Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi, které se nejčastěji vyskytují v Asii, se nevyhýbají ani Evropě, včetně České republiky. Českobudějovičtí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se spolu s polskými kolegy zaměřili na opomíjenou parazitární nemoc sparganózu, která postihuje podkoží, vnitřní orgány, mozek nebo oči člověka.

Je to živočich dlouhověký, nadmíru citlivý na kvalitu svého prostředí a běžný člověk ho jen tak neuvidí. Půvab a elegance savců mu naprosto chybí, protože je to mlž - perlorodka říční. O pozornost si však neříká svým vzhledem, ale pozoruhodným životním příběhem.

Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je čtyřikrát více, než je běžné v ostatních lesích v Česku.

Při úvahách o aktuálních problémech obnovy lesů se pozornost vědců i lesníků obrací k dříve opomíjeným dřevinám, mezi něž dosud patřily i domácí druhy topolů. Používání topolů jako přípravné dřeviny je jednou z možností rychlé obnovy lesního prostředí na rozsáhlých holinách a je v souladu s nezbytností vytvářet lesy prostorově diverzifikované, ekologicky stabilní, s nepřerušeným plněním produkční funkce. Po velkoplošných katastrofách mohou mít prioritu i mimoprodukční funkce lesa. Topoly svým charakterem pionýrských dřevin s rychlým růstem mohou plnit všechny požadavky včetně dočasnosti zakládaných porostů.

Druh, cíleně zavlečený tisíce kilometrů od svého původního areálu, na tropický ostrov. Navíc druh, který je známý svými destruktivními projevy i rychlým rozmnožováním. To přeci nemůže dopadnout dobře. Nebo může?

Člověk si pečlivě střeží své výsadní místo na špici potravního řetězce. V posledních letech jsme ale mohli být svědkem hned několika kontroverzních debat, v kterých botanici, ornitologové a další vědci začali mluvit o vědomí, učení či řeči ve spojitosti se zvířaty nebo rostlinami. Příkladem mohou být studie vedené vědkyní Monikou Gagliano, které předpokládají existenci asociativního učení (viz Pavlovy psi) u rostlin. Jsou tyto vášnivé diskuze oprávněné, nebo dochází ke zmatení jazyků a pojmů, nebo snad člověk bojuje o svou nadvládu nad vším živým?

O prasatech panují některé nelichotivé mýty, zejména stran čistoty, přitom se ale jedná o čistotná a také velmi inteligentní zvířata. Někdo dokonce chová vybraná domácí plemena jako domácí mazlíčky. Od roku 1972 se také slaví Národní den prasat, který připadá na 1. března.

Vampýrovka hlubinná představuje tzv. „živoucí fosilii“. Podobně jako u latimérie podivné byli fosilní zástupci této skupiny popsáni dříve fosilní než živoucí (až v r. 1903). Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře jury a spodní křídy. Poté se však náhle fosilní záznam ztrácí a mezera mezi současností a posledním známým výskytem ve spodní křídě (stupeň apt) představuje neuvěřitelných 120 mil. let.

Globální změna klimatu přináší stále častěji extrémní projevy počasí, jako jsou dlouhodobá sucha nebo přívalové srážky způsobující bleskové povodně. Co se ale při nich děje v ekosystému? A dokáže se ekosystém sám obnovit? Tým vědců z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích zjistil, že během povodně dojde k vypláchnutí téměř veškerých organismů v rybníce, které je následováno překvapivě rychlou obnovou původních společenstev přibližně za 14 dní. Závěry svého výzkumu vědci shrnuli na konci ledna v prestižním vědeckém časopise Nature Microbiology. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

Loni v říjnu se stromy mohly stát součástí infrastruktury měst. Namísto toho se ale staly centrem sporu dvou pohledů na město. Jeden zdůrazňuje nutnost bezpečné organizace inženýrských sítí a druhý potřebnost zeleně pro zdraví a kvalitu života ve městě. Tyto pohledy se střetly nad revizí normy o prostorovém ukládání sítí technické infrastruktury.