V případě nepovolených staveb okolo nádrže Nové Mlýny u jihomoravské obce Přítluky se stavební úřad dostal podle zjištění veřejného ochránce práv do patové situace.

Odpověď na otázku, kdo nebo co mohlo za vyhynutí mamutů a dalších druhů velkých savců se hledá po desetiletí. Byla to změna klimatu, nebo lovící lidé? Vědci z Aarhuské univerzity se po prostudování více než 300 předchozích vědeckých článků přiklání k druhé možnosti.

Ve středu 17. července 2024 došlo v městské části Praha 17 k odebrání pěti vlků ze soukromého nelegálního chovu. Vlci žili na malé předzahrádce řadového domu v naprosto nevyhovujících podmínkách a bez příslušných veterinárních povolení.

Nová studie dnes publikovaná v časopise Nature Climate Change odhaluje, že pouhé navýšení výsadby stromů v Evropě nebude stačit k účinnému boji proti změně klimatu a zachování kontinentálního pozemního uhlíkového rezervoáru. Vědci z Rakouského výzkumného centra pro lesy (BFW) a spoluautoři z mnoha zemí EU, včetně týmu vědců z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, zdůrazňují klíčovou roli „asistované migrace“ – výběru nejvhodnějšího zdroje osiva lesních dřevin nejlépe přizpůsobeného budoucím klimatickým podmínkám.

Mnoho studií se zabývá vlivem klimatických změn na lesní požáry. Nová studie UC Riverside si položila opačnou otázku: Jaký vliv mají velké požáry na klima?

Pískovny jsou domovem řady ohrožených živočichů a rostlin. Jejich rekultivace mohou přírodě pomoci, nebo vzácné obyvatele pískovny naopak zlikvidovat. Objev svižníka písčinného, vzácného brouka v pískovně Cep II na Třeboňsku ukazuje, že pískovna byla rekultivována citlivě a s ohledem na přírodu.

Po tříleté přestávce se do borových lesů na území národní přírodní památky Hadce u Želivky vrátila pastva ovcí, aby pomohla proti expanzi třtiny ohrožující vzácné hadcové rostliny.

Spáleniště v národním parku České Švýcarsko dva roky od obřího požáru připomínají už jen ohořelá torza stromů. Pionýrské dřeviny takřka pohltily veškerou volnou plochu. Pod nimi začnou postupně růst stromy, které zformují budoucí les. V hustém březovém porostu bohatém na úkryty se daří i zvěři. Zároveň jí až dvoumetrové stromky poskytují dostatek úkrytů a potravy. ČTK to řekli botanička Ivana Marková a zoolog Martin Valášek.

Shnilé louky jsou součástí národní přírodní památky Jestřebské slatiny, která leží v severní části chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. V uplynulých týdnech botanici Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR počítali, kolik tu masožravých tučnic obecných českých roste. Napočítali jich sedm stovek.

Na bývalém letišti mezi obcemi Božice a Borotice na jižní Moravě vzniká nová populace kriticky ohroženého sysla obecného. Prvních 147 syslů bylo dovezeno loni ze Slovenska, v tomto roce se kolonie rozrůstá o další zvířata.