KRNAP ponechává v lesích čtyřikrát více mrtvého dřeva než je běžné

Příklad hodný následování.

Žijeme v ČR... tady jsou následovány spíše ty špatné příklady...

při nastupující kůrovcové kalamitě to jde při aktuálních cenách dřeva nastojato skoro samospádem. smajlík. mám latifundie v krnapu a nějaký ten lébensraum pro brouky taky nechávám.

V 99,9% lesích (nebo monokulturních plantážích) ČR extrémně chybí mrtvé dřevo, ale i doupné stormy a jiné formy neprodukční biomasy, zásadní pro zachování funkčnosti a funkcí lesa.

LČR i MZe dlouhodobě odmítají ponechání dřevní hmoty v lese, protože oni chtějí vydělat teď hned a jakýmkoliv způsobem a mrtvé dřevo je pro ně v jejich očích jen jednou z překážek k prosazování této doktríny... i kdyby si tím vydělali 1kč na hektar, tak raději vytěží a odvezou většinu hmoty z lesa a celý ho rozjezdí harvestory, čímž způsobí další nevratné poškození lesa... prostě léta zakořeněný bezohledný způsob hospodaření....

A nejlepší je, že ti samí teď například vyzývají, aby jsme vedli rozumnou debatu třeba o Soutoku v BR Dolní Morava... ti, kteří bezskrupulózně devastují tuto zem vyzívají k rozumné (ale opravdu jen rozumné) diskusi....

A společnost spí spánkem nezájmu....

Co na to říct? Prostě ČR.... země, požírající sama sebe...

Za císařovny Marie Terezie byl uzákoněn volný sběr hub, lesních
plodin a klestí pro osobní potřebu pro chudinu. Mnohde vlastníci
prodávali lidem i pařezy k dobývání pro otop. Lesy se tak naopak už
300 let čistí od soušek a klestí. Preventivně se bojovalo proti
kůrovci kácením, odkorňováním na místě se spálením kůry s larvami
na větvích z pokácených stromů. Pařezy se kopaly a nebo vypalovaly,
aby nehostily václavku a jiné dřevokazné houby. Autor popisuje možná pralesy, ne hospodářské lesy ze kterých vzešly i naše NP a rezervace.
Ony ty původní pralesy existují v Evropě pouze v Karpatech, ale u nás
ani náhodou. Tato hra na NP a bezzásahové lesy nepůjde udělat ze
současných lesů ani náhodou. Ani tím hromadným zničením smrků
kůrovcem na Šumavě a samovýsevem opět smrku, protože jiné semenné
stromy tam scházejí a nebo se v husté smrčině ze samovýsevu ani
neprosadí. Je věcí vedení NP, jak budou postupovat a jaký očekávají
výsledek. Možná to bude kůrovec, možná václavka a možná požáry,
kterým bude chutnat plno soušek na stojato a haldy klestí na zemi.
No a na holinách suchá tráva, která nejen dobře hoří, ale taky
dusí semenáčky náletů. Dělejte si co chcete, bude to vaše vizitka.

Trochu nechápu vaši poznámku.
Jedná se o lesy NP, snad byste nechtěl aby vypadaly jako běžné hospodářské lesy. 60 m3 na hektar, to rozhodně není prales. Při zásobě 400 m3 na ha je to 15%.

Jinak ten kůrovec docela úspěšně decimuje právě hospodářské lesy, nejvíce SM monokultury.

Pro rozšíření obzorů doporučuji článek, jak postupují v NP Krkonoše:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/se-smrkem-a-kurovcem-na-vecne-casy-a-nikdy-jinak.nebo

Já nejsem lesník, ale myslím, že i v hospodářském lese se doporučuje ponechat část dřevní hmoty na místě, např. větve, nějaké vršky apod. Odvoz dřeva znamená současně odvoz živin a z půdy nemůžete jenom brát, něco by se mělo vracet tak jako na pole vracíme hnůj. Lidé sbírali klestí a kopali pařezy především proto, že potřebovali palivo. Příliš velký odběr hmoty z lesa také na mnoha místech vedl k vyčerpání půdy.

