https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vetsina-lesu-v-ceskem-svycarsku-napadenych-kurovcem-bude-ponechana-spontanni-obnove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Většina lesů v Českém Švýcarsku napadených kůrovcem bude ponechána spontánní obnově

26.10.2021 01:37 | JETŘICHOVICE (ČTK)
Kůrovec je přítomen v každém smrkovém lese, přemnožení pak nastane právě ve chvíli, kdy jsou pro lýkožrouta příhodné podmínky.
Kůrovec je přítomen v každém smrkovém lese, přemnožení pak nastane právě ve chvíli, kdy jsou pro lýkožrouta příhodné podmínky.
Většina lesů v Národním parku České Švýcarsko, které napadl lýkožrout smrkový, bude ponechána spontánní obnově. Kácí se teď už jen tam, kde hrozí nebezpečí, tedy třeba v blízkosti silnic, sdělil mluvčí správy parku Tomáš Salov.
 

Smrkové lesy jsou zhruba na polovině území parku. Vysázeny byly na začátku minulého století poté, co stromy tehdy napadla bekyně mniška. Ještě předtím, než stromy začal likvidovat kůrovec, se park pokoušel smrčiny udržet v zeleném stavu. Podařilo se tak asi u jedné čtvrtiny lesů. V oblasti Hřenska bylo vytěženo asi deset procent porostu, u Jetřichovic asi šest procent a na Krásnolipsku zůstaly lesy bez významného odlesňování. Zhruba 90 procent odumřelých lesů na území parku tak bude ponecháno samovolné obnově, v blízkosti obcí je plánováno zalesňování.

"My jsme po vzniku národního parku začali smrkové monokultury, které jsme měli na více než 50 procentech rozlohy, postupně přeměňovat. Přeměňovali jsme je výběrovými těžbami," řekl Salov k počátečnímu postupu parku na začátku 21. století. Lesníci tehdy začali les prosvětlovat, káceli zhruba každý druhý strom. Tím pronikalo do spodních pater lesa více světla a příležitost růst tak dostaly i jiné druhy dřevin nacházející se v nižších patrech porostu. Výsledkem této metody je smíšený les.

Krátce na to ale přišel suchý rok 2003, který stromy oslabil. Horší to pak bylo v roce 2018, kdy lesy zažívaly úplné sucho asi tři čtvrtě roku. "Tím pádem došlo k masivnímu oslabení smrků. Když dojde k takovému oslabení, tak jsou možné dvě věci. Buď rostlina odumře nebo ztratí svou obranyschopnost natolik, že je tam možné napadení nějakým organismem," řekl mluvčí. Podle něj je kůrovec přítomen v každém smrkovém lese, přemnožení pak nastane právě ve chvíli, kdy jsou pro lýkožrouta příhodné podmínky. "Potřebuje, aby v lese bylo hodně oslabených stromů," doplnil Salov.

Park se odmítal držet běžných lesnických postupů, které spočívají v kácení kůrovcových ohnisek. "My jsme si potom uvědomovali, že každým zásahem produkujeme jenom další holiny v lese," uvedl mluvčí. Polovina parku by tak byla kompletně vykácena. "My jsme na jaře 2019 vydali rozhodnutí pro naše lesníky, že už nebudeme proti kůrovci zasahovat ve vnitřních částech národního parku a že zásahy budeme směřovat jen do okrajových částí národního parku, tam, kde sousedíme s hospodářskými lesy," řekl Salov. Rozhodnutí podle něj platilo necelý rok, protože se lýkožrout objevil i v porostech soukromníků.

V parku tak zůstanou na většině území souše. Podle mluvčího v nich žije hmyz a rostou na nich houby, navíc uschlé stromy brání přístupu zvěře k mladým rostlinám. Lesy se tak za několik let obnoví samy, suché smrky se totiž postupem času rozpadnou. S tím ale souvisí dočasné uzavření několika turistických cest. "Je to investice do kvality přírodního prostředí v budoucnu, protože to, že jste někam sáhli motorovou pilou, bude vidět desítky let, ale když se porost rozpadne spontánně, tak bude úplně jiný vývoj prostředí. Myslím si, že se bude v budoucnu jednat o nejatraktivnější části národního parku," dodal Salov.


reklama

 
Tereza Sajdlová
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2021 07:31
No já hledím jak i v ČR někdo dělá s lesy to co má.... velice zodpovědný přístup... tomuto dávám všechny palce nahoru! Dobrá práce!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.10.2021 07:47
Nabízí se otázka. Pro koho to "nové" prostředí bude atraktívní? Jinak chudáci majitelé okolních lesů.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2021 08:04 Reaguje na Jarek Schindler
Ptáte se pro koho bude atraktivní prostředí, které se více přiblíží přirozenosti a stabilitě, které začne naplňovat status a poslání NP?

Já myslím, že odpověď je jasná.... úplně pro všechny... jen je třeba začít chápat rozdíl mezi lesem a plantáží.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2021 08:08 Reaguje na Jarek Schindler
A to okolí NP ve statusu hospodářský les? Ten kdo tam má les, tak se bát nemusí... ten kdo tam má plantáž, tak dostane lekci, kterou by měl začít chápat jako příležitost začít dělat věci dobře.

Kůrovec bude v lese vždy a má tam svou přirozenou funkci. Stejně tak jako vždy budou viry, takže jde jen o to, kdy toto konečně lidem dojde... kdy si připustí vlastní chybovost a špatné úsudky.

To my musíme změnit náš přístup a způsob myšlení.... to my jako druh jsme v našem přístupu mimo realitu...
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.10.2021 08:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
dovolte mi prosím otázku: vlastníte aspoň kousek zemědělské nebo lesní půdy, nebo aspoň máte kousek pole, louky či lesa v nájmu? nebo dokonce je Vaše ekonomická aktivita z větší části založená na hospodaření v lese/na louce/na poli? a můžu hádat?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2021 12:27 Reaguje na Lukas B.
Ne já nevlastním ani "les" ani "pole" ani "louku". Já vlastním kousek krajiny, kterou předešlí majitelé naštěstí nestačili zničit, a tak si jí vážím a dělám tak, aby se její hodnota a funkce udržela/zlepšila.... vážím si tam každého druhu hmyzu, každé původní rostliny a stromu a hlavně tam za vším nevidím jen svůj osobní prospěch, ale beru to jako závazek vůči všemu co tam žije/roste a k funkcím, které to může přinášet i pro celou společnost.

A ano, budu na této krajině do pár let i závislý, ale jinak než si asi představujete.

Když tak čtu váš příspěvek, tak si myslím, že se asi nepochopíme...
Odpovědět
Robert Häusler

Robert Häusler

27.10.2021 22:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
👍
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.10.2021 08:51 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A vy si připustíte vlastní špatný úsudek? Již jen tvrzení, že takové lesy budou pro "všechny" atraktívní je, řekl bych chybným úsudkem.
Vy se snad proti virům neočkujete? Neprovádíte prevenci a pokud prevence selže se neléčíte?
No a nejlepší lék na kůrovce je JMP , harvestor a rychlá asanace naletnutých stromů.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2021 12:19 Reaguje na Jarek Schindler
Já si hlavně uvědomuji realitu a nenechávám se strhnout "zvyklostmi". Samozřejmě, někdo možná raději pohled na kromě jednohu druhu stromu mrtvou plantáž...

A ne, já se proti virům neočkuji. Já si totiž uvědomuji, že nežijeme a ani nemůžeme žít ve sterilním světě. Všechno na této planetě má svoji funkci a účel. Jen člověk je tak arogantní a naivní, že si myslí, že musí vše pokořit a zlomit/vyhladit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.10.2021 12:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To chcete říci že jste nebyl očkován , střelím, na tetanus , klítovou encefalitídu a v mládí na černý kašel, obrnu, pravé neštovice atd?
No a já prostě v lesích plantáže nevidím. Ty plantáže vypadají , co vím trochu jinak.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.10.2021 12:33 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jo a ještě jsem zapoměl na léčbu. Pokud onemocníte, tak se také neléčíte? Neberete nikdy antibiotika, nechodíte k lékaři,k zubaři?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2021 13:20 Reaguje na Jarek Schindler
Já se všechno snažím dělat tak, abych nic z toho co píšete nepotřeboval. Nejsem v tom dogmatický... někdy je něco potřeba, ale snažím se vždy spíš zaměřit na prevenci a celkově hledání a řešení příčin a ne jen "poplašené hašení požárů"...

A myslet si, že znepřírodněním udělám z krajiny něco dobrého a udržitelného je podle mého pekelně naivní. Zvlášť, když se bavíme o NP, což má poslání chránit právě ŽP v přirozené podobě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.10.2021 15:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zaměřujete se na prevenci a přitom se například neočkujete. K lékaři nechodíte asi ani na tu prevenci........no jo, dobré.
Znepřírodnění krajiny??? Co je to za termín? Já si pod tím představuji zástavbu, vybetonované či vyasfaltované plochy atd.
A naše NP zřízené v x let obhospodařované krajině? Ty podle vás opravdu chrání ŽP v přirozené podobě?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.11.2021 13:06 Reaguje na Jarek Schindler
Vy by jste nebyl dobrý šachista... moc tahů dopředu asi nedomyslíte...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.10.2021 09:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Mít vás ti vlastníci okolních lesů, kterým přejete tu
"lekci" s kůrovcem po ruce, tak to asi nerozchodíte.
Vám nejde o přírodu, ale o ideologii být škůdcem lidí pracujících v lese a snažících se katastrofě zabránit.
Vaše ideologie přihlížení zkáze by měla platit i pro
vás, až jednou budete potřebovat pomoc lékaře, neboť potřebujete lekci, aby jste příště nemarodil. Hold v pohádkách byl kašpárek a hodný moudrý, ale v praxi ???
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2021 12:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Klidně ať mě všichni ubijí k smrti, pokud je tak dráždí pravda... nebylo by to poprvé, že :)

Lidi pracující v lese se snaží zabránit katastrofě? :D :D :D

Tak dobře, jsem se dlouho nezasmál....

Jste konzervativně-naivní člověk....
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.10.2021 19:25 Reaguje na Jarek Schindler
Proč?

" ... zásahy budeme směřovat jen do okrajových částí národního parku, tam, kde sousedíme s hospodářskými lesy," řekl Salov."

BTW ... znám pár lidí okolo Blatné a někteří těch lesů mají opravdu hodně. NP okolo žádný a dolů šlo kde co a i když je po loňsku a letošku situace o dost lepší, tak ještě není úplně konec.
Osobně si myslím, že prezentovaný způsob hospodaření je v případě NP optimální.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.10.2021 09:21
Letos kůrovec, příště václavka, pak zase něco jiného a výsledek? Pouhé
přihlížení zkáze a šíření do okolí. Budiž, zničte co ještě zbylo a
čekejte půlstoletí na opakování scénáře, protože ten smrkový nálet
skončí bez ochrany a zásahů stejně jako ten nynější. A až budou zase
někdy hořet ty souše ve skalách, tak nevolejte hasiče, protože kdo
krmí oheň soušemi a klestem, tak ať to ani nehasí a nechá shořet.
Příště už nebude mít hořet co, protože zůstanou pouze ty holé skály.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.10.2021 12:46 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JH

Jiří Hušek

26.10.2021 12:54 Reaguje na Břetislav Machaček
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/v-ceskem-svycarku-se-obnovil-les.A160923_151652_usti-zpravy_hrk
Stav na fotkách 5 let zpátky. Doporučuju k návštěvě dnes...
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.10.2021 13:59 Reaguje na Jiří Hušek
ale samozřejmě že do (třeba požárem) uprázdněného prostoru nalítnou pionýrské dřeviny. to asi nikdo nezpochybňuje. dokonce souhlasím, že v národním parku je to kýžený cílový stav (tedy ne aby to zarostlo břízou, ale aby to bylo ponecháno samo sobě napospas a vytvořilo tu okřídlenou pestrou mozaiku).notabene když shořelo (pouhých) 18 hektarů v terénu na velmi chudých stanovištích a problematicky přístupném pro těžbu.

jiná věc je ochrana hospodářského lesa sousedícího s národním parkem, a tedy zásahy na okrajích parku.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

26.10.2021 16:31 Reaguje na Lukas B.
Pokud ten brouk vyletěl nejsou už souše okolním lesům nebezpečné. V té terminální fázi už je po boji a je lepší pokud mrtvoly v NP zůstanou stát na místě. Pomůže to následné sukcesi. Bojovat má význam pouze pokud jsou kůrovci ve stadiu "rejže" v umírajících stromech. Národní park by měl mít rozumně stanovené ochranné pásmo chrání okolí před bezzásahovostí. Pokud by moji sousedi s kůrovcem nebojovali neváhal bych je, státní zprávu lesů případně i ČIŽP písemně uvědomit. Pokud by se v důsledku jejich další nečinnosti kůrovec rozšířil do mého lesa neváhal bych je žalovat. Těch zničených lesů je škoda. Vykládat to jako úspěch přírodních procesů... No taky se říká "z nouze cnost". Jinými slovy absolutně jsme nezvládli management území. Nedovedli jsme vysazené hospodářské lesy přeměnit na přirozenější lesy smysluplnými opatřeními (výběrné hospodaření, podsadby přirozenou dřevinnou skladbou, napomáhání přirozenému zmlazení, nějaká maloplošná opatření vedoucí k rozmanitějším lesům) takže nezbylo než aby to příroda udělala katastrofickým rozvratem za nás. Teď si desítky let počkáme až se lesy obnoví.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.10.2021 18:14 Reaguje na Dalibor Motl
samozřejmě se nedá nasazovat psí hlava jen npčs. už jak vypadaly před pěti lety lesy v kernzone sousedního německého parku (dneska je ve zschandech úplně rezavo a holo), který nedělal vůbec nic, bylo jasné, že brouk žádné hranice nerespektuje a brzo to bude i u nás.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.10.2021 19:28 Reaguje na Dalibor Motl
To je dobře napsáno.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

