Vědci a ochránci přírody zkoprněli: osud přelomového nařízení o obnově přírody je nejistý
14.6.2023 07:41 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Na ilustračním snímku Josefovské louky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Česká společnost ornitologická
Cílem nařízení o obnově přírody je obnovit do roku 2030 alespoň 20 % pevniny a moří EU a do roku 2050 obnovit další oblasti, které potřebují obnovu. Cílem je rozšířit stávající opatření, jako je zalesňování, obnova řek, ekologizace měst a snižování znečištění, aby se obnovily evropské ekosystémy a přínosy, které poskytují společnosti.
Vojtěch Stejskal: Návrh nařízení EU o právním rámci pro obnovu přírody v EvropěEvropská lidová strana (EPP) však minulý týden z jednání odstoupila s tím, že navrhované nařízení ohrožuje dlouhodobou potravinovou bezpečnost EU. Návrh nyní vstupuje do kritické fáze, neboť Výbor pro životní prostředí (ENVI) Evropského parlamentu bude o kompromisních pozměňovacích návrzích hlasovat tento čtvrtek 15. června a Rada přijme svůj konečný postoj 20. června.
V reakci na to se přírodovědci, podniky, progresivní zemědělské komunity a nevládní organizace v celé Evropě zmobilizovaly ve snaze nařízení zachránit. Snaha EPP zastavit přijetí nařízení je založena na argumentu, že tato norma nespravedlivě zatěžuje zemědělce, kteří by museli například snížit používání pesticidů a vyčlenit půdu na obnovu životního prostředí.
Otevřený dopis vědců tato tvrzení o nařízení o obnově přírody a souvisejícím nařízení o udržitelném využívání půdy vyvrací. Zabývají se šesti klíčovými body a předkládají důkazy, které ukazují, že tyto právní předpisy jsou nezbytné pro ochranu evropské potravinové bezpečnosti a suverenity, podporu rybolovu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelnější model ekonomiky založené na přírodě.
Přečtěte si také |
První hlasování o průlomové evropské legislativě na obnovu přírody skončila úplným odmítnutím
"Pokud budou obě nařízení [NRL a SUR] úspěšná, stanou se základními kameny budoucí potravinové bezpečnosti, lidského zdraví a ochrany biologické rozmanitosti," uvedl Daniel Hering v příspěvku na blogu OPPLA. "Zákon o obnově přírody poprvé stanovuje závazné cíle pro obnovu mořských a městských ekosystémů, odvodněných rašelinišť, záplavových oblastí a lesů. Současná debata je bohužel vedena dezinformacemi, které pravděpodobně ukončí platnost obou předpisů."
"Náš dopis se zabývá otázkami, zda nařízení pravděpodobně sníží zemědělskou produkci, poškodí mořský rybolov, sníží počet pracovních míst, budou zátěží pro společnost a zda nebudou příliš riziková v době války," pokračoval Daniel Hering. "Vědecké důkazy naznačují, že všechna tato tvrzení jsou nesprávná."
Jiný otevřený dopis zveřejnilo 207 neziskových organizací v rámci kampaně #RestoreNature. Tento dopis - podepsaný významnými nevládními organizacemi včetně Greenpeace, Rewilding Europe a WWF - se zaměřuje na potřebu silné NRL jako prostředku k naléhavému řešení dvojí krize v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu.
Přečtěte si také |
Musíme obnovovat přírodu nejen v rezervacích, ale i na poli u Ivančic, říká Eva Volfová
Kampaň #RestoreNature žádá veřejnost, aby před rozhodujícím čtvrtečním hlasováním podepsala petici na podporu nařízení. Tento dopis upozorňuje na průkopnické projekty obnovy v celé Evropě, které již pomáhají obnovovat biologickou rozmanitost, poskytují přirozenou ochranu před povodněmi a vytvářejí mimo jiné pracovní místa.
‼️ Velmi špatná zpráva pro čtvrteční hlasování o Nature Restoration Law. Stanislav Polčák, který včera potvrdil, že bude hlasovat pro toto nařízení, dnes oznámil, že se nechá zastoupit.
— Česká společnost ornitologická (@birdlifecz) June 13, 2023
Polčák je členem frakce EPP, která zákon na obnovu přírody zásadně odmítá. https://t.co/XgrqYc6n1T
V dopise se uvádí: "Když se přírodě dá šance a pomocná ruka, má pozoruhodnou schopnost se zotavit. Obnova přírody znamená obnovu našeho největšího spojence při řešení klimatické krize a krize biologické rozmanitosti, obnovu našeho zdraví a celkové pohody a obnovu odolnosti našich ekonomik."
Lies, lies, endless lies coming out of @ManfredWeber and his @EPPGroup. @ArielBrunner tells the truth about the grains from Ukraine and food consumption and security in Europe. #RestoreNature https://t.co/2XRFaoS5Ej pic.twitter.com/8xsLxV9pci
— BirdLife Europe & Central Asia (@BirdLifeEurope) June 13, 2023
Kampaň #RestoreNature vyzývá vlády členských států, poslance Evropského parlamentu a Evropskou komisi, aby do konce roku 2023 přijali nařízení o obnově přírody a zajistili, že do roku 2030 dojde k rozsáhlé obnově životního prostředí na celém kontinentu. Žádá, aby byly stanoveny silné cíle v oblasti obnovy přírody, které by odpovídaly rozsahu a naléhavosti krize biologické rozmanitosti a klimatické krize, a aby byly splněny nejpozději do roku 2040.
Přečtěte si také |
Zdeněk Vermouzek: Hodně nebezpečný kotrmelec
Navrhované nařízení o obnově přírody podle The Freshwater Blogu představuje zásadní prvek evropské zelené dohody a nabízí neocenitelnou příležitost přijmout ambiciózní a účinná opatření k obnově evropských ekosystémů, aby příroda mohla i nadále udržitelně podporovat náš život. V širším měřítku má zásadní význam pro dosažení cílů globálního rámce biologické rozmanitosti Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, který byl schválen v loňském roce. Podle této dohody mají státy světa (včetně EU) do roku 2030 obnovit alespoň 30 % svých degradovaných stanovišť.
reklama
Dále čtěte |
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
V novém červeném seznamu hub je dvakrát více ohrožených druhů. I díky objevům těch vzácnýchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
DA
DAG
14.6.2023 08:36No to je nádherný článek. Sice vůbec nevím co to znamená a jaké by ten zákon měl dopady, ale z článku je naprosto jasné, že je to jediná správná cesta.
Vědci a ochránci přírody, kteří to s námi myslí dobře a všemu nejlíp rozumí jsou úplně šokováni.
Z článku je přitom zřejmé, že jde jen o omezení trochu té chemie a vyčlenění nějaké půdy pro obnovu přírody.
Naštěstí se zmobilizovaly vědci, progresivní zemědělské podniky, nevládní organizace a to dokonce z celé Evropy.
Co mě ovšem velmi těší je, že se zmobilizovali i takové podniky jako Coca-Cola a Nestlé. To je totiž jasná záruka, že jde čistě o ideu a ochranu životního prostředí a ne o marketingový tah.
Na závěr musím konstatovat, že mě naplňuje optimismem to, že když se podá přírodě pomocná ruka, tak zlepší pohodu a odolnost naší ekonomiky a udržitelně podpoří náš život.
Proto souhlasím, aby jsme využili neocenitelné příležitosti a byly přijaty silné cíle a také ambiciózní a účinná opatření. To mě učiní nezměrně šťastným.
No tvl. to je článek tolik krásných slovních spojení jsem neslyšel ani od mladého Stropnického nebo Maláčové. A že ti dva umí blábolit.
Poslední tři odstavce to je naprostý koncert a moc mě bavily.
Jen doufám, že to psal opravdu člověk a ne umělá inteligence. Byl bych zklamán, kdyby to byly jen náhodně složená slova a ne genius lidského slohového myšlení.
Ovšem podle slohu tohoto článku přichází v úvahu obě možnosti ;)
Odpovědět
Vědci a ochránci přírody, kteří to s námi myslí dobře a všemu nejlíp rozumí jsou úplně šokováni.
Z článku je přitom zřejmé, že jde jen o omezení trochu té chemie a vyčlenění nějaké půdy pro obnovu přírody.
Naštěstí se zmobilizovaly vědci, progresivní zemědělské podniky, nevládní organizace a to dokonce z celé Evropy.
Co mě ovšem velmi těší je, že se zmobilizovali i takové podniky jako Coca-Cola a Nestlé. To je totiž jasná záruka, že jde čistě o ideu a ochranu životního prostředí a ne o marketingový tah.
Na závěr musím konstatovat, že mě naplňuje optimismem to, že když se podá přírodě pomocná ruka, tak zlepší pohodu a odolnost naší ekonomiky a udržitelně podpoří náš život.
Proto souhlasím, aby jsme využili neocenitelné příležitosti a byly přijaty silné cíle a také ambiciózní a účinná opatření. To mě učiní nezměrně šťastným.
No tvl. to je článek tolik krásných slovních spojení jsem neslyšel ani od mladého Stropnického nebo Maláčové. A že ti dva umí blábolit.
Poslední tři odstavce to je naprostý koncert a moc mě bavily.
Jen doufám, že to psal opravdu člověk a ne umělá inteligence. Byl bych zklamán, kdyby to byly jen náhodně složená slova a ne genius lidského slohového myšlení.
Ovšem podle slohu tohoto článku přichází v úvahu obě možnosti ;)
LM
Ladislav Miko
14.6.2023 11:02 Reaguje na DAGSouhlasím že formulace použité jsou tak trochu "buditelské" či propagandistické, nicméněobsah není z cesty jak naznačujete. Když se snaha o obnovu biodiverzity nyní zabije, znamená to politicky) že s jakoukoliv snahou najít řešení budeme čekat dalších alespoň 5-10 let (nikdo z Komise nemá zájem být opakovaně odmítnut Parlamentem nebo Radou). V probíhající docela zásadní biodiverzitní krizi jde o zásadní zdržení a problém.
