Trend samoobslužných farmářských prodejen je v Česku na vzestupu, představují důležitý doplněk tradičních odbytových kanálů, zemědělcům přináší nové ekonomické příležitosti, jak diverzifikovat své příjmy a přispívají také rozvoji venkova. Vyplývá to z odpovědí nevládních zemědělských organizací, které ČTK oslovila.

Zahradu by měli lidé zalévat dostatečně dlouho, jinak se voda rychle vypaří a rostliny nevyživí. Krátké, i když třeba častější zálivky patří mezi největší chyby, které lidé v tomto ohledu dělají, řekl ČTK Ivan Dvořák z odborného oddělení Českého zahrádkářského svazu. Delšímu udržení vlhkosti v půdě podle něj kromě mulčování nebo různých hydrogelů napomáhá i pravidelné kypření nebo okopávání po přísunu vody. Z odpovědí obchodníků na dotazy ČTK vyplývá, že roste obliba takzvaných chytrých zavlažovacích systémů, které zálivku samy řídí.

Digitální včelařský zápisník Beentry vyhrál letošní ročník soutěže Podnikavá hlava, kterou pošestnácté uspořádal Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP). Druhé místo získal projekt Vitiligo Club zaměřený na budování komunity lidí se ztrátou pigmentu a třetí skončila studentka Univerzity Palackého v Olomouci (UP) s nápadem na inkluzivní hotel Adam v Jeseníkách. ČTK to sdělil mluvčí UP Egon Havrlant.

Desítky druhů masožravých rostlin jsou nyní k vidění v Botanické zahradě Praha v Troji. Na výstavě nazvané Masožravky: Smrtící vábení se návštěvníci dozví, jak tyto rostliny loví a tráví potravu. Naplánovaná je do 29. června ve výstavním sále Ornamentální zahrady. Botanická zahrada připravila také doprovodný program, jehož součástí je třeba festival jídla.

Hasiči v letošním roce zatím likvidovali 1960 přírodních požárů, z toho více než 650 jich bylo v lese. V obou případech je to více než polovina celkového loňského počtu. Riziková sezona přitom teprve začíná. Hasiči proto nabádají k opatrnosti. Nejčastější příčinou požárů v přírodě je lidská nedbalost, uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Lucie Pipiš.

Podíl nevyhovujících látek v potravinách živočišného původu, například pesticidů či zbytků léčiv, se loni meziročně mírně snížil z 0,03 procenta na 0,02 procenta a z dlouhodobého hlediska je v Česku minimální. Vyplývá to z výsledků více než 125 000 vyšetření, která loni provedli inspektoři Státní veterinární správy (SVS). Testů bylo zhruba o 20 000 víc než v roce 2023.

Volně vysazená palma tyčící se asi do deseti metrů dává tušit, že za jednou z bran v centru Přibic na Brněnsku bude něco neobvyklého. Na rozloze okolo 3000 metrů čtverečních tam rostou tisíce subtropických rostlin. Exotická zahrada Miroslava Effenbergera a Jiřího Michny nabízí okrasné palmy, ale také mexické juky, čínské datle nebo kapradiny z Tasmánie. Změna klimatu rostlinám prospívá, stejně jako málo srážek v oblasti. Plody brzy přinese třeba fíkovník nebo granátovník, řekl Effenberger ČTK.

Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou láhev na pití. Ačkoliv zhruba tři pětiny lidí považují dopad výroby potravin na životní prostředí za důležitý, při nákupu se rozhodují především podle ceny. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu agentury CVVM.