Velkou radost přinesla ochráncům přírody kontrola speciálních budek pro sýčky obecné na sloupech elektrického vedení distribuční společnosti EG.D, člena skupiny E.ON, na jižní Moravě. V jedné z nich právě dospívá sedm mladých sýčků. Ve druhé budce byl při kontrole zaznamenán hnízdní pár se třemi mláďaty. Ochranáři s energetiky spolupracují už přes tři roky a ve spolupráci chtějí pokračovat i v dalších letech.

O titul Strom roku České republiky 2025 se letos utká deset finalistů z různých koutů země. Odborná porota Nadace Partnerství vybrala soutěžící z celkem 88 nominací. Finálové stromy nyní čeká focení a komunitní setkání, na která bude Nadace Partnerství postupně zvát veřejnost i zástupce jednotlivých obcí.

Od tohoto týden se po celé léto budou návštěvníci mladoboleslavské Radouče opět pravidelně setkávat s dobrovolníky, kteří budou informovat o jejích syslích obyvatelích. Už pátou sezónu v řadě. Syslí hlídky na Radouči fungují každé léto od roku 2021 ve spolupráci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a místní základní organizace ČSOP Klenice.

O tom, že mávnutí motýlích křídel může způsobit hurikán o stovky kilometrů jinde, jste už někdy slyšeli. Ale slyšeli jste, že potřeba tučňáku si čas od času odskočit na velkou pomáhá ochlazovat Antarktidu?

V protivínské platanové aleji proběhla 1. 6. 2025 slavnost, na které organizátoři ankety Alej roku z nevládní ekologické organizace Arnika oslavili spolu s desítkami místních její vítězství v anketě v roce 2024. Zároveň vyhlásili nový, již patnáctý ročník této ankety.

Už delší dobu přemýšlím o problému nadbytku dusíku v krajině i ve městském prostředí. Dusík je pro nás jedním z klíčových indikátorů při sečení, výřezech a nově také při výhrabu stařiny. Naše lokality – ať už jde o stepi, běžné trávníky nebo mokřady – nadmíru dusíku nepotřebují. Na jedné straně se snažíme intenzivním hrabáním odstranit i poslední zbytky dusíku, na straně druhé jsou tu lidé, kteří riziko přehnojení zcela ignorují. Typickým příkladem je mulčování trávníků, při kterém zůstává velké množství dusíku v půdě, což má vážné a dlouhodobé následky na vitalitu i celkovou udržitelnost trávníků, luk, pastvin, stepí a dalších bezlesích biotopů.

Co se stane ve městě s vodu, která naprší? Většinou co nejrychleji odtéká kanalizací pryč, aby na ulicích nebyly louže. Protože vodu necháme rychle odtéct, nemůžeme ji využít pro zalévání nebo vsakování do půdy, takže chvíli po dešti už je ve městě zase sucho a horko. A někdy se během srážek také “pěkně” vypláchne kanalizace, takže se může stát, že se splašky úplně bez čištění dostanou do potoků a řek. Vodu ale můžeme od kanalizace odklonit a přivést ji místo toho do květinového záhonu.

Kdysi vyhloubené odvodňovací meliorační příkopy zahradili vodohospodáři z Lesů ČR na 25 hektarech krušnohorských lesů 202 zemními přehrážkami. Vznikla řada drobných tůní, které zadržují v půdě vodu a zlepšují biodiverzitu. Projekt za tři a půl milionu korun spolufinancovala Evropská unie.

Českému svazu ochránců přírody (ČSOP) se podařilo vykoupit další dva pozemky na přírodně cenné lokalitě Na Skřivánku nedaleko Jihlavy. Toto „Místo pro přírodu“ tak již dosáhlo rozlohy přes 10 hektarů.

Habitatové stromy, což jsou živé nebo mrtvé, obvykle velmi velké staré stromy, i mrtvé dřevo tvoří přirozené stanoviště pro mnoho organismů, včetně hub a ohrožených druhů. Mají také příznivý vliv na mikroklima holiny tím, že tvoří zástin, snižují rychlost proudícího větru, a tak působí pozitivně na obnovu a stabilitu lesního ekosystému. Tlející mrtvé dřevo rovněž významně obohacuje půdu o živiny.