Odpovědět
DA
DAG
14.6.2023 12:01 Reaguje na Ladislav MikoJasně je nutné něco udělat, protože je to palčivý problém. Na vině jsou podle mě politici. Moli to řešit už posledních dvacet let a nemuselo by se nyní jednat o takové společenské šoky. Nyní navrhnou něco s čím bude mít problém velká část společnosti. Tím hrozí, že návrh bude zamítnut.
A kdo tím ztratí nejvíc? Právě příroda :(
Odpovědět
A kdo tím ztratí nejvíc? Právě příroda :(
RČ
Radek Čuda
14.6.2023 12:17 Reaguje na Ladislav MikoJenže o to právě jde, místo objektivního a střízlivého popisu toho záměru, jeho očekávaných cílů, dopadů stejně jako možných rizik ... a tak dál ... se to tlačí na sílu stylem, za který by se ani Strana v dobách své vedoucí úlohy nemusela stydět.
Že to u mnoha narazí, a to i těch, kteří by při aplikaci na začátku uvedeného přístupu byli pro, minimálně z větší části, se pak nelze divit. Plus to posiluje stávající stav, kdy se těmto subjektům nevěří ani pozdrav už tak nějak z principu.
Odpovědět
Že to u mnoha narazí, a to i těch, kteří by při aplikaci na začátku uvedeného přístupu byli pro, minimálně z větší části, se pak nelze divit. Plus to posiluje stávající stav, kdy se těmto subjektům nevěří ani pozdrav už tak nějak z principu.
DM
Dalibor Motl
14.6.2023 15:00 Reaguje na Ladislav MikoFormulace v článku jsou naprosto odpudivé a velmi mi zavání normalizačním newspeakem Socialistického svazu mládeže. Informací je v článku minimum. Článek velmi hloupým způsobem lobuje za masivní regulace lesnictví, zemědělství a dalších oborů lidské činnosti. Níže argumentujete, že pokud Vám hoří dům nepíšete studii ale hasíte. Dům nehoří. Životní prostředí v ČR je v nejlepším stavu za posledních 50 let. Přestaly se beztrestně do životního prostředí vypouštět opravdu nebezpečné jedy. Došlo a dochází k masivní deindustrializaci naší ekonomiky (útlum těžkého a chemického průmyslu). Povědomí lidí i podniků o problematice ekologie a životního prostředí se značně zlepšilo. V uplynulých 30 letech byla vyhlášena nová chráněná území a vznikly i soukromé rezervace. Jistě, přichází klimatická změna vyvolaná emisemi skleníkových plynů, na kterou se musíme připravit. Dochází nadále k úbytku biodiverzity. Orgány EU měly roky na na přípravu dopadové studie jednotlivých opatření zelené dohody. "Green deal" byl představen už v roce 2019 (před 6 lety). Neudělaly nic. Silou se snaží prostě procpat další a další regulace včetně Nature Restoration Law. Podobný zákon potřebujeme. Nesmí ho ale psát ekonomičtí a sociální analfabeti bez konzultací se zástupci zemědělců, lesníků... Ten zákon je v současné podobě prostě velmi špatný, neexistuje k němu relevantní dopadová studie a pokud se ho podaří schválit způsobí opravdu katastrofální sociální a ekonomické problémy. Povede to v důsledku k růstu popularity protisystémových stran. Odnese to nakonec příroda i společnost.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
15.6.2023 07:18 Reaguje na Dalibor Motlváš názor je jeden z možných. Nezáleží zásadně na tom, co děláme v ČR ale co se děje globálně, takže i v ČR.
Na většinu co jmenujete stačí selský rozum, k tomu nejsou potřeba zákony. Jenže Brusel si myslí, že je předurčený nám poněkud nábožensky naplánovat kde co a to se vracíme zase před 89. Takže si člověk musí pokládat otázku, kde to vlastně žijeme, když to vypadá stejně jako před 89.?
Odpovědět
Na většinu co jmenujete stačí selský rozum, k tomu nejsou potřeba zákony. Jenže Brusel si myslí, že je předurčený nám poněkud nábožensky naplánovat kde co a to se vracíme zase před 89. Takže si člověk musí pokládat otázku, kde to vlastně žijeme, když to vypadá stejně jako před 89.?
Karel Zvářal
15.6.2023 07:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč1* Plus rozvrtaná stabilita a příliv nových pracovních sil.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
14.6.2023 08:57Jako obvykle není k takto zásadnímu dokumentu zpracovaná dopadová studie. Jelikož už máme jisté zkušenosti s FtoF, návrhy směrnice o pesticidech nebo obecně s Green dealem, je mi naprosto jasné, proč taková studie neexistuje.
