Dodržování zákazu používání neekologických kotlů, který platí od počátku září, obce kontrolují hlavně na základě podnětů obyvatel, k plošným kontrolám zatím nepřistoupily. Důvodem je mimo jiné nedostatek úředníků. Obcím chybí také informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Na začátku topné sezony proto chtějí tyto objekty vyhledávat i vizuální kontrolou. V případě, že zjistí porušení předpisů, hodlají věc nejprve řešit napomenutím, až pak případnou pokutou. Sankce za vytápění neekologickým kotlem může dosahovat až 50 000 korun. Vyplynulo to ze zjištění ČTK v krajích.

S výměnou kotlů první a druhé emisní třídy, které je od září zakázáno používat, je často třeba na rodinných domech učinit také drobné stavební úpravy. Náklady na ně se mohou pohybovat zhruba mezi 10 000 až 45 000 korunami. Některé z nich mohou být již zahrnuty v dotaci. ČTK to sdělili zástupci České komory autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě (ČKAIT). S končící možností čerpat dotace na nové kotle realitní portál Bezrealitky zaznamenal propad cen domů ve špatném stavu zhruba o pět až 15 procent.

Celkově se zatím v Česku vyměnilo 194 000 neekologických kotlů, na které přispěly dotační programy ministerstva životního prostředí. Zájemcům o výměnu ministerstvo vyplatilo 21 miliard korun, řekla ČTK jeho mluvčí Veronika Krejčí. Přesná data resortu chybí, avšak pracuje s odhadem 150 000 kotlů, které zbývá vyměnit. Začátkem září začal platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy. V krajních případech při používání starých kotlů hrozí lidem pokuty až 50 000 korun, a to opakovaně.

Obce zatím neplánují plošné kontroly zákazu kotlů první a druhé emisní třídy, provádět je budou podle stavu v lokalitě a na základě shromážděných poznatků. Prioritou podle nich bude informování domácností o možnostech výměny. Porušení zákazu pak chtějí nejprve řešit domluvou a poučením, případná sankce je až nejzazší možností řešení situace. Na dotaz ČTK to uvedl Svaz měst a obcí ČR. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od neděle. Podle odhadů Asociace podniků topenářské techniky je ale v Česku nadále v provozu kolem 150 000 nevyhovujících kotlů.

Navzdory dnes začínajícímu zákazu kotlů první a druhé emisní třídy jich v českých domácnostech je stále přes 150 000. Poptávka po výměnách sice podle výrobců v posledních týdnech razantně vzrostla, drtivá většina objednávek se však do začátku zákazu nestihla vyřídit. Na dotaz ČTK to uvedl prezident prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka.

V úterý 3. září se otevírá příjem žádostí o dotaci na výměnu všech starých kotlů, tedy i těch třetí, čtvrté a páté emisní třídy. Nově bude podpora z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light. Zájemci o ni budou moci žádat u Státního fondu životního prostředí ČR. Do konce srpna mohou lidé čerpat dotace pouze na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy na tuhá paliva, která nejvíce znečišťují ovzduší. Od 1. září bude jejich provoz zcela zakázán. Ministerstvo životního prostředí o tom informovalo v tiskové zprávě.

Zákaz používání nevyhovujících kotlů, který začne platit od září, razantně zvýšil poptávku po řemeslnících a nových tepelných zdrojích. Zájem o služby řemeslníků v souvislosti s instalací vhodných řešení letos zatím meziročně vzrostl až o 248 procent. Vyplývá to z dat on-line tržiště ePoptávka.cz.

Výměny nevyhovujících kotlů v českých domácnostech zatím váznou. V Česku je podle odhadů stále až 150 000 neekologických kotlů, které je nutné do září vyměnit. Podle výrobců sice zájem o výměnu od skončení topné sezony postupně roste, majitelé je však často plánují až na závěr léta. Po letních prázdninách proto očekávají zvýšený nápor. Do konce roku by pak mělo být vyměněno zhruba 60 000 kotlů. ČTK to řekl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Podle průzkumu stále nemá firmu na výměnu poptáno přes polovinu jejich majitelů.

Poslední dva měsíce poměrně výrazně roste příjem žádostí o takzvané kotlíkové dotace, které financují výměnu kotlů první a druhé emisní třídy. Nejvýraznější růst je v Olomouckém a Zlínském kraji. ČTK to řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.