O tom, že mávnutí motýlích křídel může způsobit hurikán o stovky kilometrů jinde, jste už někdy slyšeli. Ale slyšeli jste, že potřeba tučňáku si čas od času odskočit na velkou pomáhá ochlazovat Antarktidu?

V protivínské platanové aleji proběhla 1. 6. 2025 slavnost, na které organizátoři ankety Alej roku z nevládní ekologické organizace Arnika oslavili spolu s desítkami místních její vítězství v anketě v roce 2024. Zároveň vyhlásili nový, již patnáctý ročník této ankety.

Už delší dobu přemýšlím o problému nadbytku dusíku v krajině i ve městském prostředí. Dusík je pro nás jedním z klíčových indikátorů při sečení, výřezech a nově také při výhrabu stařiny. Naše lokality – ať už jde o stepi, běžné trávníky nebo mokřady – nadmíru dusíku nepotřebují. Na jedné straně se snažíme intenzivním hrabáním odstranit i poslední zbytky dusíku, na straně druhé jsou tu lidé, kteří riziko přehnojení zcela ignorují. Typickým příkladem je mulčování trávníků, při kterém zůstává velké množství dusíku v půdě, což má vážné a dlouhodobé následky na vitalitu i celkovou udržitelnost trávníků, luk, pastvin, stepí a dalších bezlesích biotopů.

Co se stane ve městě s vodu, která naprší? Většinou co nejrychleji odtéká kanalizací pryč, aby na ulicích nebyly louže. Protože vodu necháme rychle odtéct, nemůžeme ji využít pro zalévání nebo vsakování do půdy, takže chvíli po dešti už je ve městě zase sucho a horko. A někdy se během srážek také “pěkně” vypláchne kanalizace, takže se může stát, že se splašky úplně bez čištění dostanou do potoků a řek. Vodu ale můžeme od kanalizace odklonit a přivést ji místo toho do květinového záhonu.

Kdysi vyhloubené odvodňovací meliorační příkopy zahradili vodohospodáři z Lesů ČR na 25 hektarech krušnohorských lesů 202 zemními přehrážkami. Vznikla řada drobných tůní, které zadržují v půdě vodu a zlepšují biodiverzitu. Projekt za tři a půl milionu korun spolufinancovala Evropská unie.

Českému svazu ochránců přírody (ČSOP) se podařilo vykoupit další dva pozemky na přírodně cenné lokalitě Na Skřivánku nedaleko Jihlavy. Toto „Místo pro přírodu“ tak již dosáhlo rozlohy přes 10 hektarů.

Habitatové stromy, což jsou živé nebo mrtvé, obvykle velmi velké staré stromy, i mrtvé dřevo tvoří přirozené stanoviště pro mnoho organismů, včetně hub a ohrožených druhů. Mají také příznivý vliv na mikroklima holiny tím, že tvoří zástin, snižují rychlost proudícího větru, a tak působí pozitivně na obnovu a stabilitu lesního ekosystému. Tlející mrtvé dřevo rovněž významně obohacuje půdu o živiny.

Atraktivní souboje hřebců divokých koní o klisny mohou v současné době vidět návštěvníci milovické rezervace velkých kopytníků. Po dokončení rezervace v roce 2021 je její plocha pro dva harémy dostatečně rozlehlá a také množství klisen je větší, než by zvládl v rámci jednoho stáda udržet pohromadě jeden hřebec.

Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.

Vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně odchytili v průběhu posledních dvou let v Beskydech a Javorníkách pět vlčích samic. Každé z nich úspěšně nasadili telemetrický obojek, díky němu sbírají detailní data o prostorové a potravní ekologii vlků a jejich interakcích s člověkem pomocí nejmodernějších metod výzkumu. Intenzivní sledování pomocí GPS telemetrie probíhá v rámci mezinárodních projektů Interreg Central Europe LECA a LIFE WILD WOLF.