https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/k-regulaci-pocetnich-stavu-vlka-ve-skandinavii-se-letos-prida-i-finsko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

K regulaci početních stavů vlka ve Skandinávii se letos přidá i Finsko

19.1.2022 06:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
V celé Skandinávii se tedy dají vlci počítat na stovky, žije tu přibližně 430-450 exemplářů. Což vypadá vcelku slušně. Jenže zdaleka ne všichni žijí v párech a produkují mladé. Stabilních vlčích rodin je mnohem méně a citelně do nich každou sezónu zasahují lovci.
V celé Skandinávii se tedy dají vlci počítat na stovky, žije tu přibližně 430-450 exemplářů. Což vypadá vcelku slušně. Jenže zdaleka ne všichni žijí v párech a produkují mladé. Stabilních vlčích rodin je mnohem méně a citelně do nich každou sezónu zasahují lovci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zimní odstřely jsou už zavedenou praxí kontroly místní populace vlků ve Švédsku a Norsku. Letos se k nim přidá i Finsko, které již považuje svou vlastní populaci vlků za dostatečně stabilizovanou a spíše přerůstající možnosti stabilní krajiny. Ochránci šelem z celé Evropy se proti tomu bouří.
 

Švédští lovci už letos téměř dokázali naplnit svou kvótu, a to odstřel 27 vlků. V Norsku je momentálně v běhu plán na odstranění 51 vlků. Obnáší to praktickou likvidaci 60 % jejich stávající populace, prakticky tu budou zachovány jen tři rozmnožující se páry s mláďaty. A v přeshraničním součtu to znamená, že na území Švédska a Norska možná dohromady nezůstane víc než jen 4-6 rozmnožujících se vlčích párů. To Finsko má vlků na svém území více. Předloni se tu nacházelo v přibližně 28-30 smečkách 216-246 vlků, a počty těchto zvířat jsou momentálně na stoletém maximu. A proto je letos v plánu „početní regulace“ přibližně dvaceti zvířat, respektive likvidace 4 smeček. Vlci se přitom ve Finsku odstřelovali naposled před sedmi lety. Záměr, již schválený, pochopitelně jitří emoce. Skandinávské země totiž byly považovány za záruku zachování existence vlků v Evropě.

Vlci na odpis

Situace vykreslovaná jednostranně lovci i ochránci vlků, je ale poněkud složitější, a největší nejasnosti se tu dlouhodobě pojí se dvěma základními informacemi. A to kolik vlků na území konkrétního skandinávského státu žije, a kolik by jich tu správně být mělo. Ve Švédsku se například nachází něco mezi 289-474 vlků. Rozptyl čísel vychází z toho, že meziročně se může početní stav populace navýšit až o 25 %, v závislosti na tom, jaká bude zima a kolik mladých na svět rodiče přivedou. Jen zlomek z těchto zvířat ale žije na území rezervací a v územích, kde jsou setrvale chráněni a kam lovci vůbec nesmí. Ani mimo tyto oblasti pak vlci oficiálně nesmí být loveni, pokud tedy opakovaně nepáchají škody na majetku lidí nebo jejich hospodářských zvířatech. Protože pak se jejich odstřel stává legálním řešením.

V praxi se to ale dost těžko zajišťuje, vymáhá a kontroluje. A tak se s každou zimou populace švédských vlků sníží zhruba o třetinu až čtvrtinu.

Předloni se podle švédských ochránců přírody například „ztratilo ze záběru“ okolo 95 zvířat. Zatoulali se mimo rezervace, dělali někde problémy? Těžko říct. Ani možnost v případě konfliktu legálně ulovit vlka, který páchá škody, však místním úplně nevyhovovala. Proto tu od roku 2010 přistoupili na model pravidelné regulace početních stavů. Každou zimní sezónu je tu nastavená kvóta k odstřelu několika desítek kusů nadpočetných vlků, aby nedošlo k jejich přemnožení. Pro místní lovecká sdružení je prodej licencí k odstřelu vlků zahraničním lovcům vítaným příspěvkem do rozpočtu, vydělává jim v průměru 5,6 milionů dolarů ročně. Letos tak proti sedmadvaceti k odstřelu schváleným kusům vyrazilo okolo 2200 lovců. A pochopitelně, že při takové přesile a nedostatečné koordinaci v terénu snadno dojde i k odstřelům nad rámec dané kvóty. Výsledkem každé lovné sezóny je tak výrazná redukce švédské vlčí populace.

