Jednou z cest, jak by stát měl podpořit malé farmáře a rodinné farmy, je uvolnění byrokracie. Uvolnění podmínek pro zvýšení lokálně zpracovávané produkce umožní přinést vyšší přidanou hodnotu při přímém prodeji a s minimem překupníků. Garantem kvality mají být hlavně lokálně ukotvení farmáři. Na konferenci o budoucnosti českého zemědělství v Senátu to řekl předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslav Šebek. Asociace sdružuje drobné farmáře.

Průměrná velikost českých farem je více než desetinásobná oproti Polsku. Na konferenci o budoucnosti českého zemědělství v Senátu to řekla analytička polské Federace chovatelů skotu a producentů mléka Dorota Grabarczyková. V Polsku je průměr 11,42 hektaru, zatímco v ČR 130 hektarů. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha je přesvědčen o tom, že výhodou českého zemědělství je právě velikost v kontextu EU. Podniky díky tomu mohou vyrábět potraviny levněji, řekl.

U středně velkých zemědělských podniků se změnou nastavení dotací výrazně sníží dotační podpora, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Je přesvědčený o tom, že by se mělo přistoupit k úpravám podmínek dotací, aby středně velké podniky nebyly tolik znevýhodněné. Loni začalo nové dotační období Společné zemědělské politiky EU a větší část dotací se přesunula k menším farmářům.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil letošní rok Rokem motýlů. Po celé republice se budou konat aktivity, díky kterým se veřejnost dozví více o této pozoruhodné skupině hmyzu i o možnostech jejich ochrany. Svaz současně nabízí jiným spolkům finanční podporu drobných lokálních projektů na pomoc nejen motýlům, uvedl v dnešní tiskové zprávě.

Mrazivé počasí, které v těchto dnech zasáhlo Českou republiku, ovocným sadům svědčí a nijak je neohrožuje. Mrazy by mohly pomoci v ovocných sadech redukovat populace hrabošů a různé choroby, řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Naopak současné počasí může v některých oblastech způsobit škody na klíčových ozimých plodinách, jimiž jsou pšenice a řepka. Dnešní ráno bylo v celé České republice velmi mrazivé. Na většině stanic klesly teploty na minus devět až minus 14 stupňů Celsia, na severovýchodě území až k minus 20 stupňům, uvedli meteorologové. Výstraha před silnými mrazy platí v ČR do čtvrtečního rána.

Čestné hroby na Ústředním hřbitově v Brně rozkvetou trvalkami. Ve spolupráci se zahradním architektem tam rostliny vysadí Správa hřbitovů města Brna, která chce k podobné péči inspirovat další nájemce hrobů. Nový přístup může navíc ušetřit i milion korun, řekl novinářům náměstek primátorky Jaroslav Suchý (KDU-ČSL).

V Česku se dnes potvrdilo šest ohnisek ptačí chřipky v malochovech. Tři případy jsou ze Zlínského kraje, dva jsou na Vysočině a jeden v Olomouckém kraji. V ČR je deset ohnisek nákazy, první letošní případ se potvrdil na jihu Čech v úterý. ČTK o tom informovala Státní veterinární správa (SVS). Stejně jako v přechozích případech se nepřijímají mimořádná veterinární opatření, což umožňuje nedávná změna evropské legislativy.

V Česku dnes začíná šestý ročník Ptačí hodinky, při které mohou zájemci do neděle sčítat ptáky na krmítkách na okně či balkoně, na zahradě, v parku a dalších místech. Akci organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO), které pomůže získat informace o tom, které ptačí druhy zimují v ČR v blízkosti lidí, a jak se to během času mění. Minulého ročníku se podle ornitologů zúčastnilo 28 000 lidí, kteří pozorovali přes 517 000 ptáků. Nejčastěji mezi nimi byli vrabci, kosi, sýkory koňadry a modřinky a hrdličky zahradní.

V České republice se potvrdila další tři ohniska ptačí chřipky v nekomerčních malochovech slepic, a to v Ostravě, ve Vážanech nad Litavou na Vyškovsku a Vedrovicích na Znojemsku. Jde o druhé, třetí a čtvrté letošní ohnisko nákazy, uvedla Státní veterinární správa (SVS). První letošní ohnisko se rovněž v malochovu drůbeže potvrdilo v úterý v Horních Slověnicích na Českobudějovicku. Nákaza se v Česku objevila téměř po osmi měsících. Veterináři nebudou kolem ohnisek nákazy vymezovat uzavřená pásma pro ostatní chovatele. Umožňuje to změna evropské legislativy.

Během uplynulých vánočních svátků účastníci projektu Živá zahrada nejčastěji na svých zahradách pozorovali kosa černého, sýkoru koňadru a sýkoru modřinku. Vyplývá to z předběžných výsledků vánočního kola programu, který od roku 2004 organizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP).