Vědci důrazně varují před průmyslovým chovem chobotnic

Nedá se popřít, že chov dobytka přinášel lidstvu dlouho užitek. Ovce a krávy se poměrně dobře přizpůsobily životu na farmě. Ten samý přístup ale nelze uplatnit na všechna zvířata, která lidé rádi jedí. Příkladem živočicha, jehož průmyslový chov je skutečně problematický, je chobotnice.

Podle eseje, kterou uveřejnili vědci v časopise Issues in Science and Technology, by chobotnice nikdy neměly být chovány jako hospodářská zvířata. Jednak kvůli své inteligenci, jednak kvůli dopadům takového chovu na životní prostředí. Článek pro server Science Alert sestavila Michelle Starr.

Poptávka po chobotnicích roste

Světová poptávka po chobotnicích stoupá. V loňském roce došlo kvůli nedostatečné nabídce k prudkému nárůstu cen. A očekává se, že ceny zůstanou vysoké minimálně do konce roku 2019.

Množství chobotnic ulovených ve volné přírodě je proměnlivé, což přispívá k nespolehlivému zásobování jejich masem. To je důvod, proč byly ve vícero zemích světa zahájeny pokusy vytvořit chobotnicovou farmu, která by chobotnice na trh dodávala stabilně. Experimentuje se i s genetickými modifikacemi, které by vývoj akvakultury hlavonožců urychlily.

To by se samozřejmě neobešlo bez nepříznivých dopadů na životní prostředí, varuje tým vědců zabývajících se životním prostředí, filozofů a psychiatrů. Dopady zahrnují znečištění dusíkem a fosforem, křížení, šíření nemocí a ztrátu přirozených stanovišť.

Čím nakrmit chobotnici?

Největší problém představuje zajištění potravy. Chobotnice jsou masožravci a potřebují ve stravě rybí bílkoviny a olej. Larva chobotnice se živí pouze živou stravou. A tu je potřeba odněkud vzít. „Krmit vodní živočichy chované na farmách znamená dále zvyšovat tlak na již ohrožené populace divokých ryb a bezobratlých,“ píší výzkumníci. „Zhruba třetina celosvětového úlovku ryb slouží jako potrava pro další živočichy. Přibližně polovina z toho připadá na akvakulturu. Mnoho rybolovných oblastí je již přeloveno a ryb stále ubývá.“

A chobotnice potřebují spoustu potravy – během svého života toho spořádají alespoň třikrát tolik, kolik váží. Na farmách by se samozřejmě snažili tuhle spotřebu co nejlépe uspokojit, což by vytvořilo větší tlak na snižující populace ryb. Je dokonce pravděpodobné, že by se tím snížila i celková potravinová bezpečnost pro lidi.

Etické zádrhele chovu chobotnic

Kromě obav z dopadů na životní prostředí je tu další hledisko. Chovat chobotnice průmyslovým způsobem by bylo kruté. Pokud jste někdy byli na prohlídce v mořském akváriu, mohli jste si všimnout, že se chobotnicím do akvária často přidávají hračky. Je to proto, aby se nenudily. Jsou totiž známé svou inteligencí a schopností řešit logické úkoly. Umí otevřít zavařovací sklenici, rozlišit od sebe jednotlivé lidi, pamatovat si hádanky, které již vyluštily anebo dokonce uniknout z akvária, pokud už mají všech testů dost. To je další věc, kterou je dobré vzít v úvahu. Představte si, jak ze zajetí unikne celá chobotnicová farma.

Chobotnice v zajetí také vykazují znepokojující chování jako kanibalismus a pojídání vlastních chapadel (což by mohl být důsledek infekčního onemocnění). V prostředí bez podnětů se tihle živočichové nudí a jejich frustrace roste. „Chobotnice pravděpodobně vyžadují kromě základního zdraví a bezpečí vysokou úroveň kognitivní stimulace, stejně jako příležitosti prozkoumávat, kontrolovat a měnit svoje životní prostředí,“ píší vědci a dodávají: „Intenzivní chov je k těmto jejich potřebám vyloženě nepřátelský.“

V tuhle chvíli se úsilí zavést průmyslový chov chobotnic potýká s různými velkými překážkami, například udržet mladé hlavonožce při životě až do dospělosti. Ale technologický vývoj by to mohl změnit.

Poptávka povzbuzuje úsilí zaplnit díru na trhu s masem

V Mexiku zaznamenali v posledním desetiletí v pokusech chovat chobotnice průlom, v Japonsku oznámila společnost zabývající se prodejem mořských plodů, že se jim v roce 2017 podařilo zajistit úspěšné vylíhnutí vajec. Chobotnice z farmového chovu chtějí na trh dodávat od příštího roku.

Vzhledem k tomu, s kolika problémy se farmový chov chobotnic potýká a které do budoucna představuje, doufají vědci, že bude zastaven už v zárodku. „Doufáme, že k průmyslovému chovu chobotnic nedojde, i pokud se vyřeší praktické problémy. Společnost snad uzná problémy spojené s blahobytem živočichů a dopady jejich chovu na životní prostředí a tyto pokusy zastaví,“ píší vědci. „Ještě lepší by bylo, aby vlády, soukromé společnosti a akademické instituce přestali investovat čas a prostředky do chovu chobotnic a místo toho zaměřily své úsilí na dosažení skutečně udržitelné a soucitné budoucnosti výroby potravin," uzavírají společné stanovisko vědci.

---

reklama

---