V Norsku to není o moc jiné. Přibližně 5 % rozlohy území je vyhlášeno chráněnou zónou, refugiem, v níž vlci být loveni nesmějí. Pokud se ale dostanou mimo toto území a dostanou se do konfliktu s člověkem a jeho zájmy, státní ochrana už se na ně nevztahuje. Vlků tu žije přibližně 109-114 kusů, přičemž polovina, zhruba 52-56 kusů, nemá své stálé teritorium a toulá se na pomezí švédské hranice. Dost dobře tak mohou být započítáni do švédské populační bilance a vytvářet zdání nějakého regionálního početního nadstavu. Letošní norský odstřel je od zavedené praxe jiný v tom, že přistupuje k regulaci počtu vlků i uvnitř území navržených pro ochranu vlka. Padnout tu má 25 zvířat, protože prý hrozí přemnožení a následná expanze vlků mimo chráněnou zónu, což by se jistě pojilo se škodami na majetku a vedlo ke kompromitaci politiky dobrých vztahů lidí s vlky. Alespoň tak to popisuje Christian Anton Smedshaug, tajemník norského Ministerstva pro klima a životní prostředí.

„Disponujeme habitatem, který by byl schopný bez obtíží ustát přítomnost tisícovky vlků,“ říká Magnus Orrebrant, mluvčí švédské ochranářské neziskovky Svenska Rovdjursföreningen.
„Disponujeme habitatem, který by byl schopný bez obtíží ustát přítomnost tisícovky vlků,“ říká Magnus Orrebrant, mluvčí švédské ochranářské neziskovky Svenska Rovdjursföreningen.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Populace, která si nestojí dobře

V celé Skandinávii se tedy dají vlci počítat na stovky, žije tu přibližně 430-450 exemplářů. Což vypadá vcelku slušně. Jenže zdaleka ne všichni žijí v párech a produkují mladé. Stabilních vlčích rodin je mnohem méně a citelně do nich každou sezónu zasahují lovci. Vlčí populace v Norsku je silně nestabilní a navázaná na Švédsko, kde mohou v důsledku schváleného lovu a konfliktů počty vlků meziročně klidně o třetinu nebo slabší polovinu zakolísat. Určitou záruku přežití vlků ve Švédsku a Norsku ještě představovaly vlčí populace z Finska, které teoreticky mohly dotovat zbytek Skandinávie čerstvými geny. Jenže právě na čtyři smečky, nacházející se ve Finsku poblíž hranic s Norskem a Švédskem, teď primárně cílí letošní lovecká kampaň. Severská populace vlků tedy navenek možná působí početně dobře, ale je ve své podstatě velmi křehká, závislá na provázanosti regionálních populací. Ochránci šelem (nejen ze Skandinávie ale z celé Evropy) tvrdí, že k tomu aby byly severské vlčí populace skutečně stabilní, musely by být nutně početnější.

