Průměrná denní spotřeba pitné vody na osobu byla i loni v domácnostech ve Zlínském kraji ve srovnání s ostatními kraji v České republice nejnižší. Činila 77,2 litru, meziročně o 3,7 litru méně. Nejvyšší spotřebu 111,2 litru vody na osobu a den měly loni domácnosti v Praze, celostátní průměr byl 89,4 litru. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejnižší spotřebu vody mají domácnosti ve Zlínském kraji dlouhodobě.

Pražské domácnosti loni průměrně spotřebovaly 111,2 litru pitné vody na osobu denně. Je to zhruba o dva litry méně než v roce 2021, ale stále nejvíc ze všech krajů. Celostátní průměr byl v minulém roce 89,4 litru. Vyplývá to z údajů, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejmenší průměrnou denní spotřebu pitné vody mají dlouhodobě domácnosti ve Zlínském kraji, loni to bylo 77,2 litru.

Mnoho Evropanů znepokojuje klimatická krize, a rádi by proto podnikli kroky k jejímu řešení a podpořili příslušnou vládní politiku. Jejich ochota je ale velká jen v případech, kdy kvůli opatřením nemusí příliš měnit svůj život. Naopak velké změny, které mohou mít významnější dopad na jejich životní styl, jsou u Evropanů spíše nepopulární. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov ze sedmi evropských zemí, o němž informoval list The Guardian.

Hygienické požadavky loni nesplňovalo 93 procent vzorků ze studní v Praze. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) proto doporučují jejich pravidelnou kontrolu, informoval ČTK mluvčí PVK Tomáš Mrázek. V roce 2021 nevyhovělo 95 procent vzorků testované vody ze studní, meziročně tedy loni podíl klesl.

Nízkopříjmové domácnosti budou moci od května žádat o dotaci na instalaci solárních systémů pro ohřev vody v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light, oznámili ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na dotace budou mít stejně jako v první fázi programu NZÚ Light nárok senioři, lidé ve třetím stupni invalidity nebo lidé pobírající příspěvek na bydlení.

V Česku podle vedoucího ekocentra Chaloupky Martina Kříže chybí výuka toho, jak se chovat v případě nenadálých krizí včetně výpadku dodávek elektřiny neboli blackoutu. I proto se jí bude věnovat letošní Regionální velká výměna zkušeností, která se uskuteční o nadcházejícím víkendu v ekocentru Chaloupky v Kněžicích na Jihlavsku. Je určená především pedagogům volného času včetně skautských vedoucích.

Povodí Ohře varuje před vstupem na zamrzlou plochu Velkého otvického rybníka vedle Kamencového jezera v Chomutově. Umělá vodní plocha se napouští a vznikající led stoupající hladina narušuje. Lidé by neměli vcházet ani na jiné zamrzlé nádrže, uvedl Martin Cidlinský z Povodí Ohře.

Kvůli současnému růstu cen energií s nimi šetří tři čtvrtiny Čechů. Většinou omezují spotřebu vody a tepla nebo dobu svícení. Zhruba třetina lidí pak plánuje větší investice do úsporných opatření, jako jsou stavební úpravy či instalace fotovoltaických panelů. Vyplynulo to průzkumu, o jehož výsledcích informoval ČTK Svaz moderní energetiky. Podle něj je pro většinu společnosti současná krize zároveň příležitostí k proměně české energetiky k větší soběstačnosti.

Zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů. Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní. Ideální výše zálohy by byla ve výši čtyři koruny na lahve i plechovky, ukázal průzkum, kterého se v září zúčastnilo 1016 respondentů starších 18 let.

Na podporu vodního hospodářství minulý rok směřovalo 12,84 miliardy Kč z národních i nadnárodních dotačních programů. Meziročně je to o 9,7 procenta více, v roce 2020 to bylo 11,7 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poskytlo 57 procent částky a celkem proinvestovalo 7,33 miliardy Kč. Ministerstvo zemědělství (MZe) se na financování podílelo ze 36 procent a poskytlo 4,6 miliardy Kč. Sedm procent peněz bylo z programů ministerstva dopravy, celkem 890 milionů. Financoval se například rozvoj vodovodní sítě, protipovodňová opatření nebo údržba vodních cest. Vyplývá to ze zprávy o stavu vodního hospodářství, takzvané Modré zprávy, kterou v září projednala vláda.