Zvyšující se hladina moří ohrožuje malé ostrovy. Tedy kromě těch, které nemizí, ale naopak rostou
„Ačkoliv v médiích a mezi politiky je mizení malých ostrůvků oblíbené téma, nedávné studie ukázaly, že většina atolů je od poloviny 20. století buď stejně veliká, nebo se zvětšuje,“ vysvětluje Murray Ford, který studii vedl.
Jeho tým zkoumal ostrov Jeh – jeden z 56 ostrovů, které tvoří dohromady atol Ailinglaplap, součást Marshallových ostrovů. Ty jsou kvůli vzrůstající hladině moří považované za nejohroženější na Zemi. Jak komentuje Murray Ford, studie se nesnaží popřít, že vzrůstající hladina moří je velký problém ohrožující nízko položené ostrovy. Jeho studie se spíše snaží vysvětlit, že tvrzení, že malé ostrovy mizí v oceánu, není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
Odkazuje se přitom například na studii z roku 2018, ve které vědci zkoumali velikost celkem 709 ostrovů ze třiceti atolů v Tichém a Indickém oceánu. Výsledky hovoří jasně - 88,6 % z těchto ostrovů se za posledních několik dekád buď vůbec nezměnilo, nebo své území zvětšilo. Žádný z nich se přitom nezmenšil.
Vzhledem k tomu, že hladina moře celosvětově vzrostla od roku 1900 asi o 20 centimetrů, rostou podle studie korálové ostrovy jak do rozlohy, tak do výšky. Otázkou pro vědce bylo, co vlastně tvoří onu „masu“, která za tímto růstem stojí.
Při výzkumu na ostrově Jeh používali letecké i satelitní snímky, a zároveň zkoumali vzorky nově vytvořené masy. Podařilo se jim zjistit, že nově vzniklé části ostrova jsou organického původu, vytvořené korálovým útesem. Ostrov se od roku 1943 do roku 2015 zvětšil asi o 13 % - z 2,02 km2 na 2,28 km2.
Podle vědců tato zjištění ukazují sílu, jakou zdravé korálové útesy mají. „Korálové útesy, které tyto ostrovy obklopují, jsou hnací silou jejich růstu. Vytvářejí sedimenty, které se vyplavují na pobřeží a tím vzniká potřebný materiál pro růst ostrovů. Aby tento proces mohl probíhat i v budoucnu, je naprosto klíčové udržet korálové útesy zdravé,“ uzavírá Ford.
reklama
Dále čtěte |
Ekvádor kvůli suchu a požárům vyhlásil na dva měsíce krizový stav
Letošní doba s teplotou nad pět stupňů je rekordní, měla výrazný vliv na přírodu
AP: Aktivisté na konferenci COP29 čelili omezením, která komplikovala protesty
Další články autora |
Tuleni jsou schopni napodobovat zvuky okolí včetně lidské řeči
Vědci odhalili, proč psi naklánějí hlavu ke straně
Nový nanogenerátor imituje pohyb řas a umí vytvářet obnovitelnou energii i při umístění na dně mořeOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Břetislav Machaček
20.12.2020 10:10nad tím, zda se opravdu jedná o vědu a nebo pouze o teoretizování na základě vlastního přesvědčení. Jeden bije alarmisticky na poplach a druhý to vyvrací, že vše špatné je zase pro něco dobré. Něco pravdy bude na obojím už z hlediska historie. Strašení, že při oteplení moří dojde
k vyhynutí korálů mi nějak nesedí, když tu koráli přetrvali i přes ta
období s daleko většími teplotami a nebo naopak ochlazením. Nebude to
zase tak? Pouze to nebude pravidlem, ale selektivně a tak to bude se
vším. On ten alarmismus se některým hodí do jejich byznysových plánů,
protože se na to zaměřili a jsou v tom světovými lídry. Tomu odpovídají
i zisky a perspektiva zisků nových. Škoda, že lidský život trvá tak
krátce a že si to nikdo z nás neověří v praxi za stovky a tisíce let.
Podléhat nějaké teorii je podobné jako nějakému náboženství. Je to často
pouze víra v horší, či lepší budoucnost, které se už nedočkám. Je to
jako víra o lepším bytí po smrti, odkud se ještě nikdo nevrátil a tak
jde pouze o tu víru. Do daleké budoucnosti nikdo nevidí a neví, zda to
bude horší a nebo lepší z hlediska Země a nebo lidstva v té dané době.
Já věřím na oteplování v rámci cyklů, které proběhly na Zemi mnohokrát
a ještě mnohokrát proběhnou i bez vlivu člověka. Ano, nyní na to vliv
asi má, ale pochybuji o tom, že tomu může zabránit třebas i úplným
zastavením produkce skleníkových plynů . Kdysi k tomu docházelo
i bez jeho vlivu a přesto tu život v různých formách přetrval dodnes.
