Richard VacekVelmi dlouho jsme pouštěli planetě žilou a mysleli si, že je to normální, že vydrží všechno. Tolik rekordů, jak se schází poslední roky, jen naznačuje, co bude následovat.
Británie chce zvýšit podíl lesů z 14 na 17% (nic moc, Teddy), ve Skotsku ty holé pláně na vysočině též bývaly zalesněné, což se má z větší části obnovit. Sice v hodině dvanácté, ale začínáme chápat, že zelené střechy to nevytrhnou, to je jen taková snobská úlitba.
Takže poděkování presidentovi Bidenovi za tato slova, neb čarodějnice (pořádají na ni/něho /v červené čepici/) hon, by toto nikdy nevypustil. A i ten téměř letní Martin říká, že je na čase s tím něco dělat. Příčin je více, ale viníkem je sodovčák...spolu s metanem unikajícím při těžbě. Bezuzdná těžba doprovázená úspěšnou reprodukcí nese své ovoce. Prostě, co si zasloužíme, toho se nám dostane...
Odpovědět
Británie chce zvýšit podíl lesů z 14 na 17% (nic moc, Teddy), ve Skotsku ty holé pláně na vysočině též bývaly zalesněné, což se má z větší části obnovit. Sice v hodině dvanácté, ale začínáme chápat, že zelené střechy to nevytrhnou, to je jen taková snobská úlitba.
Takže poděkování presidentovi Bidenovi za tato slova, neb čarodějnice (pořádají na ni/něho /v červené čepici/) hon, by toto nikdy nevypustil. A i ten téměř letní Martin říká, že je na čase s tím něco dělat. Příčin je více, ale viníkem je sodovčák...spolu s metanem unikajícím při těžbě. Bezuzdná těžba doprovázená úspěšnou reprodukcí nese své ovoce. Prostě, co si zasloužíme, toho se nám dostane...
JS
Jiří Svoboda
11.11.2022 19:33 Reaguje na Karel ZvářalDěkovat je třeba až za účinná opatření. A ty jsou, bohužel, v nedohlednu. Ani tento první muž světa s tím zjevně nepohne.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.11.2022 19:42 Reaguje na Jiří SvobodaSám určitě ne. Ale lhát si do kapsy a bagatelizovat - na to tu máme jiné mistry. Byla pitomost odstupovat od pařížské smlouvy - měli jít sami příkladem! A ta účinná opatření jsou běh na dlouhou trať. Jak dlouho trval sestup, tak dlouho, a možná ještě mnohem déle, potrvá náprava. Bude-li o ni v dalších stoletích vůbec zájem...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
12.11.2022 09:50 Reaguje na Karel ZvářalAle pak je tu velmi reálná možnost, že se za opatření na ochranu klimat utratí obrovské množství peněz a ta budou neúčinná. Pak je vysoce pravděpodobné, že na ochranu klimatu bude po čase rezignováno pod tlakem veřejného mínění.
Pokud se dnes ochrana klimatu chápe hlavně jako utrácení obrovských veřejných peněz směřujících do kapes "zelených" podnikatelů a nehledí se na efektivitu, je to, myslím, zaručená cesta do pekel.
Odpovědět
Pokud se dnes ochrana klimatu chápe hlavně jako utrácení obrovských veřejných peněz směřujících do kapes "zelených" podnikatelů a nehledí se na efektivitu, je to, myslím, zaručená cesta do pekel.
Karel Zvářal
12.11.2022 10:14 Reaguje na Jiří SvobodaPrávě se snažím opakovaně naznačit, že "jediný viník" (CO2) není zdaleka sám, že pozornost zaslouží bagatelizování úbytku plic planety, neb jak známo, v plicích se vzduch mj i ochlazuje.
A pokud je na obnažené půdě vybudována síť odvodňovacích kanálů, meliorací a artézkých i běžných studní, voda, která krajinu dříve ochlazovala, najednou na povrchu chybí, čímž se tento rychleji prohřívá. A 7 mil km2 lesa za posledních 30 let je pořádná darda, to je plocha Austrálie, to už nejsou "nevýznamné vlivy", jak praví hoši z panelu!
Zemědělská půda většinou degraduje, ztrácí humus, potažmo vodozádržnost, takže člověk čerpá stále z větších hloubek. A pokud chybí velkoplošně voda, nemůže se nikdo divit stále delším obdobím sucha. Takže jen zopakuji: Klíma "SE" nemění, je aktivně člověkem ovlivňováno směrem k suchu ("bezvodí"). A dešťová voda když (konečně!) přijde, tak ji vyprahlá a na beton ztvrdlá zem nedokáže vsáknout a většina odproudí pryč, i s megatunami ornice. Prostě průmyslová dehydratace krajiny, antropocén.
Odpovědět
A pokud je na obnažené půdě vybudována síť odvodňovacích kanálů, meliorací a artézkých i běžných studní, voda, která krajinu dříve ochlazovala, najednou na povrchu chybí, čímž se tento rychleji prohřívá. A 7 mil km2 lesa za posledních 30 let je pořádná darda, to je plocha Austrálie, to už nejsou "nevýznamné vlivy", jak praví hoši z panelu!
