Australští a američtí vědci se pustili do nákladného projektu, jehož cílem je vzkřísit vyhynulého tasmánského tygra, informovala BBC. Poslední tasmánský tygr, neboli vakovlk tasmánský, uhynul ve 30. letech minulého století. Podle týmu vědců by však bylo možné tento druh znovu vytvořit pomocí kmenových buněk a technologie úpravy genů. Do přírody by se podle nich první tasmánský tygr mohl vrátit za deset let. Jiní odborníci jsou však skeptičtí a tvrdí, že oživení vyhynulých druhů je pouhé sci-fi.<

Muflon evropský se do Evropy a dalších koutů světa rozšířil ze středomoří a to z Korsiky a Sardinie. Do Čech se dostal přibližně v polovině 18. století do staré Obory u Hluboké nad Vltavou. Za rozšíření do Čech a celého Rakousko Uherska mohla hlavně šlechta, která v něm viděla nový druh zvěře k lovu v oborách. Odtud dochází k prvním únikům do volné přírody.

V lidském světě platí jistá anatomická proporcionalita. Očekává se, že kdo má ruce velké jako lopaty, nebude mít mezi rameny ztracenou malou hlavičku. To samé pak čekáme od proporcí tělesných částí zvířat žijících kolem nás.

Výsledky letošní hnízdní sezóny sýčků obecných nejsou povzbudivé. Ornitologové napočítali pouze 62 mláďat u 26 párů. Toto číslo je podobné loňským součtům, což znamená, že se populaci kriticky ohrožené sovy zatím nedaří výrazně posílit a stále v Česku balancuje na hranici přežití.

Klimatické extrémy a jimi způsobené povodně, sucho, vítr (tornáda), sníh, námraza jsou vedle hmyzu také příčinami poměrně rozsáhlého poškozování našich lesů. Přesto oproti roku 2020 došlo v roce 2021 k poklesu poškození lesů abiotickými vlivy asi o 30 %, podobně jako u poškození hmyzem a houbami. Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě dosáhl v roce 2021 celkový objem nahodilých těžeb 13,8 mil. m3, z toho tvořily abiotické vlivy 30 % (4,1 mil. m3), biotické vlivy 70 % (9,7 mil. m3).

Mělo se za to, že lidé patří k jediným savcům na planetě Zemi, kteří se věnují zemědělství. Biologové z Floridské univerzity to nyní zpochybnili. Nahlédli totiž do svérázné životní strategie místních hlodavců, pytlonošů. Ta se s trochou nadhledu dá popsat jako forma zemědělského hospodaření.

Rozsahem výjimečný požár, který postihnul oblast Národního parku Českosaské Švýcarsko u Hřenska, vyvolal řadu diskuzí na téma jeho příčin. Řada komentujících jej považuje za další z důkazů působení změny klimatu, jiní upozorňují na rozhodnutí ponechat na místě kůrovcem zničené smrkové porosty, apod. Pokusme se na problém podívat optikou jednotlivých komponent rizika, a to nikoliv s cílem odhalit, kdo, nebo co je na vině vzniku požáru, ale z hlediska toho, jak riziko požárů ve volné přírodě do budoucna zmírňovat.

Vláda Konžské demokratická republiky připravuje aukci, během níž hodlá zahraničním investorům nabídnout licence k těžbě ropy v povodí řeky Kongo. Pokud by tu těžba skutečně byla zahájena, došlo by nejen k ohrožení milionů hektarů pralesa, ale také k masivnímu uvolnění uhlíku, nastřádaného v rašeliništích.

Národní park České Švýcarsko postihl mimořádně rozsáhlý lesní požár. To, jak vypadá krajina Pravčického dolu po té, co oheň dohořel, zachytil fotograf a pracovník Národního parku České Švýcarsko Václav Sojka.

V polovině letošního června zasáhly americký stát Montana masivní povodně, které se nevyhnuly ani národnímu parku Yellowstone. Před jeho úplným uzavřením odtud bylo evakuováno, často za dost dramatických okolností, na 10 000 návštěvníků. Voda podemlela silnice, došlo k sesuvům půdy, narušeny byly tělesa značených cest a celá podpůrná turistická infrastruktura. Jak to ustála zdejší divoká zvířata?