Vedení Prahy schválilo financování další části modernizace čistírny vod
Město v minulosti ke stávající vodní lince přistavělo za 7,3 miliardy korun novou linku, po rekonstrukci má být ta původní vybavena stejnou technologií. Modernizace celé čistírny byla podle dřívějších vyjádření nutná z důvodu evropské legislativy a norem pro obsah dusíku ve vodě, kterou zařízení po vyčištění vypouští do Vltavy.
"Modernizace je nutná nejenom proto, že je třeba, abychom plnili evropskou legislativu, ale především proto, že si ceníme pražského životního prostředí a chceme udělat co nejvíc pro to, aby bylo v co nejlepším stavu," uvedl radní pro infrastrukturu Michal Hroza (TOP 09).
PVS už má hotovou projektovou dokumentaci rekonstrukce a platné stavební povolení, po uzavření smlouvy o spolupráci s magistrátem nyní bude moci vypsat výběrové řízení na zhotovitele prací. Stavba by pak měla začít příští rok a trvat 43 měsíců.
Dohoda s městem je taková, že rekonstrukci staré vodní linky bude hradit magistrát a PVS mu částku bude splácet z vodného a stočného. V prvním roce bude podle dnes schváleného dokumentu splátka 400 milionů korun, v těch následujících pak 600 milionů korun. "Jedná se o měřený kontrakt, tudíž výsledná cena díla je stanovena na základě měření skutečně provedených prací," stojí dále v dokumentu.
Městští zastupitelé v souvislosti s nutnými investicemi do ÚČOV loni schválili, že vodné a stočné v metropoli bude do roku 2028 růst o dvě procenta nad inflaci. Poté město plánuje dokoupit zbylý podíl v Pražských vodovodech a kanalizacích (PVK), které nyní zajišťují distribuci pitné vody v hlavním městě a pronajímají si infrastrukturu od PVS. PVS nyní v PVK vlastní 49 procent, zbylých 51 má francouzská Veolia. Poté městu poputují všechny příjmy z prodeje vody a růst vodného a stočného by se měl vrátit na úroveň inflace.
Radní dnes také schválili další smlouvu PVS s magistrátem, která se týká záměru na vybudování jezové stavby sloužící k uzavření plavebního kanálu Troja v rámci protipovodňových opatření. Stavba má podle schváleného dokumentu vyjít na zhruba 176,7 milionu korun bez DPH, začít má letos a potrvá 22 měsíců.
ÚČOV na Císařském ostrově slouží od roku 1966. V 80. a 90. letech byla rekonstruována, přičemž se navýšila její kapacita. PVS se stará také o celou vodohospodářskou síť v metropoli, do jejíž nutné obnovy investuje zhruba tři miliardy korun ročně.
reklama
Dále čtěte |
Praha dá na projekty zlepšující životní prostředí 42,8 milionu korun, více než letos
Trojský kanál se začne 27. listopadu vypouštět. Staví tam uzávěru proti povodním
Praha dá příští rok do vodohospodářské infrastruktury přes 3,33 miliardy korunOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Jana Havlová
15.8.2023 13:12Všechna infrastruktura na srážení fosforu je v provozu, prostě by tam jen nasypali trošku víc srážedla, takže by odstranili třeba 95% fosforu, místo aktuálně ca 90%. Byl by to náklad v řádu max jednotek haléřů na kubík stočného, to by mohlo být politicky průchozí, navíc Pražané jsou často ochotní na životní prostředí přispívat. Při snížení limitu z 0,1 mg/l na polovinu by to znamenalo asi 40 tun fosforu ročně v řece méně.
Jinak, pro představu, zda by to nějak viditelně pomohlo s kvalitou vody v řece, jsem si zkusila trojčlenkou spočítat a odhadnout množství a zdroje celkového fosforu pro Labe v Hřensku. Při průměrném průtoku 308 m3/s a průměrné koncentraci 0,13 mgP/l v sobě řeka odnáší do Německa asi 1263 tun fosforu ročně. Pražská čistírna se tedy podílí asi 6%.
A kde se fosfor bere. Dle hlášení jednotlivých ČOV tyto vypouští ve vyčištěné vodě 565 tun fosforu v celém povodí Labe (včetně Vltavy a dalších přítoků) ročně. K tomu přidám odhadem 120 tun fosforu v dešťovém odlehčení (průměr 10 dní v roce, kdy splašky tečou rovnou z kanalizace do řek, asi hodně podhodnocuju). Objem fosforu v usazených kalech v kanalizaci, co se za deště propláchnou, nemám jak odhadnout, takže beru 0. Asi 8% lidí v ČR není připojeno na velkou ČOV, tak na ně počítám 344 tun fosforu ročně (nedělám si iluze o reálném srážení fosforu v těch všech možných domovních nebo kořenových čističkách).
I když odpadní voda z domácností a průmyslu je naprosto dominantním zdrojem fosforu v řece, něco dalšího bude zřejmě připadat na intenzivní rybníkářství, velkochovy hus a kachen, možná velkochovy prasat/skotu a pak určitě splachy z polí.
Na druhou stranu, i Labe má nějaké běžné přírodní pozadí, co by v té vodě plavalo i bez přítomnosti člověka v krajině. Viděla jsem odhad 0,03 mgP/l pro Hamburk, v případě stejné hodnoty v Hřensku by to bylo 291 tun fosforu ročně - tedy to je fosfor, který tam má zůstat a nevadí. A pak je tu ukládání už vypuštěného fosforu v sedimentech, tedy v nádržích, rybnících a v bahně nad jezy, případně odlov volně žijících ryb, a tady nemám ponětí, o kolik tun a kde by mohlo jít.
Daniel Fiala
17.8.2023 13:27 Reaguje na Jana HavlováS úctou Daniel Fiala VÚV T.G.M. v.v.i.
P.S. Kdybyste chtěla vidět dopady odlehčení, tak rychle skočte k nám do Podbaby, kde před plavební komorou po včerejší bouřce plavou na hladině mastné skvrny a celá zátočina ukrutně páchne vypláchnutou kanalizací (jako dycky). Jemně našlehaný fekál.
SOVAK a lobbyisté na MZe se postarali, aby byl novelou z "Vodního" zákona odmazán jediný bod, který se podařilo bývalému OOV MŽP po urputných bojích prosadit, totiž povinnost měřit objem (pouze objem!) odlehčených OV před ČOV, čili jenom a pouze na poslední odlehčovací komoře (OK).
Kdyby totiž existovalo tohle číslo, oficiálně a nejen odborným odhadem, tak už by nemohli lhát ... no, tak by nemohli lhát tak snadno ... no, tak aspoň ne tak okatě ... no, tak ...
Zato kdekterý subalterní úředník bude buzerovat lidi za nedoložené razítko na vývoz žumpy a hrozit pokutama, protože hlavně ne na pole, tomu uděláme legislativně přítrž. ... a stalo se.
To by byla panečku cirkulární ekonomika v praxi, že by se deset univerzitních profesorů udusilo vlastními kydy!
Ano, boj o moc se na poškození vodních ekosystémů neohlíží a když dojde k nejhoršímu, vezmou se za rukojmí voliči: "Přece nechcete zdražit lidem vodné a stočné, už takhle platí moc!"
Proto je ten pohled na sračky plovoucí ve Vltavě Prahou tak důležitý! A jestli máte daleko do Prahy, pohlídejte si své město/obec, stačí 15´ vydatnějšího deště a máte to venku. Sakumprdum všechno.
A nikdo se nemusí bát, že by se to dostalo do oficiálních bilancí ... jenom ty ryby blbý to občas neudejchaj a taky ty sinice pitomý rostou jak divý, aniž by si ty krásné vyhlášky a zákony četly. Taková nevzdělanost, že áno!
Daniel Fiala
28.8.2023 12:26https://youtu.be/h1DSA4oFLgQ?feature=shared
od "Jen Brnak27.8.2023 17:11" https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/opatreni-udrzujici-kvalitu-vody-na-brnenske-prehrade-budou-intenzivnejsi#dis-id-f13b6b1c2df655e2c412081c7af2b452