Zemědělská půda většinou degraduje, ztrácí humus, potažmo vodozádržnost, takže člověk čerpá stále z větších hloubek. A pokud chybí velkoplošně voda, nemůže se nikdo divit stále delším obdobím sucha. Takže jen zopakuji: Klíma "SE" nemění, je aktivně člověkem ovlivňováno směrem k suchu ("bezvodí"). A dešťová voda když (konečně!) přijde, tak ji vyprahlá a na beton ztvrdlá zem nedokáže vsáknout a většina odproudí pryč, i s megatunami ornice. Prostě průmyslová dehydratace krajiny, antropocén.
JS
Jiří Svoboda
12.11.2022 14:51 Reaguje na Karel ZvářalTo je takové plakání nad soustavným rozléváním mléka. Proč ne.
Co ale udělat (jaké účinné systémové opatření přijmout), aby se to mléko přestalo rozlévat a pozbíralo se to rozlité?
Chodit s injekční stříkačnou a konvičkou a občas nějakou loužičku nasát, evidentně nestačí, byť mnozí toto považují za řešení.
Odpovědět
Co ale udělat (jaké účinné systémové opatření přijmout), aby se to mléko přestalo rozlévat a pozbíralo se to rozlité?
Chodit s injekční stříkačnou a konvičkou a občas nějakou loužičku nasát, evidentně nestačí, byť mnozí toto považují za řešení.
Karel Zvářal
12.11.2022 15:51 Reaguje na Jiří SvobodaJsem pouhý pozorovatel, nemám k dispozici žádné páky. Zkuste gůglit, jistě odkazů k tomu, co jsem napsal, vypadne spousta, včetně řešení:-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
12.11.2022 19:49 Reaguje na Karel ZvářalTo řešení jste měl dát do úvozovek!
Jistě najdu spoustu způsobů, jak rvát veřejné peníze do kapes "zelených podnikatelů"
Odpovědět
Jistě najdu spoustu způsobů, jak rvát veřejné peníze do kapes "zelených podnikatelů"
RV
Richard Vacek
11.11.2022 21:17 Reaguje na Karel ZvářalMáme lesů, jako nikdy za posledních pár set let. A je to díky tomu, že používáme jiné zdroje energie než dřevo:
http://letemlesem.cz/zajimavosti/v-ceskych-lesich-je-vice-nez-dvakrat-vice-lesu-nez-za-dob-marie-terezie/
Odpovědět
http://letemlesem.cz/zajimavosti/v-ceskych-lesich-je-vice-nez-dvakrat-vice-lesu-nez-za-dob-marie-terezie/
Karel Zvářal
11.11.2022 21:30 Reaguje na Richard VacekVy jste manipulátor "par exellence". Klidně uvedete jako argument - mám na zahradě strom, který tam nikdy dříve nebyl, tak vocode? Že v kotlíku přibylo stromů, je jen dobře, jen ten svět kráčí jiným směrem.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-souvisi-nejak-globalni-oteplovani-s-masivni-deforestaci-destneho-lesa
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-souvisi-nejak-globalni-oteplovani-s-masivni-deforestaci-destneho-lesa
VM
Vladimir Mertan
11.11.2022 19:53 Reaguje na Richard VacekStrašenie v časopise Spiegel v roku 1986:
https://www.spiegel.de/spiegel/print/index-1986-33.html
"Katastrofa neprekvapila. Vedci včas varovali, ekológovia neúnavne demonštrovali. Napokon, aj politici si uvedomili vážnosť situácie – príliš neskoro: katastrofu, celosvetovú klimatickú krízu, už nebolo možné zastaviť. Teraz, v lete 2040, sa mrakodrapy New Yorku týčia ďaleko od pobrežia ako útesy z mora. Hamburg a Hongkong, Londýn, Káhira, Kodaň a Rím už dávno zaplavilo a pohltilo more. Spojené kráľovstvo Veľkej Británie sa rozpadlo na súostrovie s Anglickom, Škótskom a Walesom, ktoré tvoria samostatné ostrovy. V Írsku pohltil stúpajúci príliv Atlantiku severné provincie; od južnej časti ostrova ho oddeľuje úžina.
Na pobrežiach všetkých kontinentov si more razí cestu do ústí veľkých riek. Tam, kde sa Níl a Ganga, Rýn a Amazonka vlievajú do mora, vznikli mohutné zálivy, ktoré siahajú hlboko do vnútrozemia. Cenné polia a pasienky sa navždy stratili.
Odkedy sa ľadové čiapky na dvoch póloch zeme topí čoraz rýchlejšie, more pohltilo celé krajiny. Dánsko, Holandsko, Belgicko a Bangladéš už neexistujú. Zaplavené boli veľké pobrežné oblasti USA, ale aj Číny a severnej Európy." Použil som automatický preklad Chrome, funguje celkom dobre.
Odpovědět
https://www.spiegel.de/spiegel/print/index-1986-33.html
"Katastrofa neprekvapila. Vedci včas varovali, ekológovia neúnavne demonštrovali. Napokon, aj politici si uvedomili vážnosť situácie – príliš neskoro: katastrofu, celosvetovú klimatickú krízu, už nebolo možné zastaviť. Teraz, v lete 2040, sa mrakodrapy New Yorku týčia ďaleko od pobrežia ako útesy z mora. Hamburg a Hongkong, Londýn, Káhira, Kodaň a Rím už dávno zaplavilo a pohltilo more. Spojené kráľovstvo Veľkej Británie sa rozpadlo na súostrovie s Anglickom, Škótskom a Walesom, ktoré tvoria samostatné ostrovy. V Írsku pohltil stúpajúci príliv Atlantiku severné provincie; od južnej časti ostrova ho oddeľuje úžina.
