https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelci-v-usteckem-kraji-kvuli-hrabosum-zvazuji-zda-zasit-repku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělci v Ústeckém kraji kvůli hrabošům zvažují, zda zasít řepku

14.8.2020 11:50 | ÚSTÍ N.L. (ČTK)
Vzhledem k tomu, že hlodavci poškodili v některých případech až 80 procent úrody pšenice, mají zemědělci obavu, aby letošní ztráty nebyly vyšší.
Vzhledem k tomu, že hlodavci poškodili v některých případech až 80 procent úrody pšenice, mají zemědělci obavu, aby letošní ztráty nebyly vyšší.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Franz Jaeger / Wikimedia Commons
Přemnožení hraboši v Ústeckém kraji ohrožují setí řepky. Zemědělci zvažují, zda setí neodloží na později. Na jeden hektar pole totiž náklady činí zhruba 5000 korun. Vzhledem k tomu, že hlodavci poškodili v některých případech až 80 procent úrody pšenice, mají zemědělci obavu, aby letošní ztráty nebyly vyšší. ČTK to řekl místopředseda okresní agrární komory Chomutov Martin Vízek.
 

V regionu je na jednom hektaru pole až 15 000 aktivních nor, přičemž za kalamitní výskyt tohoto hlodavce je považováno již 4000 aktivních nor.

Veškeré zelené plodiny jsou podle zemědělce poškozené. "Když tam ta malá řepka vzejde, tak bude jediná zelená hmota široko daleko, a je tam velký předpoklad, že hraboši to totálně sežerou," uvedl Vízek. "Možná ji budou sít, ale je to individuální," uvedl místopředseda s tím, že zemědělci plní osevní či finanční plány.

Na severu Čech zemědělci věří, že budou moci začít plošně aplikovat prostředek na hubení hrabošů Stutox II. Svazy zatím jednají s ministerstvem zemědělství o udělení výjimky. Rozhodnutí o výjimce očekává svaz do konce měsíce.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vyslovil již dříve obavy, že by mohla zahynout při plošné aplikaci prostředku další zvířata, a to sovy, zajíci či draví ptáci. Podle Vízka obavy nejsou na místě. Sám se s žádným zásadním úhynem nesetkal a podle jeho slov by například zajíc musel pozřít desítky granulí jedu, aby se otrávil.

Ornitologové se z přemnožených hrabošů těší, na severu Čech se například začalo dařit ohroženým sýčkům obecným. Vízek uvedl, že hrabošů je už takové množství, že je jejich přirození predátoři přestali lovit. "Jsou tím přežraní," dodal.


reklama

 
Tereza Sajdlová
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

14.8.2020 12:11
Samozřejmě že jsou tím přežraní. A nejen z tohoto důvodu predátoři v žádném případě hraboší kalamitu nemohou zvládnout. To může tvrdit pouze ten, kdo hraboší kalamitu nikdy neviděl. Hraboši se pomalu, ale jistě roztahují po celém území Čech. Názor, že příroda si s tím poradí sama a po gradaci přijde latence je správný, ale bohužel pro zemědělce nic neřešící, protože při gradaci o tu úrodu s pravděpodobností hraničící s jistotou přijdou. Stutox to dokáže podstatným způsobem eliminovat, ať se to komu líbí nebo ne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 12:24 Reaguje na pavel peregrin
Jj, měli by si nalovit do zásoby, naplnit mrazáky, ať mají i příští rok co žrát, viďte, pane Mozku! Vždyť sovy jsou moudré, a mám(e) se tedy od nich co učit!-)

