Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení stávající situace budou schopní navrhnout funkční řešení, díky kterým bude možné počet extrémních jevů do budoucna snížit. Na projektu spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem a dalšími partnery.

Ve čtvrtek 5. prosince slavíme nejen mikulášskou nadílku, ale také Světový den půdy. Tento den byl vyhlášen Organizací spojených národů v roce 2013 a má nám každoročně připomenout důležitost zdravé půdy a prosadit správné hospodaření a udržitelné zemědělství. To je nepostradatelné pro ochranu půdy a její hodnotu pro příští generace, třeba právě kvůli zdravým bramborám nejen pro čerta.

Celkem často se v komentářích objevuje… Pastevečtí psi jsou k ničemu, nebezpeční a drazí. Ploty drahé, pracné a překonatelné. Nejúčinnější a nejlevnější je puška. Dobrá kulovnice. Často je součástí dobré rady i ideální ráže. Pokud je levnější a účinnější než jiné způsoby ochrany stád před vlky, tak to jistě stojí za zvážení. Však kdo by nechtěl ušetřit a vyřešit složitý problém.

Výsledky unikátního mezioborového výzkumu dolního úseku řeky Labe představili odborné i laické veřejnosti minulý týden vědci z Ostravské univerzity, Botanického ústavu Akademie věd a České zemědělské univerzity. V rámci workshopu uspořádaného ve spolupráci se Správou Národního parku České Švýcarsko v Krásné Lípě následně diskutovali s veřejností o možnostech péče i zlepšení stavu řeky, a to s ohledem na skutečnost, že přírodní prostředí Labe je chráněné na evropské úrovni v rámci systému Natura 2000.

Tis červený byl v minulosti z různých příčin dlouhodobě vytlačován na méně přístupná extrémní stanoviště a postupně se stal silně ohroženým rostlinným druhem. Do současnosti se v České republice zachovalo jen několik významnějších oblastí přirozeného výskytu a větší počet drobných lokalit, převážně v chráněných územích.

Stromů a lesů v české krajině už dvě století přibývá. Přesto mnoha druhům živočichů, rostlin a hub, které na stromech žijí, hrozí vyhynutí. Potřebují totiž stromy osluněné, staré nebo poškozené, například s dutinami. Jenže takových je v přírodě málo a mizí rychleji, než vznikají.

Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR patří podle prestižního seznamu Clarivate Highly Cited Researchers 2024 mezi sedm nejcitovanějších vědců působících v České republice. Zařazení dvou invazních ekologů mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa potvrzuje, že český výzkum v oboru invazní ekologie patří mezi světovou špičku a průhonické pracoviště je uznávaným lídrem ve svém oboru.

Ostravští celníci ze sekce pátrání Generálního ředitelství cel ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí odhalili rozsáhlý případ neoprávněného nakládání s chráněnými živočichy, týrání zvířat a dalších trestných činů. Při domovních prohlídkách na Karvinsku zajistili 18 živých ptáků, tři nevylíhnutá vejce a dermoplastické preparáty ohrožených druhů. Ptáci byli nelegálně odchytávání z volné přírody a někteří z nich drženi v otřesných podmínkách malého panelákového bytu.

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích Evropy. V našich podmínkách měly pomoci vyřešit řadu problémů. U některých dřevin bylo hlavním cílem zalesnění extrémních stanovišť. Od 19. století tak byl využíván například trnovník akát, dnes doložený jako invazní druh, nebo borovice černá.

V Podmolí v Národním parku Podyjí byla včera oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Neformální sdružení založily správy všech čtyř národních parků v Česku – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Ustavující memorandum o spolupráci společně podepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).