Na pobrežiach všetkých kontinentov si more razí cestu do ústí veľkých riek. Tam, kde sa Níl a Ganga, Rýn a Amazonka vlievajú do mora, vznikli mohutné zálivy, ktoré siahajú hlboko do vnútrozemia. Cenné polia a pasienky sa navždy stratili.
Odkedy sa ľadové čiapky na dvoch póloch zeme topí čoraz rýchlejšie, more pohltilo celé krajiny. Dánsko, Holandsko, Belgicko a Bangladéš už neexistujú. Zaplavené boli veľké pobrežné oblasti USA, ale aj Číny a severnej Európy." Použil som automatický preklad Chrome, funguje celkom dobre.
Karel Zvářal
11.11.2022 20:04 Reaguje na Vladimir MertanPane Mertane, to strašení, jako nadsázku, mají novináři v popisu práce. Dnes zažíváme realitu, která je horší, než vědecké prognózy, tj uspíšená o desítky let. Ta klimazměna je patrná zcela zřetelně, jestli ji nevnímáte, tak se není o čem. Prostě ten pojem antropocén je pro mě přesně a výstižně popsaný jev, protože tím skleníkem jsme dokázali překlenout celou planetu.
Dle německých meteorologů bude letošní zima mírná. Choďa po lese jsem vypozoroval, že ptáci to zjistili mnohem dříve, taková početnost před tuhou (či střední) zimou nebývá - to se pohnou do měst či směrem jih. Takže na plynu ušetříme:-)
Odpovědět
Dle německých meteorologů bude letošní zima mírná. Choďa po lese jsem vypozoroval, že ptáci to zjistili mnohem dříve, taková početnost před tuhou (či střední) zimou nebývá - to se pohnou do měst či směrem jih. Takže na plynu ušetříme:-)
VM
Vladimir Mertan
11.11.2022 21:15 Reaguje na Karel ZvářalJa si nemôžem pomôcť, ale tá realita je vytvorená iba v našich hlavách. V skutočnosti sa nič hrozného nedeje, totiž nič hrozného, čo by sme nepoznali aj z minulosti. Stačí si pozrieť staré kroniky a zistíme, že bolo x teplých novembrov, aj decembrov či januárov totálne bez snehu a bez mrazu. To je reakcia na Vašeho "teplého" Martina. Napríklad aj v roku 1989, ktorý je povestný studeným revolučným novembrom, keď sme mrzli na námestiach a padal na nás sneh som ešte 15. novembra behal vonku v kratkych nohaviciach a tričku. Teraz nás presviedčajú, že hladiny morí nezadržiteľne stúpajú a do roku 2100 budú pobrežné mestá a napríklad aj nízke koralové ostrovy zatopené. Lenže ja si dobre pamätám, mám doma aj ochranárske materiály čo vyšli tesne po revolúcii, kde sa spomína presne to isté ako sa píše aj v časopise Spiegel. Úrodné oblasti USA a ZSSR do roku 2030 prakticky prestanú existovať. Hladiny morí mali tiež do roku 2030 stúpnuť o 5 až 8 metrov. Vtedy som mal 20 rokov a tomu všetkému som bezmedzne veril, veď nám to vraveli vedci a ešte k tomu tí pokrokoví vedci zo západu, nie tí naši socialistickí. Čudujete sa mi, že už druhý krát tomu istému strašeniu iba s odloženým dátumom už neverím. Určite mierne oteplenie tu je, ale to prináša skôr výhody ako nevýhody. Keď hovoríte o vtákoch či zveri v lese, prečítajte si koľko ich prežilo zimu v roku 1929. Pritom tá prišla celkom nečakane po sérii veľmi teplých zím. Ako 11 ročný chlapec si pamätám rekordné ochladenie v roku 1979.Vtedy klesla na konci decembra teplota s nejakých +11 °C na -11 °C za pol dňa. Veľa sa hovorí o vysokých teplotách a rekordných suchách v Európe. Okolo roku 1930 boli podobné a ešte oveľa horšie suché a teplé roky v Amerike. To celé ešte vylepšili prachové búrky. V tých mal prsty aj človek, pretože sa podarilo rozorať stepi a polopúšte a holú pôdu už nemalo pred vetrom čo chrániť. https://www.euro.cz/clanky/vysusena-amerika-1459704/
Majskú civilizáciu položilo takisto sucho, staroveký Rím dovážal množstvo obilia zo severnej Afriky, prakticky zo Sahary.
Proste celá história je plná veľmi razantných klimatických zmien jednak typu Veľkej doby ľadovej a potom zase náhleho oteplenia a topenia ľadovcov, alebo sa potom striedali oteplenia a ochladenia typu stredovekej teplej periódy, alebo zase Malej doby ľadovej.
Odpovědět
Majskú civilizáciu položilo takisto sucho, staroveký Rím dovážal množstvo obilia zo severnej Afriky, prakticky zo Sahary.