U soudu nenašli ochránci zastání

„Disponujeme habitatem, který by byl schopný bez obtíží ustát přítomnost tisícovky vlků,“ říká Magnus Orrebrant, mluvčí švédské ochranářské neziskovky Svenska Rovdjursföreningen. „A slíbili jsme Evropské unii, že počty vlků ve Švédsku neklesnou pod 300 kusů. Pokud se ale nezmění národní pravidla, tento slib půjde těžko dodržet.“ Podobně to vidí i Siri Martinsenová z norské organizace ochránců šelem Noah. „Norsko by mohlo být domovem zdravé populace 250-300 vlků. Jenže stávající státní správa jejich populací se naprosto vymkla kontrole.“ Dokladem toho má být i ono silně kontroverzní aktuální povolení k odstřelu uvnitř zón, kde by vlci měli být ze zákona chráněni. Martinsenová hodlá toto rozhodnutí napadnout u evropského soudního dvora, s tím, že v Norsku zřetelně dochází k porušení pravidel Bernské úmluvy (o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť).

A ve Finsku? „Podle biologických modelů bychom měli mít ve Finsku alespoň 500 vlků, abychom zachovali geneticky životaschopnou populaci,“ připouští Sami Niemi, úředník Ministerstva zemědělství a lesnictví, pověřený plánem na správu vlčích populací. „Nicméně současná regulace vlčí populace cílí spíše na to, abychom schváleným odstřelem zvýšili toleranci lidí, kteří s vlky sdílí to samé prostředí.“ Což ale rozporuje například Sami Säynevirta z ochranářské charity Luonto-Liitto. „Argument, že vlci škodí zdejším pastevcům, je na stole už léta. Situace je přitom přesně opačná a pytlačení vlků tu mezitím probíhá bez jakékoliv kontroly. Nikdo z vládních činitelů se přitom nesnaží o vykreslení nezbytné úlohy vlků pro zachování zdravých ekosystémů a jejich ochrany, vše se koncentruje jen na popis škod, které působí.“ Švédští a finští ochránci šelem se obrátili na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr, aby tyto instituce prohlásily letošní odstřel za nelegální. Neúspěšně. Norští ochránci, kteří podali stížnost k výboru Bernské konvence, zatím na vyjádření čekají.

Vlci tak letos budou loveni na území tří skandinávských států.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.1.2022 09:10
Chtělo by to nějakou dlouhodobou statistiku, řekněme za posledních 50 - 70 let, ze které by šlo posoudit, zda současných 430-450 vlků je málo, nebo to představuje ("tradiční") životaschopnou populaci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.1.2022 10:31
Stále se neubráním přirovnání počtu vlků ve Skandinávii a u nás v závislosti na rozloze, přírodních podmínkách a hlavně hustotě osídlení.
V tomto ráji divočiny regulace a tady málo, málo, ještě více! Kdo dělá chybu? Oni po staletí a nebo my za posledních pár let po staleté praxi stejné jako ve Skandinávii a jinde ve světě?
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

19.1.2022 10:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to o aroganci mladych svistu - ochranaru a par starych struktur na uradech.
Odpovědět
DA

DAG

19.1.2022 10:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Taky mě ten nepoměr v množství a rozloze překvapil.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.1.2022 16:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Tam mají celkem rozum.
Tady nyní vládnou zatím zelený fanatici, ne hospodáři !
Odpovědět
Sl

Slovan

19.1.2022 18:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud se člověk podívá na mapu rozšíření vlčí populace např. ve Švédsku, tak zjistí, že je ta populace více méně koncentrovaná ve středu země. Podobně je tomu např. ve Francii, kde je také vlčí populace koncentrovaná do relativně malé části země. Je tedy nutné se na to koukat více do detailu.

