https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaky-ekotyp-smrku-ztepileho-je-perspektivni-nejlepsi-jsou-z-vysociny-jeseniku-a-beskyd
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaký ekotyp smrku ztepilého je perspektivní? Nejlepší jsou z Vysočiny, Jeseníků a Beskyd

23.1.2022 07:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Smrk na Vysočině
Smrk na Vysočině
Zastoupení smrku ztepilého v lesích ČR v důsledku současné kalamity klesá, přesto velmi pravděpodobně zůstane i nadále jednou z hlavních hospodářských dřevin. Závažným problémem se ale ukazuje skutečnost, že kůrovec zničil řadu kvalitních smrkových porostů určených ke sběru osiva. Hrozí tak riziko, že bude značně obtížné vypěstovat dostatečný počet kvalitních sazenic vhodných pro umělou obnovu.
 
V této situaci se lesníci musí zaměřit na vyhledávání a uznávání stromů či porostů vhodných ke sběru reprodukčního materiálu a k napěstování sazenic pro konkrétní přírodní lesní oblasti (PLO), reprezentující území s obdobnými geologickými, klimatickými, orografickými a fytogeograficko typologickými poměry, v jejichž rámci je umožněn horizontální přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin (RMLD).

Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti chtějí tomuto procesu vyhledávání vhodných porostů napomoci svým výzkumem, proto zpracovali a publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2021 článek Výsledky provenienčního pokusu se smrkem ztepilým na střední Moravě ve věku 35 let. Přičemž každá provenience reprezentuje jinou oblast původu smrku v rámci České republiky.

Cílem jejich práce bylo posoudit proměnlivost růstu, fenotypové charakteristiky a zdravotní stav souboru proveniencí smrku ztepilého (původem z různých oblastí ČR), ověřovaných na výzkumných plochách Jedovnice a Úsov. Výsledky umožňují získat přehled o chování potomstev v experimentálních podmínkách a vybrat vhodný zdrojový materiál pro vypěstování kvalitních porostů ve stanovištně blízkých poměrech, a to v oblastech, kde přetrvává zájem na udržení smrku ztepilého jako jedné z dřevin přirozené skladby.

Jednou z možností jak odhadnout původnost smrku, je posoudit jeho morfologické charakteristiky. K rozlišení horizontálně (smrk krušnohorský, šumavský, beskydský apod.) či vertikálně členěných (chlumní, vrchovinný, horský, vysokohorský) místních populací (ekotypů) lze využít specifické znaky. V současné době jsou k dispozici i stále dokonalejší moderní metody založené na analýzách DNA.

Smrk v Jeseníkách
Smrk v Jeseníkách

Pro hodnocení vlastností různých proveniencí dřevin v konkrétním prostředí je však potřeba zakládat a vyhodnocovat provenienční pokusy, které dávají reálnou odpověď na otázku vhodného přenosu RMLD.

S měnícími se klimatickými podmínkami a zvyšující se hrozbou rozpadu lesa se provenienční výzkum stává podpůrnou součástí dlouhodobých strategií v lesním hospodářství.

Semenný rok (1981) smrku ztepilého byl tehdy využit ke sběru osiva z celkem 53 uznaných porostů, které byly v daných podmínkách považovány za nejkvalitnější. Z vypěstovaného materiálu založil Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v letech 1986–1990 sérii 23 výzkumných ploch.

První z měřených výzkumných ploch, č. 265 – Úsov, Bradlo, byla založena v roce 1987. Průměrná roční teplota dosahuje 8,0 °C, roční úhrn srážek 625 mm, lokalita má západní expozici s mírným sklonem (do 5 %) a nadmořskou výšku 490–520 m n. m.

Druhá výzkumná plocha, č. 272 – Jedovnice, Křtiny, byla založena v roce 1988. Průměrná roční teplota je zde nižší (7,5 °C), roční úhrn srážek činí 625 mm. Svah má severozápadní expozici s mírným sklonem (do 2 %), nadmořská výška dosahuje 540 m n. m.

Obě výzkumné plochy vědci měřili v roce 2019 ve věku 35 let a hodnotili kvantitativní a kvalitativní ukazatele, charakterizující především objemovou produkci a odolnost proveniencí k abiotickým škodlivým vlivům.

Jejich hodnocení prokázalo významnou diferenciaci proveniencí, zvláště v případě výšek a porostních zásob. Na obou plochách dominovaly zejména provenience z Vysočiny, Jeseníků a Beskyd.

Smrk v Beskydech
Smrk v Beskydech

Získáváním cenných dat o růstu stromů lze do budoucna lépe připravit a realizovat úpravy regulačních pravidel přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin.

Provenienční výzkum je jedním z důležitých zdrojů poznatků o adaptační schopnosti dřevin na měnící se klimatické podmínky v konkrétních geograficky vymezených územích.

V minulosti existovaly tzv. semenářské oblasti, které slučovaly několik sousedních PLO. Pro smrk ztepilý jich bylo v ČR vymezeno osm. K nim by bylo možné se do jisté míry vrátit. I při vzniku rozsáhlých holin by tak existovaly způsoby, jak zajistit obnovu lesů kvalitním sadebním materiálem.

V případě nedostatku místního reprodukčního materiálu lesních dřevin v rámci dané PLO, pro relativní zachování dílčích populací dřevin, vědci doporučují zvážit možnost horizontálního přenosu v rámci vymezené semenářské oblasti.

Článek „Výsledky provenienčního pokusu se smrkem ztepilým na střední Moravě ve věku 35 let“ je volně ke stažení.


reklama

 
Další informace |
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu NAZV QK1820091 a institucionální podpory MZE-RO0118.
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Josef Střítecký

23.1.2022 11:33
Jsem potěšen odborným výkladem závěrů lesnického výzkumu. Je jen škoda, že takových článků není víc. Mnozí se dnes domnívají, že lesnictví je obor s převládajícími negativními úmysly a nedoceňují, že je vystavěno na systémových základech, jejichž kvalita se opírá o dlouhodobé zkušenosti. Honzo, děkuji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.1.2022 15:55 Reaguje na Josef Střítecký
Bohužel hlas odborníků dnes přehlušují hlasy nedouků a aktivistů,
kteří by nejraději zase vše vyřešili revolučně od zdi ke zdi.
Výběr správných genotypů pro dané oblasti a prevence při náznaku
kalamity může umožnit i obnovu smrkových porostů. Nyní se bohužel
"vyrojilo" spolu s kůrovcem plno "odborníků", kteří by smrk rači
úplně vyhubili, než aby se ho pokusili zachovat tam, kde se to dá.
Náhrada listnáči může být tragická stejně, jako kdysi jejich
náhrada smrkovou monokulturou, protože nic není pouze černobílé
a ukvapené závěry nedouků už napáchaly mnoho zlého vždycky.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

24.1.2022 08:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte to dost pomýlené, o obnovu smrkových porostů nemůže být řeč, smrk může být maximálně v příměsi...A žádní odborníci se nevyrojili, ekologove tvrdili již v 80. letech 20. století, že nastane v souvislosti se změnou klimatu a hospodařením státních lesů podobná katastrofa, pouze ji předpokládali až v období kolem roku 2030. Existuje i mapa Československa, kde jsou ty možné kalamitní oblasti zakresleny a v ČR se dobře shodují se současnou kalamitou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 09:00 Reaguje na Karel Pavelka
Odborníci a "odborníci" vašeho ražení jsou rozdíl
a bohužel se najdou už i mezi "lesníky" jdoucími
s hlavním proudem z různých pofidérních důvodů.
Kdo si myslí, že kůrovec svůj smrk ve smíšeném
lese nenajde, tak je padlý na hlavu a co s ním,
když je rozptýlen po lese a pro vytěžení těchto
množíren je náročný na ruční a koňskou práci?
No a vnucovat tento recept všem a všude smrdí
fanatizmem neumětelů nezávislých na ekonomice
hospodářského lesa. Tyto "odborníky" les neživí
a tak z tepla muzeí a kanceláří mudrují o tom,
že les není o produkci hodnotného dřeva a zisku
vlastníka. Ti mudrali jsou placeni z daní všech,
co vytvářejí zisk a tudíž i těch majitelů lesů.
Bez jejich daní mohou mudrovat ve volném čase po
šichtě s pilou a nebo po zaopatření koně po těžbě.
To by je to mudrování brzo přešlo a hlavně do
budoucna, kde o tuto dřinu nebude zájem. Je tak
zaděláno na daleko větší malér, než ten současný,
který byl navíc nejméně z poloviny politický,
kdy se oddělili lesníci od těžařů a soutěžil
se i počáteční výskyt kůrovce tak dlouho, až
vylétl a napadl násobek původního stavu. Ono
je lépe se vymluvit na předky a monokultury,
než přiznat chybu v organizaci boje s kůrovcem.
Pokud se to nezmění, tak kůrovec není jediný
škůdce a kalamita se nevyhne ani listnáčům.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 09:10 Reaguje na Karel Pavelka
Tuto bitvu s místním ,,odborníkem,, nemáte šanci vyhrát. Je to král ve fabulování. :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.1.2022 10:38 Reaguje na Petr Eliáš
Udělal byste lépe, kdybyste se vyjadřoval pouze k tomu, čemu rozumíte.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 11:15 Reaguje na pavel peregrin
Tak určitě...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.1.2022 09:13 Reaguje na Karel Pavelka
Nevím proč by neměla probíhat obnova smrkových porostů? Obnova jakéhokoliv porostu probíhala, probíhá a probíhat bude. No a jsou LVS kde bude smrk zatím vždy hlavní dřevinou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 10:00 Reaguje na Jarek Schindler
Ten muzejník s politrukem a ještě jedním kašparem
nejsou sice odborníky, ale papouškovat ekonesmysly
umí perfektně. Na zdravice a oslavné komentáře
jim to IQ vystačí a co neví, to si "vygůglí" i s
těmi chybami. No a až dojdou argumenty zcela, tak
nějaká ta urážka, politický komentář a pocit, že
zvítězili i bez argumentů. Oni nepochopí, že část
lesů bude přirozeně smrková a hezky to je dnes
vidět opět na Šumavě, kde smrk střídá smrk a bez
lidského zásahu tomu ani jinak nebude. Co se tam
vysemení a udusí jiné, to tam bude i kdyby se ti
mudrlanti potentovali.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 10:32 Reaguje na Karel Pavelka
Ale jinak máte samozřejmě pravdu. Vědci už někdy po válce varovali před kalamitou smrkových monokultur. Ale za komunistů byl cíl jen a pouze množství vytěženého dřeva (což přežilo i revoluci). Každý, kdo tvrdil něco jiného a varoval že ty monokultury jednou sežere brouk, byl označen ze ekoteroristu. Například profesor Josef Fanta. To samé dnes říká například i Marek Turčáni z ČZU. ... Ale to místním ,,odborníkům,, nemá cenu říkat. A už vůbec ne Macháčkovi - ten třicet let nevylezl z baráku a stále žije někde v šedesátých letech minulého století. ;)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.1.2022 10:40 Reaguje na Petr Eliáš
Opravdu? RNDr. Větvička je dost jiného názoru a Větvička věci opravdu rozumí,to si buďte jist, na rozdíl od vás.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.1.2022 14:31 Reaguje na Petr Eliáš
To že smrk napadá kůrovec a po každé kalamitě způsobené abiotickým činitelem přichází kůrovec nemuseli vědci varovat. To se ví již několik století. Je zajímavé že ten kůrovec stejně destruktívně působí i v původních smrkových "takymonokultůrách". Jen na té Sibiři nebo na borovicích ve Skalistých horách těch několik stovek či tisíců kilometrů čtverečních není tolik vidět. Za ekoteroristu tedy nepovažuji člověka co řekne, že se kůrovec jednou za čas dostane do kalamitního stavu ale člověka co brání zastavení toto kalamitního stavů. Ano mistním "ekotrotlům" je zbytečné říkat , že z buku krovy nenařežou. Oni je vlastně ani řezat nebudou.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 15:34 Reaguje na Jarek Schindler
Tak oni varovali před nadměrným zastoupením smrku. Z několika málo % je během relativně krátké doby smrku nad 50% a i tam, kde by neměl být.

Co s tím mají zase společného Sibiř a Skalisté hory? Tam jsou trochu jiné podmínky, ne? Řeč je o ČR. Ale chápu že rád měníte téma, tak vám udělám radost. Kvůli klimatické změně a růstu teplot se očekává (a už se to děje) nárůst škod způsobený hmyzem a to nejen na Sibiři a Skalistých horách, ale třeba i ve Finsku.

Climate change induces multiple risks to boreal forests and forestry in Finland: A literature review
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7383623/

No, nejvíc brání zastavení kalamity Lesy ČR a Stát. Zjednodušeně řečeno jsme každý tak trochu ekoterorista. :-)

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.1.2022 17:31 Reaguje na Petr Eliáš
Na těch relativně málo procent jste přišel jak? Sibiř s tím má společného například to, že i v původních lesích jsou vlastně monokultůry a po celou dobu vývoje těchto lesů je doprovázejí i kůrovcové kalamity. Nyní to vypadá tak jako by v minulosti žádné kalamity nebyly. No a ony byly a s nějakým globálním oteplením to nemělo nic společného. Jinak pamatuji jak v začátcích kalamity ČIŽP s radostí rozdávala pokuty malým vlastníkům za překročení hektarové výměry paseky nebo přiřazování paseky k ještě nezajištěné kultůře. On pokud někdo chce účinně bojovat s tím kůrovcem má čas na žádosti o povolení vyjímky? Navíc pokud to schválení přijde až s křížkem po funusu?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2022 19:10 Reaguje na Jarek Schindler
Můžete se podívat třeba sem (*) do databáze PLADIAS. Je tam kromě jiného i mapa potenciální přirozené vegetace.