To už je holt strategie hrabošího přežití, že se namnoží z malých počtů do nezvladatelných (pro predátory), aby jim tím přerušili zvyšování početnosti. Takový i dost neférový výdrb s namlsanými šelmičkami a dravci...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 13:54 Reaguje na Karel Zvářal
Vaše odpověď problém zemědělců s gradací neřeší a o to tu jde. Jinak máte samozřejmě pravdu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 14:22 Reaguje na pavel peregrin
O předcházení gradací píšu níže, kde mám také pravdu. A zde platí pořekadlo: jak si kdo ustele, tak si i lehne. S jedinou výjimkou, kdy aplikovali do nor zaměstnanci ÚKZÚZ (asi nějaké testování), jsem za celý život neviděl na podzim či v zimě tuto činnost. Někdy si říkám, že na těch družstvech snad spí zimním spánkem. Berličky místy jsou, ale jestli to pokryje 5-7% polí, tak to je moc. Když je myší málo - tak na co?? Když jede gradace, už to ztrácí význam... "Stejně je to na h..." Takže se neustále motáme v kruhu, a zemědělci jsou opakovaně zaskočeni gradací, jako naši cestáři listopadovým sněhem...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 15:00 Reaguje na Karel Zvářal
Berličky jsou dobré, to nelze popírat, ale těmto gradacím nezabrání. To také nelze popírat. Navíc- okolo našich polí jsou stromy, ale dravce na nich nevidím, pouze občas nějaké to káně a pár třepetajících se poštolek, a to se počet hrabošů i u nás zvýšil, ale ti dravci na to nereagují. Minimálně by se jejich počet díky tomu musel zvyšovat, ale to se neděje. Tudíž zde něco nehraje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 15:33 Reaguje na pavel peregrin
Tam je důležité počítat. Káně spotřebuje 4-6 hrabošů, poštolka 1-2, kalous asi 2 hraboše. Víc do sebe nedostanou, i kdyby jste měl na hektaru 10 berliček. Každý hraboš chycený v zimě se sněhem, kdy zejména téčka dravcům lov usnadňují, znamená o desítky méně (na ha) v progradační rok. Berličky je dobré instalovat hned po poslední seči či zasetí až do března-dubna. Jestliže na konci zimy jsou počty hrabošů vysoké, je namístě provést aplikaci do nor, ale to jde i v suché zimě, pokud jsou služby dravců nedostatečné. Káně se místy sletují na zamyšené lokality až v desítkách kusů, podobně i kalousi. Chce to průběžně (po měsíci) vyhodnocovat množství vývržků a vykousaných míst a podle toho aplikovat do nor. Plošná aplikace v létě je pro mě zprávou, že agronom dočista zanedbal své zimní povinnosti. Samozřejmě, že hraje velkou roli jak výběr plodin, tak i doba podmítky, posunutí setí a průběh počasí, kdy zimní plískanice srazí hraboše k nule.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.8.2020 16:46 Reaguje na Karel Zvářal
S kusy pozřených hlodavců máte určitě pravdu, jako ornitolog tomu rozumíte. Reálnou možností je berličky umístit nejdříve v listopadu a koncem února, max. do půlky března je zase vyndávat. Dříve i později se ošetřuje a berličky znemožní průjezd postřikovačů. Asi je to lepší než nic, ale nejsem přesvědčen o účinnosti v kalamitních letech. Může to fungovat jako tlumič v letech normálních, to určitě, ale podle mého mínění na kalamitní přemnožení to má malý vliv. Instalace berliček dále v mnoha subjektech naráží na potřebu lidské síly, protože v současné době nikdo nezaměstnává nadpočetné lidi, teď mluvím samozřejmě o sektoru zemědělství, ve státní správě naopak počty stoupají, a tudíž je to otázka spíše větších podniků. Určitě se shodneme v tom, že pokud někde berličky instalované mají, tak spíše ve víceletých plodinách a na poli je jich tak do deseti kusů, nehledě k výměře.
Odpovědět
VN

Vilém N

14.8.2020 12:25
Hm. Ale berličky pro dravce jsem tady ještě neviděl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 12:31 Reaguje na Vilém N
Berličkami se počet lovených hlodavců při gradaci nezvýší. To má význam v letech PŘED gradací, kdy nástupní počty hrabošů jsou díky větší regulaci predátory podstatně nižší. Gradace je potom sice také, ale v mnohem přijatelnější podobě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 17:18
A co se týká zmíněné řepky, letos bych se na to úplně vybodl, pole podiskoval či pooral a v listopadu vysel pšenku. Příští rok o to více řepky. A jako příznivec ozimů v OP bych v této situaci maximálně využil jařiny.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

14.8.2020 18:12
Nejde jen o řepku, ale hraboši a syslové včetně myšic se vyskytují i v jiných polních plodinách. Problém je v tom, že toto postihne i lidské vegetariány jež se vyhýbají živočišným produktům. Syslové ve své době dělali velké škody v poskliznové pšenice a ječmene. Ve vyuce na zemědělských školách to bývalo i jednou z otázek u maturit . Ochrana před živočišnými škůdci. Dne se společnost spoléhá na dovoz a nákup ze zahraničí. Uvidíte v budoucnu, zda na to bude stát mít a zda a za kolik budou zahraniční majitelé obchodů dávat slevové akce za pochybnou kvalitu.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

14.8.2020 18:16 Reaguje na Krejcar Stanislav
Žádný farmář a sedlák nevyčísluje ztráty na úrodě brambor nejen z pohledu plísní ale i myší. Na většině brambořišt i přes proorávky se tito hlodavci vyskytují a nikoli v malém množství. Ztráty jsou velké a přebírání a třídění stojí nemalé prostředky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist