O tom, zda mají cyklisté právo jezdit v lese, se již delší dobu vedou spory. Podle současně platného lesního zákona jsou cesty a pěšiny cyklistům přístupné, nesmí se jezdit pouze lesním porostem, tedy mimo cesty a vyznačené trasy. Problematice přístupu cyklistů do lesů se Ekolist již věnoval například v článku Cyklisté, z lesa ven!.

Baleárské ostrovy chtějí zastavit veškerou výstavbu v nejcitlivějších oblastech pobřeží a v okolí svých hlavních měst, napsal deník Guardian. Od šedesátých let minulého století, kdy do Španělska dorazil turismus, jsou tyto oblasti poškozovány výstavbou. Toto nařízení má vejít v platnost okamžitě kvůli snaze zachránit část nejkrásnějšího pobřeží ostrovů Ibiza, Mallorca a Menorca.

Britský premiér Gordon Brown se zavázal, že jeho země do roku 2050 sníží emise oxidu uhličitého o šedesát procent. Zákon o klimatických změnách dělá z Velké Británie první zemi, kde se jasně definovanému cíli snížení emisí skleníkových plynů dostalo právního rámce, píše internetové zpravodajství BBC.

V polovině září schválila vláda České republiky „Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013“ s výhledem do roku 2016. Ten obsahuje bez ladu a skladu sestavený soupis silnic, dálnic, železničních spojení a dalších dopravních staveb, které by v ČR měly vyrůst. Nelíbí se to řadě nevládních organizací, odborníkům i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Vláda totiž ve svém prohlášení slíbila, že dopravní stavby bude posuzovat podle jejich potřebnosti a dopadů na životní prostředí. To však není jediný rozpor harmonogramu s vládním prohlášením.

"Normální příroda je velmi dynamická a spousta zvířat funguje tak, že stopuje okamžité děje, které se v ní odehrávají. Naše ochrana přírody je naproti tomu statická - my si vymyslíme nějaké stanoviště a v takovém stavu ho chceme udržet. Velmi častým jevem pak je, že máme chráněné území, ale populace, kvůli které jsme území začali chránit, žije těsně vedle nebo na jeho hranici," říká v rozhovoru Martin Konvička z Entomologického ústavu AV ČR, který se podrobně věnuje motýlům České republiky. Nemluví přitom jen o nich, ale vůbec o problémech české ochrany přírody. A nebojí se formulovat jasně: "Řeknu to ještě jednou a naprosto vážně: agronvironmentální a lesoenvironmentální dotace jsou skandální průšvih, který povede k padání hlav. Ony totiž dávají striktní pravidla, co má který farmář nebo zemědělský nebo lesnický podnik kdy udělat. Tato pravidla ale platí pro celou střední Evropu, což je pravý opak toho, co příroda potřebuje - ona nepotřebuje zestejnit, ale zrůznit!"

Minulý týden Evropská komise schválila národní alokační plány Bulharska a Rumunska. Poslední státy zapojené do evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) tak vědí, jak jsou rozdané karty. V příštích pěti letech by Evropa měla vypustit o desetinu méně emisí než v předchozím období (2005-2007).

Geneticky modifikované (GM) plodiny nemusí být nebezpečné tím, že se jejich geny rozšíří do volné přírody. Podle Vladimíra Vondrejse z Přírodovědecké fakulty UK je totiž možné naprogramovat rostliny tak, aby jejich semena a pyl neobsahovaly geneticky upravenou informaci. Prohlásil to na konferenci „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, pořádané Senátem a Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ).

Klimatické změny, obrovský počet vymírajících druhů živočichů i rostlin a otázka, jak nakrmit stále přibývající počet obyvatel planety Země. To jsou podle OSN problémy, které dosud svět dostatečně neřešil. Vyplývá to ze zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) nazvané Global Environment Outlook: Environment for Development (GEO-4). Od roku 1995 je to čtvrtá zpráva o stavu životního prostředí planety.

Největší množství škodlivých látek v České republice vypouštějí do životního prostředí chemické továrny, hutě a elektrárny. Vyplývá to z analýzy Integrovaného registru znečištění za rok 2006, kterou sestavuje sdružení Arnika.

Výbor udělující Nobelovy ceny dnes oznámil, že letošními laureáty ceny za mír se rovným dílem stali vědci Mezivládního panelu OSN pro klimatické změny (IPCC) a Al Gore, bývalý americký viceprezident a hlavní hrdina filmu a knihy An Inconvenient Truth (v ČR jako Nepříjemná pravda). Podle výboru bylo hlavním důvodem jejich úsilí o vytvoření (build up) a rozšiřování (disseminate) hlubších znalostí o klimatických změnách způsobených lidstvem a položení základů pro opatření, která jsou potřeba k maření ("counteract") těchto změn.