Státní podnik Lesy České republiky (LČR) nedoporučuje lidem kvůli silné námraze na stromech vstup do lesů. Stromy, zejména vršky jehličnanů a větve listnáčů, se pod tíhou ledu lámou. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v zemi.

Návštěvy parků a dalších městských zelených ploch či komunitní zahradničení mohou u lidí žijících ve městech snížit potřebu užívání léků na úzkosti, nespavost, deprese nebo vysoký krevní tlak a astma. Zjistil to výzkumný tým z Finska, podle kterého lze pozitivní účinky pozorovat už při třech až čtyřech vycházkách za zelení týdně, píše list The Guardian.

Petardy, rachejtle a domácí ohňostroje, které lidé odpalují s příchodem Nového roku, jsou ve větších městech často příčinou extrémního znečištění ovzduší. Maximální koncentrace prachových částic naměřené krátce po půlnoci Nového roku bývají na městských stanicích nejvyššími z celého roku, řekl ČTK vedoucí oddělení kvality ovzduší z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina.

Nadměrný hluk způsobený novoroční zábavní pyrotechnikou představuje utrpení pro zvířata. Nezisková organizace Helppes proto spolu s agenturou WMC Grey letos spustila projekt Psohňostroj, který vybízí k respektu ke zvířatům během silvestrovských oslav.

Ohňostroje vypouštějí do ovzduší řadu vysoce toxických látek, které představují nebezpečí pro člověka i pro životní prostředí. Lidé přitom o této skutečnosti nejsou dostatečně informováni nebo ji podceňují, uvedli vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR). Doporučují proto zábavnou pyrotechniku omezit či zcela zakázat, důležitá je podle nich také osvěta.

Kvalita ovzduší v Česku se pozvolna zlepšuje, u většiny látek se snižuje rozloha území, kde jsou překračovány jejich imisní limity. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP) s odkazem na Zprávu o životním prostředí za rok 2021, kterou projednala vláda. Zároveň ale upozorňuje, že stále přetrvává vysoké množství emisí do ovzduší z vytápění domácností. Na vině je především lokální vytápění tuhými palivy, které zajišťuje více než třetinu tepla pro domácnosti. Problematické je zejména spalování uhlí, ale také materiálů, které nejsou pro vytápění vůbec určeny, uvádí zpráva.

Povodí Ohře varuje před vstupem na zamrzlou plochu Velkého otvického rybníka vedle Kamencového jezera v Chomutově. Umělá vodní plocha se napouští a vznikající led stoupající hladina narušuje. Lidé by neměli vcházet ani na jiné zamrzlé nádrže, uvedl Martin Cidlinský z Povodí Ohře.

Chovatelé by měli v období nízkých teplot věnovat pozornost životním podmínkám hospodářských zvířat i domácích mazlíčků. Státní veterinární správa upozornila na to, že například slepicím mohou omrznout hřebínky. Hlavně menší plemena psů se mohou nachladit a například koním, kteří nejsou zvyklí na pobyt venku, by měli chovatelé dávat ve výbězích deky.

Státní veterinární správa (SVS) zakázala na celém území České republiky venkovní chov drůbeže, opatření bude platit od středy. Důvodem je rostoucí počet ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky. Chovatelům drůbeže s výjimkou holubů a běžců, jako jsou pštrosi, veterináři nařídili umístit chované ptáky do budov. Tam, kde to není možné, je třeba maximálně omezit kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky. ČTK to sdělil mluvčí SVS Petr Vorlíček. Stejné opatření bylo naposledy vyhlášeno loni koncem listopadu.

Obloha zastíněná exhalacemi z všudypřítomných komínů se nejdéle od 19. století stala jedním z poznávacích znamení Londýna, škodlivé látky v ovzduší ovšem zároveň stály za velkým počtem úmrtí. Vrcholem se stal takzvaný velký smog, který britskou metropoli zasáhl mezi 4. a 9. prosincem 1952 a který způsobil smrt až 12.000 obyvatel Londýna. Jeho důsledkem ale byla i změna v přístupu k životnímu prostředí.