Proste celá história je plná veľmi razantných klimatických zmien jednak typu Veľkej doby ľadovej a potom zase náhleho oteplenia a topenia ľadovcov, alebo sa potom striedali oteplenia a ochladenia typu stredovekej teplej periódy, alebo zase Malej doby ľadovej.
Karel Zvářal
11.11.2022 21:50 Reaguje na Vladimir MertanV mnohém se shodnem, klíma se měnilo v historii mnohokrát. Jen to dnešní je na zcela jiném půdorysu, za těch 43 let zmizelo tolik lesa a savan, že se to na tepelné bilanci Země muselo projevit.
Říká se tomu "předběžná opatrnost"... já tedy kalhoty před Brodem nestahoval nikdy, ale choďa do přírody vidím ty změny zcela zřetelně. Člověk dokáže mnohé, ozelenit poušť, urbanizovat deštný prales, ale jako vedlejší účinky jsou rozlézající se pouště a sucha střídaná záplavami. A jako hlavní příčinu vidím nikoliv kysličník, ale nesprávné (devastační) hospodaření s půdou (a vodou). Ta absorbuje více tepla než les či louka, o asfaltu a betonu nemluvně.
Je rozdíl, jestli bydlíte v rohovém bytu, nebo uprostřed činžáku. Tak nějak vnímám rozdíly mezi antropickou a původní krajinou. I ten Řím zanikl pro nedostatek dobytka, které vyhoblované hory nedovedly uživit. V časech Mayů žily na Zemi desítky či stovky (?) milionů lidí. Dnes jich je sto až tisíckrát více a ta ratejna začíná být neobyvatelná...
Odpovědět
Říká se tomu "předběžná opatrnost"... já tedy kalhoty před Brodem nestahoval nikdy, ale choďa do přírody vidím ty změny zcela zřetelně. Člověk dokáže mnohé, ozelenit poušť, urbanizovat deštný prales, ale jako vedlejší účinky jsou rozlézající se pouště a sucha střídaná záplavami. A jako hlavní příčinu vidím nikoliv kysličník, ale nesprávné (devastační) hospodaření s půdou (a vodou). Ta absorbuje více tepla než les či louka, o asfaltu a betonu nemluvně.
Je rozdíl, jestli bydlíte v rohovém bytu, nebo uprostřed činžáku. Tak nějak vnímám rozdíly mezi antropickou a původní krajinou. I ten Řím zanikl pro nedostatek dobytka, které vyhoblované hory nedovedly uživit. V časech Mayů žily na Zemi desítky či stovky (?) milionů lidí. Dnes jich je sto až tisíckrát více a ta ratejna začíná být neobyvatelná...
VM
Vladimir Mertan
11.11.2022 22:14 Reaguje na Karel ZvářalUrčite je to tak, rozumné hospodárenie s vodou a krajinou nemôže nič pokaziť, v tom sa zhodneme. Ale ako môžete veriť predpovediam o katastrofe, keď si myslíte že dôvod oteplenia je iný. POtom samozrejme nebudú sedieť ani výpočty oteplenia, veď v podstate klimatickí vedci vypočítavajú budúcu teplotu či oteplenie z koncetrácie CO2. Len tak pre zaujímavosť, prvý popierač, ktorý ma nasmeroval ku klimaskepticizmu bol aktivista z Grónska. Ten v rozhovore tvrdil, že ľadovce sa neroztápajú vplyvom CO2, ale od znečistenia priemyselnými splodinami a napríklad aj odretými časticami s pneumatík donášanými vetrami až do Grónska. V Grónsku znovu začínajú rásť stromy, ale to vraveli aj starí Grónčania že tam kedysi boli lesy a dnes ich aj pod ľadom objavili. https://zurnal.pravda.sk/rozhovory/clanok/335393-zem-sa-otepluje-pretoze-clovek-ma-srdce-z-ladu/
Odpovědět
Karel Zvářal
11.11.2022 22:28 Reaguje na Vladimir MertanVikingové pojmenovali zemi jako zelenou, údajně topili dřevem (jestli vyplaveným či vykáceným?) není podstatné. Během krátké doby se ochladilo natolik, že místo bylo neobyvatelné.
V Arktidě našli Tiktaalika, rybu/plaza obývající rovníkové moře před cca 380 milony let. Ano, mění se póly, mění se klima. Jako ekolog vidím ty obrovské změny v diverzitě v průběhu 5-6 dekád. A mění se i klima kvůli podobné z-é exploataci krajiny, potažmo celé planety. Takže ty změny tu jsou, a nepovažuji je ani náhodou za přirozené. Je to vliv lidstva, které mění životní podmínky, biotopy i klima na planetě.
Odpovědět
V Arktidě našli Tiktaalika, rybu/plaza obývající rovníkové moře před cca 380 milony let. Ano, mění se póly, mění se klima. Jako ekolog vidím ty obrovské změny v diverzitě v průběhu 5-6 dekád. A mění se i klima kvůli podobné z-é exploataci krajiny, potažmo celé planety. Takže ty změny tu jsou, a nepovažuji je ani náhodou za přirozené. Je to vliv lidstva, které mění životní podmínky, biotopy i klima na planetě.
va
vaber
12.11.2022 09:48 Reaguje na Vladimir Mertanmožná v Gronsku rostly stromy,nevím zdali někdo zkusil určit jejich stáří radiokarbonovou metodou,
tou lze určit stáří jen max 40000let a viděl jsem články ,které se na tuto metodu odvolávají a mluví o mnohem delší době, zjevně neznalost, datování podle vrtů v ledovcích je také velice diskutabilní, protože nikdo neví kolik vrstev roztálo a zmizelo
pokud jde o znečistění ledovců splodinami ,každý kdo zažil sníh ví ,že na jaře je starý sníh špinavý, ovšem každý taky ví, že během minulých desetitisíců let bylo mnoho sopečných výbuců které by musely znečistit a způsobit tání ledovců mnohem a mnohem větší nez dnešní splodiny, navíc, nový sníh špinavou vrstvu rychle zakryje
otázka je proč a kdy, bylo v Gronsku teplo ,proč byly za doby ledové všude ledovce a na Sibiři ne,
také, dle Milankovičových cyklů by měly ledovce v určitém období ,na severu přibývat a na jihu ubývat, podle náklonu osy rotace i takovou jsem viděl animaci změn ledovců na planetě ,to se dnes neděje, dnes mizí ledovce na polu jižním i severním
proč byla doba ledová a teplá období, Milankovičovy cykly, ani změny koncentrace CO2 to nedokáží vysvětlit ,ale odborníci se toho chytli protože nic lepšího nemají, přesná kalkulace vlivu CO2,tedy skleníkového efektu, není možná,
nicméně růst teplot na planetě může ohrozit život na planetě, o tom nemůže být pochyb,
planeta byla kdysi žhavá a prý i celá zmrzlá ,my nevíme proč ,jsou to jen dohady a to se může stát i v budoucnu ,dříve nebo později, proč ne nyní?
Odpovědět
tou lze určit stáří jen max 40000let a viděl jsem články ,které se na tuto metodu odvolávají a mluví o mnohem delší době, zjevně neznalost, datování podle vrtů v ledovcích je také velice diskutabilní, protože nikdo neví kolik vrstev roztálo a zmizelo
pokud jde o znečistění ledovců splodinami ,každý kdo zažil sníh ví ,že na jaře je starý sníh špinavý, ovšem každý taky ví, že během minulých desetitisíců let bylo mnoho sopečných výbuců které by musely znečistit a způsobit tání ledovců mnohem a mnohem větší nez dnešní splodiny, navíc, nový sníh špinavou vrstvu rychle zakryje
otázka je proč a kdy, bylo v Gronsku teplo ,proč byly za doby ledové všude ledovce a na Sibiři ne,
také, dle Milankovičových cyklů by měly ledovce v určitém období ,na severu přibývat a na jihu ubývat, podle náklonu osy rotace i takovou jsem viděl animaci změn ledovců na planetě ,to se dnes neděje, dnes mizí ledovce na polu jižním i severním
proč byla doba ledová a teplá období, Milankovičovy cykly, ani změny koncentrace CO2 to nedokáží vysvětlit ,ale odborníci se toho chytli protože nic lepšího nemají, přesná kalkulace vlivu CO2,tedy skleníkového efektu, není možná,
nicméně růst teplot na planetě může ohrozit život na planetě, o tom nemůže být pochyb,
planeta byla kdysi žhavá a prý i celá zmrzlá ,my nevíme proč ,jsou to jen dohady a to se může stát i v budoucnu ,dříve nebo později, proč ne nyní?
PH
Pavel Hanzl
12.11.2022 10:25 Reaguje na vaberNejsou to žádné dohady, dost jevů z historie je už spolehlivě vysvětleno.
Na doby ledové a meziledové měly vliv nejen Milankovočovy cykly, ale i jiné astronomické jevy.
Prč by někde led a nikde n, je otázka třeba srážek atd. zemské klima je silně komplikovaný systém.
Ale jedno je dnes naprosto odlišné. rychlost těchto změn. Normálně a přirozeně se oteplovalo nejvyšší rychlostí asi 100x pomaleji, než dnes, takže ekosystém měl možnost se přizpůsobit.
Rázové změny nastávaly jen sopečnou činnostií (malá doba ledová) nebo nárazy asteriodu (vymření dinosaurů).
A vždy je provázely rozsáhlé vymírání a ničení celých ekosystémů.
Dnes je ta rychlost podobná, ale razance je x násobně vyšší.
Odpovědět
Na doby ledové a meziledové měly vliv nejen Milankovočovy cykly, ale i jiné astronomické jevy.
Prč by někde led a nikde n, je otázka třeba srážek atd. zemské klima je silně komplikovaný systém.
Ale jedno je dnes naprosto odlišné. rychlost těchto změn. Normálně a přirozeně se oteplovalo nejvyšší rychlostí asi 100x pomaleji, než dnes, takže ekosystém měl možnost se přizpůsobit.
Rázové změny nastávaly jen sopečnou činnostií (malá doba ledová) nebo nárazy asteriodu (vymření dinosaurů).
A vždy je provázely rozsáhlé vymírání a ničení celých ekosystémů.
Dnes je ta rychlost podobná, ale razance je x násobně vyšší.
