Představte si slona. Je vcelku jedno, zda afrického nebo indického. Oba jsou obrovští. A náležité obrovské je pochopitelně všechno, co se s nimi nějak pojí. Třeba objem jejich močového měchýře, který u dospělých jedinců pojme 18 litrů tekutiny. Šestatřicet pivních půllitrů seřazených za sebou, dva poloplné kýble! Navíc s dovětkem, že slon jej kompletně vyprázdní 2-3x za den.

V posledních letech lidé při procházkách po lesích mohou často vidět pokácené, větvemi přikryté, jakoby zapomenuté kmeny smrků. Ale lesníci na ně nezapomněli, jsou to totiž přírodní lapáky na kůrovce, které pomáhají monitorovat či snižovat stavy lýkožroutů v lese. Kůrovci jsou nejvážnějšími hmyzími škůdci v evropských lesích. V posledních desetiletích se škody neustále zvyšuji. Rozsah poškození bude pravděpodobně narůstat i nadále, zejména v důsledku změny klimatu.

Chráněná území jsou pro zachování globální biologické rozmanitosti zásadní, a proto je také zřizujeme. Jen nám chybí informace o tom, do jaké míry je ona současná globální síť chráněných území skutečně schopna zabránit lokálnímu vymírání. A na to se zaměřila studie biologů a ekologů z Leedsu.

Nedávná tragická událost v italských Dolomitech stále vzbuzuje zvědavost a tak je na místě prohloubit si znalosti kolem kolapsů ledovců. Tento text v obecné rovině popisuje, proč ledovce po světě stále častěji kolabují a co za tím je. Pokud spěcháte na rychlou odpověď, může za to teplo, tedy globální změna klimatu. Pokud vás zajímá delší, složitější a zajímavější odpověď, čtěte dál. Je to totiž docela dobrodružná cesta poznání.

Pravděpodobně nejpočetnějším druhem plodožravého živočicha Afriky je kaloň plavý. Rozšířený je téměř plošně napříč celým kontinentem, žije v koloniích o tisících až milionech jedinců. A právě s velikostí kaloních kolonií souvisí jedna ekologická služba, kterou tento 300 gramů těžký letoun nabízí.

Po nebi si poletuje motýl drsnokřídlec březový. Má krásnou bělavou barvu a sem tam nějakou tu černou ťupku. Létá si z květiny na květinu a hledá, kde by sehnal partnerku, aby se mohla narodit další generace motýlů. Je z toho létání unavený a tak stejně jako tisíce generací motýlů před ním si dá krátký odpočinek. A kde jinde odpočívat, než na kmeni břízy. Na místě, kde je díky svému zbarvení téměř neviditelný. Jenže…

Milovník brdských lesů a vášnivý fotograf brdské přírody Karel Hutr objevil v mechu botanický skvost - orchidej bradáček srdčitý. Naposledy tu byla orchidej viděna před více než devadesáti lety. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Válka je zcela nepřirozeným a život ničícím jevem, v němž je destrukce přírody neboli ekocida (z řeckého οικος - dům a lat. Caedo - zabíjet) nanejvýš patrné.

V minulém týdnu se v Jihlavě na mezinárodní konferenci „FORESTS´ FUTURE 2022 – Consequences of Bark Beetle Calamity in Central Europe“ sešli vědci a lesničtí odborníci z osmi zemí Evropy a diskutovali o průběhu kůrovcové kalamity, obnově lesa na vzniklých velkoplošných holinách i o budoucnosti lesů ve střední Evropě. Garantem setkání byl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., záštitu nad konferencí poskytl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

V oblastech Středního východu a pásmu severní Afriky žije okolo 6 % globální lidské populace. Zdrojů sladké vody se tu ale – v porovnání se zbytkem světa – nachází jen 1 %. Což rámuje obraz nedostatku. Nedostupnost vody v podobě řek, sněhových srážek nebo dešťů ale nemusí nutně znamenat žízeň. Protože voda je lidem přístupná i nekonvenčními cestami. Stejně jako v dalších vyprahlých regionech světa.