Josef Sklenář z biofarmy Sasov vyhrál ceny Biopotravina roku už v roce 2004 za biouherák. Včera dostal tuto cenu znovu, za lovečák vyráběný z kanců, tedy prasat, která nebyla kastrována. „Ušetřili jsme zvíře zbytečného drastického zákroku,“ říká farmář.

Německý skandál s dioxiny ve vepřovém mase z velkochovů vede německé spotřebitele k nakupování biomasa. České biofarmy však bojují o přežití – německé biofarmy vykoupily všechno bioobilí, které se používá jako krmivo pro vepře, informoval včera server Lidovky.cz.

Loni úspěšné farmářské trhy jsou s výjimkou těch pod střechou v zimních měsících zavřené a jejich provozovatelé se připravují na novou, letošní sezónu. Kdy se opět otevřou a na co se můžeme těšit? Tyto otázky zodpověděla ve svém článku Michaela Romanová na serveru o lokálním nakupování nalok.cz.

Květiny jsou báječné svou univerzálností. Lze jimi vyjádřit lásku, radost i smutek. Některé organizace ale také poukazují na ekologické a lidskoprávní problémy, které jsou s květinovým průmyslem spojené. Jako vhodnou alternativu doporučují květiny z tzv. fair trade produkce. Na českém trhu se ale jen tak neobjeví. Certifikace je totiž příliš drahá.

Biopotraviny jsou draží než konvenční výrobky, podle průzkumu Pro-bio ligy stojí v průměru dvakrát více než konvenční výrobky. Z výzkumu, který zveřejnilo ministerstvo zemědělství (MZe) je patrné, že cena je velkou překážkou, ale přesto si potraviny kupují dvě pětiny domácností. K čerstvému ovoci a zelenině se lze dostat také díky tzv. biobedýnkám.

Česko má vlastní ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek již šestnáct let. O její správu a propagaci se stará ministerstvem životního prostředí zřízená informační agentura životního prostředí CENIA. V minulém roce se do způsobu, jakým stát (ne)propaguje ekoznačku, obul Jaroslav Bajer z občanské sdružení Galacie. Podle něho je naše ekoznačka nejhorší v Evropě. A přináší otázku, na kterou je dobré hledat odpověď. Nedělala by propagaci ekoznačky lépe nějaká jiná instituce než stát?

Hotel Mosaic House v Praze je podle autorů jeho rekonstrukce ve specifickém slova smyslu „zelený“. Nejedná se o hotel, kde by své hosty nutili jíst biopotraviny a k cestě do šestého patra používat schody. Hotel je ojedinělý nejnovějšími technologiemi, které umožňují úsporu energie a recyklaci „šedé“ vody.

Biozemědělství má v průměru o 30 % vyšší náklady. Otázka ale není, proč jsou biopotraviny tak drahé, ale jak to, že jsou konvenční potraviny tak levné. Dříve nebo později budou prý všichni zemědělci biozemědělci, protože nebude z čeho vyrábět umělá hnojiva a postřiky. Tyto a další myšlenky zazněly 1. září na panelové diskuzi u příležitosti Měsíce biopotravin.

Učinili jste rozhodnutí pomoci sobě a pomoci přírodě a stali jste se vegetariány? Možná, že vůbec nečiníte dobře. Výchozí suroviny pro výrobu tofu, jako je například sója, cizrna a čočka, mohou být pro životní prostředí závadnější než samotná produkce masa, tvrdí závěry studie Cranfieldovy univerzity, píše Sunday Times.

Září je opět měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. Letos je vyhlášen již šestý ročník. U příležitosti mezinárodního roku biodiverzity má motto „Rozmanitost každým kouskem“. Pro zájemce jsou připraveny zajímavé akce, kde mohou sami poznat výrobu biopotravin.