U příležitosti Světového dne mokřadů se jistě objeví řada příspěvků, zdůrazňujících význam mokřadů pro ochranu druhové rozmanitosti, pro vodní režim a klima. Projekt Školní tůně u Chýnic nedaleko Prahy, realizovaný ve spolupráci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), Montessori základní školy Archa a Nadačního fondu Veolia (NF Veolia), k tomuto všemu přidává ještě ekologickou výchovu. Ne v nějaké teoretické rovině v učebnách, ale přímo v terénu, na konkrétním pozemku, po kolena v bahně.

V posledních letech se zhoršuje zdravotní stav lesů v České republice a dochází k rozpadu převážně monokulturních porostů smrku a borovice. Tento vývoj se dává do souvislosti s probíhající globální klimatickou změnou, která je spojena s vysokými teplotami a nedostatkem srážek ve vegetačním období. V posledním desetiletí byly teplotně mimořádně nadnormálními roky 2014, 2015, 2018 a 2019 a hydrologické sucho trvalo nepřetržitě minimálně od roku 2015 do roku 2019.

Zoologové sledují na Šumavě a v Bavorském lese tři samice vlka pomocí telemetrických obojků. Z dostupných informací a také z událostí posledních týdnů a měsíců je jasné, že se v oblasti za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Aktuálně o sobě vlci nejvíce dávají vědět v oblasti Nové Pece, Frymburku, v okolí Horní Plané a také v oblasti Vojenského výcvikového prostoru Boletice.

Desítka divokých prasat loni dostala v Národním parku Bavorský les obojky s GPS vysílačkami. Jejich sledování má pomoci zjistit, jak zabránit šíření afrického moru prasat.

Ročně může jít o desetitisíce zvířat ročně. Skočí, vlezou či spadnou do nějaké požární nádrže, jímky, betonového koupaliště či jiné umělé nádrže - a už se z nich nikdy nedostanou. Mapování těchto ekologických pastí se už třetím rokem věnují pracovníci ochrany přírody Libereckého kraje ve spolupráci s veřejností. A na šesti nádržích v Libereckém kraji se provedla opatření na ochranu živočichů. A pracuje se na příručce, která by možná řešení pomohla aplikovat kdekoliv jinde.

Dokud jsou svahy hor bílé a na sjezdovkách se to dá pořádně rozpálit, není jediný důvod se bát o globální klima. Zima přeci je, jak má být. Umělé zasněžování už dvacet let vytváří iluzi pohody, která nás i přírodu vychází hodně draze.

Zastoupení smrku ztepilého v lesích ČR v důsledku současné kalamity klesá, přesto velmi pravděpodobně zůstane i nadále jednou z hlavních hospodářských dřevin. Závažným problémem se ale ukazuje skutečnost, že kůrovec zničil řadu kvalitních smrkových porostů určených ke sběru osiva. Hrozí tak riziko, že bude značně obtížné vypěstovat dostatečný počet kvalitních sazenic vhodných pro umělou obnovu.

Od roku 2012 sledujeme samce orla skalního, který byl vypuštěn v rámci našeho projektu „Návrat orla skalního do ČR“. Jde o samce Wabiho, který je jeden z 27 mláďat získaných pro účely tohoto projektu ze Slovenska. Odebíráno bylo vždy mladší mládě, které by jinak zahynulo v rámci vrozeného kainismu, dlužno dodat, že to bylo několikrát na poslední chvíli.

Vombat, klokan, koala, ježura, quoll, pštros emu. A samozřejmě stovky dalších, ne až tak ikonických druhů živočichů, nejrůznějších hadů a ještěrek, ptáků a drobných savců. Právě z nich se měli rekrutovat nejčastější oběti tzv. Černého léta, série drastických požárů australské divočiny tři léta nazpět. Australští badatelé nyní informaci o dopadech požárů na místní faunu přehodnocují.

Zimní odstřely jsou už zavedenou praxí kontroly místní populace vlků ve Švédsku a Norsku. Letos se k nim přidá i Finsko, které již považuje svou vlastní populaci vlků za dostatečně stabilizovanou a spíše přerůstající možnosti stabilní krajiny. Ochránci šelem z celé Evropy se proti tomu bouří.