26.10.2021 19:31 Reaguje na Lukas B.
Lukáši, s tebou nepolemizuju, naopak většinově souhlasím. To byla replika na páně Machačkovy poněkud demagogické "holé skály". Jinak byl jsem svědkem toho, když se dohadovala strategie toho nárazníkového pásma na okraji parku (uvnitř i vně) mezi Správou NP a LČR.. Nějakou dobu to skoro fungovalo, ale pak se těžby v parku ukázaly jako víceméně zbytečné, protože se kůrovec rozjel nekontrolovaně i z druhé strany, tedy z hospodářských lesů směrem k parku. Netvrdím, že se brouk nemnožil v NP (českém i německém - pamatuju už před lety sežranou kernzone v Gr.Zschandu), ale souběžně se to rozjíždělo i z hospodářských lesů hodně daleko od NP. O důvodech můžeme diskutovat, tím relativně pochopitelným může být třeba nedostatek těžebních kapacit vázaných toho času na Moravě a na Vysočině.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.10.2021 10:09 Reaguje na Jiří Hušek
Vám odpovím na rozdíl od sprosťáka nad vámi. Mi ani tak nejde o smrky ve skalách, které tam nikdo cíleně nesadil,
tam jedná se spíše o nálety, ale o celý NP. Mi se jedná o prevenci všemožných jevů, které mohou do budoucna nastat.
Naši předci se snažili předcházet požárům tím, že si lidé
mohli v lesích obstarat otop ze souší a klestí. Trávu
mohl vypásat dobytek a rozdělením lesů podle druhu a věku
se požáry lépe zvládaly. Dostupnost byla důležitá a taky
i bezpečnost, kdy se hasiči nemuseli bát, že na ně spadne hořící stojící souška. Ona ta změť stromů různých druhů a věku spolu se souškami a klestím je prales, ale kdy tam
byl prales naposledy? Budeme ho umět bránit před tím
ohněm a nebo budeme pouze přihlížet, jako kdysi v pravěku?
No a netěžit kůrovcové stromy na území celého NP zavání
tím, že okolí se kůrovci bude zabývat neustále, protože
mít vedle množírnu je neštěstí, ba až zločin a to už je
i na žalobu pro nečinnost a poškození porostů v okolí.
Odpovědět
JM

Joska Malý

27.10.2021 00:08
Tak zrovna toto mi připadá jako velmi záslužný počin. Kdo, zná pískovcovou krajinu s listnatými a smíšenými porosty vs. smrkové monokultury, jistě uzná, že je to daleko hezčí les. Navíc to jehličí mechanicky i chemicky přispívá k degradaci půdy a erozy skal na mikro i makro úrovni.
Pro odpůrce "holých skal", nechť si najdou dobové fotografie - holiny a pastviny, nic nového pod sluncem.
Smrkové monokultury jsou vskutku neestetické a svou rozmanitostí z podstaty chudé. Nic nenudí tak jako putování Ikeou na stojato.
Zrovinka v NP mi přijde jako velmi moudré, nechat prostor přirozené sukcesi, vznikly-li k tomu náhodou podmínky. Jen bych se bál, zda to ty listnáče pro přemnoženou zvěř dají. Ani vlci, ani myslivci s tou zvěří moc nedělají.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.10.2021 16:27 Reaguje na Joska Malý
Tak zrovna na nějaké "dobové fotky" v konce předminulého asi není dobré se moc odvolávat. Člověk se až diví kam až sahala políčka a kde všude se hospodařilo. No a za sto let tu najednou byla krajina vhodná ke zřízení Národních parků.
No a obligátní pokus kopnou si do myslivců. tady máte vážený asi trochu smůlu. Myslivost a tím i stavy zvěře si v NP řídí samotný NP.
No a neestetické smrkové porosty? Tady záleží hlavně na tom kdo, kde a jak se na to dívá. Naopak smrčiny jsou velice rozmanité a na život velice bohaté. V suchém lese to samozřejmě nepoznáte.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist