V sobotní MF Dnes vyšel článek o závislosti na zdravé výživě, který se dotkl i kvality biopotravin. Podle článku potraviny v kvalitě bio vykazují více mikroorganismů a také více plísní a parazitů. Proti uvedeným tvrzením se postavili nejen propagátoři biopotravin, ale také státní kontrola zemědělství a Vysoká škola chemicko-technologická.

Nabídky konkurenčních firem jsou podobné a jednou z možností, jak se odlišit, je vydat se ‚zelenou‛ cestou. A zákazníci v ČR na to čím dál víc slyší. Jak vyplynulo ze semináře o firemní ekologii, tuto strategii proto volí stále více firem. Jenže možností, jak být ‚eko‛, je celá řada.

Česká společnost si oblíbila ochranu životního prostředí - třídí odpady, kupuje úsporné zářivky a přemýšlí o změnách klimatu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos Tambor. Lidé dokonce vyjadřují ochotu méně jezdit auty nebo zaplatit víc za ekologičtější výrobek. Jedna jistota zůstává neměnná a to důvěra v bezpečnost jaderné energetiky.

Josef Sklenář z biofarmy Sasov vyhrál ceny Biopotravina roku už v roce 2004 za biouherák. Včera dostal tuto cenu znovu, za lovečák vyráběný z kanců, tedy prasat, která nebyla kastrována. „Ušetřili jsme zvíře zbytečného drastického zákroku,“ říká farmář.

Německý skandál s dioxiny ve vepřovém mase z velkochovů vede německé spotřebitele k nakupování biomasa. České biofarmy však bojují o přežití – německé biofarmy vykoupily všechno bioobilí, které se používá jako krmivo pro vepře, informoval včera server Lidovky.cz.

Loni úspěšné farmářské trhy jsou s výjimkou těch pod střechou v zimních měsících zavřené a jejich provozovatelé se připravují na novou, letošní sezónu. Kdy se opět otevřou a na co se můžeme těšit? Tyto otázky zodpověděla ve svém článku Michaela Romanová na serveru o lokálním nakupování nalok.cz.

Květiny jsou báječné svou univerzálností. Lze jimi vyjádřit lásku, radost i smutek. Některé organizace ale také poukazují na ekologické a lidskoprávní problémy, které jsou s květinovým průmyslem spojené. Jako vhodnou alternativu doporučují květiny z tzv. fair trade produkce. Na českém trhu se ale jen tak neobjeví. Certifikace je totiž příliš drahá.

Biopotraviny jsou draží než konvenční výrobky, podle průzkumu Pro-bio ligy stojí v průměru dvakrát více než konvenční výrobky. Z výzkumu, který zveřejnilo ministerstvo zemědělství (MZe) je patrné, že cena je velkou překážkou, ale přesto si potraviny kupují dvě pětiny domácností. K čerstvému ovoci a zelenině se lze dostat také díky tzv. biobedýnkám.

Česko má vlastní ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek již šestnáct let. O její správu a propagaci se stará ministerstvem životního prostředí zřízená informační agentura životního prostředí CENIA. V minulém roce se do způsobu, jakým stát (ne)propaguje ekoznačku, obul Jaroslav Bajer z občanské sdružení Galacie. Podle něho je naše ekoznačka nejhorší v Evropě. A přináší otázku, na kterou je dobré hledat odpověď. Nedělala by propagaci ekoznačky lépe nějaká jiná instituce než stát?

Hotel Mosaic House v Praze je podle autorů jeho rekonstrukce ve specifickém slova smyslu „zelený“. Nejedná se o hotel, kde by své hosty nutili jíst biopotraviny a k cestě do šestého patra používat schody. Hotel je ojedinělý nejnovějšími technologiemi, které umožňují úsporu energie a recyklaci „šedé“ vody.