Okna, sprchy, vodovodní kohoutky nebo materiály na zateplení domácností budou v zemích Evropské unie nově označeny ekologickým štítkem. Značení by se mělo používat i v kategorii domácí elektrotechniky, píše agentura Reuters.

V Rakousku byla prodávána biomouka s nadlimitních množstvím pesticidů. Pesticidy překročily i normy povolené pro konvenční potraviny, píše server Lidovky.cz.

Čajové zahrady Chamraj v Tamil Nadu vzkvétají díky Nadaci pro Fairtrade (Fairtrade Foundation). Celkově se to ale o čajovém průmyslu na jihu Indie říct nedá, píše server The Guardian.

Dneškem začíná pátý jubilejní ročník akce Měsíc ekologického zemědělstvím a biopotravin. Počet ekologicky hospodařících zemědělců přesáhl dva a půl tisíce a zahrnuje téměř deset procent celkové plochy české zemědělské půdy.

Dle některých zájmových sdružení by zákazníci měli být informováni o množství vody, které se spotřebuje při výrobě potravinářských výrobků a nápojů, píše The Guardian.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) získala certifikát Forest Stewardship Council (FSC) za péčí o krkonošské lesy. „FSC je velmi prestižní ocenění. Ukazuje, že Správa KRNAP o lesy pečuje opravdu příkladně," říká ministr životního prostředí Ladislav Miko, který se slavnostního předání zúčastnil.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedlo v květnu výzkum nakolik se české domácnosti chovají ekologicky šetrně. Chování šetrné k životnímu prostředí deklarují spíše vysokoškolsky vzdělaní lidé a lidé s dobrou životní úrovní – více třídí odpady, nakupují biopotraviny a výrobky šetrné k životnímu prostředí.

V blízké budoucnosti bude při nákupu nových spotřebičů, zejména elektroniky, hrát velkou roli ekologie. Podle studie sdružení Consumer Electronics Association (CEA) se zákazníci budou mnohem více zajímat o dopady výrobků na životní prostředí a také o to, jak byly vyrobeny, píše internetové zpravodajství BBC.

„Zajímalo by mne, zda-li jsou speciální normy na jakost biopotravin. Vím (i když nechápu), že biovýrobky nesmějí obsahovat GMO. Ale co se týká syntetických/přírodních pesticidů, mykotoxinů a dusičnanů, měl jsem za to, že pro biovýrobky platí stejné normy jako pro jiné potraviny. Jak je to doopravdy?“ napsal nám dotaz čtenář Tomáš Moravec. O odpověď jsme požádali Alexandru Kvasničkovou z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Z její odpovědi a doporučených odkazů jsme pak sestavili následující text.

Celý příběh dvou ministerstvem životního prostředí (MŽP) garantovaných ekoznaček Ekologicky šetrný výrobek (EŠV) a Ekologicky šetrná služba (EŠS) se točí v kruhu. Pořádná propagace ekoznaček se nikdy neuskutečnila, protože na ni nebyly peníze. Firmy nemají o ekoznačky zájem, protože spotřebitelé je nevyhledávají. Spotřebitelé ekoznačky nevyhledávají, protože o nich nevědí. Možná by pomohla reklama, ale na tu nejsou peníze.