Volný mezinárodní obchod se musí změnit, nebo zaniknout, píše Ecologist
Podobných příkladů by se pochopitelně našla spousta. Můžeme se třeba ptát, proč Velká Británie v roce 2017 dovezla 15 000 tun vaflí s čokoládou. Protože jich vzápětí 14 000 zase vyvezla. Případně, proč si o rok dříve museli po mléku žízniví Britové nechat dovézt ze Států 213 000 tun mléka. Ten samý rok ho totiž do světa vyvezli 545 000 tun a pak jim doma nezbylo.
Na první pohled se všechny tyto obchody a transporty zboží zdají krajně nelogické. Z hlediska spotřeby paliva kontejnerových lodí i financí vynaložených na přepravu zboží. Stejně ekonomicky nepříhodné se jeví i ony časté reimporty, tedy vývoz vlastního zboží či surovin do země jiné a po jejich částečném zpracování zase dovoz zpět. Ale přesto to funguje.
Cestování vyjde lacino
Celá odpověď se skrývá v mechanismech a struktuře globální ekonomiky. Kde začít? Třeba u mezinárodních sdružení volného obchodu, které zprostředkovávají nadnárodním korporacím zdroje a pracovní síly po celém světě. Mohou těžit z výhod nejrůznějších daňových kliček národních států i rozdílných standardů kvality práce nebo regionálně rozdílné legislativy ochrany životního prostředí. Převoz zboží z bodu A do bodu B je dohromady nic nestojí: ročně totiž přímá nebo nepřímá globální podpora vyjde na 5 bilionů dolarů.
Z větší části jsou to peníze, které do obchodu a průmyslu nalijí vlády zemí, peníze získané od daňových poplatníků. Takže dodatečná uhlíková zdanění přepravy nakonec hrají jen minoritní nápravnou roli a věčný transport zboží je těmito opatřeními spíše motivován, než potlačován.
Dopady globální přepravy zboží mohou mít nejrůznější podobu: lokální zemědělec už nesoutěží s konkurencí v sousedství, ale se superlevným dovozem z jiného kontinentu. Vyprodukované odpady se nezpracovávají v zemi původu, ale vyváží se kamsi za oceán. Než se nový mobil dotkne vaší kapsy, ve formě jednotlivých komponent nacestoval 800 000 kilometrů a prošel si třemi různými kontinenty. Globalizace a volný obchod nakonec vedou k tomu, že dnes 30 % globálního vývozu činí předchozí dovoz.
Nemůžeme se pak moc divit, že emise z mezinárodní přepravy rostou třikrát rychleji, než v jiných sektorech. Mimochodem, v roce 2050 bude při zachování trendu přeprava emitovat množství CO2 srovnatelné s celou EU dnes.
Máme závazky, ale ne odpovědnost
Globalizace a volný obchod vnáší do hry nové figury. Vláda Itálie se v roce 2015 po nátlaku svých občanů rozhodla, že zruší koncese na těžbu ropy při svém pobřeží. Úspěch? Nikoliv. Itálie teď čelí arbitráži za 350 milionů dolarů od britské těžařské společnosti Rockhopper, protože je připravila o budoucí zisky. Přitom italská vláda zase neudělala nic tak strašného: jen pro jednou upřednostnila zájem vlastních občanů a životního prostředí.
Podobně ve Francii hodlali zamítnout koncese na těžbu zemního plynu, ale hrozba mnohamilionové žaloby kanadských těžařů jim v tom spolehlivě zabránila. A Holandsku momentálně hrozí žaloba od německé energetické společnosti Uniper. Co že udělali v Amsterodamu tak zlého? Rozhodli se do roku 2030 odstavit své uhelné elektrárny. Nadnárodní přesah a trh je zásadní. Jedním z podstatných problémů mezinárodního volného obchodu je, že je zrovna tak všudypřítomný jako neviditelný. Jeho uhlíkovou stopu sice můžeme měřit v ovzduší, ale není zahrnut v žádné národní bilanci. Prakticky každá ze zemí světa přijala nějakou formu národní uhlíkové bilance, ale žádná se nehlásí k emisím, které „plují“ s kontejnerovými loděmi. Volat po klimatické nouzi a po snižování uhlíkových emisí, ale současně plánovat rozvoj mezinárodního obchodu, jde dočista proti sobě.
