Dlouhodobé vdechování prachu z ovzduší může podle lékařů kromě onemocnění plic, dýchacích cest nebo astmatu přispívat také ke vzniku chorob srdce, cév nebo demence. V tiskové zprávě o tom informovala Česká pneumologická a ftizeologické společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. V legislativním procesu je v současné době novela zákona, která má za cíl prašnost, například ze staveb či demolic, omezit.

Odborníci z Toxikologického informačního střediska od začátku října řešili 230 podezření na otravu houbami. V jednom případě zajistili vydání takzvaného antidota neboli protijedu. Na facebooku o tom informovala Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), pod níž spadá toxikologické informační středisko (TIS). Podle srpnových informací České zemědělské univerzity (ČSÚ) loni lidé nasbírali 17 340 tun hub v hodnotě 3,67 miliardy korun. Každá domácnost, která houby sbírá, donesla průměrně šest kilogramů.

Německá organizace sdružující pacienty s onemocněním jater vyzvala Němce, aby nejedli houby, které si sami nasbírají. Riziko otravy je podle lékařského šéfa sdružení Markuse Cornberga příliš vysoké.

Asi největší zdravotní výzvou v místech, která před měsícem zasáhly povodně, mohou být před následujícím chladným obdobím nedostatečně vysušené domy. V rozhovoru s ČTK to řekla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Pozornost hygienickým podmínkách by se měla podle ní věnovat i při návratu do společných zařízení jako jsou školy nebo domovy pro seniory.

Za odmítnutím evakuace může být například nevědomé popření rizika nebo strach o vlastní majetek. Většina lidí ale podle něj složkám integrovaného záchranného systému (IZS) důvěřuje a dobře spolupracuje. Na dotaz ČTK to uvedl psycholog Ministerstva vnitra ČR a člen Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA Štěpán Vymětal. Přímo zasaženým lidem nejvíc pomůže praktická pomoc a možnost rozhovoru, citlivější by měli omezit přísun informací z médií na klíčové zprávy.

Voda ze zaplavených studní i studní v okolí, kam se mohla v době povodní dostat spodní voda, není pitná, varuje ministerstvo zdravotnictví. Zasaženou studnu je třeba vyčistit, u kopané je vhodnější nechat zásah na profesionální firmě, u vrtané je třeba opakované vyčerpání. Po vyčištění je třeba používat vodu nejprve jako užitkovou, po týdnu až dvou nechat udělat chemický rozbor. Podle dřívějších informací používá vodu z vlastních zdrojů asi desetina populace, ostatní jsou napojení na vodovody.

Pražský magistrát se chce zaměřit na vozidla, která jezdí po hlavním městě bez filtru pevných částic. Spolu s Českými Radiokomunikacemi (ČRa) nasadí stacionární, mobilní a přenosná zařízení pro detekci emisí pevných částic ve výfukových plynech, která nevyhovující vozidla odhalí. Zástupci magistrátu a ČRa to uvedli při společné prezentaci.

Veterináři kvůli vysokým teplotám, které Česko čeká tento týden, do neděle pozastavili udělování certifikací k dlouhodobým přepravám skotu, koní, ovcí, koz a prasat, tedy k přepravám delším než osm hodin. Výjimku dostanou přepravci s klimatizací. Pokud je cesta kratší než osm hodin, mohou dopravci zvířata přepravovat v noci. ČTK o tom dnes informoval zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Po celé léto platí pokyn, aby veterináři z krajských správ neodbavovali zásilky hospodářských zvířat na cesty delší než osm hodin, pokud lze předpokládat venkovní teploty nad 30 stupňů Celsia.