Vědci budou hledat rovnováhu mezi vlky a lidmi v evropské krajině
14.3.2023 12:19
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Projekt s názvem Life Wild Wolf se uskuteční v osmi zemích, podílí se na něm tým osmnácti partnerů, jde o univerzity, státní instituce a nevládní organizace zabývající se životním prostředím nebo lovem. Projekt má za cíl vytyčit postupy a doporučení ke zvládání konfliktů mezi vlky a lidmi. V některých zemích včetně Česka pak vzniknou zásahové týmy, které budou potenciálně rizikové situace řešit, sdílet zkušenosti a vhodné postupy. Součástí projektu je také výzkum zaměřený na možné rizikové chování vlků a to, jak vůbec lze rizikové chování definovat.
"Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo. Setkání lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku. Pro obyvatele některých regionů jsou setkání s vlky něco zcela nového a mají z nich pochopitelné obavy. Jiná divoká zvířata však naši kulturní krajinu obydlela již dávno. Spolu se zahraničími spolupracovníky se budeme snažit popsat tyto situace a vyhodnotit, nakolik jsou rizikové a v případě nebezpečných situací včas zasáhnout," uvedl Miroslav Kutal z univerzity.
Přítomnost volně žijících živočichů v bezprostřední blízkosti lidských sídel je v mnoha zemích Evropské unie běžným jevem, který je stále častější. A stále častěji podle vědců vede ke kritickým situacím domnělého nebo skutečného nebezpečí. Jen málo zemí je ale přitom podle nich připraveno řešit takové situace pomocí jasných a vyzkoušených postupů.
Přečtěte si také |
O klovacím řádu slepic, vlčích alfa samcích a dalších omylech
"Přímá setkání vlků a lidí navzdory stoupajícímu počtu zůstávají relativně vzácná, ale je důležité všechny případy sledovat a popsat. Není žádoucí, aby vlci pozbyli své funkční ekologické role tím, že získají přílišnou důvěru k lidskému prostředí. A právě tomu by měl náš projekt předcházet," doplnil Kutal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vlci letos vyvedli mláďata ve většině oblastí, které Hnutí DUHA monitoruje 
Odborníci nevylučují, že ovci u Samopší na Kutnohorsku usmrtil vlk
Švédsko plánuje snížit počet vlků. Odborníci varují před ohrožením druhuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Miroslav Vinkler
14.3.2023 13:14Reakce vlkomilů k u prvnímu napadení člověka vlky v ČR .
Pracovník Lesní správy Litvínov Lesů České republiky Milan Holan přežil útok vlků. Když se se svým jezevčíkem procházel tento víkend po obědě na louce nedaleko obce Hora Svatého Šebestiána na Chomutovsku, zaskočila je smečka pěti vlků.
„Z porostu vylítlo pět velkých vlků. Velký samec zaútočil na mého psa. Když jsem ho bránil, tak mě dvakrát kousnul do ruku. Pak jsem ho praštil klackem po hlavě“ popisuje útok pan Holan. „Ruka mě bolí a je nateklá. Mám pohmožděniny a dnes mně ránu v nemocnici rozřízli.“
Ochránci vlků zpochybňují celý incident jako nepravděpodobný, prý ojedinělý případ.
„Problémem je neregulované zvyšování počtu vlků, kteří ztrácí plachost a přibližují se lidem“ říká Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR. „Žádný myslivecký ani lesnický hospodář nemůže počet vlků ovlivnit.“
Podle ochranářů je u nás asi 25 vlčích teritorií kde žije kolem 200 vlků.
Jen Královéhradecký kraj vloni vyplatil za 185 nahlášených mrtvých zvířat náhrady ve výši 2 110 000 Kč.
Napříč Evropou se hlásí stále více kontaktů s vlky, kteří se nebojí lidské přítomnosti. Tyto incidenty s narůstajícím počtem vlků stoupají.
Místo blábolů o vědeckém řešení je nutno konat. Tedy povolit odstřel vlků mimo jádrová území NP a CHKO , kde doslova terorizují farmáře a ohrožují bezpečnost veřejnosti.
Odpovědět
Pracovník Lesní správy Litvínov Lesů České republiky Milan Holan přežil útok vlků. Když se se svým jezevčíkem procházel tento víkend po obědě na louce nedaleko obce Hora Svatého Šebestiána na Chomutovsku, zaskočila je smečka pěti vlků.
„Z porostu vylítlo pět velkých vlků. Velký samec zaútočil na mého psa. Když jsem ho bránil, tak mě dvakrát kousnul do ruku. Pak jsem ho praštil klackem po hlavě“ popisuje útok pan Holan. „Ruka mě bolí a je nateklá. Mám pohmožděniny a dnes mně ránu v nemocnici rozřízli.“
Ochránci vlků zpochybňují celý incident jako nepravděpodobný, prý ojedinělý případ.
„Problémem je neregulované zvyšování počtu vlků, kteří ztrácí plachost a přibližují se lidem“ říká Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR. „Žádný myslivecký ani lesnický hospodář nemůže počet vlků ovlivnit.“
Podle ochranářů je u nás asi 25 vlčích teritorií kde žije kolem 200 vlků.
Jen Královéhradecký kraj vloni vyplatil za 185 nahlášených mrtvých zvířat náhrady ve výši 2 110 000 Kč.
Napříč Evropou se hlásí stále více kontaktů s vlky, kteří se nebojí lidské přítomnosti. Tyto incidenty s narůstajícím počtem vlků stoupají.
Místo blábolů o vědeckém řešení je nutno konat. Tedy povolit odstřel vlků mimo jádrová území NP a CHKO , kde doslova terorizují farmáře a ohrožují bezpečnost veřejnosti.
PB
Petr Brok
14.3.2023 17:49 Reaguje na Miroslav VinklerNení CHKO jako CHKO. U nás je obec každé 2 - 3 km a v jádru je město. Nelze udělat jedno pravidlo pro všechna CHKO.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
14.3.2023 19:08 Reaguje na Miroslav VinklerTo je špatně. Bláhový Duhový Kutal píše, že až vlk opět zaútočí třeba na dítě, dostaneme doporučení jak zabránit zranění vlka.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
15.3.2023 07:22 Reaguje na Miroslav VinklerAko majiteľ psa Vám musím vysvetliť, že išlo jednoznačne o útok na psa a nie na človeka. Je to len technický detail ale dosť podstatný. Že ho vlk pohrýzol, to by urobila väčšina psov, ak sa človek postaví medzi dvoch bojujúcich psov tak ho pohryzú väčšinou hoci aj neúmyselne.
Odpovědět
Sl
Slovan
15.3.2023 07:31 Reaguje na Vladimir MertanTohle Vinkler nepochopí. Chápu zájem o ochranu psa, já bych v ten moment reagoval asi stejně, ovšem o útok na člověka se nejednalo ani omylem. Kdyby to útok na člověka byl, asi by se smečce 5 vlků neubránil. Škoda však, že se pánové Vinkler a Janota nevyjádří i k tomuto.
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/myslivec-pes-darkovice-opavsko-borderkolie-zastreleni.A230307_124010_ostrava-zpravy_jog
Odpovědět
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/myslivec-pes-darkovice-opavsko-borderkolie-zastreleni.A230307_124010_ostrava-zpravy_jog
Karel Zvářal
15.3.2023 08:09 Reaguje na SlovanTypický ***an. To tu ještě chybí, aby pejskaře napadala celá smečka. Pokud tomu tak není, tak vocode, že?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.3.2023 10:49 Reaguje na Vladimir MertanÚtok vlka na psa u nohy člověka. Ano to svede pouze člověku se vyhýbající, plaché zvíře.
Odpovědět
RK
Roman Kramný
15.3.2023 19:00 Reaguje na Vladimir MertanZa předpokladu,že tomu taak skutečně bylo,by tu byl zasadní rozdíl a to v plachosti vlka. Mate pravdu,že když jde pes po psovi tak nehledí kolem a majitel psa může být pokousán nejen cizím psem,ale i vlastním pokud se do konfliktu zapojí,ale tahle situace by neměla nastat s vlkem,ten by se měl takové situaci vyhnout a pokud to neudělal a napadl psa v blízkosti člověka tak je něco špatně.Ztáta plachosti je problém to by se nemělo stávat,v budoucnu to bude vršit jeden problém za druhým.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
15.3.2023 22:16 Reaguje na Roman KramnýStále je to rozdiel oproti medveďovi, ktorý nemá problém zaútočiť na človeka priamo ak sa cíti ohrozený.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.3.2023 22:43 Reaguje na Vladimir MertanJj, v tom dělá většina lidí chybu, že se v divočině chovají tiše a nenápadně, aby zvěř "nerušili a neprovokovali", a potom se nestačí divit, když se zčistajasna před nimi vztyčí medvěd a namíří si to přímo k nim. Prostě pískat si, dupat, ťukat hůlkami, nejlepší je kovový zvuk (hřebík o karabinu, např.), abych mě méďa nebral jako plížícího se predátora, ale hlučného, sebevědomého, ozbrojeného "pána lesa". A je lepší chodit ve skupině a po vyznačených trasách, kde je zvěř na pohyb zvyklá a včas ustoupí.