Ve Švédsku je letos kvota 27 a ve Finsku 20. Cíl tedy není zlikvidovat nebo radikálně snížit populaci vlků v zemi. Taková čísla podle mě tamní populaci nijak zásadně neohrožují, ale je třeba být i přesto opatrní a případně okamžitě zasáhnout a lov opět zakázat. Podle mě se jedná ze strany obou vlád o určitý ústupek lovcům a v případě Švédů i Norsku, které už považuji za extrém. Je bych nejraději nafackoval, aby se probrali.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.1.2022 19:41 Reaguje na Slovan
Věřím, že i v tom středoevropském a západoevropském prostoru časem zvítězí zdravý rozum. Vlci již přerůstají únosné stavy. No jak je vidět , pro vlkomily je jich pořád málo. Otázkou je, kdy jich bude dost? O žádném čísle jsem od ochranářů zatím neslyšel. No a na to fackování s určitostí také dojde. Jde o to kdo bude tím fackovaným.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.1.2022 16:53 Reaguje na Slovan
Když se podívám, kde je koncentrovaná naše populace vlků
(pohraničí), tak jich máme kolik? Stále málo? Pročpak
je asi Skandinávci nemají i jinde? No protože je tam asi
nechtějí a mají k tomu asi pádné důvody. Chcete je třeba
u Prahy, v Brdech, na Vysočině a na Hané, kde včera u
Prostějova jeden hledal co? Teritorium k životu a nebo
pouze nějakou tu padlinu u cesty k snědku? A to jsem
zvědav, jak je přivítají koně a zubři u Milovic a nebo
na pastvinách se závodními koňmi za stovky tisíc.
Přijít kázat Gorolům do hospody o prospěšnosti
vlka, tak to s těmi fackami vidím jinak, než vy.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

20.1.2022 07:16
Habitat hravě uživí přes 1000 jedinců. Jen zapomínají dodat , že za dramatického přispění jejich farmářů. Pokud by lovili jen divokou , tak ani vzdáleným omylem. To jen ti naši vlčci jsou motivováni a cvičeni lovit především černou zvěř, takže v jídelníčku už dosáhla zastoupení i 0,5%.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.1.2022 09:05 Reaguje na Petr Pekařík
A mohu vidět nějakou studii ze které jste vytáhl těch 0,5%?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.1.2022 22:02 Reaguje na Petr Eliáš
Já sice žádnou takovou studii neznám ale měl bych na Vás jednu otázku. Vyplývá přímo z textu. Pokud z hromady vlků každý rok ubude čtvrtina, za kolik let nebudu mít na hromadě žádného vlka?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.1.2022 10:53 Reaguje na Jarek Schindler
Vaše otázky jsou mi buřt. Rád bych vidět tu studii s 0,5%. ;)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.1.2022 16:26 Reaguje na Petr Eliáš
Tak to se omlouvám, že obtěžuji. Jen vidím inteligentního člověka co by mi mohl odpovědět. Vy raději samozřejmě zůstanete u vašich jednovětných výkřiků. Jak prosté.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.1.2022 07:23 Reaguje na Jarek Schindler
Asi neumíte počítat. Chce si to zopakovat učivo základní školy. ;)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.1.2022 07:47 Reaguje na Petr Eliáš
Ale nepovídejte. To, že jste nyní dvakrát po sobě napsal věty dvě ještě neznamená , že že ta jedna věta o ničem u vás nepřevládá.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.1.2022 08:40 Reaguje na Jarek Schindler
A už jste dohledat těch 0,5%? Ne? Tak další vaše blábolení asi nemá smysl, že?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.1.2022 16:27 Reaguje na Petr Eliáš
Já snad psal něco o 0,5%? Prosím kde? Jediný kdo tady tedy blábolí jste Vy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.1.2022 20:34 Reaguje na Jarek Schindler
Pánové, usnadním vám to. Záleží na lokalitě výzkumu, někde (vysoké polohy) ta černá opravdu chybí, podobně jako v severní Skandinávii. Tam bude leda spárkatá (los, sob), u v horách nás jelen, srnec, kamzík, zajíc. Také velikost vzorku a delta t budou hrát roli. Mně se slovenský profesor na ML smál, že vlk prasata neloví... Ano, je to možné!... když tam žádná nejsou... Jejich rozšíření není plošně konstantní!

Byl jsem v r. 2004 na Vihorlatu, a tam najít kráter byla opravdu rarita. Ten vlk je ani tak nevyloví, jako spíše vytlačí mimo oblast hor. Prase se vyhubit nenechá.