Odpovědět
LM
Ladislav Miko
14.6.2023 11:08 Reaguje na Marcela JezberováKdyž Vám hoří chalupa, taky neděláte analýzu dopadů požáru, ale nejdřív hasíte. Každé přirovnání kulhá, ale ztráty z krize biodiverzity jsou natolik zásadní, a naše schopnost detailně všechno převést na peníze tak omezené, že podobné studie zaberou velmi dlouhý čas a už v době vydání budou zastaralé a podhodnocené. Jak vyčíslíte dopady ztracené půdní struktury a omezení schopnosti půdy zadržovat vodu a neztrácet živiny? Je to plošné, podle místních podmínek různé na různých místech, někde velmi rychlé, jinde pozvolné.... takových položek tam je tisíc. Jak spočítáte dopady chybějícíh opylovačů? Jak vyhodnotíte ztrátu schopnosti ekosystému omezovat výskyt a šíření nemocí rostlin, živočichů, člověka? Jsou to všechno potenciály, to co z vyhodnocení (neúplného) plyne je jasné - nedělat s tím nic je nejdražší varianta, pokud budeme zkoušet degradaci biodiverzity omezit, nemůžeme prohrát.... a ano levné to není a nebude. Ale ostatní varianty jsou dražší.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
14.6.2023 15:14 Reaguje na Ladislav MikoFormulace jako: „Při absenci všeobecně přijímané metody pro posouzení stavu lesních ekosystémů, která by umožnila nastavení konkrétních cílů obnovy pro lesní ekosystémy, je vhodné stanovit obecnou povinnost zlepšovat biodiverzitu v lesních ekosystémech a měřit plnění této povinnosti na základě existujících ukazatelů, jako je stojící a ležící mrtvé dříví, podíl lesů s nerovnoměrnou věkovou strukturou, návaznost (propojení, konektivita?) lesů, index běžného lesního ptactva82 a zásoby organického uhlíku.“ Jako vážně? Nemáme metodu tak si stanovíme povinnost obecně a budeme vyhodnocovat stav biodiverzity lesů "ptačím indexem", objemem mrtvého dřeva a zásobou organického uhlíku? WTF! Kdo a jak to bude měřit? Kdo to bude kontrolovat? Co nám to přinese? Kolik nás to bude stát? Co když klesne zásoba mrtvého dřeva a současně vzroste ptačí index? Co když hodnotitel ptačího indexu bude mít zájem tento zkreslit aby donutil dělat vlastníka nějaká opatření? Kdo bude kontrolovat kontrolory?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
15.6.2023 07:22 Reaguje na Ladislav Mikostudie jsou k ničemu, protože studií můžete vytvořit přesně tolik, kolik je lidí na planetě. Každý bude posuzovat ze svého pohledu a subjektivně. Proto studie jsou první důvod, proč nic nedělat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 08:59Na rozdíl od nicnedělání, tedy bezzásahovosti, je návrh na vhodnou obnovu přírody posun v myšlení vpřed.
Nicméně ďábel je ukryt v detailech. Jde zejména o představu, co je to obnova. No a sebrat zemědělcům a lesníkům 30% plochy z obdělávání... A navíc, pokud se takové vyhlášky uchopí úředník, smrdí to katastrofálním hladomorem.
Odpovědět
Nicméně ďábel je ukryt v detailech. Jde zejména o představu, co je to obnova. No a sebrat zemědělcům a lesníkům 30% plochy z obdělávání... A navíc, pokud se takové vyhlášky uchopí úředník, smrdí to katastrofálním hladomorem.
JŘ
Jaroslav Řezáč
14.6.2023 09:10 Reaguje na Slavomil Vinklerměl by jste být trochu pozitivnější... hůř nebude, dnešní svět je dost šílený, takže něco bláznivého, co je vrátí ke kručení v žaludku je v podstatě pozitivní, protože se budou starat akorát o to, co se dělalo po staletí a to je kručení v žaludku.
Odpovědět
DA
DAG
14.6.2023 09:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBohužel se obávám, že by kručelo v žaludku afričanům. Evropani by si koupili prostě dražší jídlo.
Asi ani obecně nebojím, že by jsme neměli co jíst, ale to že chcete omezit vlastnická práva nebo cokoliv nařizovat a to ještě v tak krátké době je prostě šílené.
A věřte, že v evropské radě jsou zelení maniaci a jak budou mít tu moc, tak už se nikoho ptát nebudou.
Osobně jsem vždy EU podporoval, ale to co se poslední dobou všeobecně děje mě dost znervózňuje.
Myslím, že úřady v EU jsou absolutně mimo realitu. A nebo si myslíte, že třeba Timmermans nebo Layenová něčemu rozumí?
Vidím, jak tato nedůvěra vůči orgánům EU rapidně roste.
Jediný výsledek jejich nekompetentnosti bude nahnání voličů do rukou nesystémových stran. Ta už se nebavím o reptajících Češích. Ale už se bavíme o jádru EU Němeci, Italové, Francouzi.
Odpovědět
Asi ani obecně nebojím, že by jsme neměli co jíst, ale to že chcete omezit vlastnická práva nebo cokoliv nařizovat a to ještě v tak krátké době je prostě šílené.
A věřte, že v evropské radě jsou zelení maniaci a jak budou mít tu moc, tak už se nikoho ptát nebudou.
Osobně jsem vždy EU podporoval, ale to co se poslední dobou všeobecně děje mě dost znervózňuje.
Myslím, že úřady v EU jsou absolutně mimo realitu. A nebo si myslíte, že třeba Timmermans nebo Layenová něčemu rozumí?
Vidím, jak tato nedůvěra vůči orgánům EU rapidně roste.
Jediný výsledek jejich nekompetentnosti bude nahnání voličů do rukou nesystémových stran. Ta už se nebavím o reptajících Češích. Ale už se bavíme o jádru EU Němeci, Italové, Francouzi.
AI
Animoid II
14.6.2023 09:46 Reaguje na DAGProsím DAG, neztrapňujte se. Plete si Radu, Komisi a Parlament EU. To, co tu píšete jen odhaluje Vaši naprostou neznalost uvedené problematiky a nezvyšujte si své sebevědomí pomlouváním vzdělaných a pracovitých lidí, na které prostě nemáte.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
15.6.2023 07:28 Reaguje na DAGs vlastnickými právy souvisí zároveň i povinnosti, takže to co považujete za šílené je jen narovnání tohoto efektu povinnosti vyplývající z vlastnictví a to je v pořádku.
Majitelé nemovitostí si je do penálu s sebou nevezmou, takže jim je jen svěřený a je tudíž nutné zajistit, aby je mohli využívat další generace a pokud majitelé tento závazek " péče" nechápou, musí nastat zákonná ustanovení.
Odpovědět
Majitelé nemovitostí si je do penálu s sebou nevezmou, takže jim je jen svěřený a je tudíž nutné zajistit, aby je mohli využívat další generace a pokud majitelé tento závazek " péče" nechápou, musí nastat zákonná ustanovení.
Pe
Petr
14.6.2023 10:06 Reaguje na Slavomil VinklerTen ďábel není v představě co je obnova, ale co je příroda.
Příroda je pro každého něco jiného. Pro lesníka je to les, pro zemědělce je příroda pole. Pro vás louka, pro člověka z města je příroda městský park a posečený trávník. Když to skrneme, tak můžeme říct, že dnešní člověk si pod pojmem příroda většinou představuje nějaký produkt, lidmi vytvořený a lidmi řízený. Ale ne, to příroda není. To je jen takový hybrid. Vyšlechtěné plemeno přírody, samostatně neživotaschopné. Z toho tedy můžeme říct, že příroda je to, co žije a prosperuje samo a nezávisle na člověku.
A pak můžeme začít přemýšlet co je obnova.
Odpovědět
Příroda je pro každého něco jiného. Pro lesníka je to les, pro zemědělce je příroda pole. Pro vás louka, pro člověka z města je příroda městský park a posečený trávník. Když to skrneme, tak můžeme říct, že dnešní člověk si pod pojmem příroda většinou představuje nějaký produkt, lidmi vytvořený a lidmi řízený. Ale ne, to příroda není. To je jen takový hybrid. Vyšlechtěné plemeno přírody, samostatně neživotaschopné. Z toho tedy můžeme říct, že příroda je to, co žije a prosperuje samo a nezávisle na člověku.
A pak můžeme začít přemýšlet co je obnova.
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 10:18 Reaguje na PetrNesmysl. Příroda je všechno. I poušť je příroda. Otázka je, jaká příroda je optimální pro život. Já říkám, že s vysokou biodiverzitou. A ta dnes nevzniká bezzásahovostí, neboť potravní pyramidy jsou neúplné a vychýlené člověkem. Za řešení však nepokládám eradikaci člověka.
Odpovědět
Pe
Petr
14.6.2023 10:26 Reaguje na Slavomil VinklerVšak ano, i poušť je to, co žije samo a nezávisle na člověku, je to tedy příroda, přesně jak píšu.
Biodiverzitu lze uměle řídit. Uměle zvýšená biodiverzita není samostatně životaschopná, bez lidského snažení se zase sama sníží, příroda to tedy není. Je to spíš umělý chov, trochu jako zoo.
Odpovědět
Biodiverzitu lze uměle řídit. Uměle zvýšená biodiverzita není samostatně životaschopná, bez lidského snažení se zase sama sníží, příroda to tedy není. Je to spíš umělý chov, trochu jako zoo.
LM
Ladislav Miko
14.6.2023 10:59 Reaguje na Slavomil VinklerMícháte jabka s pomeranči... Bezzásahovost není na to aby biodiverzita "vznikala", ale aby byla zachována - a v zbytcích zachovalé původní přírody (příklad: horské lesy, alpínské hole, rašeliniště) se zachovalými podmínkami je to nejlepší způsob jak původní biodiverzitu zachovat v co nejširším rozsahu. Obnova (kterou tad diskutujeme) je ovšem o něčem zcela jiném: o navracení zničených částí přírody zpět k původním funkcím. Není to tedy o přeměně polí na něco jiného, pole potřebujeme. Je to o obnově funkčních prvků v krajině - remízků, mezí, mokřadů. A je to taky o obnově fukncí např. půdy: zadržování vody, živin, půdní struktuře etc. Vůbec nechápu jak mohou být zemědělci proti tomu, aby se zachovala čizvýšila produktivita jejich hlavního prostředku (půdy).... A "hladomor" či jiné strašení nedostatkem potravin je sice obvyklé, ale úplně zcestné tvrzení. Jde spíš o zachování našich exportů a zisků, potravin máme jinak nadbytek, nemluvě o tom že ca 35-40% vyrobených potravin se vyhodí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 12:19 Reaguje na Ladislav MikoVy pletete jablka s hruškami.
Bezzásahovost je metla biodiverzity. Důvod je ve špatně fungující potravní pyramidě. Příčina tkví: Jednak naprostý přebytek lidí (optimum by bylo tak 20 tisíc ve světě) a chybějící, lidmi vybitá megafauna, zejména herbivoři, ale i karnivoři na všech kontinentech (poslední zbytečky megafauny jsou v Africe). Takže to musí nahradit vhodná péče. A to je ten kámen úrazu, neb si pod tím představí každý něco jiného. Např vy a Petr onen zhoubný bezzásah.
Odpovědět
Bezzásahovost je metla biodiverzity. Důvod je ve špatně fungující potravní pyramidě. Příčina tkví: Jednak naprostý přebytek lidí (optimum by bylo tak 20 tisíc ve světě) a chybějící, lidmi vybitá megafauna, zejména herbivoři, ale i karnivoři na všech kontinentech (poslední zbytečky megafauny jsou v Africe). Takže to musí nahradit vhodná péče. A to je ten kámen úrazu, neb si pod tím představí každý něco jiného. Např vy a Petr onen zhoubný bezzásah.
MK
Majka Kletečková
14.6.2023 13:54 Reaguje na Slavomil VinklerPro různá místa jsou ochranáři přírody doporučovány různé způsoby péče. Co se týče bezzásahovosti, tak to Ladislav Miko napsal dobře a Vy se mýlíte. Některá místa potřebují pravidelné obhospodařování a některá zas potřebují zůstat téměř bez zásahu. Míst s tzv. bezzásahovým režimem je u nás velmi málo a jsem ráda, že aspoň nějaká taková místa jsou.
Odpovědět
ss
ss
smějící se bestie
14.6.2023 14:45 Reaguje na smějící se bestieNo,
až budou muset lidé starat se o potravu sami, místo brakování regálů v márketech, bude příroda v pořádku/uklizená.
Odpovědět
až budou muset lidé starat se o potravu sami, místo brakování regálů v márketech, bude příroda v pořádku/uklizená.
va
vaber
14.6.2023 09:09když přijmou dokument a zajistí ho, tak,, do roku 2030 dojde k rozsáhlé obnově životního prostředí na celém kontinentu,, ,
za 7let už bude dobře, to je tempo,
zatím jen válčíme a držíme se hesla, ,,čím hůř, tím líp,,
Odpovědět
za 7let už bude dobře, to je tempo,
zatím jen válčíme a držíme se hesla, ,,čím hůř, tím líp,,
JŘ
Jaroslav Řezáč
14.6.2023 09:11 Reaguje na vaberkdyž politici podvážou vše, co jde, tak nečekejte, že za sedum let tu ještě budou.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 09:16 Reaguje na vaberAno, už za sedm let...To mi připomíná: Již Vaše generace bude žít v komunismu...
Odpovědět
LM
Ladislav Miko
14.6.2023 11:10 Reaguje na vaberTo máte pravdu. ALe stojí za to číst dohody pořádně. V Montrealu se nedohodlo, že za 7 let to bude "uděláno a hotovo". Závazek je, že opatření, vedoucí k obnově 30% degradovaných stanovišť budou přiajata a implementována. Vnímáte ten rozdíl? Není to, že budeme už v cíli, ale že budeme ít auto a budeme na cestě. A to se samozřejmě stihnout dá.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
14.6.2023 12:24 Reaguje na Ladislav MikoOtázkou je, zda je jednak shoda na cíli té cesty, jednak na tom, co nás ta cesta k tomu cíli bude stát. Protože vyrazit s báglem na zádech na cesty po světě s tím, že někam prostě člověk dojede a živobytí si cestou taky nějak sežene je svým způsobem samozřejmě fajn, ale jen občas a pro někoho.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
14.6.2023 09:13Polčák je jeden ze 750, proč myslíte, že to stojí zrovna na něm a našich 22 nýmandů
Odpovědět
AI
Animoid II
14.6.2023 09:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA co takhle něco k věci? Urážet ostatní, to Váš intelekt zjevně poškozený pesticidy nijak nezvýší.
Odpovědět
LM
Ladislav Miko
14.6.2023 11:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJde o hlasování ve výboru, a právě tam jde teď o každý hlas. Chybějící hlas Polčáka (a případně Vondry) může změnit zcela výsledek. K většině, s kterou bude návrh (s připomínkama) podpořen chybí 1-2 hlasy. Když nebudou, výbor jako celek plénu přijetí nedoporučí. A jde o výbor pro ŽP, zemědělský a rybářský už tak učinil. Když to zamítne i ŽP, jaké vidíte šance že tos chválí plenárka?
Odpovědět
LM
Ladislav Miko
14.6.2023 11:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJde o hlasování ve výboru, a právě tam jde teď o každý hlas. Chybějící hlas Polčáka (a případně Vondry) může změnit zcela výsledek. K většině, s kterou bude návrh (s připomínkama) podpořen chybí 1-2 hlasy. Když nebudou, výbor jako celek plénu přijetí nedoporučí. A jde o výbor pro ŽP, zemědělský a rybářský už tak učinil. Když to zamítne i ŽP, jaké vidíte šance že tos chválí plenárka?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 12:21 Reaguje na Ladislav MikoUž i europoslanci se vyděsili z Poslední generace a podobných akcí.
Odpovědět
AI
Animoid II
14.6.2023 09:56Zlepšení životního prostředí ušetří České republice desítky miliard. Přínos bude mnohonásobně vyšší, než co dokáže "vydělat" předražené české zemědělství specializované na přeměnu potravin na bioplyn a biopaliva za cenu postupné a trvalé likvidace zemědělské půdy a krajiny,
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2023 10:20 Reaguje na Animoid IIA to víte jak? Ukaž kde je to napsáno?
Odpovědět
PB
Petr Brok
14.6.2023 10:57Proč ti vědci a ochránci přírody nejdou dělat zemědělství a neukáží nám to?
Odpovědět
LM
Ladislav Miko
14.6.2023 11:29 Reaguje na Petr BrokJsou i takoví :-), jestli máte opravdu zájem, rád Vás propojím. Nicméně, obecně se fakt vyplatí na vědu nekašlat, a to i v zemědělství. Jistě se dá "počkat" a dělat vše jak jsme si zvykli, bude to ale v posledku jen dražší.
Odpovědět
PB
Petr Brok
15.6.2023 08:36 Reaguje na Ladislav MikoChcete říct, že ti , co podepsali ten otevřený dopis, už desítky let hospodaří, bez dotací, v souladu s přírodou a prosperují? Hoďte sem odkaz pro všechny.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.6.2023 14:35Podle mne je hlavní myšlenkou nařízení zastavit ubývání druhů a pro ochranu přírody jde o klíčový zákon.
„Abychom zvrátili krizi biodiverzity a klimatu, opravdu již nestačí přírodu pouze chránit tam, kde nám zbyla, ale je potřeba ji aktivně obnovovat.“ (Zdeněk Vermouzek z ČSO)
Odpovědět
„Abychom zvrátili krizi biodiverzity a klimatu, opravdu již nestačí přírodu pouze chránit tam, kde nám zbyla, ale je potřeba ji aktivně obnovovat.“ (Zdeněk Vermouzek z ČSO)
JO
Jarka O.
14.6.2023 14:42 Reaguje na Majka KletečkováAle není na to vůbec potřeba evropský zákon, když existují jiné, i národní legislativy. Příroda se umí i obnovovat sama, nepotřebuje péči všude, kde se zamane ochranáři.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.6.2023 16:22Evropská lidová strana (EPP) se chová populisticky. Přála bych si, aby se Stanislav Polčák a Alexandr Vondra nenechali zastrašit a hlasovali podle svého vlastního svědomí. Jsem zvědavá, jestli upřednostní zájmy strany nebo politické body před svým vlastním věcným názorem.
Odpovědět
PS
Petr Skála
14.6.2023 21:45Stačí rozlišit příčinu a důsledek. Všechny tyto nefunkční a protisystémové regulace řeší důsledek ale příčina je v kapitalistickém systému nadprodukce a zisku, který je užíván pro luxus oligarchie a trochu na zacpání úst pro další přisluhovače. Bohužel celý rozvinutý svět svou nad spotřebou ničí planetu i současné masové protesty nejsou pro ekologii ale za vyšší platy, levnější energie, celkově za vyšší životní úroveň, která je ale devastující.
Hospodaříme na 30 hektarech průměrné půdy a vidím, že se z ní stal jen agar, protože pro vysoké výnosy se chemií zničil život v půdě. Dokonce z neověřených pramenů mám informaci, že přirozená úrodnost klesla na 2% původní hodnoty.
Návrat do času bez chemie a průmyslových hnojiv znamená zvýšit koloběh mrvy a tudíž stavu dobytka a zároveň zvýšit násobně lidskou nebo strojovou práci. Například takový kombajn má úplně správný název protože je současně i sečka všech plevelů, které se na poli vyskytují.
Odpovědět
Hospodaříme na 30 hektarech průměrné půdy a vidím, že se z ní stal jen agar, protože pro vysoké výnosy se chemií zničil život v půdě. Dokonce z neověřených pramenů mám informaci, že přirozená úrodnost klesla na 2% původní hodnoty.
Návrat do času bez chemie a průmyslových hnojiv znamená zvýšit koloběh mrvy a tudíž stavu dobytka a zároveň zvýšit násobně lidskou nebo strojovou práci. Například takový kombajn má úplně správný název protože je současně i sečka všech plevelů, které se na poli vyskytují.
BM
Břetislav Machaček
15.6.2023 10:03Pokud roste počet obyvatel na Zemi, tak nelze ubírat zemědělství půdu na
úkor něčeho jiného, včetně těch znovuobnovených mokřadů atd. Z každým
hektarem totiž dojde k zintenzivnění produkce na tom zbytku i s dopady na
to okolí. Zintenzivnění znamená více umělých hnojiv a více chemie, včetně
výkonnější techniky a GMO rostlin. Není lépe se vrátit od agroenergetiky
pouze k pěstování potravin a krmiv pro zvířata šetrnějším způsobem na té
současné výměře? Klesly by sice rapidně výnosy, ale BIO by nebylo pouze
pro VIP, ale pro všechny a okolní přírodu bychom netýrali chemií a jinými
negativními dopady intenzivní zemědělské výroby. Nevěřím na spásu šetřením
potravinami, protože je to vše o systému globálního obchodu a plných
regálů. Šetřilo se za socíku, kdy byl po vykoupení zboží regál prázdný,
ale nyní? Udělat to cenou a pak vyvařovat v charitě hladovějícím? Movití
budou dál plýtvat, protože na to mají. Snad by zafungoval přídělový
systém a po jeho vyčerpání dost, ale to by asi těžko prošlo kdekoliv na
světě a navíc by rozkvetl černý trh. Lidstvo se dostalo do zajetí své
prosperity s vymýšlením nesmyslů typu biomasa a biopaliva na polích místo potravin a krmiv a hrou na EKO a BIO na malých výměrách pro VIP. Zbytek s prominutím "žere" šunty plné chemie mizerné kvality, ale za pro ně
dostupné ceny a cenná orná půda se mění na "držák" pro umělé pěstování rostlin. Je to hnus a EU ho chce ještě znásobit ubráním orné půdy na ty údajně prospěšné projekty? Co tak ozelenit parkoviště, rekultivovat dnes
již nepotřebné cesty, které nahradily cesty jiné a stavět nové stavby pouze
tam, kde byly stavby v minulosti. Tady jsou ty rezervy a nikoliv ubírat
zemědělskou půdu a pak tupě zírat, že na zbytku přibylo více chemie!
Asi tuším, za koho lobbují. Myslím si, že za chemickou výrobu, která bude
mít ještě větší odbyt, než dosud a za dovozce, kteří nahradí ty úbytky
domácí produkce i za cenu likvidace pralesů na její pěstování. Přesunout
"špinavou" výrobu už dokázali a nyní přesunou jinam i produkci potravin.
Zde bude "ráj" na zemi plně závislý na "hnoji" za humny. Jak hloupé a taky
krátkozraké dnes vidíme u průmyslu se zadlužováním jdoucím za spotřebou.
Odpovědět
úkor něčeho jiného, včetně těch znovuobnovených mokřadů atd. Z každým
hektarem totiž dojde k zintenzivnění produkce na tom zbytku i s dopady na
to okolí. Zintenzivnění znamená více umělých hnojiv a více chemie, včetně
výkonnější techniky a GMO rostlin. Není lépe se vrátit od agroenergetiky
pouze k pěstování potravin a krmiv pro zvířata šetrnějším způsobem na té
současné výměře? Klesly by sice rapidně výnosy, ale BIO by nebylo pouze
pro VIP, ale pro všechny a okolní přírodu bychom netýrali chemií a jinými
negativními dopady intenzivní zemědělské výroby. Nevěřím na spásu šetřením
potravinami, protože je to vše o systému globálního obchodu a plných
regálů. Šetřilo se za socíku, kdy byl po vykoupení zboží regál prázdný,
ale nyní? Udělat to cenou a pak vyvařovat v charitě hladovějícím? Movití
budou dál plýtvat, protože na to mají. Snad by zafungoval přídělový
systém a po jeho vyčerpání dost, ale to by asi těžko prošlo kdekoliv na
světě a navíc by rozkvetl černý trh. Lidstvo se dostalo do zajetí své
prosperity s vymýšlením nesmyslů typu biomasa a biopaliva na polích místo potravin a krmiv a hrou na EKO a BIO na malých výměrách pro VIP. Zbytek s prominutím "žere" šunty plné chemie mizerné kvality, ale za pro ně
dostupné ceny a cenná orná půda se mění na "držák" pro umělé pěstování rostlin. Je to hnus a EU ho chce ještě znásobit ubráním orné půdy na ty údajně prospěšné projekty? Co tak ozelenit parkoviště, rekultivovat dnes
již nepotřebné cesty, které nahradily cesty jiné a stavět nové stavby pouze
tam, kde byly stavby v minulosti. Tady jsou ty rezervy a nikoliv ubírat
zemědělskou půdu a pak tupě zírat, že na zbytku přibylo více chemie!
Asi tuším, za koho lobbují. Myslím si, že za chemickou výrobu, která bude
mít ještě větší odbyt, než dosud a za dovozce, kteří nahradí ty úbytky
domácí produkce i za cenu likvidace pralesů na její pěstování. Přesunout
"špinavou" výrobu už dokázali a nyní přesunou jinam i produkci potravin.
Zde bude "ráj" na zemi plně závislý na "hnoji" za humny. Jak hloupé a taky
krátkozraké dnes vidíme u průmyslu se zadlužováním jdoucím za spotřebou.
DA
DAG
15.6.2023 15:16Jinak tady info, že myslivecké organizace celé Evropy podpořily tento zákon.
https://www.cmmj.cz/kampan-signforhunting/
Odpovědět
https://www.cmmj.cz/kampan-signforhunting/