Odpovědět
RK
Roman Kramný
16.3.2023 15:04 Reaguje na Vladimir MertanJasně pokud si mohu vybrat kdo zaútočí jestli medvěd nebo vlk,beru vlka,pravděpodobně to bude méně fatální...... No není to o výběru,ale o situaci. I ten medvěď se radši klidí člověku s cesty jako ten vlk pokud nee tak jak jsem psal výše je to špatně.
Odpovědět
DA
RV
Richard Vacek
14.3.2023 13:46Rovnováha? To myslí vážně? Do kulturní krajiny šelmy jako vlk nebo medvěd nepatří. Věděli to naši předkové, kteří tyto šelmy vyhubili. Vlci patří do divočiny a ne, že budou pobíhat mezi oplocenými pozemky a budou se opakovaně řešit škody, jak jim předcházet a časem i stále častější napadení člověka.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
14.3.2023 14:02 Reaguje na Richard VacekTo jsou stále stejný kecy , něco jako Fialova a Jurečkova "mezigenerační solidarita". U vlků to byla nejspíš "koexistence vlka a člověka " a teď to nahradili ekomagoři "rovnováhou ".
Je to smutné jak se z ochrany velkých šelem,které fandím, vyklubala extremistická absolutní ochrana vlka , což je spíše diagnóza než objektivní názor.
Odpovědět
Je to smutné jak se z ochrany velkých šelem,které fandím, vyklubala extremistická absolutní ochrana vlka , což je spíše diagnóza než objektivní názor.
Pe
Petr
14.3.2023 17:25 Reaguje na Miroslav VinklerProjevujete se zde jako evidentní vlkofobik.
Někdo má hrůzu třeba z myší, vy z vlků. A to jste nejspíš ani nikdy žádného neviděl.
Odpovědět
Někdo má hrůzu třeba z myší, vy z vlků. A to jste nejspíš ani nikdy žádného neviděl.
RT
Richard Toman
14.3.2023 23:00 Reaguje na Miroslav VinklerTak s tou diagnózou souhlas. Když člověk čte vyjádření AOPK k danému incidentu, tak už má pocit, že někomu fakt hrabe. Třeba místo pokousání ruky kouzelná formulace "přitom ho zasáhl zuby na ruce"...
Odpovědět
dm
david matoušek
14.3.2023 23:09 Reaguje na Richard TomanAno, tak vlk treba ani nezabiji ovce, jen je zasahne zuby na krku, v dusledku cehoz si pak ovce lehkomyslne, bezduvodne a nezodpovedne umre.
Odpovědět
MU
JJ
Jiří Janota
14.3.2023 14:18Dobrý den, pane Vinklere, jen pro informaci. Tři roky žádáme MŽP a AOPK o předložení odpovědného krizového plánu pro tyto situace. Situace je taková, že výše zmíněné organizace předložily v praxi neuchopitelný krizový plán postupu při podobných situacích. Vzhledem ke stále se rozrůstající početnosti vlků na našem území můžeme očekávat zvyšující se počet konfliktů. Otázkou je, jak dlouho budeme ještě čekat na schválení odpovídajícího a v praxi uchopitelného předpisu. Příjemný den.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
14.3.2023 15:31 Reaguje na Jiří JanotaTaky jsem se zasmál, když úředně vypadlo řešení hodné kafkovského stylu , jak se budou zřizovat "krizové štáby" , aby mudrovaly jak se vypořádat s vlkem.
