Navržená protierozní vyhláška je dobrý kompromis, uvádí Zemědělský svaz

Jednou z výtek k navržené podobě vyhlášky je, že se zabývá poze vodní, a nikoli větrnou erozí, která ohrožuje půdu v některých oblastech stále častěji.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Lukáš Lattenberg

„Návrh vnímáme jako vyvážený a rozumný kompromis mezi požadavky ochrany životního prostředí a mezi požadavky zemědělské praxe,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci Zemědělského svazu jeho předseda Martin Pýcha.

Zemědělský svaz podle slov jeho ředitele Jana Ulricha ustoupil požadavkům MŽP na maximální přípustnou ztrátu půdy. Svaz navrhoval hodnotu 12 tun z hektaru za rok, ministerstvo však trvalo na konečné hodnotě 9 t z hektaru za rok.

Eroze půdy u Přerova nad Labem podpořená nevhodnou orbou.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Petr Vilgus / Wikimedia Commons

Svaz se ohradil proti kritice ekologických nevládních organizací, která podle Martina Pýchy vytváří dojem, že zemědělcům nezáleží na zdravé půdě. „Každý řádně hospodařící zemědělec v ČR se snaží zajistit, aby na pozemcích, na kterých hospodaří, nebyla eroze,“ zdůraznil Pýcha.

Zástupci svazu také poznamenali, že protierozní vyhláška není jediným nástrojem pro ochranu půdy v ČR. Tu zajišťuje například evropská legislativa, převedená do zásad dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), které jsou jednou z podmínek poskytnutí zemědělských dotací. Riziko vzniku eroze mají mimo to minimalizovat i podporovaná agroenvironmentální opatření jako zatravňování orné půdy a zatravňování drah soustředěného odtoku vody.

Podle ekologických organizací je toto všechno nedostatečná ochrana, a právě proto protierozní vznikla. Hnutí DUHA, ČSO a Koalice pro zdravou krajinu uvádí, že v České republice dochází ročně ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě minimálně 4 miliard korun. Podle nich má vyhláška zajistit naplňování zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který hovoří o zákazu poškozování a ohrožování půdy erozí. Namísto toho ale ztrátu půdy toleruje, protože promíjí každý první případ eroze na daném poli.

„Protierozní vyhláška má být klíčový nástroj pro ochranu půdy a není tedy možné, aby případy eroze v takové míře tolerovala. Potřebujeme protierozní, ne ‚poerozní‘ vyhlášku. Bez preventivních opatření, jako je například snížení maximální výměry jedné plodiny, nelze zaručit ochranu půdy na celém území republiky,” komentoval navrženou podobu vyhlášky Martin Rexa z Hnutí DUHA.

Přečtěte si také |

Vyhláška, která má ochránit půdu, může platit od července. Je ale zklamáním, hodnotí ji ekologické organizace

Podle svazu ale první erozní událost na daném poli nemusí znamenat problém s erozí, až druhá tedy bude vnímána jako spouštěč speciálního režimu protierozní vyhlášky. Zemědělský svaz plánuje s MŽP ještě projednat připomínku, která by zohlednila zásah vyšší moci, kdy zemědělec nemohl erozní událost ovlivnit.

Martin Pýcha na základě dat z monitoringu eroze usuzuje, že eroze v ČR není problémem plošným, ale pouze selektivním. Do databáze monitoringu se však nedostávají všechny erozní události, ale pouze nahlášené. Zahrnuje tedy jen část erozních událostí, které v ČR nastávají.

Roli preventivních opatření podle Zemědělského svazu plní právě standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, které upravují hospodaření na plochách mírně a silně erozně ohrožených. To se týká zhruba 25 % orné půdy v ČR.