VM
Vladimir Mertan
12.11.2022 12:02 Reaguje na Pavel HanzlSkúste si o tom najskôr niečo prečítať :-), Stále dookola opakujete tú svoju nezmyselnú hlášku o 100x rýchlejších zmenách oproti tým prirodzeným.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
12.11.2022 14:55 Reaguje na Vladimir MertanKdyž jste takový sečtělý, kdy proběhla stejně rychlá změna globální teploty, jako v současnosti, a nebyla pro to zjevná přírodní příčina, jako v současnosti?
Tak se předveďte!
Odpovědět
Tak se předveďte!
RV
Richard Vacek
12.11.2022 15:19 Reaguje na Jiří SvobodaKaždá změna klimatu má své příčiny. A buď je známe, nebo o nich spekulujeme. Celkem nedávno byl pěkný teplotní sešup "Mladší Dryas", kam se na to hrabeme se současnou změnou. A zničilo to život na zemi?
Hlouběji do minulosti se rychlé změny obtížněji hledají, ale to neznamená, že nebyly. Jen se podívejte, jak rychle stoupala hladina moří po skončení doby ledové. Kam se na to současná změna hrabe.
Odpovědět
Hlouběji do minulosti se rychlé změny obtížněji hledají, ale to neznamená, že nebyly. Jen se podívejte, jak rychle stoupala hladina moří po skončení doby ledové. Kam se na to současná změna hrabe.
JS
Jiří Svoboda
12.11.2022 19:55 Reaguje na Richard VacekTa se ale teprve rozjíždí!
Pokud má ale ta současná klimatická změna přírodní příčinu, myslíte, že bychom ji nebyli schopni detekovat? To jsme opravdu takoví neschopáci?
Možná by stálo za to, kdybyste si sám hledal trhliny ve svých představách.
Odpovědět
Pokud má ale ta současná klimatická změna přírodní příčinu, myslíte, že bychom ji nebyli schopni detekovat? To jsme opravdu takoví neschopáci?
Možná by stálo za to, kdybyste si sám hledal trhliny ve svých představách.
RV
Richard Vacek
12.11.2022 20:03 Reaguje na Jiří SvobodaKduž se klima mění příznivým směrem a zopakuje se středověké klimatické optimum, tak to není důvod k bědování, ale radosti.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.11.2022 16:16 Reaguje na Richard VacekStředověké klimatické optimum nebylo globální záležitostí.
Nárůst teplot u nás může být klidně spojen i s nárůstem sucha a extrémům počasí a to by rozhodně nebyl důvod k radosti!
Odpovědět
Nárůst teplot u nás může být klidně spojen i s nárůstem sucha a extrémům počasí a to by rozhodně nebyl důvod k radosti!
VM
Vladimir Mertan
13.11.2022 07:39 Reaguje na Jiří SvobodaMožnože by sme tú príčinu vedeli detekovať, ak by sa táto klimatická zmena skúmala objektívne a bez predsudkov. Vy tvrdíte, že sa klimatická změna teprve rozjíždí. Viete to doložiť, alebo si to len myslíte? Obávam sa že tie trhliny v predstavách by ste mohol začať hľadať sám. Tak napríklad sa udáva súčasné globálne oteplenie o zhruba 1°C od roku 1850. Pritom skoro polovica oteplenia bola spôsobená prevažne zvýšenou slnečnou aktivitou až do roku 1950. Takto to uvádzali aj staršie správy IPCC. Dnes sa hovorí takmer výlučne o pôsobení človeka vplyvom CO2, správa o slnečnej aktivite sa vytratila. Pravda je taká, že my tú prírodnú príčinu nielen nehľadáme, ale významní vedci sú zosmiešňovaní a bráni sa im publikovať pokiaľ tvrdia niečo iné ako IPCC.
Odpovědět
JH
JH
13.11.2022 10:45 Reaguje na Richard VacekŽivot na Zemi tak snadno nezničíte. Dnes bychom ale mohli mít problém i při mnohem méně dramatických změnách. Hlavní rozdíl je, že v Dryasu si na to neměl kdo stěžovat na internetu.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
12.11.2022 17:34 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.britannica.com/science/Dansgaard-Oeschger-event
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
12.11.2022 20:01 Reaguje na Vladimir Mertan"Evidence of Dansgaard-Oeschger events is primarily observed in and around the North Atlantic Ocean,"
Vy si prostě pořád pletete lokální a globální události! Myslím, že aspoň trochu inteligentní člověk by už to pomalu mohl začít rozlišovat.
Odpovědět
Vy si prostě pořád pletete lokální a globální události! Myslím, že aspoň trochu inteligentní člověk by už to pomalu mohl začít rozlišovat.
VM
Vladimir Mertan
12.11.2022 21:14 Reaguje na Jiří SvobodaP. Svoboda a dočítal ste ten materál až do konca? Asi nie, pretože by ste sa dozvedel aj toto: Among the surprises that have emerged from analyses of oxygen isotopes in ice cores (long cylinders of ice collected by drilling through glaciers and ice sheets) has been the recognition of very sudden, short-lived climate changes. Ice core records in samples extracted from Greenland, Antarctica, Canada’s Arctic Archipelago, and high mountain glaciers in South America show that these climate changes have been large, very rapid, and globally synchronous. Over a period of a few years to a few decades, average temperatures have shifted by up to half of the temperature differences seen between the Pleistocene ice ages and their interglacial periods—that is, as much as 5–15 °C (9–27 °F Ale nevadí, ak by ste ešte potreboval, tak som vám k dispozícii :-) Viete, nechcel som tu zase dávať Ložeka, Pokorného, alebo hoci aj Cílka, ale medzi geológmi či paleológmi existuje vedecký koncenzus o náhlych klimatických zmenách vo štvrtohorách.
Odpovědět
va
vaber
13.11.2022 10:02 Reaguje na Vladimir Mertanvidím že odborníci dokáží určit short-lived climate changes. v dávné minulosti ,
to by znamenalo že mohou určit počasí v každém roce celé historie Země,kdy byly ledovce,
já se tomu mohu jen usmát ,čím ohromují plebs někteří odborníci
to je odvaha zvláště když vysvětlení teplot z vrtů v ledovcích jsou diskutabilní, ale připouštím ,že nic lepšího není
Odpovědět
to by znamenalo že mohou určit počasí v každém roce celé historie Země,kdy byly ledovce,
já se tomu mohu jen usmát ,čím ohromují plebs někteří odborníci
to je odvaha zvláště když vysvětlení teplot z vrtů v ledovcích jsou diskutabilní, ale připouštím ,že nic lepšího není
JS
Jiří Svoboda
13.11.2022 16:36 Reaguje na Vladimir MertanJe zajímavé, že tyto drastické oscilace nejsou v grafech globální teploty zachyceny.
Navíc "The causal mechanisms behind the timing and amplitude of D-O events remain uncertain. Suggestions of solar and oceanic causes have been made, but no clear proof is yet available." Možná fakt není dobré věřit kdejaké senzaci.
Současná globální klimatická změna má opravdu jediné plausibilní vysvětlení, a to antropogenní navyšování CO2 v atmosféře jako primární příčina + řada pozitivních zpětných vazeb.
Když už jste mi k dispozici, máte jiné vysvětlení kromě hrátek duchů?
Odpovědět
Navíc "The causal mechanisms behind the timing and amplitude of D-O events remain uncertain. Suggestions of solar and oceanic causes have been made, but no clear proof is yet available." Možná fakt není dobré věřit kdejaké senzaci.
Současná globální klimatická změna má opravdu jediné plausibilní vysvětlení, a to antropogenní navyšování CO2 v atmosféře jako primární příčina + řada pozitivních zpětných vazeb.
Když už jste mi k dispozici, máte jiné vysvětlení kromě hrátek duchů?
va
vaber
13.11.2022 09:45 Reaguje na Pavel Hanzlryclé velké změny trvající 50roků, je něco, co při zkoumání minulosti v řádu tisíců a desetitisíců ,milionů roků, nikdo nenajde a jsou nezjistitelné, možná se staly ještě rychlejší, do mínusu určitě ,když slunce zakryly mraky sopečného prachu, to vyvolá pokles teplot okamžitě
Odpovědět
JS
va
va
vaber
13.11.2022 10:04 Reaguje na vaberkdybych vše vysvětloval po lopatě ,nedohrabal bych se do konce
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.11.2022 16:39 Reaguje na vaberMůžete za to, že nechápu překotně napsaný text! Takový text prostě odradí, tomu se nemůžete divit.
Odpovědět
va
vaber
14.11.2022 07:47 Reaguje na Jiří Svobodanaplácal jsem to dohromady přiznávám ,ale chtěl jsem jen ukázat různé názory,které když se dají vedle sebe, je zřejmé ,že o počasí v minulosti nemáme jasno,
trochu bych to přirovnal k historii člověka ,kterou nám historici přesně vysvětlují ,ale jsou tam i velké otazníky ,o kterých raději mlčí
Odpovědět
trochu bych to přirovnal k historii člověka ,kterou nám historici přesně vysvětlují ,ale jsou tam i velké otazníky ,o kterých raději mlčí
PH
Pavel Hanzl
11.11.2022 22:46 Reaguje na Vladimir MertanZkuste v prvním kole pochopit, jaký je rozdíl mezi klimatem a počasím. Pak si k tomu celému něco přečtěte.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
12.11.2022 07:57 Reaguje na Pavel HanzlSOm rád, že ste sa zapojil do diskusie. Vy si prečítajte ten článok z časopisu Spiegel. Stále tvrdíte, že skutočnosť prekonáva tie najhoršie scénáre z minulosti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
12.11.2022 10:28 Reaguje na Vladimir MertanNe. Rozhodně ne ty nejhorší, ale seriózní prognózy varující před horším vývojem, než předvídali konzervativci. Už se to dnes potvrzuje.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
11.11.2022 21:19 Reaguje na Karel ZvářalProč by měla být změna klimatu katastrofou? Proč by nemohla být změna klimatu darem z nebes, který nám přináší teplejší klima, více vláhy, více úrody?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.11.2022 22:41 Reaguje na Richard VacekProtože zemský ekosystém je stavěn jen na určitý rozsah teplot. Stačí pár usoplených stupňů nahoru a celé to zkolabuje.
Příklad: U nás nežije strom, který by vydržel teplotu vyšší, než +50°C. Se vzrůstem globální tepolty o jeden stupeň roste teplota v extrémech o +8 - +10°C. A už u nás naměřili +42°C.