Třeba hraboš u puštíka je v některé sezóně na nule, za rok už je dominatní. Potravní rozbory (výsledky) jsou otázkou výběru místa, času a velikosti vzorku.

To ale nejde nikde vygůglit, takže se spokojíme s jednovětnými výkřiky... také odpověď, že?-DDT
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.1.2022 00:53 Reaguje na Karel Zvářal
No tak mě jste to tedy neusnadnil. Já se ptal čistě na otázku :" Pokud z hromady vlků každý rok ubude čtvrtina, za kolik let nebudu mít na hromadě žádného vlka"?
Je to otázka vycházející z textu článku a ano, spíš jsem ji měl adresovat panu Dohnalovi. Jenže, pan Eliáš se jeví jako vysoce inteligentní a tak jsem si dovolil s touto otázkou oslovit jeho. Nic víc, nic míň.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2022 07:35 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud je ta hromada dostatečně velká, nestane se nic. Vlci mají 4-6 mláďat, část smečky vyhánějí, část zahyne na cestách, něco málo na lovu a přirozenou mortalitou, takže uměřený lov... zkrátím to: ověřená SK cesta.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.1.2022 08:24 Reaguje na Karel Zvářal
Z matematiky je to nedostatečná. Je přece celkem jedno jak velká je hromada. Čtvrtina je pořád čtvrtina a je jedno jestli z deseti nebo tisíce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2022 15:08 Reaguje na Jarek Schindler
Ze zoologie je to flastr jak Brno! Je rozdíl, jestli přežívá posledních pár jedinců (desítka), nebo je populace silná a geny se obměňují (mísí). V malé populaci je ztráta každého jedince nepoměrně horší (s citelnějším dopadem), než v populaci s "celoplošným" výskytem. Jedinec, který ztratí partnera, lokalitu často opouští a jde hledat druha do světa, a je velká otázka, zda ho vůbec najde.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.1.2022 17:39 Reaguje na Karel Zvářal
Ale o to se s vámi pane Zvářal přece vůbec nedohaduji. Tady přece nejde vůbec o zoologii a geny. Tady jde o mediální masáž veřejnosti, kdy se jim předkládá tvrzení, že ročně je ulovena čtvrtina všech vlků. Pokud by to byla pravda tak za čtyři roky je uloveno 100 % vlků a je jedno jestli jich bylo deset nebo tisíc. Nechápete?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2022 18:05 Reaguje na Jarek Schindler
Tak to tedy pardon... Napsal jste KAŽDÝ ROK čtvrtina. A každý rok přijdou jarní vrhy a obnova stavů. A čím nižší je stav predátora, tím více je kořisti a tím více bývá mláďat. Proto zopakuji: SK model uměřené regulace má mou plnou podporu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2022 18:28 Reaguje na Karel Zvářal
A co se týče té mediální masáže, ta probíhá z obou stran. Jak jsem napsal v úvodním vstupu, chtělo by to tabulkku s početními stavy za 70 let. Jestliže doteď prosperují, kecy o "genetické rozmanitosti" jsou jen kouřová clona. Ano, mohlo by tam žít tisíc vlků... to by ale nesměli pytlačit u chovatelů a dráždit hada bosou nohou.

Slovenská populace medvěda se zmátožila z poválečných 20 (dvaceti!!!) kusů na dnešních 2-3 tisíce... A pořád to není dost...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.1.2022 08:37 Reaguje na Karel Zvářal
Početní stavy za 70 let? To myslíte početní stavy vlků? Když pominu občasnou přítomnost vlků v Beskydech tak za těch 70 let, vyjma posledních 5 let toho u nás moc nebylo. Zato těch posledních 5 let to náležitě vynahrazuje. O mediální masáži máme asi každý jinou představu. Mě uplně stačíta stále přemnožená spárkatá zvěř a 5 miliardové škody. U té spárkaté ale máme na rozdíl od vlka nějaké normované stavy a nějaké stavy minimální. Problém je ten, že nakonec i při těch minimálních stavech bude zvěř dělat "škody". No a co máme u vlka, vydry, bobra? Máme nějaký podobný strop při jehož dosažení by se mělo začít přemýšlet?
Na číslo pana doc.Hulvy ohledně počtu medvědů na Slovensku jsem opravdu zvědavý. Co jsem slyšel tak současný stav je již spíš přes 4 tisíce.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.1.2022 08:22 Reaguje na Karel Zvářal
Ano každý rok čtvrtina. Tak je to v textu. O přírůstku který zvyšuje stavy tam nic není. Prostě a jasně, každý rok 25%. Samozřejmě s těmi čtyřmi roky jsem napsal blbost. Těch 25% se potom již nedá počítat z počátečního stavu ale pouze ze stavu o 25% sníženého a tak je těch 25% v druhém roce ( při původním počtu 100) pouze 19. No a celkem se to potom protáhne na 11 let. SK model? Co to je?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 09:05 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud jste si nevšiml, tak původní komentář hovořil o 0,5%. I můj následný dotaz se týkal těch 0,5. ... Mohl jste si napsat vlastní komentář a nezaplevelovat vlákno. ;) A už jste tady dokonce dva, tak Vám snad v tom hledání těch 0,5% pomůže Váš kolega. :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.1.2022 09:35 Reaguje na Petr Eliáš
No pokud jste si nevšiml, tak jsem jasně napsal, že o 0,5% jsem se nikde nedočetl. Ono již samo to číslo je nesmyslné. Na nějakých 0,5 % se asi v tomto nikdo nikdy není schopen dostat. Spíš tu lítají desítky procent. No a já se vás ptal na něco jiného. Zaplevelování vlákna? Jste snad jediný co může kdekoliv trousit ty vaše většinou nicneříkající "výkřiky"?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 10:14 Reaguje na Jarek Schindler
No vidíte, také se mi to číslo zdá nesmyslné. :_) Ne, už jsme tu dva. Teď tu, jak sám přiznáváte, trousíte také nicneříkající výkřiky. :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.1.2022 14:11 Reaguje na Petr Eliáš
Tak v první řadě, pokud "něco trousím" tak vždy na základě něčeho. V tomto případě se na jednotném čísle nejsou schopní shodnout ani "ochranáři". Celkově by % zastoupení divoké zvěře v potravě vlka mělo být 99% ale i od pana Malíka a dalších jsem již viděl číslo 98 a 97%. Někde je udáváno dokonce jen 90%. No a divočáci vzhledem k jejich rozšíření nutně nemusí být v potravě vlka vůbec zastoupen. Je zajímavé, že vlk jako zdravotní policie se nevypořádá s AMP. Navíc se do střední Evropy AMP šíří z oblastí kde nebyl vliv vlka na ekosystém přerušen. Již jsem to napsal x krát. Podívejte se na mapu rozšíření vlka a jeho šíření do střední Evropy a porovnejte to s mapou výskytu AMP. Kudy se ten mor šíří? Přesně ve stopách vlků. Nyní byl nově AMP diagnostikován v Itálii. Údajně se nezná původ vzniku ohniska. Ohnisko je ale zase v oblasti výskytu vlka a navíc v oblasti která spojuje Alpskou s Apeninskou populací.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

20.1.2022 07:27
Naše ochrana přírody se řídí z Prahy a dalších velkých měst. Tady je to nebolí a neví ani co je příroda . Nežijí zde.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.1.2022 09:05 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
A na to jste přišel jak?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.1.2022 13:52
Vzhledem k faktu, že Švédsko zavřelo jadernou elektrárnu, a nahradilo ji částečně mazutovou a částečně dovozem elektriky z uhelných elektráren, považuji tuto zemi za ekologickou. ( mozek mi to nebere) Samozřejmě náhled na vlky má jiný venkovan, a jiný ekologista z multikulturního předměstí velkoměsta.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist