Buřníček žlutonohý, latinským názvem Oceanites oceanicus, se stal 404. ptačím druhem pozorovaným na území České republiky. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.

To, že se zvyšuje průměrná teplota planetární atmosféry a dochází i k patrnému oteplení oceánů, vaší pozornosti nejspíš neuniklo. Stranou zájmu nicméně stojí další forma oteplení. Zvyšující se teploty půdy. A to, jak horká se stává země pod našima nohama, má až překvapivě vážné dopady.

Botanická věda má přibližně 2300 let, fyzika je zhruba o sto let starší. Solidní zoologie pak datuje svůj počátek k 16. století, zatímco ekologie, coby soustředěné bádání, je s námi od roku 1866. Vedle toho je obor zvaný silniční ekologie, který letos „slaví“ třicátiny. Úplný benjamín. Na významu jí ale mládí vůbec neubírá. Jak vlastně vznikla a o čem je?

Rozsvítit si pouhým zmáčknutím vypínače nebo zatopit v celém bytě pomocí jednoho tlačítka už je pro nás taková samozřejmost, že ani nepřemýšlíme, odkud se k nám elektřina dostává. Z pohledu výroby elektřiny jsou v České republice tepelné elektrárny, spolu s jadernými, těmi nejdůležitějšími. Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy Roberta Tropka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra AV ČR a Davida Boukala z Jihočeské univerzity. Jejich objevy mění dosavadní pohled na ochranu biodiverzity.

Vědci z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty se v Mongolsku snaží stabilizovat písečnou dunu, která ohrožuje jednu z tamních vesnic. Využít chtějí především jilmy podporované různými inovativními půdními aditivy. Informuje o tom Mendelova univerzita v Brně.

Nejrozšířenějším zdrojem dlouhodobých dat o zdravotním stavu lesů v Evropě je program ICP Forests, který sleduje míru defoliace (ztráty olistění) v síti 5500 monitoračních ploch. Pozitivním jevem pro další vývoj v České republice je dobrý zdravotní stav mladých lesů ve věku do 60 let. Naopak patrný je dlouhodobý trend zhoršování zdravotního stavu borovic. Nejlepší zdravotní stav vykazuje dlouhodobě buk, ovšem i zdravotní stav smrku a dubu je poměrně setrvalý. Žádný datový zdroj ale nepostihuje zdravotní stav lesů komplexně – v rámci programu ICP Forests nelze například zachytit současnou kůrovcovou kalamitu. Pro objektivní hodnocení zdravotního stavu lesů je nutné kombinovat více informačních zdrojů.

Lesy představují naše největší přírodní bohatství. U nás se jim ale nedaří zrovna dobře. Na vině je nevhodné hospodaření a změna klimatu. Stromy schnou a podléhají kůrovci, hlavně v Jeseníkách a na Vysočině. Na cestu nápravy už naštěstí vykročila celá řada lesních hospodářů. Přečtěte si o zdraví českých lesů u příležitosti dne, kdy si na 40 států celého světa připomíná, co pro nás stromy znamenají.

V těchto týdnech probíhající výsadby stromů mohou hrát v ochraně klimatu roli pouze dílčí a za splnění specifických podmínek, upozornila na včerejším webináři Klimatická koalice. Webinář Stromy a klima, který předcházel pátečnímu Dni stromů, představil obsah společné pozice organizací Klimatické koalice k tématu stromů a jejich role v mitigaci změny klimatu.

Pokud byste někdy v anglofonní zemi studovali medicínu, nejspíš byste na nejedné lekci zaslechli úsloví o koních a zebrách. Zní asi tak, že když na chodbě uslyšíte klapání kopyt, myslete spíš na koně, než na zebru.

Válka vedená proti plevelům se americkým zemědělcům prodražuje a stojí je nemalé peníze z už tak dost útlých výnosů. Obchodní praktiky majoritního dodavatele postřiků a osiv přitom připomínají nečistou hru, ze které udržitelnost produkce potravin jako vítěz nevychází.