Dnes začíná příjem žádostí do další etapy dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Na ekologická opatření má být do roku 2030 k dispozici nejméně 39 miliard korun z národních i evropských zdrojů. Podobu této části představili zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP) v létě. Fond přijímá žádosti přes web https://novazelenausporam.cz/.

Příjem žádostí do další etapy ekologického dotačního programu Nová zelená úsporám začne 12. října. Nová etapa naváže na dosavadní program, do roku 2030 je v ní nejméně 39 miliard korun z národních i unijních peněz.

Obyvatelé Barcelony dávají kupované balené vodě před kohoutkovou docela velkou přednost. V roce 2006 byla balená voda primárním zdrojem pitné vody pro 50 % obyvatel, v roce 2016 se zvýšila na 60 %, a to i přes zlepšení kvality veřejných zdrojů pitné vody. S balenou vodou je ale spojena i environmentální zátěž, kterou se pokusila vyčíslit nová studie barcelonského Institutu pro globální zdraví.

Další etapa Nové zelené úsporám (NZÚ) podpoří renovaci a výstavbu bytových domů i mimo Prahu. Nově také zahrne dotační program Dešťovka zaměřený na podporu využití dešťové vody. Žadatelé, kteří v žádosti zkombinují více různých opatření, například zateplení a výměnu kotle, získají bonus. Příjem žádostí do nové etapy začne v říjnu, plynule naváže na dosavadní program, uvedli dnes v Praze zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Zdroje programu do roku 2030 budou nejméně 39 miliard korun. NZÚ cílí na podporu energeticky úsporných renovací a staveb domů, podporu fotovoltaiky a další ekologická opatření.

Až 20 000 lidí chce podle odhadů půjčovny lodí Ingetour v prvním červencovém týdnu splout řeku Vltavu především v úseku mezi Vyšším Brodem a Českým Krumlovem. Největší půjčovna lodí na řece vyzývá turisty, aby se na řeku vydali i v jiném termínu a předešli tak zácpám, které mohou na Vltavě vznikat. První červencový týden bývá kvůli státním svátkům tradičně nejvíc atraktivní z celého léta, informoval majitel Ingetour Pavel Kolouch.

Vsetínské výrobní družstvo Irisa, které je tradičním výrobcem skleněných vánočních ozdob, připravilo společně s rybáři benefiční projekt Ryba pro Bečvu. Cílem je podpořit oživení řeky Bečvy, která byla loni v září postižena ekologickou katastrofou. Lidé si mohou koupit duhovou nebo zelenou ozdobu v podobě ryby, výtěžek z prodeje jde rybářům. "První rybky pro akci Ryba pro Bečvu jsme začali vyrábět v závěru dubna a 14. května jsme spustili prodej na našem e-shopu," řekl ČTK obchodní zástupce Irisy Libor David.

V české legislativě je třeba připravit detailní parametry užitkové vody, na základě kterých bude zajištěna zdravotní nezávadnost. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Podle něj již pomohlo zavedení definice užitkové vody do zákona o ochraně veřejného zdraví. Jak uvedl, detailní parametry by mělo připravit ministerstvo zdravotnictví. Užitkovou vodou se označuje dešťová voda nebo takzvaná šedá vody z umyvadel a sprch pro splachování, praní, závlahu nebo umývání vozidel.

Lidé v Novém Boru na Českolipsku mohou až do poloviny června žádat o dotace na malé čistírny odpadních vod. V městském fondu je na ně letos půl milionu korun. ČTK to řekl starosta Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj). Program otevřela radnice už loni, připraveny v něm byly dva miliony korun. Kvůli úsporným opatřením v souvislosti s očekávaným propadem příjmů v důsledku koronaviru ho ale město muselo zrušit, i když zájem byl velký.

Na Valašsku vznikla nová aktivita, která podporuje trávení volného času v přírodě. Projekt nazvaný Rokling mapuje rokle v přírodě. Vznikl web a skupina na facebooku, kde je možné sdílet tipy a zážitky s ostatními. Zatím je zmapováno 12 roklí na Valašsku, ale platforma je otevřená a zájemci do ní mohou snadno přidávat další, sdělil ČTK autor projektu Petr Hurta.

Domácnosti žijící v rodinných domech se většinou snaží zachycovat dešťovou vodu, používají na to nejčastěji sudy nebo jiné nadzemní nádrže. Pouze devět procent Čechů si na svém pozemku postavilo nádrž pod zemí, většinou se to týká novostaveb. Vyplývá to z průzkumu univerzity J.E. Purkyně ve spolupráci s agenturou STEM a ČVUT. Univerzita provedla průzkumy dva, jeden se uskutečnil v roce 2017, druhý loni.