V americkém kongresu se rýsuje nová podoba Bidenova sociálního a klimatického balíku
Dojednané programy jsou jakýmsi pozůstatkem Bidenova plánu s cenovkou ve výši 3,5 bilionu dolarů (85 bilionů Kč), který měl transformovat sociální systém a veřejnou infrastrukturu v USA, ale v Senátu ztroskotal už loni. V polovině července pak Manchin, který se v Senátu rozděleném mezi demokraty a republikány v poměru 50 na 50 stal klíčovým hráčem, odmítl i výrazně okleštěnou verzi balíku. Zejména jeho část týkající se boje proti klimatickým změnám se zdála být pohřbená.
"Ale Manchin a Schumer v tichosti pokračovali v zákulisních vyjednáváních... což vyústilo v překvapivý průlom," píše web Politico. Podle agentury AP nový návrh počítá s investicemi v objemu 739 miliard dolarů, které má pomoci pokrýt zavedení minimální 15procentní daně pro korporace s ročními zisky nad jednou miliardou. Demokraté chtějí plán prosadit bez pomoci republikánů skrze zvláštní rozpočtovou proceduru, která umožňuje obejít 60hlasový práh spojený se senátními obstrukcemi. Stále však potřebují naprostou jednotu ve vlastních řadách, což vkládá obrovský vliv do rukou konzervativnějších demokratů jako je Manchin nebo zástupkyně státu Arizona Kyrsten Sinemaová.
Návrh zveřejněný v noci na čtvrtek nese název "zákon o snížení inflace", jeho hlavní dvě složky však souvisí s výdaji Američanů na zdravotní péči a s finanční podporou přechodu na nízkoemisní ekonomiku. Schválení by například umožnilo vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat o cenách léků s farmaceutickými společnostmi, což by podle strůjců opatření ušetřilo státu za deset let skoro 300 miliard dolarů. Tyto uvolněné prostředky by pak posloužily ke snižování cen léčiv pro seniory.
Klimatická část by vyčlenila 369 miliard dolarů na finanční mechanismy motivující ke snižování uhlíkových emisí, což by podle médií byla největší investice Washingtonu do boje proti klimatickým změnám. Plán zahrnuje například daňové úlevy pro výrobce solárních panelů nebo pro jednotlivce s příjmy pod určitou hranicí, kteří si zakoupí elektromobil. Demokraté tvrdí, že dohromady by tyto programy mohly USA nasměrovat ke 40procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do rok 2030.
"Toto jsou činy, na které Američané čekali," reagoval na dohodu prezident Biden. Návrh by podle něj vedl ke zlevnění léků na předpis, posílení energetické bezpečnosti a také ke snížení deficitu. "A všechno to zaplatíme tím, že budeme od velkých korporací vyžadovat, aby platily svůj spravedlivý díl daní," píše se v prohlášení šéfa Bílého domu.
Členové Kongresu nyní návrh dlouhý 725 stránek prostudovávají, přičemž není jasné, zda má podporu všech senátorů Demokratické strany. Podle AP dva z nich uvedli, že Senát by o věci mohl hlasovat příští týden.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
karel krasensky
29.7.2022 08:32Jaroslav Řezáč
29.7.2022 09:32 Reaguje na karel krasenskyDAG
29.7.2022 10:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNicméně, když se člověk podívá na rozložení moci a pravomocí, tak je to v podstatě geniální a muselo by selhat spoustu věcí, aby byla v USA diktatura nebo měla nějaká část moci totálně navrch. Proto se o USA ve směru demokracie moc nebojím.
Za to Evropská komise to je panečku organizace. Ta je schopna diktovat nám svoje dobro. To se musí změnit. A to považuji EU za dobrý projekt.
karel krasensky
29.7.2022 13:11 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSvatá Prostoto
29.7.2022 13:24McConnell jasně říká, že do toho bude GOP házet vidle jak to jen půjde a Kyrsten je prý fest naprdlá.
To jsem zvědavej, zda se to D podaří uhrát na prostou většinu, hlavně když už se pár D nechalo slyšet, že by do toho rádi ještě něco přidali.