On někdo tvrdí, že kůrovcové kalamity nebyly? Netvrdí. Ale dopady globálního oteplování na škody způsobené škůdci jsou zřejmé. ... Porovnávat Sibiř s ČR je nesmysl. Zkuste nám třeba říct jak velká část sibiřských lesů se nachází na padesáté rovnoběžce...

(*) https://www.pladias.cz/download/vegetation
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.1.2022 07:17 Reaguje na Petr Eliáš
Tak ještě jednou. Porovnávám Sibiř z pohledu původních člověkem nezměněných lesů ( tajga) kde i přes tu původnost a monokultůrnost dochází čas od času ke kůrovcovým kalamitám a to v rozsahu s kalamitami u nás nesrovnatelném. Nic víc, nic míň. Nesmyslem naopak je porovnávat tamní krajinu podle rovnoběžky se střední Evropou. Vždyť jde o úplně jiné podnebí.Podnební pás. Tedy kontinentální s výraznými srážkovými stíny. Jinak ta 50 rovnoběžka. Step Severního Kazachstánu, celkem vysoké hory na hranici s Čínou a Mongolskem, step a poušte Mongolska. Stačí?
No a ta vaše databáze má říci co? Já se budu držet raději LVS a tam již ten čtvrtý má přirozené zastoupení smrku. No a aby to nebylo tak jednoduché tak původně je smrk zastoupen i v podstatně nižších oblastech. Chlumní smrk.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.1.2022 09:48 Reaguje na Jarek Schindler
1) Čtvrtý stupeň má přirozené zastoupení smrku? Proto se jmenuje bukový? To že se v ČR ve velkém vysazují smrky i v tomto stupni ještě neznamená že je v nich smrk přirozený.*

,,Smrk ztepilý je dřevinou, jejíž přirozené zastoupení v ČR spadá především do poloh 6. – 8. LVS, v nižších polohách byl zastoupen pouze v menší míře na podmáčených, lužních a rašelinných stanovištích a v inverzních polohách. Nejnižší přirozený výskyt smrku v ČR je dokumentován v soutěskách Labských pískovců v nadmořské výšce 140 m. Na druhou stranu je známým faktem, že produkční optimum smrku se nepřekrývá s jeho přirozeným rozšířením a zahrnuje zejména polohy 4. - 6. a z části i 3. LVS.,, **

2) A jak moc je tam ten chlumní smrk zastoupen? Nejedná se náhodou o stromy nacházející se například v údolích a roklích, protože tam mají optimální podmínky?

3) Jop, stačí. Jsem rád že jsme se shodli na tom, že srovnávat ČR se Sibiří je nesmysl.

* Dělení LVS: https://is.muni.cz/el/1431/jaro2010/Z0005/18118868/index_com_4VS.html

** EKOLOGICKÉ LIMITY A PRODUKČNÍ EFEKTY PĚSTOVÁNÍ SMRKU ZTEPILÉHO V NIŽŠÍCH
POLOHÁCH

(doporučuji si pročíst kapitolu 3.2)

https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2018/05/Smrk_v_nizsich_polohach_2018.pdf
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.1.2022 08:11 Reaguje na Petr Eliáš
Začnu od konce. V jakém kontextu jsem použil odkaz na Sibiř jsem snad jasně napsal. Opakovat se již nebudu.Takže, neshodli jsme se.
Chlumní smrk máte ve svých odkazech. Stejně tak odkazy na smrk například v tom Bukovém LVS. Ano jeho optimum má podstatně širší záběr.
Jo a ještě je potřeba si uvědomit, že každých 100 km na sever posouvá vegetační podmínky obrazně o sto metrů výše. To jen abyste měl zase možnost s něčím nesouhlasit či něco rozporovat.
Jinak proč je naše část Šumavy , na rozdíl od té Bavorské převážně smrková, popsal ve své knížce a to bez vědců, už Klostermann.
Takže, pokud neco doporučujete tak si to nejprve přečtěte sám.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.1.2022 09:46 Reaguje na Jarek Schindler
No já jsem si to přečetl, vy evidentně nikoliv. Smrk v 4 LVS v ohromných monokulturách přirozený není. To, že tam je i chlumní smrk vím, proto jsem dal odkaz na kapitolu 3.2.

Stále nerozumím tomu o co vám vlastně jde? To, že je smrku u nás moc a i tam, kam nepatří je jasné. Ostatně i ty Lesy ČR to potvrzují.

,,Za účelem využití produkčního potenciálu smrku i v těchto polohách (především v podmínkách 3. LVS; v plné míře platí i pro 4. LVS) je nutné v maximální možné míře eliminovat potenciální působení negativních faktorů respektováním m.j. následujících zásad:
- smrk pěstovat v omezeném zastoupení, resp. ve vhodných směsích s dalšími dřevinami
(zcela vyloučit zakládání rozsáhlejších monokultur),
- využít příhodnější stanoviště (např. severní expozice), ... ,,

Zatím jste se k tomuto ale nijak nevyjádřil...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.1.2022 18:06 Reaguje na Petr Eliáš
Bohužel, řekl bych že jste přímo typickým příkladem ekotrotla překrucujícího napsané "k obrazu svému".
Já napíši, že i v bukovém stupni je přirozené zastoupení smrku. I ve vašich odkazech se o tom nakonec můžete dočíst. Vy z toho ihned uděláte " ohromné smrkové monokultury". Já ale o žádných přirozených ohromných smrkových monokultůrách v 4 LVS nikde nic nepsal.
Jinak považuji za zbytečné vyjadřovat se k něčemu normálnímu. Vy jste se zase nevyjádřil například k tomu jak budete z buků řezat krovy.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.1.2022 19:07 Reaguje na Jarek Schindler
Ano ano, přirozené zastoupení na úrovni 0,prd.

Pokud jste si ale nevšiml, tak debata byla o smrkových monokulturách v ČR. Vy jste ji začal stáčet jiným směrem. Takže s tím trotlem bych byl opatrný...

Ale nemáte to smysl, debata je jen ztráta času. Sbohem.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.1.2022 15:56
Nejsem dendrolog, ale asi smysluplný výzkum. Je nutné ho ochránit před politicko-aktivistickými vlivy. Kdysi Ing. Černý? Na Šumavě hledal vhodné jedle k obnovení původního zalesnění. Bohužel u nás v Táboře neustál tlak struktur.
Odpovědět
kk

karel krasensky

23.1.2022 16:05
Kvalítní článek
Odpovědět
Pe

Petr

23.1.2022 19:22
Odborná věc, přesto si k ní dovolím připomínku. Celý výzkum proběhl víceméně v minulosti a s tehdejším zaměřením na objemovou produkci. Dnes je ale situace jiná. Objemová produkce už u smrku není prioritou, dnes je prioritou odolnost suchu a kůrovci. A toto mi ve výsledcích výzkumu chybí. Sice se průběžně hodnotil zdravotní stav i odolnost, ale pouze celkově, bez konkrétních informací. A to je velká škoda, výsledek odvedené práce je tím pro současnost nedostatečný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.1.2022 19:37 Reaguje na Petr
Jaká minulost, sv. Petře?-) 2019 se vyhodnocovalo, kdy vrcholil kůrovec... Takže potřebný výzkum, ale mistr hnidopich vždy něco najde, že?
Odpovědět
Pe

Petr

23.1.2022 20:28 Reaguje na Karel Zvářal
Ano.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.1.2022 00:02 Reaguje na Karel Zvářal
Ono je asi zbytečné říkat volovi něco o neděli když jde v pátek na porážku. V článku je jasně řečeno, že byla hodnocena odolnost proveniencí k abiotickým škodlivým vlivům. S tím, že někdo neví co to je asi nic neuděláme. Jako priorita odolnost proti kůrovci? Nesmysl, vždy bude v první řadě záležet na stupni napadení a celkovém zdravotním stavu stromu. Na to, že při kalamitním rozšíření kůrovce žádný odolný smrk neexistuje se nemusí provádět výzkumy. To je dlouhodobě známo.
Jinak ta vhodnost pro jednotlivé oblasti je dána horizontálním členěním a odolnost vůči různým vlivům potom hlavně tím členěním vertikálním.
No a nakonec je v článku jasně napsáno:
"Provenienční výzkum je jedním z důležitých zdrojů poznatků o adaptační schopnosti dřevin na měnící se klimatické podmínky v konkrétních geograficky vymezených územích".
Předpokládám, že ten výzkum aby měl smysl bude i nadále pokračovat a je tedy víceméně otázkou současnosti a hlavně budoucnosti.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

