Nález nadlimitního množství nepovolené látky neznamená, že zemědělský produkt je jedovatý. Jde o nesplnění hygienických, nikoliv toxikologických limitů, proto nesmí takové zboží na trh. ČTK to řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup k nálezu zbytku zakázaného pesticidu v jedné ze zásilek obilí z Ukrajiny na Slovensku, které poté jeho dovoz i zpracování zakázalo. Podle děkana může být produkce z Ukrajiny kvůli méně přísné legislativě na používání pesticidů více riziková, neznamená to ale, že veškerá tamní produkce je nekvalitní nebo nebezpečná.

Monitorování kvality ovzduší v Brně ukázalo zlepšující se trend. Z výsledků projektu Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity vyplynulo, že koncentrace látek jako benzo(a)pyren, oxid dusnatý nebo oxid uhelnatý dlouhodobě klesá, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Látka chlorpyrifos, kterou slovenská potravinářská inspekce objevila v zásilce obilí z Ukrajiny, se v EU zakázala teprve v roce 2020. Na dotaz ČTK to odpověděl zemědělský expert ekologického Hnutí Duha Aleš Miklík. Upozornil na to, že proces omezování používání nebezpečných pesticidů je pomalý. V potravinách ze zemí mimo EU se sice objevuje více zbytků pesticidů než v produkci z unie, rozdíl ale není tak výrazný. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) chlorpyrifos v letech před zákazem používání nacházela například v jablkách z Polska.

Brněnské středisko ekologické výchovy Lipka chystá zábavní a zároveň osvětový program k sobotnímu Dni Země, a to s podtitulem Planeta na talíři. V plánu jsou kulinářské workshopy, ochutnávky, divadelní představení nebo bylinkové dílny. Zájemci budou moci ochutnat například žaludovou kávu či objevovat jedlý plevel.

Obchodní řetězce v ČR podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) podporují velké průmyslové producenty potravin. Předseda asociace Jaroslav Šebek uvedl, že obchodníci velmi zřídka odebírají produkci od drobných farmářů, které asociace sdružuje. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza pak ČTK řekl, že mezi obchodníky je po regionálních potravinách velká poptávka, ale u nejmenších dodavatelů je problém s nevyvážeností dodávek a obchody si nemohou dovolit mít prázdné regály. Zemědělci se s obchodníky v poslední době přou o to, kdo může za současné vysoké ceny potravin.

Plocha, na které farmáři pěstují zeleninu, letos klesne o pět procent z loňských více než 11 600 hektarů. Novinářům to sdělila předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. Uvedla, že zemědělci mají problém získat za svou produkci adekvátní cenu. Podle unie to povede k větší závislosti na dovozu ze zahraničí. Letos například u cibule mají pěstitelé zásoby zhruba 2000 tun, do další sklizně na přelomu června a července bude potřeba dovézt asi 40 000 tun. Na nízké výkupní ceny své produkce dlouhodobě upozorňuje také Ovocnářská unie ČR.

Klimatické podmínky v Mariánských Lázních na Chebsku by se letos mohly zařadit mezi přírodní léčivé zdroje. Výsledky posledního měření kvality ovzduší by mělo město obdržet v dubnu. Díky získání statusu klimatických lázní by mělo mít oficiálně všechny léčivé přírodní zdroje, řekl starosta Martin Hurajčík (ANO).

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vypsal tendr na kampaň zaměřenou na podporu biopotravin a ekologického zemědělství. Marketingová a PR kampaň by měla trvat tři roky a fond na ní dá 60 milionů korun. Zájemci mohou podávat přihlášky do 9. března.

V České republice začne od března platit technická norma, která má omezit světelné znečištění, neboli světelný smog. Cílem je snížit dopady na přírodu a zdraví člověka, řekl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Při umístění nových světelných bodů bude stanovena nejen minimální, ale také maximální míra osvětlení, a to jak pro veřejný, tak neveřejný sektor. Míra umělého osvětlení v noci podle Hladíka stoupá ročně téměř o deset procent a aktuálně více než 80 procent světové a více než 99 procent evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.

Když jsou šachisté vystaveni znečištěnému ovzduší, dělají častější a větší chyby. Při mírném nárůstu jemných prachových částic v ovzduší se pravděpodobnost, že budou chybovat, zvyšuje o 2,1 procentního bodu a velikost těchto přehmatů roste o 10,8 procenta. Vyplývá to z analýz kvality odehraných partií, které odborníci provedli pomocí počítačových modelů, napsal list The Guardian.