Zprávy
PR článek
Od 10. srpna můžete na stáncích zakoupit nové číslo časopisu Naše příroda, které se mimo jiné v článku M. Kulfana věnuje kamzíku horskému tatranskému, který se vyvinul jako poddruh ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Setkat se s ním ale můžete i na hřebenu Nízkých Tater, kde byla před 40 lety vysazena náhradní populace. Do světa pavouků vás zavede Ľubor Čačko, prožijete také setkání s rysem a manželé Motyčkovi vám představí houby, které běžný houbař nesbírá. Na výlet vás pozveme do šumavských hvozdů, aniž jsme při přípravě článku tušili, že letošní prázdniny se o nich bude psát na titulních stranách všech novin… 
 Kácení na Ptačím potoce skončilo, pily utichly a blokáda je odvolána. Správa národního parku vyhlásila, že se jí podařilo kůrovce zastavit. Aktivisté tvrdí, že díky nim nebyly pokáceny stovky stromů. O co vlastně v celém sporu jde, jaké jsou důvody pro kácení a jaké argumenty proti? A najde se nějaké pro všechny přijatelné řešení celého sporu? 
 V Uruguayi se začínají využívat naplněné PET lahve ke stavbě vnitřních i obvodových zdí domů. Jedná se o levné a ekologické řešení sociálního bydlení pro rodiny, které nemají střechu nad hlavou, informuje server Ecologiaverde.com. 
 Příjemné teplé počasí a splach fosfátových hnojiv ze zemědělských pozemků do vodních toků daly na mnoha jezerech a vodních kanálech ve Velké Británii vzniknout nehezky vypadajícímu koktejlu zelené barvy, informuje Guardian. 
 Kácení na šumavském Ptačím potoce končí, podle správy národního parku má být pátek posledním dnem, kdy budou v lokalitě úřadovat motorové pily. Aktivisté přeruší blokádu, na místě ale zůstávají . 
 Africký hlodavec chlupáč dlouhosrstý bývá považován za mírně záhadné zvíře – psi a jiní predátoři, kteří na něj ve volné přírodě zaútočí, se mohou otrávit či dokonce uhynout. Jenže nebylo jasné, proč: v zajetí nebyl tento „jedovatý efekt“ pozorován a zvíře nemá žádné žlázy, které by toxiny vylučovaly. 
 Dopravní vize z Číny a budoucnost dopravy v Praze byly hlavní témata odborné debaty. Hovořilo se o veřejné dopravě, automobilismu a dopravě jako takové. 
 Na území arktické tundry se samovolné požáry nevyskytly po deset tisíc let. Nyní je tato nepředvídatelná událost pro severský region opět realitou. Vědci z floridské univerzity přicházejí s varovným zjištěním. Podle výsledků studie uveřejněné i na serveru ScienceDaily mohou ohně spalující nerozloženou vegetaci urychlit proces globálního oteplování.

 Zákroky policie proti aktivistům na Ptačím potoce byly podle účastníků blokády nepřiměřené a některé i ponižující. Proto nevládní organizace Hnutí Duha a Ekologický právní servis vyzývají policejního prezidenta Petra Lessyho, aby odvolal plzeňského krajského ředitele Jaromíra Knížete i velitele zásahu. 
 Březnové japonské tsunami bylo nesmírně ničivé, na tom není nic nového. Avšak vědci s jistým překvapením zjistili, že jeho dopady byly cítit i na místech vzdálených tisíce kilometrů.
Expertům z NASA se podle nově zveřejněné studie podařilo vůbec poprvé zdokumentovat, že energie ničivé vlny dokázala odlomit kus ledového příkrovu Antarktidy zvaného Sulzberger Ice Shelf.

 David Storch pro odborný časopis Vesmír podrobně analyzoval, jaké vztahy a zákonitosti fungují v ideálním lese. Jak sám vysvětluje, je vše v podstatě logické, stačí se zamyslet. 
 Proč zmizeli neandrtálci? A jakou roli v tom hráli lidé? Tyto otázky patří po desítky let k jedné z velkých záhad evoluce druhu Homo sapiens. Nová studie, otištěná v předposledním čísle vědeckého časopisu Science, dochází k závěru, že hlavní příčinou byly prosté počty: lidí, kteří „kolonizovali“ území obývané neandrtálci, bylo nakonec až desetkrát více. A neandrtálci prostě nebyli schopni novým obyvatelům Evropy konkurovat. 
 Jihoamerické Andy představují přirozenou bariéru pro šíření druhů. Ledovce, pouště se slanisky, nehostinné stepi na náhorních plošinách tvoří hráz, která se zdá být nepřekonatelná. A přece – nemálo druhů ptáků se vyskytuje po obou stranách masivního pohoří. Jedním z úspěšných „pokořitelů“ And jsou papoušci patagonští, píše ScienceDaily.

 Podle zjištění nadace New Economics Foundation (NEF) se podařilo rybářským lodím plujícím pod vlajkou EU vyhodit mezi lety 1963–2008 zpět do moře 2,1 milionu tun tresek. Rybáři tak nečinili s nějakým zvláštním potěšením, museli se prostě jen zbavit části úlovků, aby dodrželi limitní kvóty odchytu. Jak píše server Guardian, NEF vyčíslil hodnotu vyhozených ryb na 2,7 miliardy liber.

7.8.2011 06:47 | PRAHA/SANT CUGAT DEL VALLES
( Ecomonitor)
 Latinskoameričtí pěstitelé kávy se obávají klimatických změn, informuje server Climaticocambio.com. V některých z oblastí, odkud pochází nejlepší káva, pěstitelé s obavami sledují nebe a teploměr. V Nikaragui ještě před deseti až dvaceti lety pršelo takřka celý rok, v průměru devět až deset měsíců v roce. Dnes je to pouze šest až sedm měsíců. Na sever od hlavního města Managua existuje sdružení zhruba šesti set malých pěstitelů kávy, kteří se obávají o budoucnost svého odvětví.

 Změna klimatu a její přímé důsledky nemusí vždy nutně působit jen negativně. Alespoň s takovým tvrzením přichází nová studie Baylorovy univerzity v Texasu, která se zaměřila na efekty častějších požárů spojených s vysycháním vegetace a jejich vlivem na ptactvo, píše ScienceDaily.

 O situaci v Národním parku Šumava se včera diskutovalo na půdě Senátu Parlamentu České republiky. Na programu byla Petice zachraňme Šumavu, hovořilo se pak nejen o novém zákoně o Národním parku Šumava, ale také o „ekoteroristech“, vině bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a o škodách, které na Šumavě vznikají. Diskuze byla dlouhá a bohatá, senátoři se v usnesení ve většině přiklonili na stranu vedení parku. 
 Téměř čtyři stovky lidí dnes demonstrovaly před budovou ministerstva životního prostředí za ukončení kácení v šumavských lesích. Za nimi přijelo zhruba padesát obyvatel šumavských obcí, kteří naopak zásah správy národního parku podporují. 
 Utajování, nečistá hra, úplatky a korupce – přesně takové termíny padaly nejednou při hodnocení praktik delegátů jednotlivých zemí, kteří hlasují v Mezinárodní velrybářské komisi (International Whaling Commission, IWC). Těmto praktikám je ale konec, píše server Guardian. 
 „Zelená“ cesta byla ústředním tématem konference Going Green. Odborníci na ní hovořili o konkrétních enviromentálních projektech v hlavní městě Praze, v obchodech, v oblasti výpočetní techniky nebo v hromadné dopravě. 
 Ropný gigant Shell přijal zodpovědnost za dva obrovské úniky ropy, ke kterým došlo v roce 2008. Vyčištění delty řeky Niger a obnovení lesů podél vodních toků vyjde na stovky milionů dolarů, informuje Guardian. 
 Zbavit se velkých predátorů nebyl z dlouhodobého hlediska vůbec dobrý nápad, protože se tím úplně narušilo fungování ekosystémů. Asi tak by se dal jednu větou vyjádřit závěr rozsáhlé rešeršní studie vědců univerzity Santa Cruz v Kalifornii. Vrcholoví konzumenti sladkovodních, mořských i suchozemských ekosystémů tvoří nezbytný a nenahraditelný článek, bez kterého dochází k narušení celé struktury života na zemi, píše ScienceDaily. 
 Spor o rozsah kácení na Šumavě dlouhodobě rozděluje české občany. V současné době jsou podle zjištění Ekolistu "aktivní" dvě petice podporující na Šumavě intenzivnější kácení kůrovcových stromů i v dříve bezzásahových zónách a tři výzvy, které se naopak stavějí proti těžbě v bezzásahových zónách, případně požadují jejich rozšíření. O petici šumavských obcí podporující intenzivnější kácení bude ve čtvrtek jednat Senát. 
 Starostovi litevského Vilniusu Arturasi Zuokasovi došly nervy se špatně parkujícími automobilisty a rozhodl se je upozornit, že pravidla platí pro všechny. Mercedes stojící v pruhu pro cyklisty proto přejel obrněným transportérem. 
 Pokud by se geneticky modifikovaným lososům podařilo uniknout z chovných farem, velmi pravděpodobně by byli schopni úspěšně se rozmnožovat a přenášet své geny mezi původními populacemi v přírodě. Takový je závěr studie kanadských odborníků z Newfoundlandské univerzity, jehož závěry uveřejnil i server ScienceDaily.

 Na hřebenech Krkonoš dnes shořela Petrova bouda. Šlo o první moderní stavbu v Krkonoších, architektonický unikát zapsaný na seznam kulturních památek. V posledních letech bouda chátrala a odborníci vyzývali k její záchraně dřív, než bude zcela zničena. Z boudy, v níž už jednou hořelo před čtrnácti dny, zůstávají jen zdi. Podle předběžných závěrů vyšetřovatele byl požár založen úmyslně. 
 V první srpnový den byli představeni vítězové sedmi kategorií v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR 2011. Je mezi nimi například bytový dům na Roli, domácí stanice na CNG či dům z přírodních materiálů. Vyhlášením vítězů kategorií ale vše nekončí. Vybírá se celkový vítěz, který pak bude ČR reprezentovat na mezinárodním klání. Do rozhodování se může zapojit i veřejnost. 
 Při „zátahu“ v soukromé zoo v thajské provincii Chaiyaphum objevili policisté osm velkých šelem, které nebyly registrovány. Podle serveru TerraDaily, který zprávu agentury AFP v polovině července uveřejnil, se pravděpodobně jednalo o součást promyšleného plánu pašeráků, jak zvířata „legalizovat“ a propašovat přes hranice. 
 Opravdu velmi jednoduše se těžařská společnost Maple Energy vypořádala s únikem ropných látek do řeky Mashira v Amazonii, k němuž došlo 10. července. Na odstranění znečištění najala místní domorodé obyvatele, kteří likvidovali následky škod s pomocí kbelíků, lopat a hadříků. Proti takovému počínání se ohradila nevládní organizace Amazon Watch (AW), která bojuje za práva domorodých etnik v Peru, informuje server Mongabay. 
 Asi 200 obyvatel Šumavy se dnes zúčastnilo pochodu na podporu současného vedení správy parku a kácení v lesích na Ptačím potoce. Svaz šumavských obcí zároveň zveřejnil výzvu politikům, aby na Šumavě skončili s "nebezpečným přírodovědným experimentem". Pokud se nebudou kácet kůrovcové stromy, chtějí prý obce národní park raději zrušit. Naopak několik desítek vědců a osobností veřejného života dnes vyzvalo ministra Chalupu a ředitele parku Stráského, aby kácení na Ptačím potoce okamžitě ukončili. 
|
19.12.2025 | Radomír Dohnal
16.12.2025 | Sdružení vlastníků obecních, soukromých a obecních lesů v ČR
10.12.2025 | Michal Staša
|