24.1.2022 08:52 Reaguje na Jarek Schindler
Je to moc hezký článek, konečně někdo, kdo smrk neodepisuje. Chci říci, všichni svádějí neustále jen sucho a kůrovec. Sucho se vyřešilo dost samo, hodně pramenů opět funguje, je vidět, že i stát to uznal a jsou již nové meliorace. Ktomu suchu jsem mnohokrát poukazoval, větší muselo být v r. 1947, u nás bylo jen pár studní , kde byla voda. V 70 letech proběhli meliorace, kde prameny klesli, ale studeň co mám na dvoře je stále stejná hladina.
Nyní, po tzv... revoluci... došlo k nejhoršímu co mohlo, nejdříve se vrátím k melioracím a to, že u nás proběhli další meliorace, ale tentokrát je vše v trubkách. Za další. Došlo k tzv. privatizaci, kdy bývalí bolševici se změnily na kapitalisty, byla to ůmluva Havel komunisté. Lesní závody se rozdělily na LAS a LČR, tady je onen problém. Když došlo v 90 letech ke kalamitám, tak ještě byla priorita tuto kalamitu včas zdělat a předejít horší, byla i kalamita zásluhou sucha, jelikož je to normální a období se mění, jednou sucho , jindy mokro. Ovšem po roce 2000, se vše mění. Ochrana přírody má hlavní slovo, to bylo vlastně již v 90 letech, kdy se školáci za peníze vázali ke stromům. Je po r.2000 se mění i myšlení úředníků. Kalamity v r. 2006, tak nějak to bylo, Opavsko. Vdalších letech jsme sem jezdili od LAS na výpomoc a zde jsem viděl poprvé, že se brouk musí nechat úmyslně množit. Pak přišli kalamity u nás, ty se nejdříve nechali rozjed, tato kalamita padla v červnu, myslim r.2007, naše LAS dostala výpověď a pak jen samé odvolání, začlo se dělat až říjen listopad, kde byl jiř brouk dvakrát přerojený. Tehdy jsem četl nařízení z Hradce LČR, kde bylo napsáno nic nedělat kůrovec po vylétnutí se přerojí do mrtvých stromů, které sežral a zahyne. Omyl on se touto istrukcí neřídil a přelétl na okolní stromy a bylo hotovo. Z kalamity, která měla cca. 10 000 m3, dokázali LČR udělat destitisíce a zničit lesy i soukromníkům. Jenře správce nepolevil a tvrdě se další rok šlo do kůrovce, výsledek. Kůrovec se zastavil, pomohl déšť myslim r.2009, nemohli jsme usušit seno, jen lilo. To pomohlo a ani likvidační proces vedení LČR rozvěšené feromony na stěnách porostů, nefungovali naštěstí. Na Opavsku ovšem dál kůrovec se množil, někdy s větší, jindy z menší intenzitou. Jenže u nás a dalších čtyřech Správách, byli propuštěni správci, asi jako odměna za zvládnutí kalamit. Na Opavsku správce dožil důchodu, jako vzorný likvidátor smrčin. Odtud kůrovec se dále množil po Moravě až na TŘebíčsko a to bylo naposledy, kdy naše krásné lesy měly šanci být. LČR svojí politikou a pak nástupci noví podnikatelé, kteří si udělali na smrti lesa živnosti, př. u mne v lese roznošené feromony a schované. Dále ůmyslně nespracované kalamity, pokácené stromy a odešli jinam, nikdo to nechtěl dodělat, ona firma se pak vrátila, ale to tu již byl pomalu dvou až desetinásobek napadených stromů. LČR nic nedělali čekali na výb. řízení. Já měl naproti obecnímu lesu, víc jak 1000 m3 vylétnutých stromů a nic se nedělo. Každou kalamitu měl někdo jiný, ten první se přez dalčí nedostal k dílu a tak se to zas rozlítalo. Výsledek hospodaření LČR zničené lesy Opavsko, Moravská Vysočina, nyní i Jihlavsko, Havl. Brod, Pelhřimovsko atd. Já nemám skoro žádný les, jsem na okraji, nemohu ani do lesa jak je mi smutno a mohu říci jak to mohli naši vzdělanci takto dojít.
V r.2020 a 21 rozvěsily opět LČR feromony, brouk se objevil jinde, ale měli zdravé stromy a další kůrovcoví a mohlo se opšt těžit. Nyní kdy není sucho, ale zásluhou likvidaci lesů sucho bude. Víte ta výmluva na sucho, to přišlo v r.2015, nic se nedělo, díval jsem se do melioračních trubek, kde jsme křičeli sucho, tak trubka průměr 60 cm, byla do do poloviny až dvou třetin plná vody a ta utíkal pryč. Další věc, přišel semenný rok, to se kůrovec vždy objevil, vždy se zdělal, jaksi priorita opět bylo zlikvidovat kalamitu. Za LZ se zastavila Úmyslná těžba a šlo se v rámci Kraje na výpomoc, dělali se zásahy do 50 let, to bylo povinné.
Po 90 r. je vše jinak, ještě bych podotkl, že v době kalamity nás stát a firmy , které vykupují dřevo položily. Chápu, že na ministerstvech již nejsou odborníci, pokud se formují z řad LČR tak je to bída. Páni se měli podívat na soukromé firmy jak to funguje správně. Jenže i jim politika státu a vedení LČR lesy zničily. Všichni mají klapky na očích a jen sucho....
Stejně nevěřim, že tato diskuse někoho zajímá.To už by se někdo snad pídil po tim jak to tedy s těmi LČR je.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 09:05 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1*
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 10:04 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Přesně tak.
Odpovědět
Pe

