V soutěži Anticena za nejbizarnější obal roku byly uděleny anticeny veřejnosti i odborné poroty. Nechtěného ocenění se tak dočkalo celkem šest nejbizarnějších obalů. Na prvních třech místech ve volbě veřejnosti se objevily banány zabalené v plastu, krájená šťavnatá jablka v pytlíku a žitných chléb balený do plastu po jednotlivých krajících. Odborná porota zvolila také tři nejhorší obaly. Na prvním místě se umístila krájená šťavnatá jablka, na druhém místě skončila taška z kukuřičného škrobu, na třetím místě se umístil doplněk stravy v nadměrném obalu. Informuje o tom pořadatel anticeny organizace Zerowasters.

Více než polovina Čechů nerecykluje alobalové obaly od figurek, které se prodávají hlavně před Vánoci nebo na svátek svatého Mikuláše. Do směsného odpadu je vyhazuje 51 procent lidí, 35 procent je správně vyhazuje do kontejneru na kovy. Zbývající lidé je vyhodí do špatného kontejneru. Vyplývá to z listopadového průzkumu agentury Ipsos pro společnost Nestlé mezi 500 respondenty.

Hradec Králové v těchto dnech spouští třídění odpadu z kuchyní. Společnost Hradecké služby začala po městě rozmisťovat 205 speciálních hnědých popelnic pro uložení zbytků jídel či prošlých potravin. V separaci odpadu z kuchyní radnice vidí další možnost, jak by šlo zvýšit třídění a snížit množství směsného komunálního odpadu.

Reuse centrum v Ostravě během dvou let svého fungování prodalo zhruba 100 000 předmětů, které by jinak skončily v odpadu. Zájem o jeho služby vzrůstá nejen v souvislosti s ekonomickou krizí, ale i s příchodem uprchlíků z Ukrajiny, sdělili zástupci města a městské odpadové společnosti OZO Ostrava, která centrum zaměřené na opětovné použití starších věcí provozuje.

Pokud bychom si pomohli právnickým obratem, pak Město Albrechtice má důvodné podezření, že se s jeho vytříděnými odpady nenakládá tak, jak by se správně mělo. Zdá se, že vytříděné plasty končí na skládce komunálního odpadu. Svozová firma SMOLO se nařčení brání a nabízí vysvětlení, které má svou logiku. Město Albrechtice vysvětlení ale úplně neuklidnilo a věcí se bude zabývat Česká inspekce životního prostředí.

Sněmovna pustila do závěrečného čtení vládní novelu energetického zákona, která má usnadnit výstavbu především malých fotovoltaických zdrojů elektřiny. Vládní návrh má také umožnit ministerstvu financí, aby za mimořádné tržní situace poskytovalo obchodníkům s energiemi úvěry za účelem odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení situace. O úvěru nebo zápůjčce by rozhodovala vláda, podmínky by stanovila nařízením. Sněmovna při závěrečném schvalování novely posoudí i návrh poslance ODS Václava Krále, který zakazuje odpojování budov od centrálního zásobování teplem bez souhlasu dodavatele tepla.

Zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů. Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní. Ideální výše zálohy by byla ve výši čtyři koruny na lahve i plechovky, ukázal průzkum, kterého se v září zúčastnilo 1016 respondentů starších 18 let.

Městská odpadová společnost OZO Ostrava připravila novou aplikaci pro mobilní telefony, která má lidem usnadnit přístup k informacím o odpadovém hospodářství ve městě. Zájemci si ji mohou bezplatně stáhnout na webových stránkách firmy, sdělila ČTK mluvčí společnosti Vladimíra Karasová.

Obyvatelé Kladna nebudou příští rok platit za svoz odpadů, rozhodli včera zastupitelé na prvním jednání nově ustaveného zastupitelstva. Město tak chce ulevit obyvatelům, na které doléhají vysoké ceny energií a další zdražování. Šlo o předvolební slib vítězné Volby pro Kladno (VPK). Její lídr, Milan Volf, se stal popáté kladenským primátorem.

Lidé v Česku vyhazují více potravin, než subjektivně vnímají. Na dnešní konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale uvedli, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd ČR, podle kterého lidé nedokáží správně odhadnout množství potravin, které vyhodí. Podle dat ministerstva zemědělství skončí v ČR ročně v odpadu zhruba 800 000 tun potravin, z toho více než polovinu vyhodí domácnosti.