Z evropských fondů šlo na snížení znečištění vod 67 miliard
Dosud nesplněným opatřením je podle ministerstva zvýšení sazby poplatků za odběr podzemní vody tak, aby minimálně odpovídala úrovni průměrné ceny za odběr povrchové vody. Podle resortu by to vedlo k šetrnějšímu využívání podzemní vody. Návrh byl součástí novely vodního zákona před čtyřmi lety, Sněmovna jej ale z předlohy vypustila.
Co se týče povrchových vod, velká část toků je řazena do třetí a horší třídy značící znečištěnou vodu. Alespoň dobrého ekologického stavu do roku 2018 dosáhlo pouze 5,9 procenta, dobrého chemického stavu pak zhruba třetina povrchových vod. "Znečištění je do vod vnášeno z bodových zdrojů (kanalizací), plošných zdrojů (zemědělství), ale i z difuzních zdrojů (roztroušená zástavba)," uvedl resort. Znečištění z kanalizací ale podle něj bylo za poslední dvě desetiletí výrazně omezeno. Celkový počet čistíren odpadních vod byl předloni 2677.
Z Operačního programu Životní prostředí byly ve dvou programových obdobích podpořeny rekonstrukce nebo výstavba 759 čistíren, 1105 projektů na kanalizace a 262 projektů na vodovody. Do letošního dubna bylo také z programu pro roky 2014 až 2020 schváleno 472 projektů za 3,7 miliardy korun na obnovu vodních toků a niv a vytváření a obnovu vodních prvků, jako jsou tůně, mokřady a malé vodní nádrže.
Z Národního programu Životní prostředí byly vyhlášeny dotační výzvy na obnovu a údržbu vodních ploch a toků, likvidaci nepotřebných vrtů, na průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody a na podporu čistoty povrchových a podzemních vod či spolufinancování vodohospodářských projektů. Z dalších programů MŽP jde každý rok na obnovu vod dalších až 50 milionů.
Peníze dává také ministerstvo zemědělství na opatření na drobných vodních tocích či podporu zadržení vody v krajině, jde o 200 až 300 milionů ročně. Resort též vyhlásil program na výstavbu vodovodů a kanalizací pro roky 2017 až 2022 se zhruba třímiliardovou alokací. Loni bylo podpořeno 49 opatření zaměřených na výstavbu vodovodů za 404 milionů a 73 projektů na budování kanalizací a čistíren odpadních vod za 564 milionů.
Dalším zdrojem peněz byly podle MŽP zdroje státních podniků Povodí a Lesy ČR. V letech 2010 až 2017 Povodí vynaložily na protipovodňová opatření, revitalizaci řek nebo rekonstrukce vodohospodářských staveb přes 16 miliard korun. Lesy ČR v rámci správy drobných vodních toků ve stejném období vynaložily 3,5 miliardy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Lukáš Kašpárek
23.7.2020 07:32Nekoncepčnost přístupu k vodě v krajině mezi jednotlivými ministerstvy už kritizovalo hodně odborníků, ale ministrům to vůbec nevadí... ti si hledí každý svého koryta a o vodu samotnou se nezajímají...
Jinak smysluplný projekt na zadržování vody v krajině jsem od MZe ještě neviděl..... ti dotují opravdu hlavně poškozování krajiny....
Jiří Daneš
23.7.2020 17:19 Reaguje na Lukáš Kašpárekvaber
23.7.2020 08:27zkoumal někdo co přežije v neředěné vodě vytékající z čističky, asi ne, jen se splňují nějaké tabulkové hodnoty a možná ani to ne
když chci mít čistou vodu musím omezovat hlavně zdroje znečistění a ono jich naopak přibývá,nyní je nehorší chemie v domácnostech ,množství praček a myček nádobí a všelijakých chemických čističů a zabijáků bakterií neustále stoupá a špína z nich nezmizí jen se přesune někam jinam a nakonec stejně skončí v řece a v podzemních vodách
a potom všichni křicí, vládo dělej něco s tím bordelem co jsme vypustili do vody
lidé jsou podivní
Jindřich Duras
24.7.2020 11:33 Reaguje na vabera/ Odlehčované odpadní vody za deště - a to jsoun ukrutné prasárny bez ohledu na to, jak dobře čistírna funguje, když neprší
b/ Splachy z polí za deště - erozní materiál a pesticidy, což jsou zejména po dešti začátkem léta (po aplikaci pesticidů) obrovské pecky
c/ Odnosy z drenážovaných polí - pesticidy a jejich rozpadové produkty
No, to jen pro celkový kontext...