Stavebnictví spotřebovává ohromné množství surovin a energie. Zároveň ale produkuje i odpad, a to nejen když stavba doslouží a bourá se nebo když se přestavuje. Odpad často vzniká, i když se něco teprve staví. Obrovské množství zeminy nebo hornin se přesouvá například při ražbě tunelů, zářezů pro komunikace, hloubení podzemních garáží nebo podzemních pater budov. Část se dá znovu využít hned v místě stavby na úpravy terénu, část ale musí pryč. Co se vlastně s přebytečnou zeminou a stavební sutí děje?

"Řeky, potoky a další biotopy samozřejmě protínají politické hranice a není nikdo, kdo by mluvil za řeku, za prérii, za les," říká v rozhovoru Gerald Adelmann, výkonný ředitel chicagské organizace Openlands. Hovoří nejen o svých zkušenostech z USA, ale i z Číny, kde se podílí na vzniku nového národního parku: "To hlavní, co dnes Číňany zajímá, je obrovská výstavba, rozrůstání měst, masivní, naprosto neudržitelný rozvoj."

Obtěžování hlukem je problém moderního života, který doléhá především na obyvatele velkých měst, ale i ty, kteří žijí v blízkosti velkých dopravních komunikací. Právě trvalá zátěž hlukem může lidem způsobit řadu zdravotních, ale i sociálních problémů. Česká legislativa nabízí několik možností, jak se mohou občané proti přílišné hlučnosti bránit, jedním z nově prosazovaných způsobů je takzvaná sousedská žaloba.

Sdružení Arnika vybralo šest výrobků, které jsou určeny pro děti, a nechalo u nich zjistit přítomnost ftalátů. Ve třech výrobcích byly tyto rizikové látky potvrzeny.

Na zasněžených vrcholcích norských hor, v čistém arktickém vzduchu, dokážou vědci z výzkumné stanice přesně určit cestu chemických látek z ruských továren, pesticidů z Izraele, anebo popílku z čínských uhelných elektráren.

Individuální automobilová doprava silně zatěžuje životní prostředí a zejména ve městech představuje velký problém. Hromadná doprava naproti tomu dokáže rychle přepravit velké množství lidí, brzdí ji ale nedostatek investic i zastaralý vozový park. Zlepšit konkurenceschopnost veřejné dopravy měl nový zákon o veřejné dopravě. Jeho příprava se ale prodlužuje, takže zákon bude na příjezdu do české legislativy opožděn zřejmě o celý rok.

Čas od času rozčeří hladinu mediálních vod dlouholetý spor o to, kde všude mají cyklisté právo jezdit. S rozšířením a rostoucí oblibou terénních kol se cyklisté dostanou téměř všude a na mnoha místech z nejrůznějších důvodů leckomu vadí. Další epizodu sporu odstartovala letos v létě novela slovenského lesního zákona, která od 1. září značně omezila pohyb cyklistů a jezdců na koních po lesních cestách. Podobné restriktivní opatření přitom není v nejbližších letech vyloučeno ani v České republice.

Letos již potřetí patří měsíc září propagaci biopotravin. Ty se v posledních letech na českém trhu velmi rychle rozšířily a objem prodeje narůstá o desítky procent každý rok. Zájem je navíc tak velký, že ho nestačí pokrýt čeští výrobci a tak se biopotraviny stále zhruba z padesáti procent dovážejí ze zahraničí.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) se včera na jednání vlády pokusil prosadit novelu vodního zákona, která by umožnila zabírání soukromého majetku pro výstavbu veřejně prospěšných prací na ochranu před povodněmi. Stavět by se mohlo ještě dřív, než by vlastník pozemku dostal náhradu. Spolupředkladatel návrhu, ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ), takový způsob vyvlastnění odmítá, protože nezaručuje dostatečnou právní ochranu vlastníka. Myšlenkám na vyvlastňování se ale nebrání ani jeho ministerstvo. Vláda včera projednávání novely na dva měsíce přerušila.

Vládní plán, který má z Německa udělat světovou jedničku v boji s globálním oteplováním, musí ještě získat podporu od zdráhajícího se ministra financí. Třicetibodový dokument apelující na domácnosti a průmysl, aby změnily spotřební zvyklosti, může vstoupit v platnost až pod příští vládou. Ta má být zvolena na konci roku 2009, napsala agentura Reuters.