Inspirujte se ve Švédsku , povolen odstřel 70 vlků a do 14 dnů splněno. A to , vezmu-li rozlohu Švédska a počet smeček/vlků , tak je na tom ČR ještě hůře. Lze-li naplňovat Směrnici EU v zemi, kde je ochrana přírody tradičně hodně vysoko, potom by bezesporu to samé šlo i u nás. Lovu zdar !
Odpovědět
Inspirujte se ve Švédsku , povolen odstřel 70 vlků a do 14 dnů splněno. A to , vezmu-li rozlohu Švédska a počet smeček/vlků , tak je na tom ČR ještě hůře. Lze-li naplňovat Směrnici EU v zemi, kde je ochrana přírody tradičně hodně vysoko, potom by bezesporu to samé šlo i u nás. Lovu zdar !
BM
Břetislav Machaček
14.3.2023 16:59 Reaguje na Miroslav VinklerSkutečná komplexní ochrana přírody a ikonizace některých
druhů zvířat je rozdíl. Je to druh ekoterorizmu, kde se
někteří snaží prosazovat blbiny a mají potěšení z toho,
že jiným vytvářejí problémy. Je to stejné jako s blokací
obchvatů například Přerova, kde v poslední námitce nejde
o ochranu přírody, ale o procesní nedostatky stavebního
rozhodnutí. To už není ochrana přírody, ale potížismus,
kdy spor prohráli, ale našli v rozhodnutí procesní chyby.
Jaká to radost to opět blokovat a u šelem to samé. Jaká
to radost, že stát to stojí milióny, chovatele taky a že nenávidění myslivci přijdou o pracně vyšlechtěné muflony a špičkovou spárkatou zvěř. Nazval bych to přímo škodolibostí někoho, kdo nenávidí pracovité chovatele a myslivce a chce jim to znepříjemnit do té míry, že toho nechají. Pak budou brečet, že louky zarostou lesem a vlci nestačí ulovit to, co doposud lovili myslivci. Teritoriem smečky je místo, kde je
zvěř, ale pokud se odstěhuje jinam, tak za ní půjde i ta
smečka. Pokud zvěř uteče před vlky do městských parků, tak
je tam vlci budou následovat. Na Jablunkovsku přestali lidé
pást ovce za vsí a pasou je mezi domy, kam jim vozí píci
z luk. No a vlci jdou za zvířaty mezi domy taky. Půjdou
za nimi i do chlévů, jako na Slovensku medvědi? A nebo se
půjdou kouknout rovnou do hotelu a školky, jako medvědi
v Popradu? Toto je DIVOKÁ a PLACHÁ zvěř? To už je pouze
parodie na divočinu pod režisérským vedením ekoteroristů.
Netvrdím opět vše vystřílet, ale vrátit šelmám plachost
a respekt před lidmi, aby se lidem a lidským sídlům na
kilometry vyhýbali, což je ale v kulturní a turisticky
frekventované krajině utopií. Ti aktivisté ustrnuli
ve středověku, kdy v lesích nebylo živáčka a na celém
území žil milion obyvatel bez aut, dálnic, tratí, vlaků,
velkých měst a hustě obydlené krajiny. To už mohou chtít
i návrat zubrů, divokých koní a stát bude hradit škody
při srážkách vozidel se zvířaty a platit pohřebné obětem
nehod se zvířaty. Možná vy chtěli i mamuty, ale to je
zatím nereálné. Když si chce dítě něco vyvzdorovat, tak
dostane na zadek, ale pokud to chtějí aktivisté, tak se
politici mohou přetrhnout, aby se té hrstce zavděčili.
Odpovědět
druhů zvířat je rozdíl. Je to druh ekoterorizmu, kde se
někteří snaží prosazovat blbiny a mají potěšení z toho,
že jiným vytvářejí problémy. Je to stejné jako s blokací
obchvatů například Přerova, kde v poslední námitce nejde
o ochranu přírody, ale o procesní nedostatky stavebního
rozhodnutí. To už není ochrana přírody, ale potížismus,
kdy spor prohráli, ale našli v rozhodnutí procesní chyby.
Jaká to radost to opět blokovat a u šelem to samé. Jaká
to radost, že stát to stojí milióny, chovatele taky a že nenávidění myslivci přijdou o pracně vyšlechtěné muflony a špičkovou spárkatou zvěř. Nazval bych to přímo škodolibostí někoho, kdo nenávidí pracovité chovatele a myslivce a chce jim to znepříjemnit do té míry, že toho nechají. Pak budou brečet, že louky zarostou lesem a vlci nestačí ulovit to, co doposud lovili myslivci. Teritoriem smečky je místo, kde je
zvěř, ale pokud se odstěhuje jinam, tak za ní půjde i ta
smečka. Pokud zvěř uteče před vlky do městských parků, tak
je tam vlci budou následovat. Na Jablunkovsku přestali lidé
pást ovce za vsí a pasou je mezi domy, kam jim vozí píci
z luk. No a vlci jdou za zvířaty mezi domy taky. Půjdou
za nimi i do chlévů, jako na Slovensku medvědi? A nebo se
půjdou kouknout rovnou do hotelu a školky, jako medvědi
v Popradu? Toto je DIVOKÁ a PLACHÁ zvěř? To už je pouze
parodie na divočinu pod režisérským vedením ekoteroristů.
Netvrdím opět vše vystřílet, ale vrátit šelmám plachost
a respekt před lidmi, aby se lidem a lidským sídlům na
kilometry vyhýbali, což je ale v kulturní a turisticky
frekventované krajině utopií. Ti aktivisté ustrnuli
ve středověku, kdy v lesích nebylo živáčka a na celém
území žil milion obyvatel bez aut, dálnic, tratí, vlaků,
velkých měst a hustě obydlené krajiny. To už mohou chtít
i návrat zubrů, divokých koní a stát bude hradit škody
při srážkách vozidel se zvířaty a platit pohřebné obětem
nehod se zvířaty. Možná vy chtěli i mamuty, ale to je
zatím nereálné. Když si chce dítě něco vyvzdorovat, tak
dostane na zadek, ale pokud to chtějí aktivisté, tak se
politici mohou přetrhnout, aby se té hrstce zavděčili.
DM
Dalibor Motl
14.3.2023 14:50Vymezme v ČR vlčí oblasti ve velkých lesních celcích jak jsou CHKO Jeseníky, NP Šumava, NP Krkonoše + Jizerské hory. Tam ať jsou vlci hájení. Tím zabezpečíme jejich další existenci. Mimo tyto oblasti stanovme dobu lovu (například tak aby byla umožněna v nějaké jasně stanovené části roku migrace mezi "vlčími" oblastmi) a počty vlků mimo vymezené oblasti důsledně regulujme odstřelem. "Rovnováha" vlků s drobnými chovateli koz nebo ovcí je nemožná a povede pouze k likvidaci drobných chovů se všemi nepříjemnými důsledky na krajinu a biodiverzitu (zalesňování malých "neekonomických" luk a pastvin).
Odpovědět
Pe
Petr
14.3.2023 17:37 Reaguje na Dalibor MotlJaký nepříjemný důsledek na krajinu a biodiverzitu by mělo zalesnění nějaké pastviny udržované ovcemi trvale bez trávy?
Třeba že by to už nebylo pořád tak vyprahlé? Nebo že by tam zase začalo něco růst a žít? Hrůza pomyslet, že?
Odpovědět
Třeba že by to už nebylo pořád tak vyprahlé? Nebo že by tam zase začalo něco růst a žít? Hrůza pomyslet, že?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.3.2023 18:45 Reaguje na PetrKdyž to své omezenosti nechápete, tak Vám odpovím.
Za prvé - žádný chovatel nenechá zvířata vyžrat pastvinu až na kořeny, protože by je v příštím roce neměl kde pást.
Za druhé - louka má mnohem pestřejší rostlinstvo i hmyzí obsádku než samovolně vyrostlý les.
Odpovědět
Za prvé - žádný chovatel nenechá zvířata vyžrat pastvinu až na kořeny, protože by je v příštím roce neměl kde pást.
Za druhé - louka má mnohem pestřejší rostlinstvo i hmyzí obsádku než samovolně vyrostlý les.
Pe
Petr
15.3.2023 17:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLouka možná, louka spasená ovcemi nikoliv. Ale je mi jasné, že to vidět nechcete.
Ono je to totiž naopak - žádný chovatel nemá tolik pastvin, aby pastva neměla negativní vliv na porost. Někdo tam sice uvidí motýla, jen už nepochopí, že ten motýl tam jen zabloudil v zoufalé a marné snaze najít nějakou kvetoucí rostlinu. Motýlí hledání potravy je založené na random principu, jako levné robotické vysavače, takže tam motýly uvidíte, ale to ještě neznamená, že tam i žijí.
Odpovědět
Ono je to totiž naopak - žádný chovatel nemá tolik pastvin, aby pastva neměla negativní vliv na porost. Někdo tam sice uvidí motýla, jen už nepochopí, že ten motýl tam jen zabloudil v zoufalé a marné snaze najít nějakou kvetoucí rostlinu. Motýlí hledání potravy je založené na random principu, jako levné robotické vysavače, takže tam motýly uvidíte, ale to ještě neznamená, že tam i žijí.
Karel Zvářal
15.3.2023 17:57 Reaguje na PetrJste (tradičně) totálně mimo. Ovce se pasou od jara do podzimu. Na zimu jim musí nachystat krmemí (seno) majitel. Sečené louky představují cca polovinu obhospodařovaných ploch. Na těchto loukách uvidíte motýly a jiný hmyz. Pastva je tradiční způsob obhospodařování, neb v minulosti neměli na to čas a možnosti, aby krmili dobytek ve stáji celoročně. To se děje až dnes a je to aktivisty, jak jinak, kritizováno. Když se ovce pasou, zase je to špatně!? Buďto provokujete záměrně a trolíte, nebo máte v hlavě nahráno. Vaše myšlenkové pochody, i co se týká lesů, jsou naprosto mimo realitu.
Odpovědět
Pe
Petr
15.3.2023 18:12 Reaguje na Karel ZvářalMimo jste vy. Jako obvykle mluvíte o něčem úplně jiném.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.3.2023 18:20 Reaguje na PetrNečekal jsem, že jste schopen pochopit rozdíl mez pastvinou a loukou. Mmch, na neintenzivně využívaných pastvinách rostou hořce a další byliny (viz Alpy).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.3.2023 20:03 Reaguje na PetrPastvina v Evropě byla už od počátku čtvrtohor, udržovali ji velcí spásači, než je člověk vyhubil. Ale pak je udržoval člověk hospodářskými zvířaty, nicméně ale asi 150 let je utrum. Hustý les je jen jedna z nik, pro biodiverzitu potřebujeme všechny, v mozaice, od počátečního narušení sukcese až po konec tj. klimax. A zdarma to dělá pastva. Viz např.: .
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/564887-s-pasenie-krajiny/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/597667-predkovia-tvrdo-hospodarili-netusili-ze-tvoria-krasu/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/459544-prebudime-stredoveku-krajinu/
Odpovědět
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/564887-s-pasenie-krajiny/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/597667-predkovia-tvrdo-hospodarili-netusili-ze-tvoria-krasu/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/459544-prebudime-stredoveku-krajinu/
JJ
Jiří Janota
14.3.2023 21:04 Reaguje na PetrDobrý den, víte co považuji za obrovskou rozmařilost. Na jedné straně vyplácíme ze státního rozpočtu nezanedbatelné finanční prostředky různým ekologickým organizacím za kosení luk a pastvin za účelem zachování přírodních rostlinných společenstev v daných územích. Na straně druhé likvidujeme pastevectví jako historicky významný nástroj údržby krajiny a těchto lučních společenstev.
Odpovědět
RK
DM
Dalibor Motl
15.3.2023 11:49 Reaguje na PetrProstě jen hloupě trolíte, viďte? Význam pastevních společenstev pro vzácné ( kriticky ohrožené) rostliny, ptáky a bezobratlé živočichy lze najít při troše snahy kdykoliv: http://mendelu.apridal.cz/text/c022.pdf alespoň si to prolistujte. Jsou tam na ilustrativních obrázcích ti brouci, motýli, ptáci, rostliny. Obrázky by jste snad mohl pochopit.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
15.3.2023 11:55 Reaguje na PetrA kromě pastvin máme i louky, které pro zachování mnoha druhů potřebují pravidelné kosení. Záhumenkáři hospodaří na malých plochách a tím udržují v krajině mozaiku společenstev s mnoha okraji (ekotonovými biotopy). Pokud se na to vykašlou může dojít buď ke scelení a profesionálnímu managementu (jedna velká louka sečená naráz velkou sekačkou) nebo častěji k zalesnění (= ztráta biotopu pro ty druhy vázané na louky pastviny , střídání pastevního režimu...).
Odpovědět
Pe
Petr
15.3.2023 16:59 Reaguje na Dalibor MotlNeuhýbejte a nevymýšlejte si. Psal jste o drobných chovatelích koz a ovcí, tak jsem se ptal jaké že jsou ty nepříjemné důsledky na krajinu a biodiverzitu, když tihle drobní chovatelé přestanou udržovat, tak jak je to úplně všude běžné, ty malé pastviny bez trávy. A místo odpovědi jsou tu jakási moudra (nejen od vás) o něčem úplně jiném.
Prostě a jednoduše odpovězte. A ne, nezajímají ně úplně jiné věci.
Odpovědět
Prostě a jednoduše odpovězte. A ne, nezajímají ně úplně jiné věci.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.3.2023 17:27 Reaguje na PetrDovolím si Vám odpovědět já. Jednak - jste totálně mimo, když tvrdíte, že ty pastviny jsou bez trávy. Na těch pastvinách je hodně bohaté společentví rostlin, kde trávy jsou pouze jedna ze součástí tohoto společenství. Pokud ty pastviny přestanou být spásány, mohou nastat dva scénáře.
1) Pastviny se budou sekat mechanicky sekačkami - Díky necitlivému sekání vymizí vzácnější druhy kvetoucích rostlin jako jsou hořce, orchideje, zvonky a pod, přičemž se rozšíří invazivní druhy travin, kterým to mechanické sekání nevadí a biotop po druhové stránce zchudne.
2) Péče o pastvinu bude nulová, čímž dojde k zárůstu náletovými dřevinami. Zmizí cenné druhy bylinného patra a pod stromy přežijí pouze málo cenné invazivní druhy.
V obou přpadech dojde k nevratným škodám na biotopu.
Pokud jste ani tohle nepochopil, lépe to neumím, ale Vy byste měl navštívit lékaře specialistu. Psychiatr by byl nejlepší možností.
Odpovědět
1) Pastviny se budou sekat mechanicky sekačkami - Díky necitlivému sekání vymizí vzácnější druhy kvetoucích rostlin jako jsou hořce, orchideje, zvonky a pod, přičemž se rozšíří invazivní druhy travin, kterým to mechanické sekání nevadí a biotop po druhové stránce zchudne.
2) Péče o pastvinu bude nulová, čímž dojde k zárůstu náletovými dřevinami. Zmizí cenné druhy bylinného patra a pod stromy přežijí pouze málo cenné invazivní druhy.
V obou přpadech dojde k nevratným škodám na biotopu.
Pokud jste ani tohle nepochopil, lépe to neumím, ale Vy byste měl navštívit lékaře specialistu. Psychiatr by byl nejlepší možností.
Pe
Petr
15.3.2023 18:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJojo, úplně vidím ty louky spasené ovcemi. Samý hořec a orchidej. Jasně.
Na typických ovčích pastvinách není cenného naprosto nic. Ale to byste musel občas ven.
Odpovědět
Na typických ovčích pastvinách není cenného naprosto nic. Ale to byste musel občas ven.
Pe
Petr
15.3.2023 18:18 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA kravské pastviny jsou to samé. Taky velice cenné a bohaté. Na kravince :-)
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.3.2023 18:25Na studii se vypíše grant a zase několik desítek úředníků prokáže, že něco dělali.
Odpovědět
va
vaber
15.3.2023 08:47jde o rovnováhu mezi veškerou přírodou a člověkem,
jaká může být rovnováha, když člověk zabral vše ,
Odpovědět
jaká může být rovnováha, když člověk zabral vše ,
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.3.2023 10:56 Reaguje na vaberRovnováha by vypadala tak, že když vlk zabije hopodářské zvíře, člověk zabije vlka. Realita je taková, že když loni na Jablunkovsku vlci za jediný měsíc zabili šedesát ovcí, nejaký debil z hnutí Duha řekl, že je kolem toho přehnaná hysterie.
Odpovědět
DA
DAG
15.3.2023 10:48A o zabití psa vlkem a o napadení člověka vlkem na Ekolistu kupodivu nic.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.3.2023 10:58 Reaguje na DAGKdyž loni na Slovensku zabil medvěd toho staršího pána, tak se to nějak nerozebíralo. Zato se tu objevil oslavný článek, že loni na Broumovsku vlci vyvedli přes dvacet vlčat.