Petr

24.1.2022 17:33 Reaguje na Jarek Schindler
No a co tedy jste z toho hodnocení odolnosti proveniencí abiotickým vlivům zjistil? Zjistil jste o jaké vlivy šlo a jaká byla odolnost? Zjistil jste kdy a v jakém věku?
A jaké jsou adaptační schopnosti jste se dočetl?
Odpovědět
Pe

Petr

24.1.2022 18:14 Reaguje na Jarek Schindler
Mě osobně by zajímala, jak už jsem psal, odolnost konkrétně suchu. A jestli se objevil kůrovec, tak zhodnotit kůrovce. Příležitost k tomu byla, ale nevyužila se.
Odpovědět
Pe

Petr

24.1.2022 18:31 Reaguje na Jarek Schindler
"Na to, že při kalamitním rozšíření kůrovce žádný odolný smrk neexistuje se nemusí provádět výzkumy. To je dlouhodobě známo."
No a to se právě pletete. Naprosto běžně jsou v lese k vidění různé věci. Například suchý kůrovcový porost s několika zelenými a vesele rostoucímu jedinci. Nebo zcela suchý porost a vedlejší přes cestu netknutý.
Stejně jako je různá odolnost abiotickým vlivům, je různá i odolnost biotickým vlivům. Ale vám to známo asi není.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.1.2022 07:58 Reaguje na Petr
Prosím vás. Před 35 lety byly založeny nějaké zkusné plochy které se nyní po těch letech poprvé vyhodnocují.
Váš problém je, že ten výzkum považujete za zastaralý. Nyní píšete, že příležitost byla ale nevyužila se. Tak bohužel. V porostech ve věku do 40 let se většinou škody abiotickými činitely moc nevyskytují. Může jít tak o vrškové zlomy vlivem těžkého sněhu či námrazy. Tyto činitelé vzhledem k umístění zkusných ploch jsou pasé. Vývraty a zlomy způsobené větry či kůrovec jsou celkem, při dobré výchově porostů, vzácné. Pokud se jedná o kůrovce tak se nejedná o smrkového který se největší měrou podílel na současné kalamitě ale menšího či vrcholkového.
To samé sucho. V mladých porostech a porost kolem třiceti pěti let je porost mladý, mají stromy podstatně měnší spotřebu vody. Malý strom malá spotřeba. Nebo si snad myslíte, že ten strom o hmotě 0,2 "vypije" stejně vody jak ten dvoukubíkový?
To, že někde je kůrovcové kolo a další je až o sto metrů dál může být z mnoha důvodů. Kurovce se podařilo v lokalitě zastavit, foukl při rojení vítr a sfoukl ho o dvě stě metrů dále.... Ukažte mi na fotkách v bezzásahových lokalitách Šumavy ty zelené vesele rostoucí jedince. Asi jich tam moc nenajdete, protože na kalamitní rozšíření kůrovce žádná odolnost nefunguje.
Takže na rozdíl od vás tvrdím, že ten výzkum který se podle vás nevyužil je podle mě teprve na začátku. Ty smrky se i v hospodářském lese dožívají mnohde 160 let.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

24.1.2022 08:11
Tak snímek s názvem "Smrk v Beskydech" je vyloženě trapný. Co tak zde dát snímek z původní beskydské horské smrčiny třeba na Kněhyni, Čertově mlýně , Smrku nebo Lysé hoře jako z Jeseníků.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