Řešení? Nesnadné a nelehké. Prvním krokem by mohlo být definitivní odstranění všech forem podpory fosilních paliv, druhým třeba přijetí odpovědnosti jednotlivých zemí za emise produkované mezinárodní přepravou. Jinak ale zůstane šílený a nelogický obchod zachován. Pokud opravdu chceme změnu, musí se změnit pravidla mezinárodního volného obchodu, nebo musí mezinárodní obchod zaniknout.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (108)
Jan Šimůnek
11.11.2019 09:01Martin Jasan
11.11.2019 15:17 Reaguje na Jan ŠimůnekPříjde mi, že jediným vysvětlením ja vaše fanatická touha obhajovat status quo současného zacházení s životním prostředím.
To je ve vašem myšlení bráno jako axiom. Od toho odvozujete vše. I Třeba to, že "mlíko" a "mlíko" musí přece být jiné, když se vyváží a dováží.
Jan Šimůnek
11.11.2019 17:23 Reaguje na Martin JasanNicméně, různí spotřebitelé preferují různá mléka, a proto je pozitivní, že v samoobsluze, kam chodím, najdu čtyři+ pasterovaná mléka a větší počet druhů UHT mléka (jsou také různě zabalená a mají různou trvanlivost). A někdy se mléko vozí na speciální opracování (třeba laktázou) a poté se vozí zpět.
Byl jsem asi před dvěma lety na přednášce jednoho čechokanaďana, profesora mlékařství, který nastínil další perspektivy v této oblasti, např. enzymatickou přeměnu laktózy na jiné sacharidy, u nichž se předpokládá preventivní účinek na kolorektální karcinom, u nás prakticky nejčastější nádor.
Dokonce i výrobci některých sýrů potřebují mléko z určité konkrétní mlékárny a degustátoři poznají, pokud vyrobí svůj produkt z něčeho jiného.
Prostě doby, kdy v obchodě bylo mléko od jediného výrobce (a pokud měl nějakou poruchu, tak jste měl smůlu, nebo třeba průjem, o klíšťovém virovém zánětu mozku ani nemluvě), jsou pryč a udělám vše proto, aby se nevrátily.
Martin Jasan
11.11.2019 21:04 Reaguje na Jan Šimůnek(Můžete k tomu použít vaše rozsáhlé vzdělání).
Jinak to považuji stále jen za "střílení od boku".
Jan Šimůnek
12.11.2019 19:24 Reaguje na Martin JasanNicméně vožení mléka z regionu do regionu (a jiného opačným směrem) může souviset se specializovanými výrobami, může souviset i s kontaminantami (některé zabraňují zpracovat mléko na určité konkrétní výrobky), Může souviset i s tím, že některé výroby jsou soustředěny na jedno místo a výrobci k nim dopravují mléko i zdaleka.
Jindřich Duras
12.11.2019 09:42 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.11.2019 19:27 Reaguje na Jindřich DurasNení to zhýčkanost: Čím pestřejší nabídka, tím zdravější populace (mimo jiné).
Jan Šimůnek
14.11.2019 11:05 Reaguje na Jan ŠimůnekRadim Polášek
11.11.2019 21:49 Reaguje na Martin JasanProstě jen kopírujete komunisty. Ti taky měli pro region vždy jen jednu jedinou mlékárnu, jednu jedinou výrobnu salámů, jedni jedinou pekárnu. A skončilo to obrovským plýtváním a současně tím, že většinou to jídlo téměř nebylo k jídlu.
Jindřich Duras
12.11.2019 09:47 Reaguje na Radim PolášekNavíc i v tak malém státě, jako je ČR, nemusíte mít jedno mlíko a jeden chleba a tak, pokud podpoříte lokální produkci - třeba proti agrofertu a jiným velkým, co právě to "jedno mlíko" produkují. Rázem budete mít pestrou škálu výrobků (už teď jsou na trhu).
No, to nic.
Např. v ČR je mlékáren několik, v GB jich bude ještě výrazně více. Tedy z dovozu do USA rozhodně neplyne, že v GB bude jedna mlékárna a jedno mléko.
Mně příjdete jako jako duševně omezený fanatik.
Lukas B.
12.11.2019 15:30 Reaguje navystavujete potom Ekolist nutnosti moderovat diskuse a vyčlenit na to zvlášť člověka, a to by mohlo smutně skončit otrávením Ekolistu a vypnutím diskusí - což by mi bylo velmi líto, neboť, přestože v diskusích potkáváme nepříjemně často sprosťáky co nemají co říci, potkáváme tady nezřídka lidi z opačné části názorového spektra, kteří co říci mají a jejichž argumenty stojí za přečtení i přemýšlení.
k věci - citlivému člověku připadá vožení komodit sem a tam po planetě jako pitomé a rve mu to srdce. jsou to však téměř vždy jen turbulence trhu, který hledá a optimalizuje a zefektivňuje. zakažme to, a máme tu plánované hospodářství a poměrně jednoznačnou zkušenost, kam to spěje. a jak je níže právě panem Durasem trefně připomenuto, často takto trh zdánlivě nesmyslně, ale velmi efektivně reaguje na deformace trhu nesmyslnými podporami a dotacemi.
Martin Jasan
12.11.2019 16:43 Reaguje na Lukas B.Ale vážně k věci - myslím vidíte věci omezeně (doufám, že teď s formou pojmenování nemáte problém). Proč?
Jednak sem pořád vy (a podobně smýšlející) blahoskloně taháte plánované hospodářství, socialismus, komunismus, atp. Probuďte se, nikdo nic z lidí vážně se zajímajících se o ŽP nechce. Jen tvrdí, že současná forma není dobrá. A to tvrdím i já.
Za druhé, to že trh je deformován je pravda. Dotacemi - které ale imho znáte jako jedinné (a to jen dotace do ŽP či z EU). Křiven je ale i nepřímými podporami, nedodržováním standardů v životím prostředí, nedodržováním pracovních standardů a vyhýbaním se externalitám, zjednodužšováním si práce v korporacích, lidské pohodlnosti, neracionalitě atp.
Proto tvrdím že jste omezený, když vnímáte pouze dotace.
PS: Vyžadovat podepsání se plným jménem od člověka, podepisujícího se LU opravdu sedí... :-)))
Jan Šimůnek
12.11.2019 19:33 Reaguje na Martin JasanProto se nedivte, že vám spousta lidí, zejména těch, co zažili na vlastní kůži minulý režim, prostě nevěří, že k takovýmto extrémním koncům nesměřujete. A k té víře, že ne, není žádný rozumný důvod.
Lukas B.
13.11.2019 15:35 Reaguje na Martin Jasanjo, a až budete gůglovat tu etiketu, tak jukněte i na smajlíky.
a omezeně to podle mého názoru vidíte Vy. externality globální civilizace samozřejmě jsou, ale nezapomeňte prosím na ty pozitivní, třeba že má kudy přijet sanitka a že efedrinka nesmrdí u každého města.
Martin Jasan
14.11.2019 13:52 Reaguje na Lukas B.Jinak pozitivní stránka "úspor z rozsahu" centralizováním v určitých případech je.
Nicméně do určité omezené míry. Příklady výrobků v článku, které cestují: "mléko, vafle, krmiva" ale samozřejmě i v diskuzi zmíněná dřevní hmota rozhodně nejsou, tak unikátní, aby ospravedlňovali převoz na extrémní vzdálenosti. To je imho pochopitelnější např. u elektronických součástek.
Už uplně nesmyslné, mi příjde tvrdit, že pokud nám příjde takový jev špatný, tak chceme "socialismus" nebo to povede "k jednomu universálnímu mléčnému výrobku" (jako by GB nebo ČR bez mléka z USA neuměla vyrobit více výrobků).
Jan Šimůnek
15.11.2019 09:35 Reaguje na Martin JasanZ tohoto důvodu je také zapotřebí reagovat už na to první vykročení a nečekat, až bude kolem nás totalita jak v 50. letech.
Martin Jasan
15.11.2019 10:44 Reaguje na Jan ŠimůnekJednak zaměňujete svobodu za neomezený volný trh.
Jednak komunismus rozhodně nezačal drobným omezováním volného obchodu. To jste si snad musel něco švihnout, abyste psal takové nesmysly.
Dále v západním světě před takovými 40 lety totalita ani nedostatek nebyla a zboží se převáželo výrazně míň o nesmyslných re-exportech nemluvě.
Jan Šimůnek
15.11.2019 16:05 Reaguje na Martin JasanSocialismus v Česku začal znárodněním velkých podniků a omezením počtu politických stran. Obojí bylo perfektně zdůvodněno. A i to zahánění do družstev se dělo postupně a postupně se přitvrzovalo.
V Německu začínal nacismus ještě nenápadněji.
Zboží se v západním světě před 40 lety převáželo méně jednak proto, že tam nebyl svobodný trh (ten začala prznit už EHS), jednak z důvodů menší výhodnosti (dnes klesly ceny transportu a narostly možnosti mezinárodní spolupráce).
Martin Jasan
17.11.2019 14:34 Reaguje na Jan Šimůnek1. To co je svoboda zřejmě nevíte.
Všichni kteří položili život za svodobdu nebo byli umučeni totalitními režimy, by vás měli za blázna.
2. Vzhledem k tomu, že EU zrušila vzájemně cla a poporuje budování dopravních spojení, volnému obchodu naopak pomáhá.
Jan Šimůnek
17.11.2019 17:50 Reaguje na Martin JasanDůležité také je, že drasticky omezila nákupy ze zemí mimo EU, takže na našem trhu je méně výrobků ze zemí 3. světa, než bylo před první světovou válkou nebo za první republiky.
Plus spousta skandálů typu stevie apod.
S volným trhem je v rozporu i zákaz klasických žárovek (dnes už i halogenových), funkčních vysavačů apod.
EU si tedy počíná naprosto stejně jako druhdy SSSR.
Jan Šimůnek
12.11.2019 19:29 Reaguje naJenže přesně kvůli takovéto situaci jsme před necelými 30 lety zvonili klíči.
Vaclav Sobr
11.11.2019 10:23jenomže ono v klimatu Španělska jich naroste mnohem víc, a tak jsou díky mnohem efektivnější mechanizaci prostě levnější... pěstovat je u nás by stálo víc, a i dost energie navíc.
a energie si konstatně zdražujeme... (že klesne cena silové elektřiny je hezké, jenomže poplatek za síťové služby roste rychleji) tudíž energie celkově zdražují.
Martin Jasan
11.11.2019 15:19 Reaguje na Vaclav SobrJindřich Duras
12.11.2019 09:50 Reaguje na Vaclav SobrLukáš Kašpárek
11.11.2019 12:23Jan Šimůnek
11.11.2019 12:46 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
11.11.2019 15:13 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.11.2019 19:59 Reaguje na Lukáš KašpárekProto mi také vadí, že se na ekologii nabalila totalitní ideologie, v mnoha ohledech horší než nacismus a komunismus dohromady (o fašismu ani nemluvě).
Martin Jasan
11.11.2019 15:49 Reaguje na Jan ŠimůnekLukas B.
11.11.2019 16:25 Reaguje naMartin Jasan
11.11.2019 20:58 Reaguje naMně příjde jako uplně nesmyslný.
Martin Jasan
11.11.2019 23:29 Reaguje naMartin Jasan
11.11.2019 23:48 Reaguje na Martin JasanLukas B.
11.11.2019 14:18 Reaguje namy nesympatičtí škarohlídi doufáme, že ambicí ekolistu není být strážní věží radikálního svatého enviromentalismu, ale medium zabývající se eko-eko problematikou z pohledu žurnalistického (zpravodajství, komentáře a tak dále), které mimo jiné umožňuje u článků diskusi k věci a s dodržováním nějakých bazálních pravidel slušnosti (ne, tykání a osobní výpady to skutečně nejsou) - a tato diskuse může někdy fakta a názory prezentované v článcích vhodně upřesnit, postavit do kontextu nebo názory tříbit.
Lukas B.
11.11.2019 15:33 Reaguje na Lukáš Kašpárek2. hmmm, přijímat nové znalost, to zní tak jako pokrokově. kajícně přiznávám, že pro běžné pozemské selské využití skutečně všechny alternativy k běžné školní fyzice a kupeckým počtům rigidně odmítám, jakož i všechna paerpetua v oborech ostatních (ekonomie etc.).
Lukáš Kašpárek
11.11.2019 15:21 Reaguje naA to je přesně to, o co mi jde... předvádíte tu absurdní podívanou...
Tvrdíte, že vám jde o ŽP, ale ve skutečnosti se sem jen chodíte mentálně vyvenčit... zesměšňujete věci a lidi, kterým nerozumíte... proto se ptám, proč sem chodíte, protože mi to hlava nebere (a nejen mně)..
Lukáš Kašpárek
11.11.2019 16:36 Reaguje naMimochodem, co použiváte místo vlhčeného ubrousku (špinavé ruce nebo dětské zadečky, zejména v terénu)?
Martin Jasan
11.11.2019 21:14 Reaguje na@L.Kašpárek, ig: Jinak myslím, že se schodneme, že vlhčený ubrousek je z hlediska odpadů i přírodních zdrojů marginální záležitost.
Martin Jasan
11.11.2019 21:17 Reaguje naMartin Jasan
11.11.2019 23:15 Reaguje naChybí vám váha látkového kapesníčku, energie na výrobu, distiribuci atd.
Tedy vaše ohánění se výpočty narazí na limity. Zkrátka vám na každé straně rovnice chybí několik proměnných.
PS: Úspora vašeho času není environmentální bilanci relevantní.
Martin Jasan
11.11.2019 23:45 Reaguje naJindřich Duras
12.11.2019 09:57 Reaguje na1/ Při správném použití se nedostane do žp. Jenomže takhle to nefunguje. Vynechal jste důležitou premisu, tedy že se převážná část těchto ubrousků do žp dostane přes odpadní vody. kdo nevěří, může si zajít na čistírnu odpadních vod. A že vy osobně jste žádný nikam špatně nehodil, to je argumentace přecejen mimo, to uznáte ne? Svět není obydlen lidmi jako vy.
2/ Zahrnout do hodnocení výrobku i potíže s jeho likvidací je nezbytné - a skládka nebo spalování taky nic moc řešení.
Prostě ty propočty vám určitě jdou a nabízíte zajímavý pohled, jen bych to celé viděl o kus šířeji...
Martin Jasan
11.11.2019 15:30 Reaguje naRadim Polášek
11.11.2019 21:55 Reaguje naPodle mně největší škůdci životního prostředí jsou právě zelení, mimo těch úplně dole jim už dávno nejde o životní prostředí ani o lidi, jen o peníze a o moc nad jinými lidmi.
Richard Vacek
11.11.2019 18:11Jindřich Duras
12.11.2019 10:01 Reaguje na Richard VacekLukas B.
12.11.2019 12:31 Reaguje na Jindřich Durasje samozřejmě otázkou, do jaké míry jsou právě ti obchodníci, tedy korporáty, co vodí loutky (vlády), které ten trh křiví, a do jaké míry ti poslanci jen naplňují vůli svých voličů, chrání své domácí trhy a podporují své domácí výrobce/těžaře/zemědělce/zajiťují soběstačnost a obranyschopnost státu - protože upřímně řečeno, tomu korporátu je venkoncem jedno, kde to vyrobí/vytěží/vypěstuje.
Katka Pazderů
11.11.2019 20:29Ovšem s naší rychlostí a inteligencí to prostě půjde klasickou zpětnou vazbou, takže až za 200 let roztaje Antarktida, budeme mít moře už u Magdeburgu. Lidstvo se nikdy nepoučí, na to jsme příliš sobečtí.
Jindřich Duras
12.11.2019 10:05 Reaguje naPříkladů např. z kamionové přepravy po Evropě je obrovské množství. Mně by se výrazné zdanění přepravy docela líbilo, jakkoli chápu různá rizika.
Martin Jasan
12.11.2019 16:16 Reaguje naRichard Vacek
12.11.2019 16:07 Reaguje na Katka PazderůKatka Pazderů
12.11.2019 18:07 Reaguje na Richard VacekAle opravdu jde o to, zdanit činnosti, které zatěžují planetu. Než se s tím naučíme hospodařit. Jsme kobylky. Co všechno sežerou.
Jindřich Duras
12.11.2019 10:08 Reaguje naVáš příklad s převozem dřeva k vykázání obnovitelného zdroje - to je samosebou totální zvěrstvo, které ovšem nijak neumenšuje ani zvěrstva ostatní.
Radim Polášek
11.11.2019 21:39Martin Jasan
11.11.2019 23:05 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
11.11.2019 23:25 Reaguje na Martin JasanA nakonec je tady trh, který málo lidí vidí a to trh B2B (trh mezi firmami) strojů a zařízení firemních technologií.
Martin Jasan
11.11.2019 23:32 Reaguje na Radim PolášekI pro to se vám zdá Británie malá?
Mě ne. Stejně tak jako asi všem, kteří nejsou fanaticky zaslepení, je takové obchodování homogenní komodity nemyslné.
Martin Jasan
11.11.2019 23:57 Reaguje na(uvědomujete si, že po USA to mléko pravděpodobně urazilo delší cestu než kdekoliv po GB do Liverpoolu).
Nebo že při trvanlivosti mléka, nutného k dovozu z USA, nedokáže GB vykrýt potenciální kolísání?
Martin Jasan
12.11.2019 15:59 Reaguje naJediný závěr, který jsem učinil, že z mlékáren USA do Liverpoolu je to dál než odkudkoliv z GB do Liverpoolu. Pro jistotu si to ještě jednou ověřím ... Ano, měl jsem pravdu, je to tak.
Já tvrdím: Je to dál (Mám pravdu).
Vy tvrdíte: Je to v pořádku, mají k tomu důvod.
A já na to: Napište tedy jaký, když myslíte, že to je v pořádku.
Co na to vy?
Čech M.
13.11.2019 19:00 Reaguje na Martin JasanPokud by se zavedla drakonická uhlíková daň, mohlo by to mít za následek vylévání mléka do kanálů v době nízké poptávky v místě a nebo naopak jeho nedostatek na trhu při vyšší poptávce, zatímco na druhém konci světa by ho zrovna vylévali do těch kanálů.
Jan Šimůnek
14.11.2019 11:07 Reaguje na Čech M.Jindřich Duras
12.11.2019 10:14 Reaguje naTo je zejména koment na ty transporty (například) a na to, že spotřebitel na tom vyhraje. Ten na všem, co směřuje k nehospodárnému využívání přírodních zdrojů (a to např. ty transporty jsou) dlouhodobě vždycky prodělá.
