Je třeba urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku, včetně zařazení fotovoltaiky mezi zdroje, které mohou soutěžit o provozní podporu. ČTK to dnes sdělil Jiří Koželouh z Hnutí Duha v reakci na v úterý zveřejněný plán Evropské komise na snížení závislosti Evropské unie na plynu z Ruska. Podle Koželouha je důležité například také to, aby bylo zateplení domů dostupné i pro chudší domácnosti, ale i posílení evropské spolupráce v energetice. Jan Freidinger z organizace Greenpeace zmínil i potřebu podpory veřejné hromadné dopravy a plánu transformace teplárenství směrem k OZE.

Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v Česku časově nerealizovatelný. Senát mimo jiné odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027. Definitivní podoba chystané unijní směrnice bude předmětem vyjednávání zřejmě i za českého předsednictví EU.

Tkalcovna Kubák s tradicí od roku 1870 chce začít nabízet izolaci na zateplování domů z ovčí vlny. Firma z jihočeského Strmilova loni pro své deky, přehozy, ubrusy či ponča zpracovala vlnu z tisíce českých ovcí. Plánuje, že zmodernizuje přádelnu, aby zlepšila kvalitu příze. Tká na sto let starých stavech, řekl ČTK majitel Filip Kubák.

Vytápění plynem v budovách zřejmě v Česku nahradí podle Teplárenského sdružení České republiky elektřina, především tepelná čerpadla, a dálkové teplo. Biometan může v podmínkách ČR nahradit nejvýš deset procent spotřeby plynu, řekl ČTK ředitel výkonného pracoviště sdružení Martin Hájek. Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli.

Bezemisnost staveb, ke které svými kroky a rozhodnutími míří Evropská unie, je technicky možná. Otázkou však je, kolik peněz tato přeměna bude stát. Shodla se na tom většina zástupců developerských společností, které oslovila ČTK. Evropská komise představila další soubor návrhů, který má vést ke klimatické neutralitě. Přísnější ekologická pravidla mají platit mimo i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise.

Od začátku příštího roku začnou v Česku platit nové legislativní požadavky na energetickou úspornost novostaveb. Přísnější kritéria by ale neměla v podstatě zvýšit jejich cenu, protože stavební společnosti i developeři měli čas se na novou legislativu připravit. Vyplývá to z vyjádření oslovených společností a z tiskové zprávy oborové aliance asociací energeticky úsporného stavebnictví Šance pro budovy. Podle nich by se cena mohla zvýšit maximálně v jednotkách procent.

Stavebnictví je celosvětově sektorem, který sice jde s dobou, ale přesto pořád zaostává. Po stránce produkovaných emisí skleníkových plynů, úhrnem spotřeby materiálu a produkce odpadů patří mezi ty největší znečišťovatele. Jak je to možné, když je dnes ekologické stavebnictví v centru pozornosti?

Na úpravy pro snížení energetické náročnosti veřejných budov poskytne ministerstvo životního prostředí (MŽP) zájemcům dotaci 3,2 miliardy korun. Příjemci mohou z dotace zaplatit například nové fasády, okna či fotovoltaické panely. Příjem žádostí začne 1. prosince a skončí 30. září 2022.

Dnes začíná příjem žádostí do další etapy dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Na ekologická opatření má být do roku 2030 k dispozici nejméně 39 miliard korun z národních i evropských zdrojů. Podobu této části představili zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP) v létě. Fond přijímá žádosti přes web https://novazelenausporam.cz/.

Příjem žádostí do další etapy ekologického dotačního programu Nová zelená úsporám začne 12. října. Nová etapa naváže na dosavadní program, do roku 2030 je v ní nejméně 39 miliard korun z národních i unijních peněz.