Odpovědět
Sl
Slovan
15.3.2023 11:36 Reaguje na DAGJe kolem toho tolik nejasností, že bych se nedivil, kdyby se to stalo úplně jinak. Víte jaká byla první verze? Že ho napadl pes! Pak najednou smečka pěti vlků… aha, aha… tak jak teda? Mimochodem, o zastřelení psa myslivcem na Opavsku tu také nepadlo ani slovo… kupodivu (pokud sem nepřehlédl).
https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/napadeni-vlci-pes-nova-ves-myslivci-chomutovsko-20230315.html
Odpovědět
https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/napadeni-vlci-pes-nova-ves-myslivci-chomutovsko-20230315.html
DA
DAG
15.3.2023 12:30 Reaguje na SlovanTak už to ekolist vyřešil. Viz. článek výše :) Jako to napadení člověka je fakt divný a jestli to byli vlci, tak se asi připletl mezi psa a vlka. Ale ten border teriér to je daleko pravděpodobnější.
Odpovědět
Sl
Slovan
15.3.2023 14:39 Reaguje na DAGNo vidíte, tak vás na ekolistu vyslyšeli :)
Víte co… mě přijde divné hlavně to, že to bylo 5 zvířat, ale útočilo jen jedno? Takhle to u vlčí smečky prostě nefunguje. Podle mě se jednalo o nějakého zatoulaného agresivnějšího psa a pán z toho chtěl udělat aféru… i ta změna výpovědi mi k tomu sedí.
Odpovědět
Víte co… mě přijde divné hlavně to, že to bylo 5 zvířat, ale útočilo jen jedno? Takhle to u vlčí smečky prostě nefunguje. Podle mě se jednalo o nějakého zatoulaného agresivnějšího psa a pán z toho chtěl udělat aféru… i ta změna výpovědi mi k tomu sedí.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.3.2023 18:41 Reaguje na SlovanPodle toho, jak se tváříte jako znalec přírody, měl byste to vědět, ale pokud nevíte, odpovím Vám sám.
Složení vlčí smečky je obvykle následující - alfa pár, což jsou rodiče a s nimi jsou loňská vlčata, která se teprve učí lovit. Na kořist obvykle útočí jako první některý jedinec z alfa páru, přičemž zbytek smečky pak pomáhá raněné zvíře dorazit. Vzhledem k tomu, že člověk zatím nepatří k běžné kořisti vlků, evidentně se zbytek smečky obával na toho muže zaútočit. Když se muž útoku bránil, zbytek smečky se stáhl a nakonec utekl i jedinec, který zaútočil jako první. Stejně tak dokážu vysvětlit i tu změnu výpovědi, kdy napadený muž pod vlivem šoku uvedl, že jej napadl pes a později, kdy ten šok odezněl a on jako lesák si dal různé skutečnosti do souvislosti, uvedl vše na pravou míru.
Odpovědět
Složení vlčí smečky je obvykle následující - alfa pár, což jsou rodiče a s nimi jsou loňská vlčata, která se teprve učí lovit. Na kořist obvykle útočí jako první některý jedinec z alfa páru, přičemž zbytek smečky pak pomáhá raněné zvíře dorazit. Vzhledem k tomu, že člověk zatím nepatří k běžné kořisti vlků, evidentně se zbytek smečky obával na toho muže zaútočit. Když se muž útoku bránil, zbytek smečky se stáhl a nakonec utekl i jedinec, který zaútočil jako první. Stejně tak dokážu vysvětlit i tu změnu výpovědi, kdy napadený muž pod vlivem šoku uvedl, že jej napadl pes a později, kdy ten šok odezněl a on jako lesák si dal různé skutečnosti do souvislosti, uvedl vše na pravou míru.
JS
Jarek Schindler
17.3.2023 08:12 Reaguje na SlovanA co tak zauvažovat o prvním prohlášení ochranářů? Na slova napadeného pána co viděl 5 vlků odpověděli, že smečku znají a není vůbec agresívní. Již to, že se prvotně shodli na počtu je zajímavé. Ochranáři smečku nejdřív znali, potom zjistili že při sčítání se tam pohybovali pouze dva vlci ..... Nyní tam údajně žádný vlk není. Že by tohle mělo být zrovna u vlka rozhodující?
Odpovědět
JČ
