https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesnikum-mohou-pri-obnove-lesa-pomoci-drive-opomijene-dreviny.treba-topoly
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesníkům mohou při obnově lesa pomoci dříve opomíjené dřeviny. Třeba topoly

6.3.2021 16:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přirozené zmlazení osiky náletem semen na čerstvé holině.
Přirozené zmlazení osiky náletem semen na čerstvé holině.
Foto | Luďka Čížková / VÚLHM
Při úvahách o aktuálních problémech obnovy lesů se pozornost vědců i lesníků obrací k dříve opomíjeným dřevinám, mezi něž dosud patřily i domácí druhy topolů. Používání topolů jako přípravné dřeviny je jednou z možností rychlé obnovy lesního prostředí na rozsáhlých holinách a je v souladu s nezbytností vytvářet lesy prostorově diverzifikované, ekologicky stabilní, s nepřerušeným plněním produkční funkce. Po velkoplošných katastrofách mohou mít prioritu i mimoprodukční funkce lesa. Topoly svým charakterem pionýrských dřevin s rychlým růstem mohou plnit všechny požadavky včetně dočasnosti zakládaných porostů.
 

Na výzkum topolů se dlouhodobě zaměřují vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, kteří v rámci projektu „Návrh alternativní druhové skladby dřevin pro lesní ekosystémy se sníženou ekologickou stabilitou v důsledku fyziologického sucha“ připravili pro lesníky příručku „Možnosti využití domácích druhů topolů v lesnické praxi“.

Cílem metodiky je představit vlastníkům lesa možnosti využití domácích druhů topolů – topolu osiky, topolu černého, topolu bílého, topolu šedého – v různých pěstebních variantách od zakládání přípravných porostů náhradní dřeviny po zvyšování biodiverzity lesních i nelesních ekosystémů vytvářením porostů a porostních skupin těchto opomíjených dřevin mezi dalšími lesními dřevinami.

V období, kdy je nutné zalesnit rozsáhlé kalamitní holiny, je možné využít všech specifických vlastností topolů jako pionýrské dřeviny, především schopnosti rychle přirůstat na nechráněných exponovaných plochách a produkovat v krátkém čase velký objem dřevní hmoty. V tomto smyslu legislativa nyní umožňuje vlastníkům lesa velmi rozsáhlé použití topolu osiky.

V českém lesním hospodářství byl topol osika považován za plevelnou dřevinu a v kulturách a porostech záměrně likvidován po celá desetiletí. V současné době pod vlivem probíhající kůrovcové kalamity nebývalých rozměrů a z ní vyplývající nutnosti změnit způsob hospodaření v lesích dochází k mírnému obratu v legislativě a lesníkům je doporučeno pracovat s osikou při obnově lesa.

Osika má nezastupitelnou meliorační funkci zejména v porostech jehličnatých dřevin a při obnově lesa na rozsáhlých kalamitních holinách po smrčinách, kde je zlepšení půdních vlastností důležitým faktorem zdárného vývoje následných porostů. Zlepšování fyzikálních a chemických vlastností lesní půdy v časovém horizontu 10–20 let má přímý dopad na půdní úrodnost a pozitivně tak ovlivňuje ekonomiku hmotové produkce cílových dřevin. Spolu se zajišťováním mimoprodukčních funkcí lesa zejména ve velkoplošně narušených územích je ekonomická hodnota významu porostů přípravných dřevin nevyčíslitelná.

Teprve aktuální problémy v lesnictví spojené s hromadným odumíráním dřevin pěstovaných v nižších a středních polohách (např. jasany, olše) působením houbových patogenů vyvolaly potřebu ověřovat možnosti pěstování dosud opomíjených dřevin, k nimž vedle topolu osiky patří i topol bílý, topol šedý a topol černý.

Metodika je první českou publikací, která obsahuje informace a doporučení k pěstování všech druhů topolů, které jsou původními druhy na území České republiky, ale v lesním hospodářství byly vždy opomíjeny.

Výstavek samičího jedince topolu osiky jako zdroj semen pro přirozené zmlazení.
Výstavek samičího jedince topolu osiky jako zdroj semen pro přirozené zmlazení.
Foto | Luďka Čížková / VÚLHM

Postupy uvedené v metodice vědci ověřovali na výzkumných plochách provozního charakteru, v reálných ekonomických poměrech a v přírodně-klimatických podmínkách poznamenaných dlouhotrvajícím suchem.

Doporučené metodické postupy mají vazbu na novelizaci národní legislativy upravující hospodaření v lesích po velkoplošném odlesňování v důsledku kůrovcové kalamity. Metodika obsahuje doporučení úpravy minimálního hektarového počtu sazenic topolu osiky na 2000–2500 ks/ha. Dosavadní minimální počet 4000 ks/ha zbytečně zvyšuje náklady na zalesnění přípravnou dřevinou i na následnou výchovu.

Vyhláška č. 298/2018 Sb. podstatně rozšiřuje možnosti použití topolu osiky jako dřeviny základní přípravné a jako dřeviny meliorační, ale pěstování ostatních druhů topolů stále omezuje na cílový hospodářský soubor 19 (Hospodářství lužních stanovišť), v jehož doporučené druhové skladbě je topol bílý a topol černý. Topol osika je naopak nesprávně doporučován i pro extrémní stanoviště suchá a podmáčená. Pěstební doporučení uvedená v metodice vycházejí z ekologických nároků každého druhu topolu.

V metodice autorky navrhují možnosti pěstování topolu šedého, topolu černého, topolu bílého a jejich uplatnění jako přípravných nebo melioračních dřevin také v CHS 21 (Hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh), 27 (Hospodářství oglejených chudých stanovišť nižších a středních poloh) a 29 (Hospodářství olšových stanovišť na podmáčených půdách). Rovněž doporučují akceptovat topol šedý jako dřevinu druhové skladby porostů.

Změna legislativy ve prospěch přípravných dřevin znamená možnost podporovat jejich přirozené zmlazení, které je ekonomicky výhodnější než umělá obnova lesa, pokud je v dané lokalitě reálné. Pokud reálné není, ale přípravná dřevina je žádoucí, provádí se umělá výsadba sazenic. Metodika přesně specifikuje technologii výsadby a parametry reprodukčního materiálu nezbytné pro úspěšné zalesnění.

Domácí druhy topolů je možné pěstovat v 1. a 2. lesním vegetačním stupni jako dřeviny přípravné, meliorační, popř. cílové. Všechny druhy topolů jsou vhodné pro vytvoření věkové a především vertikální diverzifikace zakládaných porostů.

Metodiku mohou uplatnit při své činnosti vlastníci lesa, kteří se zaměřují na zlepšení hospodaření v lese, zvýšení odolnosti lesních porostů zvýšením druhové diverzity, zefektivnění obnovy rozsáhlých kalamitních holin použitím krátkověké rychle rostoucí dřeviny s vysokou produkcí dřeva. Metodika může sloužit jako odborný podklad pro práci orgánů státní správy, je aplikována např. při tvorbě Oblastních plánů rozvoje lesů.

Na závěr jedna z autorek, Ing. Luďka Čížková, konstatuje: „V metodice jsou navrženy alternativy použití topolů pro řešení aktuálních problémů v lesnictví, které se mohou jevit jako dočasné, ale jejich možnému opakování je nutné předcházet především zvyšováním biodiverzity a stability lesních ekosystémů a důrazem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa. Topoly svým charakterem pionýrských dřevin s rychlým růstem vyhovují požadavku na dočasnost přípravných porostů i na trvalost produkce z pozemků určených k plnění funkce lesa.“


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.3.2021 17:47
Nevím, no. Nestačilo by rok-dva počkat, až se paseka přirozeně zatáhne plevelnými bylinami (ostřicí...), kde přežitelnost sazenic je mnohem mnohem vyšší, než když to napráskají hned po těžbě do rozpálené (černé) hrabanky? Jinak nic proti topolům, ale to stínové garé vytvoří sama příroda, stačí jen nespěchat...
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.3.2021 18:09
Zaujímavé je využitie osikového dreva. Okrem iného sa dá využiť podobne ako smrekové drevo na nosné trámy strechy domu. Podľa ľudí z kopaníc je pevnejšie a menej atakované drevokazným hmyzom a hubami.
Odpovědět
Michal Vašut

Michal Vašut

6.3.2021 22:35
Trochu bizár, že je třeba vytvářet metodiky a vydávat vyhlášky k takové věci. To jsou lesáci tak zabednění a nejsou schopni se dovzdělávat a rozšiřovat si obzory ve svém oboru sami nebo na těch zemědělkách (střední / vysoké školy) neučí postupy na výsadbu lesa?
Tak samo mě dostalo, jaký byl humbuk kolem pána ze Slovenska, který pomáhal s vytvořením tuní na lesních cestách (Velký Javorník) - přitom o tomto pánovi jsem slyšel v souvislosti s tímto již před pár lety.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.3.2021 22:56 Reaguje na Michal Vašut
Zabednění nejsou, ale jedou podle osvědčených způsobů, které se před 20 i více lety učili na lesnické škole.
Pokud si vezmete mamuta LČR, tak se počítá s tím, že revírnící budou pěstovat les tak, jak si to představuje vedení. Nové postupu si můžou zkoušet tak, aby je moc nebylo vidět, nebo si je musí obhájit (někdy to jde, někdy ne).
Odpovědět
Michal Vašut

Michal Vašut

7.3.2021 07:22 Reaguje na Jan Škrdla
Jo tak, takže zabedněný management sledující pouze zisk... Já neříkám, že zisk není u firmy důležitý (taky mají náklady), no zrovna v tomto odvětví, jehož činnost ovlivňuje X dalších, včetně např. povodí, regulace teploty v krajině,... tak tady by měl být zisk až na druhém místě.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

7.3.2021 11:10 Reaguje na Michal Vašut
Jenže ten zisk je hlavním ukazatelem úspěšnosti řídícího pracovníka. Takže buď ho máte ( a jste u vrchnosti oblíbený a máte práci) nebo nemáte a o práci klidně přijdete. Vzpomeňte na film Postřižiny a správce pivovaru :-). Pivo dobré, ale zisk malý....
Odpovědět

Jan Škrdla

6.3.2021 22:49
Pár dotazů pro autory:

1. Do jaké míry lze přípravné dřeviny uplatnit při zakládání biocenter na zemědělské půdě? Předpokládám, že se jedná o méně nákladnou variantu ve srovnání s přímou výsadbou cílových dřevin.
Trochu se obávám, jak to bude s dotacemi v příštím období, kdoví jestli se nebude muset škrkat už v tomto.
Nabízí se mi varianta kombinace přípravných dřevin s příměsí cílových s tím, že se druhové skladba bude upravovat při výchovných výchovných zásazích, popř. i díky přirozenému zmlazení cílových druhů nebo dosadbě.

2. Uvažovali jste o jiných dřevinách, např. vrbách. Na vlčích stanovištích by to mohly být vrby bílé a křehké, na těch ostatních jívy nebo vrby smithovy.
Nezmínil jsem břízu, ale s tou se už mnohde počítá.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

8.3.2021 08:55
Jsou v Polabí stanoviště kde nic jiného nevyroste jen borovice, a občas bříza..., před 100 lety se vysazoval topol pro letecký průmysl... jsou porosty které to pamatují.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist