V útrobách jeskyní, ale i v komnatách hradů či v podzemí vojenských tvrzí se mohou v tropických dnech zchladit obyvatelé a návštěvníci nejen Olomouckého kraje. Rozdíl teplot v jeskyních může být přitom až 25 stupňů, v kuchyních hradu Šternberk či Bouzov se teplota v sobotu pohybovala na příjemných 17 až 18 stupních. Přesto největší obsazenost hlásí koupaliště, řada z nich se v sobotu ocitla až na maximální kapacitě, zjistila ČTK.

Chovatelé hospodářských i domácích zvířat by měli v období, kdy teploty stoupají až na hranici 30 stupňů Celsia, dbát hlavně na dostatečné napájení, větrání a chlazení, uvedla Státní veterinární správa (SVS). Sdělila, že v období vysokých teplot své kontroly zaměřuje na dodržování povinností chovatelů.

Česko chce nadále rozvíjet téma světelného znečištění i na půdě Evropské unie. Při letošním předsednictví ve Visegrádské skupině se na podzim uskuteční odborný webinář ke světelnému smogu, na který naváže na jaře příštího roku expertní workshop a setkání ministrů. Ve španělské Granadě se také uskuteční konference na dané téma v listopadu, sdělilo ministerstvo životního prostředí. Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) včera informoval vládu o krocích v řešení problematiky v letech 2018 až 2023.

Jihomoravští záchranáři od začátku sezony vhodné ke koupání ošetřili několik lidí po tonutí, často malé děti. V péči ale měli i mladou ženu, které už pomoci nedokázali, řekla ČTK jejich mluvčí Michaela Bothová. Štěstí měl chlapec, který se topil na koupališti ve Znojmě. Zachránili ho lékaři ze znojemské nemocnice, kteří tam byli ve svém volnu. Díky jejich okamžitému zásahu je chlapec nyní v pořádku doma, uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Voda v rybníku Rosnička, kam se chodí koupat obyvatelé Svitav, stále není tak čistá, jak by si radnice přála. Už několik let se město snaží její kvalitu zlepšit, vloni ale hygienici koupání v rybníku zakázali už před koncem července a ani předtím je nedoporučovali. Navíc do vody někdo v polovině července zřejmě vylil fekálie, čemuž nasvědčovaly rozbory. Svitavy podaly trestní oznámení na neznámého pachatele, policii se jej ale nepodařilo zjistit. Město pokračuje v úsilí o vyčištění rybníka, řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí svitavské radnice Marek Antoš.

Je nutné prát tričko po každém nošení? Asi ne. A co slipy nebo kalhotky? To je různé. Ale stále více lidí se vyhýbá praní, aby ušetřili čas, peníze i životní prostředí, píše britský The Guardian.

Manželé Zuzana a Radek Fryzelkovi vybudovali za osm let ve Vlachovicích na Zlínsku rodinnou bylinnou farmu Květomluva. Hospodaří na 1,7 hektaru pozemků s bylinami a zeleninou, pěstují pět desítek druhů bylin a další sbírají ve volné přírodě. Farma, která byla včera přítupná v rámci Dne otevřených faremních vrat, se stala Nejlepší ekofarmou roku 2023. Manželé ČTK řekli, že ocenění si velmi váží, mají toho ale ještě spoustu před sebou a chtějí se zdokonalovat. V roce 2015 zachránili a zrekonstruovali valašskou roubenou sušírnu ovoce a postupně vysazovali byliny. Ocenění uděluje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

V Lounech v zařízení pro dlouhodobě nemocné využívají pro rozptýlení klientů křečky. Přináší jim podle sociálních pracovníků pozitivní emoce, rozvíjí motoriku a sociální cítění. K hlodavcům mají přístup lidé ve společenské místnosti. Jeden je u pacienta na pokoji, uvedl Adam Knesl z lounské nemocnice, kterou provozuje společnost Agel.

Testy čtyř repelentních náramků, které prověřoval Státní zdravotní ústav (SZÚ), ukázaly, že ochranu tyto výrobky proti hmyzu neposkytují. Podle výrobců mají chránit i několik týdnů před komáry a některé i před klíšťaty. Na ochranu proti borelióze nebo klíšťové encefalitidě, které přenáší hmyz sající krev, doporučují repelenty. Rodiče přitom takové náramky dávají například dětem s sebou na tábory.

Zemědělci budou moci klást granule nebo kapsle proti škůdcům pomocí dronů, nejvýše však z pětimetrové výšky nad pozemkem. Umožní jim to novela zákona o rostlinolékařské péči, která vstoupí v účinnost k 1. červenci. Leteckou aplikaci přípravků nyní zákon až na výjimky zakazuje. Novela zavádí také označování rostlinolékařských přípravků pomocí čárových kódů, což má bránit jejich falzifikaci.