Navíc středoevropský člověk má problém zvládat letní vedra +35°C, čtyřicítka ho totálně vyřazuje z práce nebo i pohybu venku.
Padesátku, stačí pár dní, asi nikdo už nepřežije.
Za jak dlouho tahle situace nastane?
Dobrý, třeba za 30 - 40 let.
A co dál?
Bude se stále oteplovat a to zrychleně.
Právě tohle je ten nehorší strašák, tohle je skutečná tragédie, jenže hlupy ropáčci to nechápou.
Odpovědět
Příklad: U nás nežije strom, který by vydržel teplotu vyšší, než +50°C. Se vzrůstem globální tepolty o jeden stupeň roste teplota v extrémech o +8 - +10°C. A už u nás naměřili +42°C.
Navíc středoevropský člověk má problém zvládat letní vedra +35°C, čtyřicítka ho totálně vyřazuje z práce nebo i pohybu venku.
Padesátku, stačí pár dní, asi nikdo už nepřežije.
Za jak dlouho tahle situace nastane?
Dobrý, třeba za 30 - 40 let.
A co dál?
Bude se stále oteplovat a to zrychleně.
Právě tohle je ten nehorší strašák, tohle je skutečná tragédie, jenže hlupy ropáčci to nechápou.
RV
Richard Vacek
12.11.2022 07:36 Reaguje na Pavel HanzlA bude tady, v mírném pásmu, tepleji než v subtropech, nebo chladněji? Protože jak víme, otepluje se převážně ve vyšších zeměpisných šířkách, tak jestli bude na pólech tepleji než na rovníku. To bychom se nasmáli.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
12.11.2022 09:59 Reaguje na Richard VacekBude tepleji úplně všude, vůbec se nebojte. A to tak, že se to nebude líbit nikomu. Arktické oblasti tím trpí výrazně. Sobi na Severu a tučnáci na Jihu.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
12.11.2022 15:22 Reaguje na Pavel HanzlSamozřejmě. A jak tím oteplením konkrétně trpíte vy. Jaké útrapy se vám dějí třeba nyní, když je venku celkem kraťasová teplota, roste stále tráva a dá se sedět venku na sluníčku. Jak trpíte oproti tomu, když by venku byla sněhová vánice.
Odpovědět
JH
JH
13.11.2022 10:40 Reaguje na Richard VacekZměna klimatu podle řady scénářů spíše přinese sucho a přívalové deště. Což by odpovídalo i průběhu počasí v uplynulých letech. Na větší úrodu to nevypadá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.11.2022 22:29 Reaguje na Richard VacekTotální cypovina jak dycky.
Vytiskněte si na velký papír graf vývoje globálních teplot a sledujte ho tak dlouho, dokud nepochopíte, co znamená!
Věřím vám, i Studnička skoro pochopil kachňála!!
Odpovědět
Vytiskněte si na velký papír graf vývoje globálních teplot a sledujte ho tak dlouho, dokud nepochopíte, co znamená!
Věřím vám, i Studnička skoro pochopil kachňála!!
JS
Jaroslav Studnička
12.11.2022 10:29 Reaguje na Pavel HanzlHanzl se svou úchylkou o kachňálu, kdy neustále dokazuje, že to prostě nepochopil a nepochopí.
Emil Novák mu to opět nedávno dokázal.
Odpovědět
Emil Novák mu to opět nedávno dokázal.
Miroslav Vinkler
12.11.2022 06:02Do celkem zajímavého dialogu Zvářal-Mertan- Vacek se nasere vševěd Hanzl a zas dělá rotyku. Co kdybyste jednou přestal emitovat a pouze si něco
přečetl ?
Odpovědět
přečetl ?
Karel Zvářal
12.11.2022 06:38 Reaguje na Miroslav VinklerTo je dobrý, mně se právě nelíbí, když koróna čuší a nechává "ty dva, ať si to MEZI SEBOU vyřeší". Pak přijde nějaká tdubička s tím, že za to může ego, hlavně to ego...
Pomoc rozvojovým zemím bude znamenat intenzivnější exploataci krajiny, další kácení a vysoušení. V tepelné bilanci planety se opět posunneme k Vackovu optimu, které říká "čím tepleji, tím lépe". O nějaké úživnosti biotopu a následných souvislostech na COPě nepadne zřejmě ani slovo, to by byl píp-ismus...
Odpovědět
Pomoc rozvojovým zemím bude znamenat intenzivnější exploataci krajiny, další kácení a vysoušení. V tepelné bilanci planety se opět posunneme k Vackovu optimu, které říká "čím tepleji, tím lépe". O nějaké úživnosti biotopu a následných souvislostech na COPě nepadne zřejmě ani slovo, to by byl píp-ismus...
PH
Pavel Hanzl
12.11.2022 07:20 Reaguje na Miroslav VinklerNevím, jaký vliv mám na tuhle diskusi, nijak jsem ji svým příspěvkem nenarušil. Ale toho Studničku jsem tam dávat nemusel, to je fakt, to se omlouvám...
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
12.11.2022 10:31 Reaguje na Miroslav VinklerHanzl má prostě nutkání si zatrollovat...
Odpovědět