Pro oba pány společně odpovím najednou. Ano to totální
vyčištění lesa od dřevních zbytků byl podobný extrém,
jako je dnes tam ponechávat všechno. To je vhodné pro
pralesy, které tu nejsou a budovat je z dosavadních
lesů je jako z pole udělat květnatou louku pouze tak,
že vyčkám, co tam vítr přinese a co se tam uchytí. Taky
budu muset pole osít směskou lučních bylin a náležitě se
o novou louku starat. Samo se nic nespraví ani v tom lese,
když budu čekat, čím se zalesní sám. Pokud tam chci buky
a jedle, tak je tam musím vysadit a taky je chránit před
okusem. Pokud se spokojím s nálety, tak se buku a jedle
dočkám za 500 let a nebo nikdy, protože nálety nebudou
mít své semenné stromy. Smrkový samovýsev je monokultura
opět a bude kůrovcem postižen taky. Těch pár zalétlých
semenáčů jiných dřevin neobstojí bez lidské pomoci mezi
těmi smrky a budou vítaným zpestřením jídelníčku pro
zbytek zvěře. Bez lidské pomoci se nezmění ani ten les
a to i kdyby se všichni na hlavu stavěli a oháněli se
studiemi teoretiků. Praktik vám ukáže v praxi z čeho je
nálet, pokud je omezené množství semenných stromů v okolí
a jaký bude výsledek. Pokud má být strom "lapačem" CO2,
tak ho nemá smysl nechat zetlít na povrchu půdy, aby to
CO2 zase uvolnil bez možnosti, že bude uložen ve stavbách
a nebo bude náhradou za jiná uhlíková paliva. Naše dříví
necháme v lesích zetlít a dovezeme dříví z pralesů a nebo
budeme na polích produkovat biomasu bez jejího návratu
do vyždímané půdy. Chápete co tím chci říci? Jde o míru
rozumného využití dřevní hmoty a nejít cestou od extrému
k extrému jakým bylo i klučení pařezů a pálení klestu.

On chce někdo ponechávat v lese všechno a dělat z něj prales? Já bych řekl, že to z článku nijak nevyplývá. S tím CO2 taky nemáte úplně pravdu, ve dřevě stromu ležícího v lese vydrží uhlík docela dlouho. Navíc je mrtvé dřevo potravou pro nejrůznější živé organismy, třeba houby nebo hmyz atd., které dělají les lesem, takže tam určitě neleží úplně marně.

Na vaše otázky odpovídám už panu Škrdlovi níže
a vám pouze chci dodat, že ten uhlík se tlením
z hmoty vytrácí do vzduchu a poznáte to podle
výhřevnosti suchého zdravého dřeva a nebo
zetlelého kmene. Do půdy se z toho ležícího
kmene nemá jak dostat, to by musel zuhelnatět
pod zemí bez přístupu vzduchu, aby se neuvolnil
do vzduchu. Pokud by byl alespoň plytce zapraven
do půdy, tak bude využit k růstu nových stromů, ale na povrchu bude novými stromy využit pouze zlomek.

Máte trochu naivní představy o rozkladu. Já bych řekl, že asi tak větší polovina hmoty se sice rozloží za vzniku CO2, který opravdu uniká do vzduchu, ale do půdy se z ležícího kmene určitě něco dostane, žádný organický materiál se nerozloží úplně beze zbytku. A k růstu nových stromů bezpochyby využit bude, rozložené dřevo se stane součástí vrstvy opadu a do ní prorůstají mykorhizní houby propojené s kořeny, které pomáhají čerpat živiny kořenům stromů. Kde myslíte, že berou živiny stromy v pralese?

Mimochodem ani ten uhlík, ze kterého vzniká CO2 se při rozkladu neztratí úplně zbytečně, do atmosféry uniká až poté, co nakrmil různé lesní organismy, především např. houby. Obava z produkce CO2 živými organismy mi připadá trochu nemístná, podle této logiky by bylo nejlepší postříkat všechno zelené glyfosátem a vůbec všechno živé vyhubit, aby to náhodou nevytvořilo CO2.

Proboha do čeho mne chcete vmanipulovat?
To jsem jako zastánce glyfosátu a tvrdím,
že živé organismy produkují CO2? Ano
ony ho produkují při svém rozkladu, ale
předtím ho do sebe uložily a je otázkou
jak dlouho ho v sobě udrží. Dříví
ve stavbách i stovky let. Dříví v bažinách tisíce, dříví na povrchu půdy
pár let a dříví v kamnech minuty. O to
tu jde, že pokud někdo propaguje oddálení toho uvolnění z dřevní hmoty, tak při
nemožnosti ho uložit do bažin vychází
nejlépe stavby a následuje byť rychlé
uvolnění spálením, ale nahrazuje uhlí.
Nejhůř vychází to tlení, protože je
sice taky recyklací do nové dřevní
hmoty, ale ve zlomku procent. Většina
se uvolní do ovzduší. Ekologisti na
jedné straně bojují proti volnému
tlení organické hmoty a cpou ji do
bioplynovek, ale na druhé straně by
nejraději nechali všechny stromy
zetlít v lese bez jejich využití.
Já už se ale tomu opravdu nedivím,
protože se tak chovají vůči celé
přírodě. Pole připravují o humus,
který by chtěli navyšovat v lesích
a přitom hlavní funcí lesa vždy bylo
to, že humus vytvářel a splachy z lesa
zúrodňoval půdu v povodí řek. Na živiny
bohatý les roste bez lidského zásahu
o překot a řídké dřevo nemá pevnost
odolat větru a sněhu. Na chudé půdě
rostou stromy pomaleji, ale jsou o to
více pevné a odolnější větru a sněhu.
Pokud tomu nerozumíte, tak si zkuste
v květináčích dát do jednoho jalovinu
a do druhého vyhnojenou půdu. Zasejte
tam třeba pšenici a uvidíte ten rozdíl. Rychle rostoucí hustý porost povalí
i průvan na parapetu okna. Ten druhý
bude sice bledý, ale průvan s ním nehne. Prales je na tom podobně. Roste bujně a rychle, ale jeho stabilita není nic moc
a tak padá tu špička, tu celý strom, tu je celý napaden houbou a nebo hmyzem.
Přemíra humusu(hnoje) je často na škodu
a to ví každý, kdo pracuje s půdou.
Samozřejmě opačný extrém je taky zlý.

Já myslím, že doba rozkladu dřeva bude spíš desítky let než roky a určitě se nerozloží beze zbytku, část dřeva se stane součástí humusu a bude to víc než zlomek procenta. Ani hromada kompostu se nikdy nerozloží tak, že by úplně zmizela. Takže návrat CO2 do atmosféry bude o dost pomalejší, než tvrdíte. Navíc je dřevo jenom jedním z několika zásobníků uhlíku v lese, možná větší význam má uhlík v půdě a ten pochází spíše z kořenů a rhizosféry. Z tohoto pohledu bych si nebyl tak jistý, že je mrtvé dřevo v lese takové neštěstí. Pokud jde o tu pšenici, v jalové půdě sice nepolehne, ale často proto, že v ní taky příliš neroste. A jestli se dá prales přehnojit mrtvým dřevem, to nevím, ale nejspíš to nevíte ani vy.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/se-smrkem-a-kurovcem-na-vecne-casy-a-nikdy-jinak.nebo

Ten odkaz jste asi nečetl.
V KRNAPu totiž nejdou cestou ponechání samovývoje, ale cestou usměrňování přírodních procesů, a to včetně těžby a dosadby požadovaných druhů.
Jinak těch 60 m3 na hektar se zdá moc, ale v NP proč ne?

Četl a taky vím, že se v KRNAPU postupuje jinak,
než na Šumavě. Taky nemám nic proti ponechání
klestu a špiček stromů na místě, ale nezhodnotit
kvalitní kulatinu( je kvalitní, protože kácejí
při napadení a ne až po odumření stromu) je asi
škoda. Kdysi nechával kamarád revírník klest
v lese taky, pouze ho chtěl vyskládat do hrázek
po vrstevnicích a nová výsadba byla pod a nad
hrázkami, které zachycovaly splachy půdy a živin.
Ty hrázky byly pro ty houby a brouky, ale kulatinu
zhodnotil, aby se les vyplácel a nebyl závislý na
dotacích, které kdysi neexistovaly. Takže tady
problém není až takový jako na Šumavě, kterou já
ale kritizuji a považuji to za pokus na přírodě velkého rozsahu, který se měl vyzkoušet někde
v malém a ne na tak velké rozloze, která má vliv
na celé okolí a povodí řek. Tady se to může
vymstít a nedopadnout nejlíp.