24.1.2022 08:46
Je to moc hezký článek, konečně někdo, kdo smrk neodepisuje. Chci říci, všichni svádějí neustále jen sucho a kůrovec. Sucho se vyřešilo dost samo, hodně pramenů opět funguje, je vidět, že i stát to uznal a jsou již nové meliorace. Ktomu suchu jsem mnohokrát poukazoval, větší muselo být v r. 1947, u nás bylo jen pár studní , kde byla voda. V 70 letech proběhli meliorace, kde prameny klesli, ale studeň co mám na dvoře je stále stejná hladina.
Nyní, po tzv... revoluci... došlo k nejhoršímu co mohlo, nejdříve se vrátím k melioracím a to, že u nás proběhli další meliorace, ale tentokrát je vše v trubkách. Za další. Došlo k tzv. privatizaci, kdy bývalí bolševici se změnily na kapitalisty, byla to ůmluva Havel komunisté. Lesní závody se rozdělily na LAS a LČR, tady je onen problém. Když došlo v 90 letech ke kalamitám, tak ještě byla priorita tuto kalamitu včas zdělat a předejít horší, byla i kalamita zásluhou sucha, jelikož je to normální a období se mění, jednou sucho , jindy mokro. Ovšem po roce 2000, se vše mění. Ochrana přírody má hlavní slovo, to bylo vlastně již v 90 letech, kdy se školáci za peníze vázali ke stromům. Je po r.2000 se mění i myšlení úředníků. Kalamity v r. 2006, tak nějak to bylo, Opavsko. Vdalších letech jsme sem jezdili od LAS na výpomoc a zde jsem viděl poprvé, že se brouk musí nechat úmyslně množit. Pak přišli kalamity u nás, ty se nejdříve nechali rozjed, tato kalamita padla v červnu, myslim r.2007, naše LAS dostala výpověď a pak jen samé odvolání, začlo se dělat až říjen listopad, kde byl jiř brouk dvakrát přerojený. Tehdy jsem četl nařízení z Hradce LČR, kde bylo napsáno nic nedělat kůrovec po vylétnutí se přerojí do mrtvých stromů, které sežral a zahyne. Omyl on se touto istrukcí neřídil a přelétl na okolní stromy a bylo hotovo. Z kalamity, která měla cca. 10 000 m3, dokázali LČR udělat destitisíce a zničit lesy i soukromníkům. Jenře správce nepolevil a tvrdě se další rok šlo do kůrovce, výsledek. Kůrovec se zastavil, pomohl déšť myslim r.2009, nemohli jsme usušit seno, jen lilo. To pomohlo a ani likvidační proces vedení LČR rozvěšené feromony na stěnách porostů, nefungovali naštěstí. Na Opavsku ovšem dál kůrovec se množil, někdy s větší, jindy z menší intenzitou. Jenže u nás a dalších čtyřech Správách, byli propuštěni správci, asi jako odměna za zvládnutí kalamit. Na Opavsku správce dožil důchodu, jako vzorný likvidátor smrčin. Odtud kůrovec se dále množil po Moravě až na TŘebíčsko a to bylo naposledy, kdy naše krásné lesy měly šanci být. LČR svojí politikou a pak nástupci noví podnikatelé, kteří si udělali na smrti lesa živnosti, př. u mne v lese roznošené feromony a schované. Dále ůmyslně nespracované kalamity, pokácené stromy a odešli jinam, nikdo to nechtěl dodělat, ona firma se pak vrátila, ale to tu již byl pomalu dvou až desetinásobek napadených stromů. LČR nic nedělali čekali na výb. řízení. Já měl naproti obecnímu lesu, víc jak 1000 m3 vylétnutých stromů a nic se nedělo. Každou kalamitu měl někdo jiný, ten první se přez dalčí nedostal k dílu a tak se to zas rozlítalo. Výsledek hospodaření LČR zničené lesy Opavsko, Moravská Vysočina, nyní i Jihlavsko, Havl. Brod, Pelhřimovsko atd. Já nemám skoro žádný les, jsem na okraji, nemohu ani do lesa jak je mi smutno a mohu říci jak to mohli naši vzdělanci takto dojít.
V r.2020 a 21 rozvěsily opět LČR feromony, brouk se objevil jinde, ale měli zdravé stromy a další kůrovcoví a mohlo se opšt těžit. Nyní kdy není sucho, ale zásluhou likvidaci lesů sucho bude. Víte ta výmluva na sucho, to přišlo v r.2015, nic se nedělo, díval jsem se do melioračních trubek, kde jsme křičeli sucho, tak trubka průměr 60 cm, byla do do poloviny až dvou třetin plná vody a ta utíkal pryč. Další věc, přišel semenný rok, to se kůrovec vždy objevil, vždy se zdělal, jaksi priorita opět bylo zlikvidovat kalamitu. Za LZ se zastavila Úmyslná těžba a šlo se v rámci Kraje na výpomoc, dělali se zásahy do 50 let, to bylo povinné.
Po 90 r. je vše jinak, ještě bych podotkl, že v době kalamity nás stát a firmy , které vykupují dřevo položily. Chápu, že na ministerstvech již nejsou odborníci, pokud se formují z řad LČR tak je to bída. Páni se měli podívat na soukromé firmy jak to funguje správně. Jenže i jim politika státu a vedení LČR lesy zničily. Všichni mají klapky na očích a jen sucho....
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.1.2022 14:58
Smrk je s obrovským odstupem nejdůležitější hospodářskou dřevinou skvěle využitelnou ve stavebnictí a tím i jako nejlepší odchytávač CO2 z atmosféry. Každé úsilí udržet smrk v maximální míře v našich lesích musí být proto vysoce hodnoceno!!!!!!!!!!!!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist