https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/chrochtajici-ekologicka-katastrofa-se-v-tropech-nekona.divocaci-tu-odvadi-dobrou-praci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chrochtající ekologická katastrofa se v tropech nekoná. Divočáci tu odvádí dobrou práci

5.3.2021 16:21 | PRAHA (Ekolist.cz)
Prasata pro svá hnízda zplanýrují a vytrhají stovky malých semenáčků dřevin. A to může být dobře.
Prasata pro svá hnízda zplanýrují a vytrhají stovky malých semenáčků dřevin. A to může být dobře.
Druh, cíleně zavlečený tisíce kilometrů od svého původního areálu, na tropický ostrov. Navíc druh, který je známý svými destruktivními projevy i rychlým rozmnožováním. To přeci nemůže dopadnout dobře. Nebo může?
 

Nápad zanechávat na zdánlivě pustých ostrovech výsadek hospodářských zvířat s tím, že se tu sami volně rozmnoží, je s lidstvem už dlouho. Námořníci si takto pohotově vytvářeli „zdroje zásob“ pro případ nouze a zvířectvem zasídlený ostrůvek mohl jednou zachránit i vyhládlé trosečníky. Dokud se tahle kratochvíle omezovala na Středozemní moře nebo pobřeží Afriky, bylo to relativně v pořádku. Až mnohem později se ukázalo, jakou velkou neplechu dokáží v nepůvodním prostředí napáchat třeba králíci, kočky nebo divoká prasata.

Prasata, která se nechovají hezky

Prase divoké (Sus scrofa), zavlečené do nepůvodního prostředí, je dnes obecně považováno za hodně špatnou zprávu pro životní prostředí. Milionové problémy s nimi mají na severu Ameriky i v Austrálii. Nemusí tomu ale tak být vždy. Aktuální studie z malajských tropů překvapuje tím, že hodnotí vliv nepůvodních divočáků na místní flóru (zvláště pak dřeviny) a nešetří přitom pochvalnými slovy.

Hned ze startu se asi hodí připomenout, že v Malajsii (ostatně jako v celé Eurasii) bývala kdysi divoká prasata docela běžným zjevem. Jenže většina dnes zde žijících divočáků úplně nepatří k původním starousedlíkům, ale zvířatům z portugalsko-britského importu. Poté, co byli místní jedinci vyloveni, sem byli přivezeni noví z Evropy. Naštěstí tu navzdory daleké cestě nakonec zapadli do prostředí, které na ně bylo adaptováno. Což jistě zmírnilo škodlivé dopady a je i vysvětlením, proč tu: „Divoká prasata zastávají kritickou roli v údržbě diverzity a vybalancování druhově bohatých společenstev stromů,“ jak říká biolog Matthew Luskin.

Bachyně si staví hnízda. Vážně

Může za to zvyk samic divočáků, bachyní, budovat si před tím než přivedou na svět potomstvo vlastní hnízdo. Ne, nehledejte je ve větvích, ale na zemi. Jedná se navršenou hromadu větví, klacků, vegetace, budovanou většinou na rovnějších a sušších plochách. Nu, a právě tato stavba hnízda je pro druhovou pestrost okolních dřevin zásadní. Prasata totiž pro svůj stavební záměr zplanýrují a vytrhají stovky malých semenáčků dřevin.

„Čímž ale v místě naruší dominanci jednoho druhu, postarají se zredukování semenáčků pod mateční dřevinou,“ vysvětluje Luskin. Při této probírce obvykle padnou ty nejpočetnější a nejčastěji zastoupené druhy dřevin, které jsou v místě nahloučené. Méně pak tato necílená probírka ovlivní druhy řídce zastoupené, vzácné. Výsledkem je, tedy po pár desetiletích, na dřeviny až nezvykle druhově bohatý tropický prales.

„Divočáci tedy nejsou komplikací a zdrojem nepříjemností, ale velmi šikovným druhem, který pomáhá udržet vysokou diverzitu ekosystémů. Jejich negativní efekt na jiné obhospodařované ekosystémy je už dobře znám, ale tady odvádí dobrou práci. Jsou to vlastně takoví lesní zahradníci,“ říká Luskin. A to i přes to, že jim jinde ve světě nemohou zemědělci ani ochránci přírody přijít na jméno.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2021 17:06
Kde kromě žížal už nic nežije, nemají co pokazit (vyhubit).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.3.2021 17:30
Předpokládám, že i naše divoké svině si v lese staví podobná hnízda.
Zajímalo by mne, jak je toto ošetřeno v chovech domácích prasat. U příbuzných na vesnici v době, když ještě chovali vlastní prasata, jim dávali do chlívku podestýlku většinou ze slámy. Slyšela jsem, že ve velkochovech jsou drženy prasnice před i po porodu v malých úzkých klecích, ve kterých se nemohou ani otočit. Ale to snad nemůže být pravda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2021 17:38 Reaguje na Majka Kletečková
To je kvůli snížení ztrát, aby nezalehávaly selata. Prase je líné jak *****, takže mu stačí plocha válendy a vyhřívaná podlaha.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.3.2021 17:40 Reaguje na Majka Kletečková
A s tím hnízdem měšťáček objevil Ameriku. Jak by asi v chladných nocích udržela v teple deset selat, když se jde sama nakrmit?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.3.2021 23:02 Reaguje na Karel Zvářal
To, že si bachyně staví před porodem pelech pro mláďata, určitě nikoho nepřekvapí. V článku šlo o to, že zvířecí druh se špatnou pověstí zavlečený do nepůvodního prostředí může přispívat blahodárně k vyšší biodiverzitě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.3.2021 07:29 Reaguje na Majka Kletečková
Jak nepřekvapí?: "Bachyně si staví hnízda. Vážně!"

To jste nepostřehla, že si ten článek protiřečí?: "...Až mnohem později se ukázalo, jakou velkou neplechu dokáží v nepůvodním prostředí napáchat třeba králíci, kočky nebo divoká prasata." Tím, že ryjí zem a vyhazují semenáčky stromů, aby v nich vzešla jejich další generace, Vás tak fascinuje?-)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.3.2021 14:50 Reaguje na Karel Zvářal
Já beru článek jako zprávu o výjimce potvrzující pravidlo, že divočáci zavlečení do nepůvodního prostředí znamenají takřka stoprocentně fatální ohrožení mnoha místních obratlovců. Zde mohlo hrát roli to, že tam dřív žila místní populace divokých prasat, a tak jsou domorodí živočichové adaptováni i na nové stejně se chovající vetřelce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.3.2021 16:26 Reaguje na Majka Kletečková
Pointa toho prasečího příběhu (či jiného invazního druhu) nespočívá v tom, že na znovu obsazeném území už neškodí, nemá totiž už na čem. Otázka zní jinak: kolik asi domácích druhů nepřežilo tlak původních predátorů během jejich evoluce. Můj názor je takový, že to množství je mnohem větší než malé.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.3.2021 17:59 Reaguje na Karel Zvářal
Můžete prosím uvést nějaké příklady?
(Tedy kromě člověka, který je pro divokou flóru a faunu asi nejnebezpečnější.)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.3.2021 18:22 Reaguje na Majka Kletečková
Ufff! Vy jste si nevšimla toho slovíčka asi? Vy jste nečetla nedávný článek o invazivních hadech, kteří během několika málo dekád zlikvidovali 9 z 11 druhů ještěrek a 2 z 12 (?) druhů ptáků?

O invazivních druzích z posledních století to víme URČITĚ, ta moje úvaha je v TEORETICKÉ rovině, leč s velkou mírou pravděpodobnosti na základě uvedených poznatků. Miliony let dozadu opravdu nevidím, a domnívám se, že ani nikdo z vědců zabývajících se (zoo)archeologií.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.3.2021 22:12 Reaguje na Karel Zvářal
Můžete uvést nějaké příklady toho, že predátoři na svém původním stanovišti vyhubili nějaké endemické druhy?

Reaguji na Vaše „kolik asi domácích druhů nepřežilo tlak PŮVODNÍCH predátorů během jejich evoluce. Můj názor je takový, že to množství je mnohem větší než malé.“
(Ptám se ne proto, že bych s Vaším výrokem nesouhlasila. Ale žádné příklady potvrzující Váš výrok neznám. Kromě člověka.)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.3.2021 04:54 Reaguje na Majka Kletečková
Vzdávám se. Ideální členka HD.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.3.2021 16:21 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji za trpělivost s mým neodbytným dotazováním. Na rozdíl od některých ekolistích diskutérů odpověď „nevím“ považuji za dobrou. Vaše odpověď mne nepřesvědčila o tom, že původní predátoři mohou vyhubit svou kořist, takže si podržím svůj dosavadní názor, že tomu tak být může i nemusí.

