Povodí Ohře varuje před vstupem na zamrzlou plochu Velkého otvického rybníka vedle Kamencového jezera v Chomutově. Umělá vodní plocha se napouští a vznikající led stoupající hladina narušuje. Lidé by neměli vcházet ani na jiné zamrzlé nádrže, uvedl Martin Cidlinský z Povodí Ohře.

Chovatelé by měli v období nízkých teplot věnovat pozornost životním podmínkám hospodářských zvířat i domácích mazlíčků. Státní veterinární správa upozornila na to, že například slepicím mohou omrznout hřebínky. Hlavně menší plemena psů se mohou nachladit a například koním, kteří nejsou zvyklí na pobyt venku, by měli chovatelé dávat ve výbězích deky.

Státní veterinární správa (SVS) zakázala na celém území České republiky venkovní chov drůbeže, opatření bude platit od středy. Důvodem je rostoucí počet ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky. Chovatelům drůbeže s výjimkou holubů a běžců, jako jsou pštrosi, veterináři nařídili umístit chované ptáky do budov. Tam, kde to není možné, je třeba maximálně omezit kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky. ČTK to sdělil mluvčí SVS Petr Vorlíček. Stejné opatření bylo naposledy vyhlášeno loni koncem listopadu.

Obloha zastíněná exhalacemi z všudypřítomných komínů se nejdéle od 19. století stala jedním z poznávacích znamení Londýna, škodlivé látky v ovzduší ovšem zároveň stály za velkým počtem úmrtí. Vrcholem se stal takzvaný velký smog, který britskou metropoli zasáhl mezi 4. a 9. prosincem 1952 a který způsobil smrt až 12.000 obyvatel Londýna. Jeho důsledkem ale byla i změna v přístupu k životnímu prostředí.

Přirozenou reakcí lidí na energetickou krizi může být návrat k levným, ale ovzduší znečišťujícím způsobům topení. Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu předpokládají, že návrat k uhlí a dřevu povede ke zhoršení zhoršení kvality ovzduší. A nabízejí rady, jak při topení pevnými palivy co nejméně škodit ovzduší.

Jediné hiporehabilitační středisko s akreditací ministerstva zdravotnictví v České republice sídlí v Bohuslavicích na Jihlavsku. Akreditace opravňuje k odborné výuce hipoterapie. Zároveň bohuslavické Hiporehabilitační centrum Mirákl spolupracuje na vědeckých výzkumech se dvěma vysokými školami. Především ale prostřednictvím koní pomáhá dětem s handicapem. Ročně pro ně pořádá 22 rehabilitačních pobytů, uvedla při příležitosti desátého výročí založení centra jeho ředitelka Kateřina Maříková.

Ekologická organizace Hnutí Duha vyzvala ministerstvo zemědělství k dalšímu snižování využití syntetických pesticidů v zemědělství a podpoře monitoringu jejich spotřeby v EU. Aktivisté včera výzvu předali zástupcům ministerstva zemědělství (MZe). Na pozdějším setkání s médii uvedli, že není možné říci, zda a o kolik spotřeba pesticidů v Česku klesla, neboť chybí data. Mluvčí MZe Vojtěch Bílý reagoval, že k poklesu využití pesticidů v Česku pomáhá třeba zákaz některých pesticidů i podpora precizního zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí chce bojovat se světelným znečištěním, což si stanovilo za jednu z priorit pro české předsednictví v Radě EU. Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel, řekl náměstek ministerstva pro ochranu klimatu Jan Dusík. Podle ředitele Mezinárodní asociace pro Tmavé oblohy Ruskina Hartleyho se z energetického hlediska odhaduje, že se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za za deset miliard eur (asi 245 miliard korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.

Trendu ochrany životního prostředí se v poslední době přizpůsobují i výrobci potravin, kteří hledají rostlinné alternativy k masným výrobkům. Na potravinářském veletrhu SIAL v Paříži tak mohli návštěvníci ochutnat například imitaci ryb vytvořenou z rýže a mořských řas, kebab s kousky z hrachového proteinu nebo stoprocentně rostlinné špízy na gril, které voní jako maso, informovala agentura AFP.

Zahradnické práce a pobyt v přírodě mohou výrazně přispět k dobrému duševnímu zdraví mladých lidí. Vyplývá to ze závěrů 31 britských projektů renovace a ozelenění až 3000 míst ve veřejném prostoru. Program za 33 milionů liber (asi 927 milionů korun) organizovala iniciativa Our Bright Future (Naše zářná budoucnost) a zúčastnilo se ho přes 128 000 lidí mezi 11 a 24 lety, napsal list The Guardian.