Jan Šimůnek
14.11.2019 11:10 Reaguje na Jindřich DurasRadim Polášek
12.11.2019 05:04 Reaguje na Martin JasanA mimochodem, mléko obecně není homogenní komodita, i když se to zdálky zdá.Jakmile se na mlého stanete odborník a budete nucen využívat všechny možnosti produkce mléčných produktů, které konkrétní mléko umožňuje, tak to zjistíte.Jako to zjistíte o většině takzvaných komodit.
Kromě toho mléka jsou různá ještě z dalších podstatných důvodů a sice důvodů různých majitelů a výrobních retězců, kteří jinak stejná mléka mohou zpracovávat podstatně různým způsobem. Ať už geograficky nebo na výrobu různých produktů nebo na výrobu v podstatě zástupných a konkurenčních produktů, ale různou technologií.
Martin Jasan
14.11.2019 13:55 Reaguje na Radim PolášekV článku jsou zmíněny vafle, mléko, krmiva. To nejsou "náročné technologie".
Navíc článek upozorňuje na "re-export", který už imho vůbec nedává smysl.
Např. sýr Gran Moravia se vyrábí na Moravě, vozí balit do Itálie a pak vozí zpět do Čech.
Jan Šimůnek
15.11.2019 09:44 Reaguje na Martin JasanMimochodem, za totáče se u nás nařezaly kůže, pak se vezly lodí do Vietnamu, tam z těch nařezaných kousků tamní šičky ručním šitím udělaly rukavice a ty se vozily lodí zpět k nám.
Nicméně šlo hlavně o to, aby ty šičky měly smysluplnou práci a bylo to asi lepší než tamnímu režimu jen posílat peníze. Ryze ekonomicky to, pochopitelně, bylo něco šíleného, ale v širších souvislostech to zase tak špatně nevyznělo.
Jan Křížek
12.11.2019 02:05Takové bludy, že se ještě nikdy neoteplilo o 0,99 °C během sto let, je také výmysl. Stačí si něco skutečně doloženého přečíst a dovíte se, že během terciéru došlo asi před 140 tisíci lety k oteplení o 4,5 °C během sta let. Asi rušná obchodní doba...
CO2 má zádržnost tepla, ale nesmí se při pokusu do kádinky fouknout... Docela mne dostalo přirovnání měřeného efektu k dokonale uzavřenému skleníku. To může opravdu být postižení...
Jindřich Duras
12.11.2019 10:30 Reaguje na Jan KřížekVíte, kouzlo všeho je rovnováha. Zde třeba produkce - spotřeba. potíž nastává v okamžiku, kdy do hry vstoupí nový činitel, co ten systém dlouhodobě vychyluje. Všechno je v poho, dokud nedojde na vyčerpání pufračních mechanismů. No, to nic, to určitě znáte, jen jste to nevzal v úvahu.
Jasně, že se někdy oteplilo i ochladilo a fázi Země zvanou Snowball" určitě taky znáte. otázka spíše zní, jestli chci silou mocí Zemi do takové změny sám tlačit, když si mohu spočítat, že mi to nic dobrého nepřinese.
No, to jen tak na okraj :o).
Jan Křížek
12.11.2019 13:50 Reaguje na Jindřich DurasCelkově vzato je CO2 a ostatní průmyslová zplodina nešvar, který se sluší krotit, nicméně celá koncepce je založena na omylu.
V přírodě se CO2 bezpochyby stále tvoří a nad pevninou je největším tvůrcem redukce déšť a čím je déšť častější, tím je koncentrace CO2 v ovzduší přijatelnější. Velké prodlevy mezi jednotlivými dešti jsou špatně pro koncentrace CO2. Chyba totiž spočívá v pochopení koloběhu vody v přírodě, který se tak nějak bere jako samozřejmý a kdo by pátral, jestli je to jinak.
Všechny fyzikální jevy typu blesk, ohřev magmatu, polární záře, Van Allenovy pásy, obnova kyslíku z oxidů a vody, tvorba ozónu, vznik cyklonů je vlastně součástí uzavřeného elektro a elektrochemického chemického obvodu naší planety.
Van Allenovy pásy v hrotech navazují na zemské póly a jsou přímou spojnicí tohoto uzavřeného elektrochemického obvodu.
Pro lepší pochopení popíši celý obvod. Zemi si musíte představit jako dva Peltierovy články otočené teplotvornou stranou k sobě, ale oba termočlánky sestavené netradičně do kruhu nejsou součásti jen samotné planety, ale i Van Allenových pásů zároveň, takže termoelektrický jev, kdy odpor tvoří zemská kůra a při opouštění náboje se planetární póly ochlazují stejně podobně jako v Peltierově článku. To je zjednodušená verze.
Ta složitější je vysvětlení elektrochemické části.
Základem je kyslík a vodík. Vodík z ionosféry je Van Allenovými pásy přitlačen nebo lépe Van Allenovy pásy jsou bodově přiblíženy k planetě a kyslík z planety se sloučí s vodíkem z ionosféry a spolu s vodními parami vytvoří oblačnost. Jednoduchá reakce vytvoří náboj jako v diodě, potažmo kondenzátoru, kdy kyslík je akceptorem a vodík donorem. Vznikne výboj cca 100MW až 1GW, který známe jako blesk. Je známo, že Van Allenovy pásy jsou nositelem významného náboje a mezi Van Allenovými pásy a planetou je potřebné napětí. Prohnutí Van Allenových pásů v místě napětí, je pozorováno jako oblast nízkého tlaku vzduchu.
Náboj z bleskového výboje a četnost blesků v hmotě planety vytváří odpor, jenž je schopen planetu rozpouštět na magma. Když uzavřený obvod, tak náboj dále putuje k pólům planety a při opouštění povrchu planety dochází ke stejnému jevu jako na chladné straně Peltierova článku, tedy ochlazení. Aby to nebylo tak jednoduché, tak tato reakce je vlastně příčinou doplňování kyslíku na planetě, protože se náboj projeví jako ionty vodíku putující do ionosféry z rozložené vody, kdy se molekula vody roztrhne na ionty kyslíku a vodíku a adiabaticky se ochladí místo rozdělení. Uvolněný vodík interaguje s ozónovou vrstvou, kdy zase vodík je donorem a kyslík akceptorem. V podstatě svítící dioda, která se projeví jako Aurora borealis nebo Aurora australis.
Volný kyslík se naváže na slanější vodu a po dně oceánu se přesunuje po planetě, čímž planetu částečně ochlazuje, až se ohřátý kyslík uvolní a rozprostře se po planetě. Pokud se někde nahromadí kyslíku více, může se jevit, že cyklony nasávají vodu při bouři, ale to jen kyslík kvůli bouřlivé reakci zvedá vodu. Hurikány nasávají velké množství kyslíku a budou větší jen vlivem nově vzniklého elektromagnetického pole elektrických rozvodných sítí, protože ionty kyslíku jsou ovlivněny polem a nerozprostírají se rovnoměrně po celé ploše oceánu.
Každý elektrický obvod vytváří elektromagnetické pole. Součtem všech elektromagnetických sil všech rozvodných sítí na planetě lze bezesporu pohnout geomagnetickým polem Země a potažmo i radiačními pásy planety. Jde skutečně pouze o moji osobní studii, takže ji berte spíše jako šablonu, či vzor pro porovnání, protože ještě není dopracovaná. Jan Křížek
Jindřich Duras
12.11.2019 10:34Stálo by za to zpracovat třeba jen kamionovou dopravu po eu, kde se vozí absurdní věci v obrovských objemech. A podívat se na příčiny...
Michal Ukropec
12.11.2019 14:08Martin Jasan
12.11.2019 16:12 Reaguje na Michal UkropecProblémem jsou všechny 3 zmiňované módy dopravy. Letecká i lodní navíc výrazně rostou.
Ono je strašně jednoduché ukázat, že ten problém je jinde a že se mě netýká.