Z hlediska toho, jak propaguji pastevecké psy na obranu ovcí ve vlčích oblastech, bych asi byla ideální členkou jejich olomoucké odnože zaměřující se na šelmy. Kupuji online od nich hezká trička s vyobrazením šelem a práce těchto šelmích ochránců si vážím. I přes to, že jsem si od nich dosud nepřečetla žádnou z jejich brožurek; jsem z tohoto pohledu čistý samouk.
Odpovědět
JM

Josef Malinek

12.3.2021 07:32 Reaguje na Majka Kletečková
Dobrý den, zaujala mě vaše propagace pasteveckých psů na ochranu ovcí. Mohl bych se zeptat jaké rasy propagujete a odkud ti psi jsou? Osobně si totiž myslím, že tito psi, kteří by byli schopni ty stáda ochránit v současnosti v ČR nejsou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.3.2021 14:55 Reaguje na Josef Malinek
Sehnat čistokrevné pastevecké psy není problém. A také přibývá chovatelů, kteří už pastevecké psy mají. Problém je v tom, že si je často pořizují lidé, kteří žádná hospodářská zvířata hlídat nepotřebují. Tím nemyslím sekuriťáky, tam to může být opodstatněné.

Přikládám odkazy na některé z mnoha chovatelských stanic v ČR, které mně z Googlu před chvílí vyjely na obrazovce.

https://www.listicka.info/
(kavkazák)

https://www.stredoasijskypes.cz/nase-feny/
(SAO)

http://www.torbohemia.com/index.php/cz/
(tornjak)

https://www.eastbohemia.snajdr.cz/
(Pyrenejský horský pes)

http://www.kangaldog.eu/
(kangal)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.3.2021 15:05 Reaguje na Josef Malinek
Žádnou konkrétní psí rasu nepropaguji. Chovatel musí zvážit své podmínky a potřeby a sám se rozhodnout.

Třeba španělský mastif má pověst klidného pastevce. Pyrenejský horský pes má mírnější povahu než ostrá východní plemena.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.3.2021 09:55 Reaguje na Majka Kletečková
Jen pro datmání doplním, že příště, kromě pasteveckých psů, budete - aspoň předpokládám, doporučovat i divoká prasata, neb napomáhají biodiverzitě.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.3.2021 16:23 Reaguje na Karel Zvářal
To předpokládáte špatně, na to mají divoká prasata příliš špatnou pověst. Mne velmi překvapilo, že v těch malajských tropech zapadli do přírody tak, že na ně zatím tamější odborníci nenadávají. To, že tam přínos kanců převyšuje jejich škodlivé dopady, je přece udivující. V článku postrádám informace, jestli tam mají přirozené predátory, kteří zabraňují přemnožení prasat.
Odpovědět
Hu

Hunter

12.3.2021 11:37 Reaguje na Majka Kletečková
Majko, jen tak mimochodem, kanec je jedinec samčího pohlaví určitého věku prasete domácího :-). Jedinec samčího pohlaví od určitého věku prasete divokého se zove kňour :-). Aspoň tu odbornou terminologii byste se mohla naučit, když už se tak zaujatě chcete vyjadřovat k něčemu :-).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.3.2021 11:47 Reaguje na Hunter
Kanec je i značka piva, a když jsem u kasy, tiše pošeptám prodavačce 8* (hokejista) je kanec-)) Reakce bývá úžasná...
Odpovědět
Hu

Hunter

6.3.2021 01:00 Reaguje na Majka Kletečková
To je proto, aby bachyně nezalehla selata. Selata navíc nemají dostatečně vyvinutou termoregulaci, v chovech se to řeší topnými deskami nebo infrazářičem zezhora. V přírodě si budují hnízda, kde několik prvních dnů bachna selata zahřívá. V případě hodně nepříznivých klimatických podmínek, pokud bachna není schopna selata udžet v teple, tak je to příčinou velkých úhynů a ztráty mohou dosahovat i 70%. Fakt objev Ameriky :-).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.3.2021 23:03 Reaguje na Hunter
A není to týrání zvířat?
Vždyť ta prasnice se nevím kolik dnů nemůže skoro vůbec pohybovat, ani otočit hlavu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.3.2021 07:33 Reaguje na Majka Kletečková
Vaše starosti bych chtěl mít, opravdu! Viděla jste někdy spokojenou bachyni s přisátými selaty? BU je na velkochov vyšlechtěné, mají dostatek potravy, tepla, jen ten stres z predátorů jim tam možná chybí:-(
Odpovědět
Hu

Hunter

8.3.2021 15:22 Reaguje na Majka Kletečková
Není. Porodní kotce slouží k ochraně selat. Nevím, jak jste přišla na to, že prasnice tam nemůže otočit hlavu. Selata se odstavují obvykle po 28 dnech. V přírodě bachna selata odstavuje postupně cca ve věku 3-4 měsíců. Co je, nebo není týrání zvířat stanovuje Zák. 246/1992 Sb., nikoliv smyšlenky nekompetentní Majky sluníčkářky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.3.2021 14:51 Reaguje na Hunter
Děkuji za informace.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.3.2021 07:11 Reaguje na Majka Kletečková
Hnízdo je v krytu většinou že suché trávy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.3.2021 08:24
Prasata se tam asi trefila do volné či pro biotop málo významné niky. Prasata jsou totiž svou potravní skladbou všežravci podobně jako medvědi. Rozdíl je pouze ve stavbě těla, umí lépe než medvědi dobývat potravu ze země, oddenky, kořínky, červy, drohné hlodavce a naopak neumí dosáhnout na potravu, všelijaké plody rostoucí ve výškách nad půl, jeden metr.
Co se týká masožravosti, jsou prasata zkázou pro všechny drobnější živočichy, kteří jim nedokáží utéct, tedy hlavně jejich mláďata. V našich středoevropských biotopech je tato nika významně obsazena lovnou zvěří, zajícem, srnčí, jelení zvěři atd,bažantem, koroptví atd potom všemi ptáky i drobnými ptáčky hnízdicími na zemi nebo v nízkých křovinách, mimo těch žijících v pro prasata obtížně prostupných bažinách a okrajích vodních ploch. Dále pro drobné savce, kteří si staví hnízdo taky v nějakých hustších travinách nebo nižších jemnějších křovinách, což by možná mohli být plchové nebo někteří drobnější predátoři a nakonec živočichové sídlící v méně rozsáhlých mělčích norách, jako třeba divocí králíci nebo myši, myšice a jiní drobní hlodavci.
U nás tedy prasata, pokud se přemnoží, dokáží zdecimovat významnou část našich biotopů.
V malajské džungli tato nika zřejmě není tak významná nebo viv prasat na ni je zatím přehlížen, protože převládá v článku popsaný kladný vliv na onen malajský biotop. Nicméně prasata jsou velmi inteligentní zvířata, pokud se dostatečně namnoží a objeví nějakou zvířenu, savce, ptáky, hmyz, kterou dokáží snadno ulovit, mohou tento druh plošně velmi zdecimovat. Podle mne to asi ukáže až dlouhodobé, po mnoho desítek let trvající soužití prasat v tamějším biotopu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.3.2021 08:47 Reaguje na Radim Polášek
Dal jste si práci, snad to k objasnění problému s tímto živlem pomůže. Žel, i u jednoho nejmenovaného stavu lze pozorovat spokojenost s "novým" druhem, a po ostatních ani velice netouží. Stálý přísun suroviny zajištěn, takže ta dřívější "šepleť" je jaksi zapomenuta:-(
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.3.2021 18:23 Reaguje na Radim Polášek
„Psi k nám oddaně vzhlížejí, kočky se na nás dívají svrchu, ale prasata na nás pohlížejí jako na sobě rovné.“ (prý Winston Churchill)

Prasata, pokud nejsou držena v degradujícím prostředí, lze opravdu považovat za jedny z nejinteligentnějších tvorů. Jejich chování v mnohém připomíná to lidské. Není náhoda, že v Orwellově Farmě zvířat zaujala prasata vedoucí pozici a na konci novely je nejde odlišit od lidí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist